Soud stanoví FO způsobilou k PÚ (buď někoho z rodiny či odborníka ).Dále určí jakým způsobem nesmí být s jednotlivými částmi majetku nakládáno(co se má pojistit, max. výši úvěru, zákaz prodeje nemovitosti…).Opatrovník při správě jmění nesmí činit úkony, které jsou spojeny s nepřiměřeným rizikem. Podléhá dohledu soudu. Náleží mu úhrada nutných nákladů se správou spojených a přiměřená odměna z výnosů.
14.5 Výkon rodičovské zodpovědnosti
Způsob tohoto výkonu se mění v závislosti na věku a potřebách dítěte(rozhodnutí soudu týkající se péče není konečné). § 28 ZOR změní-li se poměry, může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohody rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinností.
14.5.1 Výkon rodičovské zodpovědnosti ve vztahu k dítěti
Rodiče jsou povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje(jinak u batolete a u adolescenta). Mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a jakkoliv ohroženo jeho zdrví, tělesný, citový rozumový a mravní vývoj.
14.5.2 Vzájemný vztah rodičů při výkonu jejich rodičovské zodpovědnosti
ZOR vychází s toho, že by se měli rodiče dohodnout. Nedohodnou-li se v podstatných věcech(jméno, příjmení, budoucí povolání, správa jmění..) při výkonu své rodičovské zodpovědnosti, rozhodne soud. Ve věcech běžných vykonává rodičovskou zodpovědnost každý z rodičů samostatně. Může nastat problém u lékařského zákroku(pokud pude bezprostředně o život netřeba souhlasu obou, pokud o těžší operaci, tak ano).
14.5.3 Výkon rodičovských práv ve vztahu ke třetím osobám
nelze smluvně převézt, lze přenechat výkon dílčích oprávnění
14.6 Pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti, její omezení a zbavení
-nejvýznamnější zásah do právního vztahu mezi rodiči a dětmi. K zásahu oprávněn pouze soud:
a) Brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti závažná překážka (nemoc, jeden z rodičů je dlouhodobě nepřítomen..) a vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud pozastavit výkon rodičovské zodpovědnosti.
b) Nevykonává-li rodič řádně povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud rodičovskou zodpovědnost omezí. Přitom vždy konkrétně vymezí rozsah práv a povinností, na které se omezení vztahuje.
Lze ho už chápat jako sankci za zaviněné porušení povinností ze strany rodiče. Soud musí uvézt rozsah. Pokud je toto omezeno u obou rodičů stanoví opatrovníka.
c) Zbavení rodičovské zodpovědnosti – nejtvrdší sankce v ROP. Soud k ní přistoupí tehdy, zneužívá-li rodič svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon, nebo ji vážným způsobem porušuje. Je to vždy jednání zaviněné. Dopustí-li se rodič TČ na dítěti nebo ho k tomu použije, zadává toto důvody zahájení řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti.
Dojde-li k podstatné změně poměrů umožňuje OSŘ obnovení rodičovské zodpovědnosti.
15 Práva a povinnosti rodičům dětí vůči
14.5.3 Výkon rodičovských práv ve vztahu ke třetím osobám
nelze smluvně převézt, lze přenechat výkon dílčích oprávnění
14.6 Pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti, její omezení a zbavení
-nejvýznamnější zásah do právního vztahu mezi rodiči a dětmi. K zásahu oprávněn pouze soud:
a) Brání-li rodiči ve výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti závažná překážka (nemoc, jeden z rodičů je dlouhodobě nepřítomen..) a vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud pozastavit výkon rodičovské zodpovědnosti.
b) Nevykonává-li rodič řádně povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti a vyžaduje-li to zájem dítěte, soud rodičovskou zodpovědnost omezí. Přitom vždy konkrétně vymezí rozsah práv a povinností, na které se omezení vztahuje.
Lze ho už chápat jako sankci za zaviněné porušení povinností ze strany rodiče. Soud musí uvézt rozsah. Pokud je toto omezeno u obou rodičů stanoví opatrovníka.
c) Zbavení rodičovské zodpovědnosti – nejtvrdší sankce v ROP. Soud k ní přistoupí tehdy, zneužívá-li rodič svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon, nebo ji vážným způsobem porušuje. Je to vždy jednání zaviněné. Dopustí-li se rodič TČ na dítěti nebo ho k tomu použije, zadává toto důvody zahájení řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti.
Dojde-li k podstatné změně poměrů umožňuje OSŘ obnovení rodičovské zodpovědnosti.
15 Práva a povinnosti rodičům dětí vůči
14.2 Právní úprava výchovy dítěte
Rozhodující úlohu při výchově dítěte mají rodiče, kteří mají být svým osobním životem a chováním příkladem svým dětem. V nejširším slova smyslu je výchova označována jako rozhodování o dítěti v tom rámci, v jakém není schopno a nemůže o sobě rozhodnout samo. § 31 vymezuje demonstrativně její obsah jako péči o zdraví dítěte,jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Některá dílčí oprávnění(ZOR, LZPS) – Právo mít dítě u sebe, Právo řídit jednání dítěte a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje(výchovné prostředky nesní být ponižující, nesní strádat..), Právo určit místo pobytu dítěte, Právo určit povolání dítěte ve schodě s jeho zájmy, Právo stýkat se s dítětem.
14.3 Zastupování dítěte
ObčZ přiznává nezletilým jen částečnou způsobilost k PÚ(odpovídajícím jeho věku a rozumovým schopnostem). Jinak jedná prostřednictvím zákonného zástupce.
Žádný z rodičů nemůže zastoupit své dítě, jde-li o PÚ ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem, nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů(§ 37 odst. 1 ZOR). Je stanoven kolizní opatrovník (smrt otce dítě a matka budou dědit).
14.3 Zastupování dítěte
ObčZ přiznává nezletilým jen částečnou způsobilost k PÚ(odpovídajícím jeho věku a rozumovým schopnostem). Jinak jedná prostřednictvím zákonného zástupce.
Žádný z rodičů nemůže zastoupit své dítě, jde-li o PÚ ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem, nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů(§ 37 odst. 1 ZOR). Je stanoven kolizní opatrovník (smrt otce dítě a matka budou dědit).
14.4 Správa jmění dítěte
14.4.1 Správa jmění rodičů
Dítě může nabývat majetek nejrůznějším způsobem, stejně jako kterýkoliv subjekt (jen pozor na částečnou způsobilost k PÚ). Pak ho zastupují rodiče. Ti jsou povinni jeho jmění spravovat s péčí řádného hospodáře(tzn. Zachovat majetek do zletilosti dítěte-nejlépe celý). Výnosů z majetku dítěte lze nejprve použít pro jeho vlastní výživu, a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny.
Majetek může být dotčen jen v případě vzniku nezaviněného nepoměru mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.
Tohoto se týká § 28 ObčZ podle kterého k nakládání s majetkem, nejde-li o běžnou záležitost, musí schválit soud. Rozhoduje v zájmu nezletilého dítěte.
Rodiče mají povinnost spravovat dítěti jmění až do zletilosti a pak mu ho odevzdat i s řádným vyúčtováním(jestliže o to požádá do 1 roku od ukončení správy). Dítě má právo na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení – došlo-li k němu. Během nezletilosti dítěte mezi ním a rodiči neběží promlčecí doba.
14.4.2 Opatrovník pro správu jmění
§ 37b odst.1 ZOR v důvodných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy, stanový soud pro zvýšenou ochranu jeho jmění opatrovníka(rodiče jsou nemocní, hloupí na spravování majetku nebo ho používají pro vlastní potřebu….).
Dítě může nabývat majetek nejrůznějším způsobem, stejně jako kterýkoliv subjekt (jen pozor na částečnou způsobilost k PÚ). Pak ho zastupují rodiče. Ti jsou povinni jeho jmění spravovat s péčí řádného hospodáře(tzn. Zachovat majetek do zletilosti dítěte-nejlépe celý). Výnosů z majetku dítěte lze nejprve použít pro jeho vlastní výživu, a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny.
Majetek může být dotčen jen v případě vzniku nezaviněného nepoměru mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných.
Tohoto se týká § 28 ObčZ podle kterého k nakládání s majetkem, nejde-li o běžnou záležitost, musí schválit soud. Rozhoduje v zájmu nezletilého dítěte.
Rodiče mají povinnost spravovat dítěti jmění až do zletilosti a pak mu ho odevzdat i s řádným vyúčtováním(jestliže o to požádá do 1 roku od ukončení správy). Dítě má právo na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení – došlo-li k němu. Během nezletilosti dítěte mezi ním a rodiči neběží promlčecí doba.
14.4.2 Opatrovník pro správu jmění
§ 37b odst.1 ZOR v důvodných případech, kdy by majetkové zájmy dítěte mohly být ohroženy, stanový soud pro zvýšenou ochranu jeho jmění opatrovníka(rodiče jsou nemocní, hloupí na spravování majetku nebo ho používají pro vlastní potřebu….).
Mohou být zapsána 2 jména, ...
Mohou být zapsána 2 jména, která nejsou stejná pokud mají rodiče občanství ČR(pokud ne tak i víc). Nelze dát jméno zkomolené, zdrobnělé,domácké.Muži ženské jméno a naopak.Stejné jméno jako má žijící sourozenec, mají-li oba společné rodiče. Rodiče mají na určení jména lhůtu 1 měsíc od narození dítěte.
13.2 Určení příjmení
Příjmení bývá určeno většinou ještě před narozením dítěte. Platí následující pravidla:
a) Děti mají společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavírání manželství.
b) Jde-li o dítě nebylo takto určeno a jehož rodiče mají příjmení různá, dohodnou se a oznámí to na matriční úřad.(rodiče se mohou vdát zahraničí a oddací list neobsahuje tuto dohodu, nebo nejsou občany ČR nebo rodiče dítěte nejsou manžely buďto se můžou dohodnout nebo příjmení určí soud)
c) Není-li otec dítěte znám, marodilo se mino manželství, v okamžiku narození není určeno otcovství, ponese dítě příjmení matky.
d) Nedohodnou-li se rodiče na příjmení dítěte, anebo není žádný z rodičů znám, určí příjmení dítěte soud § 38 odst.3 ZOR.
13.2 Určení příjmení
Příjmení bývá určeno většinou ještě před narozením dítěte. Platí následující pravidla:
a) Děti mají společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavírání manželství.
b) Jde-li o dítě nebylo takto určeno a jehož rodiče mají příjmení různá, dohodnou se a oznámí to na matriční úřad.(rodiče se mohou vdát zahraničí a oddací list neobsahuje tuto dohodu, nebo nejsou občany ČR nebo rodiče dítěte nejsou manžely buďto se můžou dohodnout nebo příjmení určí soud)
c) Není-li otec dítěte znám, marodilo se mino manželství, v okamžiku narození není určeno otcovství, ponese dítě příjmení matky.
d) Nedohodnou-li se rodiče na příjmení dítěte, anebo není žádný z rodičů znám, určí příjmení dítěte soud § 38 odst.3 ZOR.
13.3 Změna jména a příjmení
A) Změna jména a příjmení podle ZOR
Možnost měny jména ZOR vůbec neupravuje. Ke změně příjmení může dojít jak přímo ze zákona, tak na základě souhlasného prohlášení rodičů.Jedná se o následující případy:
a) Uzavřou-li rodiče dítěte manželství až po jeho narození, ponese dítě příjmení určené pro jejich ostatní děti.
b) Uzavřela-li manželství matka dítěte, jehož otec není znám, mohou manželé před matričním úřadem prohlásit, že příjmení určené pro jejich ostatní děti bude mít i toto dítě.
c) K určení otcovství došlo po narození dítěte(dítě má zapsané příjmení matky). Rodiče se mohou na příjmení dohodnout(změnit ho).
d) Dojde-li k úspěšnému popření otcovství k dítěti, ze zákona dochází ke změně příjmení dítěte na příjmení, které měla matka v době jeho narození.
e) Ze zákona dochází ke změně příjmení v souvislosti s osvojením
B) Změna jména a příjmení podle zákona o matrikách
Ke změně jména nebo příjmení nezletilého dítěte je vždy třeba souhlasu obou rodičů, ledaře jde o případ změny příjmení vyplývající přímo ze zákona.
Je-li dítě starší 15 let, je ke změně jména, případně zapsání druhého jména nebo ke změně příjmení vždy třeba jeho souhlasu.
Možnost měny jména ZOR vůbec neupravuje. Ke změně příjmení může dojít jak přímo ze zákona, tak na základě souhlasného prohlášení rodičů.Jedná se o následující případy:
a) Uzavřou-li rodiče dítěte manželství až po jeho narození, ponese dítě příjmení určené pro jejich ostatní děti.
b) Uzavřela-li manželství matka dítěte, jehož otec není znám, mohou manželé před matričním úřadem prohlásit, že příjmení určené pro jejich ostatní děti bude mít i toto dítě.
c) K určení otcovství došlo po narození dítěte(dítě má zapsané příjmení matky). Rodiče se mohou na příjmení dohodnout(změnit ho).
d) Dojde-li k úspěšnému popření otcovství k dítěti, ze zákona dochází ke změně příjmení dítěte na příjmení, které měla matka v době jeho narození.
e) Ze zákona dochází ke změně příjmení v souvislosti s osvojením
B) Změna jména a příjmení podle zákona o matrikách
Ke změně jména nebo příjmení nezletilého dítěte je vždy třeba souhlasu obou rodičů, ledaře jde o případ změny příjmení vyplývající přímo ze zákona.
Je-li dítě starší 15 let, je ke změně jména, případně zapsání druhého jména nebo ke změně příjmení vždy třeba jeho souhlasu.
Koná se ve správním řízení, je ...
Koná se ve správním řízení, je třeba uhradit poplatek, nepovolí se byla-li by v rozporu se zájmy dítěte. Samostatně je to upraveno u osvojení, lze měnit jen do zletilosti osvojence. Souhlas druhého rodiče se změnou jména lze nahradit soudním rozhodnutím.
14 Rodičovská zodpovědnost
14.1 Obecné úvahy
Obsahem jsou práva a povinnosti mezi rodiči a dětmi.(dříve moc otcovská-ŘP, moc rodičovská,). Náleží rodiči jen vůči jeho nezletilému dítěti. § 31 odst.1 ZOR vymezuje rodičovskou zodpovědnost jako souhrn práv a povinností:
a) při péči o nezletilé dítě
b) při zastupování nezletilého dítěte
c) při správě jeho jmění
Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům. Jestliže jeden z rodičů nežije, není znám nebo nemá způsobilost k PÚ v plném rozsahu, náleží rodičovská zodpovědnost druhému rodiči. Totéž platí, je-li jeden z rodičů rodičovské zodpovědnosti zbaven, nebo je-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven(§ 34 odst.2 ZOR).
Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhl věku 16 let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností z rodičovské zodpovědnosti vyplývající (matka nezletilá otec zletilý,nežijí spolu).
Jsou-li oba rodiče nezletilý soud musí dítěti ustanovit poručníka (nejlépe matku nezletilé matky).
14 Rodičovská zodpovědnost
14.1 Obecné úvahy
Obsahem jsou práva a povinnosti mezi rodiči a dětmi.(dříve moc otcovská-ŘP, moc rodičovská,). Náleží rodiči jen vůči jeho nezletilému dítěti. § 31 odst.1 ZOR vymezuje rodičovskou zodpovědnost jako souhrn práv a povinností:
a) při péči o nezletilé dítě
b) při zastupování nezletilého dítěte
c) při správě jeho jmění
Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům. Jestliže jeden z rodičů nežije, není znám nebo nemá způsobilost k PÚ v plném rozsahu, náleží rodičovská zodpovědnost druhému rodiči. Totéž platí, je-li jeden z rodičů rodičovské zodpovědnosti zbaven, nebo je-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven(§ 34 odst.2 ZOR).
Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhl věku 16 let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností z rodičovské zodpovědnosti vyplývající (matka nezletilá otec zletilý,nežijí spolu).
Jsou-li oba rodiče nezletilý soud musí dítěti ustanovit poručníka (nejlépe matku nezletilé matky).
II) Dojde li k potvrzení domněnky je ...
II) Dojde li k potvrzení domněnky je třeba dokázat, neexistenci závažných okolností vylučujících otcovství. Důkazní břemeno se přesouvá na muže. Okolnosti vylučující otcovství se provádí znaleckými posudky. (hematologie-krev, sexuologie, gynekologie-kvůli přibližné době zplození, antropologie, DNA)
Popření otcovství je zde součástí řízení. Po pravomocném rozsudku lze použít mimořádné opravné prostředky.
11.3 Popření otcovství nejvyšším státním zástupcem
§ 62 odst. 1 ZOR uplynula-li lhůta určená pro popření otcovství jedním z rodičů, může nejvyšší státní zástupce, vyžaduje-li to zájem dítěte, podat návrh na popření otcovství proti otci, matce a dítěti. Aktivně legitimován nejvyšší státní zástupce. Víc kniha…
12 Obecná charakteristika právního vztahu mezi rodiči a dětmi
Dítě má negativní definici „ne dospělý“. Zpravidla je definováno chronologicky(děti, mládež(starší děti), mladiství, dosažení zletilosti). Obecně lze vztah mezi rodiči a dětmi charakterizovat následujícím způsobem:
1) dítě není vlastnictvím rodičů, ale je subjektem rodinněprávních vztahů.
2) Jako subjekt rodinněprávních vztahů má zvláštní postavení kvůli věku, rozumové vyspělosti, proto je celá řada těchto vztahů ovládána zásadou ochrany práv a zájmů nezletilých dětí.
Popření otcovství je zde součástí řízení. Po pravomocném rozsudku lze použít mimořádné opravné prostředky.
11.3 Popření otcovství nejvyšším státním zástupcem
§ 62 odst. 1 ZOR uplynula-li lhůta určená pro popření otcovství jedním z rodičů, může nejvyšší státní zástupce, vyžaduje-li to zájem dítěte, podat návrh na popření otcovství proti otci, matce a dítěti. Aktivně legitimován nejvyšší státní zástupce. Víc kniha…
12 Obecná charakteristika právního vztahu mezi rodiči a dětmi
Dítě má negativní definici „ne dospělý“. Zpravidla je definováno chronologicky(děti, mládež(starší děti), mladiství, dosažení zletilosti). Obecně lze vztah mezi rodiči a dětmi charakterizovat následujícím způsobem:
1) dítě není vlastnictvím rodičů, ale je subjektem rodinněprávních vztahů.
2) Jako subjekt rodinněprávních vztahů má zvláštní postavení kvůli věku, rozumové vyspělosti, proto je celá řada těchto vztahů ovládána zásadou ochrany práv a zájmů nezletilých dětí.
3) Právní vztah mezi rodiči a dětmi ...
3) Právní vztah mezi rodiči a dětmi vzniká na základě objektivní právní skutečnosti tj. nezávisle na lidské vůli.
4) Právní úprava vychází z rovného postavení dětí(nerozlišuje manželské a mimo manželské).
5) Oběma rodičům náleží stejná práva a povinnosti.
6) Rodiče nemohou přenést práva a povinnosti na třetí osobu (jsou kogentní-kvůli svému osobnímu charakteru).
7) Nezletilé dítě má právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všeobecného rozvoje.
8) Vztahy mezi dětmi a rodiči jsou povětšinou dlouhodobé.
13 Určení jména a příjmení
Jméno a příjmení je základní identifikační znak.
13.1 Určení jména
Rodiče se mají povinnost dohodnout(pokud je jeden rodič zbaven rodičovské zodpovědnosti, stačí na to 1 rodič) . Nezletilý rodič může dát jméno dítěti. Při určení jména jsou rodiče vázáni zákonem o matrikách, jménu a příjmení…
4) Právní úprava vychází z rovného postavení dětí(nerozlišuje manželské a mimo manželské).
5) Oběma rodičům náleží stejná práva a povinnosti.
6) Rodiče nemohou přenést práva a povinnosti na třetí osobu (jsou kogentní-kvůli svému osobnímu charakteru).
7) Nezletilé dítě má právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všeobecného rozvoje.
8) Vztahy mezi dětmi a rodiči jsou povětšinou dlouhodobé.
13 Určení jména a příjmení
Jméno a příjmení je základní identifikační znak.
13.1 Určení jména
Rodiče se mají povinnost dohodnout(pokud je jeden rodič zbaven rodičovské zodpovědnosti, stačí na to 1 rodič) . Nezletilý rodič může dát jméno dítěti. Při určení jména jsou rodiče vázáni zákonem o matrikách, jménu a příjmení…
V závislosti na tom, kdy se dítě za trvání ...
V závislosti na tom, kdy se dítě za trvání manželství narodilo, rozlišuje zákon dva případy otcovství, a to:
a) Narodí-li se dítě v době mezi 180 dnem od uzavření manželství a 300 dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, lze otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že manžel matky mohl být otcem dítěte (§ 58 odst.1 ZOR). Popření muselo být bez veškerých pochyb. Po novele připouští § 58 odst. 1 toto, narodí-li se dítě do 300 dnů po rozvodu manželství, a jiný muž o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, lze otcovství manžela považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení matky, manžela a tohoto muže. Toto prohlášení musí být učiněno v řízení o popření otcovství.
b) Narodí-li se dítě před 180 dnem od uzavření manželství, postačí k tomu, aby se manžel matky nepovažoval za otce, popře-li u soudu své otcovství. Tuto výhodu ztratí prokáže-li druhá strana, že v tzv. kritické době s matkou dítěte souložil(>180<300 dní od narození) nebo při uzavírání manželství věděl, že je těhotná. U umělého oplodnění je popření otcovství nemožné.
11.2.2 Druhá domněnka otcovství
A) Určení otcovství – pokud první domněnka nepřichází v úvahu(svobodná žena, delší doba něž 300 dnů, manžel matky úspěšně popřel otcovství). Za otce se považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Musí být před příslušným orgánem(matriční úřad), ústní formou, oběma rodiči(pokud je matka dement nebo nezvěstná stačí prohlášení otce).
a) Narodí-li se dítě v době mezi 180 dnem od uzavření manželství a 300 dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, lze otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že manžel matky mohl být otcem dítěte (§ 58 odst.1 ZOR). Popření muselo být bez veškerých pochyb. Po novele připouští § 58 odst. 1 toto, narodí-li se dítě do 300 dnů po rozvodu manželství, a jiný muž o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, lze otcovství manžela považovat za vyloučené též na základě souhlasného prohlášení matky, manžela a tohoto muže. Toto prohlášení musí být učiněno v řízení o popření otcovství.
b) Narodí-li se dítě před 180 dnem od uzavření manželství, postačí k tomu, aby se manžel matky nepovažoval za otce, popře-li u soudu své otcovství. Tuto výhodu ztratí prokáže-li druhá strana, že v tzv. kritické době s matkou dítěte souložil(>180<300 dní od narození) nebo při uzavírání manželství věděl, že je těhotná. U umělého oplodnění je popření otcovství nemožné.
11.2.2 Druhá domněnka otcovství
A) Určení otcovství – pokud první domněnka nepřichází v úvahu(svobodná žena, delší doba něž 300 dnů, manžel matky úspěšně popřel otcovství). Za otce se považuje muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Musí být před příslušným orgánem(matriční úřad), ústní formou, oběma rodiči(pokud je matka dement nebo nezvěstná stačí prohlášení otce).
B) Popření otcovství –
B) Popření otcovství – muž může otcovství popřít před soudem v případě je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Lhůta 6 měsíců.
a) 6 měsíců od určení otcovství souhlasným prohlášením
b) U nascitura 6 měsíců od narození
11.2.3 Třetí domněnka otcovství
Za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné důvody nevylučují. Řízení se zahajuje pouze na návrh.Aktivní legitimaci má matka, dítě(nezletilé bude zastoupeno kolizním opatrovníkem) a nově i muž jenž tvrdí, že je otcem dítěte. Pasivně legitimován je muž, kterému svědčí domněnka otcovství. Pokud se matka v kritické době stýkala s více muži nemůže podat návrh vůči všem součastně. Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh n určení otcovství proti opatrovníkovi, kterého ustanovil soud.
Samotné řízení lze rozdělit do 2 fází:
I) Muži musí být dokázáno, že mu svědčí domněnka otcovství, tedy že v kritickou dobu souložil s matkou dítěte. Důkazní břemeno je na matce.
a) 6 měsíců od určení otcovství souhlasným prohlášením
b) U nascitura 6 měsíců od narození
11.2.3 Třetí domněnka otcovství
Za otce se považuje muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dnů, pokud jeho otcovství závažné důvody nevylučují. Řízení se zahajuje pouze na návrh.Aktivní legitimaci má matka, dítě(nezletilé bude zastoupeno kolizním opatrovníkem) a nově i muž jenž tvrdí, že je otcem dítěte. Pasivně legitimován je muž, kterému svědčí domněnka otcovství. Pokud se matka v kritické době stýkala s více muži nemůže podat návrh vůči všem součastně. Není-li domnělý otec naživu, podává se návrh n určení otcovství proti opatrovníkovi, kterého ustanovil soud.
Samotné řízení lze rozdělit do 2 fází:
I) Muži musí být dokázáno, že mu svědčí domněnka otcovství, tedy že v kritickou dobu souložil s matkou dítěte. Důkazní břemeno je na matce.
11 Určení rodičovství
11.1 Určení mateřství
Novinka od tzv. velké novely ZOR. O určení či popření mateřství lze uvažovat v následujících případech:
1) Osobní stav dítěte není určen(v matrice není zapsán ani otec ani matka)→Nalezené dítě. Příslušný matriční úřad zapíše nález dítěte, určí přibližnou dobu narození a oznámí to soudu→dá jméno a příjmení. Do matrik se zapisuje nejdříve matka a pak otec podle jedné z domněnek otcovství.
2) Ke sporu o mateřství může dojít v případě, kdy v matrice jsou zapsáni rodiče dítěte nebo alespoň matka. Žena která žaluje na určení svého mateřství musí nejprve popřít otcovství k dítěti (má-li dítě zapsaného v matrice otce). Pak teprv může žalovat o určení mateřství.
3) Pokud se dítě nenarodí ve zdravotnickém zřízení. Podle § 15 zák. č. 301/2000 Sb. povinno matričnímu úřadu oznámit narození dítěte zdravotnické zařízení kde se tak událo.Jinak 1 z rodičů, zákonný zástupce, soudem ustanovený opatrovník nebo 3 osoba která se o tom dozvěděla a to do 3 pracovních dnů.
4) V důsledku umělého oplodnění – matkou dítěte je žena, která ho porodila.
Novinka od tzv. velké novely ZOR. O určení či popření mateřství lze uvažovat v následujících případech:
1) Osobní stav dítěte není určen(v matrice není zapsán ani otec ani matka)→Nalezené dítě. Příslušný matriční úřad zapíše nález dítěte, určí přibližnou dobu narození a oznámí to soudu→dá jméno a příjmení. Do matrik se zapisuje nejdříve matka a pak otec podle jedné z domněnek otcovství.
2) Ke sporu o mateřství může dojít v případě, kdy v matrice jsou zapsáni rodiče dítěte nebo alespoň matka. Žena která žaluje na určení svého mateřství musí nejprve popřít otcovství k dítěti (má-li dítě zapsaného v matrice otce). Pak teprv může žalovat o určení mateřství.
3) Pokud se dítě nenarodí ve zdravotnickém zřízení. Podle § 15 zák. č. 301/2000 Sb. povinno matričnímu úřadu oznámit narození dítěte zdravotnické zařízení kde se tak událo.Jinak 1 z rodičů, zákonný zástupce, soudem ustanovený opatrovník nebo 3 osoba která se o tom dozvěděla a to do 3 pracovních dnů.
4) V důsledku umělého oplodnění – matkou dítěte je žena, která ho porodila.
11.2 Určení a popření otcovství
11.2.1 První domněnka otcovství
A) Určení otcovství - § 51 odst. 1 ZOR stanoví, že narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné, považuje se za manžel matky. Je logické, že první domněnka v době manželství nebo do 300 od jeho zániku platí automaticky. Časová působnost této domněnky je od uzavření manželství po 300 od jeho zrušení(pokud byl manžel prohlášen za mrtvého tak se to počítá jinak-ode dne zmizení).
Pokud se uzavře do 300 dnů nové manželství a v tom se narodí(od předcházejícího manželství neuplynulo 300 dnů) dítě tak si to vyžere ten aktuální manžel. Pokud toto úspěšně popře padne to na prvého.
B) Popření otcovství – Aktivně legitimován otec(matka, zástupce – pokud otec pozbyl způsobilost k PÚ). Pasivně legitimován je druhý rodič a dítě.
Na popření otcovství je lhůta 6 měsíců(lhůta má prekluzivní charakter) počítá se takto:
a) manžel matky dítěte do 6 měsíců, kdy se dozvěděl, že se dítě narodilo
b) matka do 6 měsíců od narození dítěte
c) opatrovník(pozbyl-li otec způsobilost k PÚ) do 6 měsíců kdy se dozví o narození dítěte nebo do 6 měsíců kdy od doby kdy byl opatrovníkem stanoven.
d) Bylo-li pravomocně rozhodnuto, že pozdější manžel není otcem dítěte znovu provdané matky, počítá se 6 měsíční lhůta k popření otcovství pro dřívějšího manžela dnem, kdy se dozvěděl o tomto pravomocném rozhodnutí.
A) Určení otcovství - § 51 odst. 1 ZOR stanoví, že narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné, považuje se za manžel matky. Je logické, že první domněnka v době manželství nebo do 300 od jeho zániku platí automaticky. Časová působnost této domněnky je od uzavření manželství po 300 od jeho zrušení(pokud byl manžel prohlášen za mrtvého tak se to počítá jinak-ode dne zmizení).
Pokud se uzavře do 300 dnů nové manželství a v tom se narodí(od předcházejícího manželství neuplynulo 300 dnů) dítě tak si to vyžere ten aktuální manžel. Pokud toto úspěšně popře padne to na prvého.
B) Popření otcovství – Aktivně legitimován otec(matka, zástupce – pokud otec pozbyl způsobilost k PÚ). Pasivně legitimován je druhý rodič a dítě.
Na popření otcovství je lhůta 6 měsíců(lhůta má prekluzivní charakter) počítá se takto:
a) manžel matky dítěte do 6 měsíců, kdy se dozvěděl, že se dítě narodilo
b) matka do 6 měsíců od narození dítěte
c) opatrovník(pozbyl-li otec způsobilost k PÚ) do 6 měsíců kdy se dozví o narození dítěte nebo do 6 měsíců kdy od doby kdy byl opatrovníkem stanoven.
d) Bylo-li pravomocně rozhodnuto, že pozdější manžel není otcem dítěte znovu provdané matky, počítá se 6 měsíční lhůta k popření otcovství pro dřívějšího manžela dnem, kdy se dozvěděl o tomto pravomocném rozhodnutí.
9.3 Vztah druha a družky ke společnému dítěti
ZOR nečiní rozdíl mezi dětmi manželskými a narozenými mimo manželství.Děti a rodiče mají vůči sobě stejná práva jako by žili v manželství.
10 Pojem příbuzenství, švagrovství
Součastná právní úprava příbuzenství nikde nedefinuje, právní věda vychází z obvyklého pojetí, chápe příbuzenství jako vztah osob pocházejících jedna od druhé nebo od společného předka.Rozlišujeme 2 základní linie příbuzenství:
a) V řadě přímé – jedna od druhé
b) V řadě pobočné – od společného předka
Stupně příbuzenství se počítají podle počtu zrození (sourozenci 2 stupeň[v pobočné řadě od druhého stupně], otec syn 1, bratranci 4 stupeň).
Rozdíl mezi plnorodými a polorodými příbuznými je právně irelevantní. U osvojených osob je to stejné jako u pokrevních příbuzných.
Švagrovství je vztah mezi manželem a příbuznými druhého manžela. Počítá se stejně jako příbuzenství(pouze společenský pojem nemá právní následky).
10 Pojem příbuzenství, švagrovství
Součastná právní úprava příbuzenství nikde nedefinuje, právní věda vychází z obvyklého pojetí, chápe příbuzenství jako vztah osob pocházejících jedna od druhé nebo od společného předka.Rozlišujeme 2 základní linie příbuzenství:
a) V řadě přímé – jedna od druhé
b) V řadě pobočné – od společného předka
Stupně příbuzenství se počítají podle počtu zrození (sourozenci 2 stupeň[v pobočné řadě od druhého stupně], otec syn 1, bratranci 4 stupeň).
Rozdíl mezi plnorodými a polorodými příbuznými je právně irelevantní. U osvojených osob je to stejné jako u pokrevních příbuzných.
Švagrovství je vztah mezi manželem a příbuznými druhého manžela. Počítá se stejně jako příbuzenství(pouze společenský pojem nemá právní následky).
Podle § 93 ZOR může soud manželovy, ...
Podle § 93 ZOR může soud manželovy, který se na rozvratu nepodílel a byla mu způsobena závažná újma přiznat výživné proti bývalému manželovy, ve stejném rozsahu jako vyživovací povinnost mezi manželi, nejdéle však na 3 roky.
8.5.4 Řízení o určení výživného rozvedeného manžela
pokud se nedohodnou→soud(výživné přizná nejdříve ode dne zahájení řízení). Platí se v pravidelných měsíčních dávkách splatných o měsíc předem.
8.5.5 Zánik vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manželi
a) Jestliže oprávněný manžel nabude schopnost sám se živit.
b) Uzavře-li oprávněný manžel nové manželství.
c) Smrtí oprávněného nebo povinného manžela.
d) Uplynutí doby 3 let (sankční výživné zaniká).
e) Poskytnutím jednorázové částky (může zaniknout také poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy).
9 Nesezdané soužití
- faktické soužití muže a ženy, Domácnost-115 ObčZ nejméně 2 FO spolu trvale žijící a společně uhrazující své potřeby, Osoby blízké 116 příbuzní v přímé řadě, sourozenci a manžel.Jiné osoby jejichž újma by byla pociťována jako újma vlastní, Osob spolužíjící je v dědickém právu taková, která žila se zemřelým ve společné domácnosti nejméně 1 rok před jeho smrtí,
8.5.4 Řízení o určení výživného rozvedeného manžela
pokud se nedohodnou→soud(výživné přizná nejdříve ode dne zahájení řízení). Platí se v pravidelných měsíčních dávkách splatných o měsíc předem.
8.5.5 Zánik vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manželi
a) Jestliže oprávněný manžel nabude schopnost sám se živit.
b) Uzavře-li oprávněný manžel nové manželství.
c) Smrtí oprávněného nebo povinného manžela.
d) Uplynutí doby 3 let (sankční výživné zaniká).
e) Poskytnutím jednorázové částky (může zaniknout také poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy).
9 Nesezdané soužití
- faktické soužití muže a ženy, Domácnost-115 ObčZ nejméně 2 FO spolu trvale žijící a společně uhrazující své potřeby, Osoby blízké 116 příbuzní v přímé řadě, sourozenci a manžel.Jiné osoby jejichž újma by byla pociťována jako újma vlastní, Osob spolužíjící je v dědickém právu taková, která žila se zemřelým ve společné domácnosti nejméně 1 rok před jeho smrtí,
O nesezdané soužití se jedná tehdy, ...
O nesezdané soužití se jedná tehdy, jestliže dvě osoby odlišného pohlaví vytvoří určité dlouhodobější životní společenství. Druhem a družkou lze pak rozumět muže a ženu, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (ZOR se nezmiňuje výslovně o nesezdaném soužití, nějak tak s ním ale počítá).
Mezi druhem a družkou ze zákona ani ze smlouvy nemůže vzniknout žádné majetkové společenství podobné institutu SJM. Podle ObčZ mohou založit podílové spoluvlastnictví (ostatně jako všichni).
Vyživovací povinnost mezi druhem a družkou také není výslovně regulována v žádném zákoně. Lze si domluvit smlouvu o důchodu (jako všichni).
9.1 Dědické nároky druha a družky
9.1.1 Dědění ze zákona
Druh nebo družka může být považován za osobu spolužijící. Je až ve druhé či třetí skupině v závislosti na ostatních příbuzných.
9.1.2 Dědění ze závěti
Lze ve prospěch druha vyhotovit závěť (musí se taky nažrat neopominutelní dědici[hrnti zemřelého]).
9.2 Bydlení druh a družky
Mohou využít tzv. Společný nájem bytu (§§ 700-702 ObčZ), podnájem bytu či jeho části (§ 719), podílové spoluvlastnictví bytu nebo nemovitosti, věcné břemeno, mohou využít jinou nepojmenovanou smlouvu.
Mezi druhem a družkou ze zákona ani ze smlouvy nemůže vzniknout žádné majetkové společenství podobné institutu SJM. Podle ObčZ mohou založit podílové spoluvlastnictví (ostatně jako všichni).
Vyživovací povinnost mezi druhem a družkou také není výslovně regulována v žádném zákoně. Lze si domluvit smlouvu o důchodu (jako všichni).
9.1 Dědické nároky druha a družky
9.1.1 Dědění ze zákona
Druh nebo družka může být považován za osobu spolužijící. Je až ve druhé či třetí skupině v závislosti na ostatních příbuzných.
9.1.2 Dědění ze závěti
Lze ve prospěch druha vyhotovit závěť (musí se taky nažrat neopominutelní dědici[hrnti zemřelého]).
9.2 Bydlení druh a družky
Mohou využít tzv. Společný nájem bytu (§§ 700-702 ObčZ), podnájem bytu či jeho části (§ 719), podílové spoluvlastnictví bytu nebo nemovitosti, věcné břemeno, mohou využít jinou nepojmenovanou smlouvu.
Manželství zanikne dnem právní ...
Manželství zanikne dnem právní moci rozsudku(nelze uplatnit opravné prostředky jako žaloba na obnovu řízení pro zmatečnost, dovolání).
V řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem je místně příslušný soud v místě bydliště dítěte.
8.4 Právní následky zániku manželství
V oblasti osobních vztahů zanikají všechny práva a povinnosti manželů (žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat, zastupovat se…). Rovněž zanikají všechny majetkové vztahy.
Příjmení se v případě zániku manželství smrtí či prohlášením za mrtvého nemění. Při rozvodu lze na matričním úřadu do 1 měsíce požádat o vrácení starého.
8.5 Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely
8.5.1 Obecné úvahy
Vyživovací povinnost mezi manžely (stejná životní úroveň). Zde se poskytuje pokud se rozvedený manžel není schopen sám živit. Cílem je zmírnění nestejné ekonomické úrovně rozvedených manželů, v důsledku rozvodu.
V řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem je místně příslušný soud v místě bydliště dítěte.
8.4 Právní následky zániku manželství
V oblasti osobních vztahů zanikají všechny práva a povinnosti manželů (žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat, zastupovat se…). Rovněž zanikají všechny majetkové vztahy.
Příjmení se v případě zániku manželství smrtí či prohlášením za mrtvého nemění. Při rozvodu lze na matričním úřadu do 1 měsíce požádat o vrácení starého.
8.5 Vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely
8.5.1 Obecné úvahy
Vyživovací povinnost mezi manžely (stejná životní úroveň). Zde se poskytuje pokud se rozvedený manžel není schopen sám živit. Cílem je zmírnění nestejné ekonomické úrovně rozvedených manželů, v důsledku rozvodu.
8.5.2 Vznik vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely
Vzniká za splnění těchto předpokladů:
a) oprávněný manžel se není schopen po rozvodu živit sám
b) oprávněný manžel požádá svého bývalého manžela tj. povinného, o poskytnutí výživného
c) povinný manžel má schopnosti a možnosti výživné poskytovat
d) poskytování výživného je v souladu s dobrými mravy
ad a) odkázanost na výživu(např. v důsledku nemoci, ztrátě kvalifikace kvůli péči o domácnost, péči o malé děti[do 3 let], postižené dítě).Novelou z roku 1998 přijato Sankční výživné – není podmínkou stav odkázanosti na výživu, ukládá se pokud manželovy, který rozvod nezavinil vznikla rozvodem závažná újma.
Ad b) Musí požádat. O výši výživného se lze dohodnout pokud ne rozhodne na návrh jednoho z manželů soud.
Ad c) povinný musí mýt schopnosti a možnosti výživné poskytovat. Pokud by neměl může se oprávněný obrátit na své děti, nebo vůči svým předkům.
Ad d) soud se také musí zabývat příčinami rozvratu
8.5.3 Rozsah vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely
ZOR v § 92 odst. 1 hovoří o tzv. přispívání na přiměřenou výživu. Přiměřenost se bere ve vztahu k životnímu stylu, zdravotnímu stavu, věku…Je nižší než vyživovací povinnost mezi manželi.
a) oprávněný manžel se není schopen po rozvodu živit sám
b) oprávněný manžel požádá svého bývalého manžela tj. povinného, o poskytnutí výživného
c) povinný manžel má schopnosti a možnosti výživné poskytovat
d) poskytování výživného je v souladu s dobrými mravy
ad a) odkázanost na výživu(např. v důsledku nemoci, ztrátě kvalifikace kvůli péči o domácnost, péči o malé děti[do 3 let], postižené dítě).Novelou z roku 1998 přijato Sankční výživné – není podmínkou stav odkázanosti na výživu, ukládá se pokud manželovy, který rozvod nezavinil vznikla rozvodem závažná újma.
Ad b) Musí požádat. O výši výživného se lze dohodnout pokud ne rozhodne na návrh jednoho z manželů soud.
Ad c) povinný musí mýt schopnosti a možnosti výživné poskytovat. Pokud by neměl může se oprávněný obrátit na své děti, nebo vůči svým předkům.
Ad d) soud se také musí zabývat příčinami rozvratu
8.5.3 Rozsah vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely
ZOR v § 92 odst. 1 hovoří o tzv. přispívání na přiměřenou výživu. Přiměřenost se bere ve vztahu k životnímu stylu, zdravotnímu stavu, věku…Je nižší než vyživovací povinnost mezi manželi.
b) Pravomocné rozhodnutí soudu o ...
b) Pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
8.3.5 Rozvod manželství s nezletilými dětmi
§ 24 odst. 2 ZOR mají-li manželé nezletilé děti, nemlže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody(mají dementa a musí se o něj starat oba[jinak by např.chcíp]).
K ochraně nezletilých dětí rovněž přispívá oddělení rozvodového řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé. § 25 ZOR manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, které vydá soud péče o nezletilé podle § 178 OSŘ. Soud zejména určí komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak se má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
Po novele z roku 1998 se do ZOR dostalo ustanovení § 26 odst. 2 jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby.
Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu.
8.3.5 Rozvod manželství s nezletilými dětmi
§ 24 odst. 2 ZOR mají-li manželé nezletilé děti, nemlže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody(mají dementa a musí se o něj starat oba[jinak by např.chcíp]).
K ochraně nezletilých dětí rovněž přispívá oddělení rozvodového řízení a řízení ve věcech péče o nezletilé. § 25 ZOR manželství nelze rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, které vydá soud péče o nezletilé podle § 178 OSŘ. Soud zejména určí komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak se má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
Po novele z roku 1998 se do ZOR dostalo ustanovení § 26 odst. 2 jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby.
Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu.
Kritéria pro rozhodování soudu o svěření ...
Kritéria pro rozhodování soudu o svěření dítěte do výchovy. Soud sleduje zájem dítěte, právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi, právo rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti(pokud nebude dobrovolná lze uložit rozsudkem).Dále sod přihlíží k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. U starších dětí se bere zřetel na jejich stanovisko.
Dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině.(je-li to nutné soud styk rodičů s dítětem omezí či zakáže).
Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je oprávněně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí(musí být vždy v zájmu dítěte).
Změní-li se poměry, může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich práv a povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti.
8.3.6 Řízení o rozvodu manželství
Je to řízení sporné. Zahajuje se na návrh. K řízení o rozvodu je místně příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v ČR, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň 1 z manželů, není-li takový soud, je příslušný obecný soud odpůrce, pokud i ten není tak obecný soud navrhovatele.
Dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině.(je-li to nutné soud styk rodičů s dítětem omezí či zakáže).
Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je oprávněně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí(musí být vždy v zájmu dítěte).
Změní-li se poměry, může soud změnit i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich práv a povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti.
8.3.6 Řízení o rozvodu manželství
Je to řízení sporné. Zahajuje se na návrh. K řízení o rozvodu je místně příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v ČR, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň 1 z manželů, není-li takový soud, je příslušný obecný soud odpůrce, pokud i ten není tak obecný soud navrhovatele.
8.3.2 Základní úprava rozvodu manželství (sporný rozvod)
§ 24 odst. 1 ZOR soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, bere přitom v úvahu příčiny rozvratu manželství. Soud bere v úvahu příčiny rozvratu manželství(nejde o zjišťování viny).Může mít hmotněprávní důsledky.Významné jsou u uplatnění tzv. tvrdostní klauzule.
8.3.3 Rozvod s tvrdostní klauzulí, ztížený rozvod
I když jsou splněny zákonné předpoklady,soud manželství nerozvede, jsou-li splněny podmínky tvrdostní klauzule. Tvrdostní klauzule znamená zpřísnění rozvodu a ochrnu manžela, který s rozvodem nesouhlasí. § 24 b ZOR návrh na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.
Podmínky pro uplatnění tvrdostní klauzuke:
a) existence kvalifikovaného rozvratu, která by jinak soudu umožňovala manželství rozvést
b) jeden z manželů se rozvodu brání
c) jednomu z manželů by rozvodem vznikla zvlášť závažná újma(zákon jí přesně nespecifikuje)
8.3.3 Rozvod s tvrdostní klauzulí, ztížený rozvod
I když jsou splněny zákonné předpoklady,soud manželství nerozvede, jsou-li splněny podmínky tvrdostní klauzule. Tvrdostní klauzule znamená zpřísnění rozvodu a ochrnu manžela, který s rozvodem nesouhlasí. § 24 b ZOR návrh na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství.
Podmínky pro uplatnění tvrdostní klauzuke:
a) existence kvalifikovaného rozvratu, která by jinak soudu umožňovala manželství rozvést
b) jeden z manželů se rozvodu brání
c) jednomu z manželů by rozvodem vznikla zvlášť závažná újma(zákon jí přesně nespecifikuje)
d) manžel bránící se rozvodu ...
d) manžel bránící se rozvodu nesmí být tím, kdo zapříčinil převážně rozvrat vztahů
e) mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství
Ochrana manžela bránícího se rozvodu nemůže být absolutní, nelze nikoho donutit setrvat v manželství proti jeho vůli.
Zákon stanoví, že jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než 3 roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny ostatní podmínky pro rozvod.
8.3.4 Tzv. nesporný rozvod
Někdy též konsensuální rozvod či rozvod bez prokazování příčin rozvratu. Je založený na dohodě obou manželů(nejedná se o rozvod dohodou manželů). Musí být splněny tyto předpoklady:
a) manželství musí trvat déle než 1 rok (aby nedocházelo k zneužívání)
b) manželé spolu alespoň 6 měsíců nežijí
c) druhý manžel se k návrhu o rozvod připojí
S tímto zákon spojuje domněnku o rozvratu manželství – a to nevyvratitelnou. Manželům vzniká právní nárok na rozvod. Manželé jsou povinni předložit:
a) písemné smlouvy upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů (SJM), práva a povinnosti společného bydlení a smlouvu o případné vyživovací povinnosti (obligatorní). Toto má být předloženo soudu(ve dvou provedeních). Zákon rovněž umožňuje uzavření smlouvy o vyživovací povinnosti k rozvedenému manželovy(nepovinné).
e) mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství
Ochrana manžela bránícího se rozvodu nemůže být absolutní, nelze nikoho donutit setrvat v manželství proti jeho vůli.
Zákon stanoví, že jestliže však manželé spolu nežijí po dobu delší než 3 roky, soud manželství rozvede, jsou-li splněny ostatní podmínky pro rozvod.
8.3.4 Tzv. nesporný rozvod
Někdy též konsensuální rozvod či rozvod bez prokazování příčin rozvratu. Je založený na dohodě obou manželů(nejedná se o rozvod dohodou manželů). Musí být splněny tyto předpoklady:
a) manželství musí trvat déle než 1 rok (aby nedocházelo k zneužívání)
b) manželé spolu alespoň 6 měsíců nežijí
c) druhý manžel se k návrhu o rozvod připojí
S tímto zákon spojuje domněnku o rozvratu manželství – a to nevyvratitelnou. Manželům vzniká právní nárok na rozvod. Manželé jsou povinni předložit:
a) písemné smlouvy upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů (SJM), práva a povinnosti společného bydlení a smlouvu o případné vyživovací povinnosti (obligatorní). Toto má být předloženo soudu(ve dvou provedeních). Zákon rovněž umožňuje uzavření smlouvy o vyživovací povinnosti k rozvedenému manželovy(nepovinné).
7.3.3.3 Rozsah vyživovací povinnosti mezi manžely
- vyplývá ze schopností a možností povinného a odůvodněných potřeb oprávněného. Je třeba zohlednit i společnou péči o společnou domácnost. V praxi se často přihlíží i k k faktickým, ale i potencionálním možnostem a schopnostem povinného. Cílem je, aby hmotná a kulturním úroveň obou manželů byla stejná.
7.3.3.4 Řízení o určení vyživovací povinnosti
Vyživovací povinnost mezi manžely vzniká ze zákona. Na návrh jednoho z manželů ji určí soud. Platí se nejdříve ode dne podání návrhu.
7.3.3.5 Zánik vyživovací povinnosti
Trvá po celou dobu trvání manželství. Zaniká zánikem manželství, (smrtí jednoho z manželů, prohlášením jednoho z manželů za mrtvého, rozvodem, prohlášením manželství za neplatné) Může být zrušena soudem – pokud odpadnout předpoklady a důvody pro její poskytování.
8.Zánik manželství
-může vzniknout i zaniknout jen zákonem předepsaným způsobem.
a) zánik smrtí jednoho z manželů
b) zánik prohlášením jednoho z manželů za mrtvého
c) zrušení manželství rozsudkem soudu o rozvodu manželství
7.3.3.4 Řízení o určení vyživovací povinnosti
Vyživovací povinnost mezi manžely vzniká ze zákona. Na návrh jednoho z manželů ji určí soud. Platí se nejdříve ode dne podání návrhu.
7.3.3.5 Zánik vyživovací povinnosti
Trvá po celou dobu trvání manželství. Zaniká zánikem manželství, (smrtí jednoho z manželů, prohlášením jednoho z manželů za mrtvého, rozvodem, prohlášením manželství za neplatné) Může být zrušena soudem – pokud odpadnout předpoklady a důvody pro její poskytování.
8.Zánik manželství
-může vzniknout i zaniknout jen zákonem předepsaným způsobem.
a) zánik smrtí jednoho z manželů
b) zánik prohlášením jednoho z manželů za mrtvého
c) zrušení manželství rozsudkem soudu o rozvodu manželství
8.2 Zánik manželství prohlášením manžela za mrtvého
upravuje § 7 odst. 2 ObčZ. upraveno v §§ 195-200 OSŘ. Manželství zanikne dnem, kdy rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nabude právní moci. Tímto dnem nastávají všechny následky spojené se zánikem manželství.(výjimka-při počítání času rozhodujícího pro určení otcovství je rozhodující den smrti napsaný rozsudku).Pokud papírový nebožtík obživne tak se mu manželství obnoví(pokud druhý manžel neuzavřel nové manželství, ani pokud toto nové manželství bylo rozvedeny).
8.3 Zrušení manželství rozvodem
8.3.1 Obecné úvahy
- jediný způsob zrušení manželství za života obou manželů.
V Evropských právních úpravách rozvodů nalezneme 3 způsoby rozvodu:
a) rozvod manželství na základě viny – nejstarší forma, značné hmotně právní důsledky (výživné, vypořádáni majetkových vztahů).
b) Rozvod na základě rozvratu – založen na objektivní skutečnosti.
c) Rozvod na základě dohody – nejmodernější forma.
8.3 Zrušení manželství rozvodem
8.3.1 Obecné úvahy
- jediný způsob zrušení manželství za života obou manželů.
V Evropských právních úpravách rozvodů nalezneme 3 způsoby rozvodu:
a) rozvod manželství na základě viny – nejstarší forma, značné hmotně právní důsledky (výživné, vypořádáni majetkových vztahů).
b) Rozvod na základě rozvratu – založen na objektivní skutečnosti.
c) Rozvod na základě dohody – nejmodernější forma.
7.3.1.5 Manželé a podnikání
Majetek v SJM může jeden z manželů použít k podnikání jen ze souhlasem druhého(uděluje se při prvním použití). Pokud je podnikání riskantní doporučuje se zúžit SJM až na věci tvořící běžné vybavení domácnosti.
7.3.1.6 Zánik společného jmění manželů
SJM zaniká nejpozději se zánikem manželství. Za trvání manželství může zaniknout pouze prohlášením konkurzu na manžela podnikatele. Po zániku SJM je nutné jej vypořádat.
7.3.1.7 Vypořádání společného jmění manželů
a) Dohodou – zákonem preferované vypořádání. Bývalí manželé se musí dohodnout úplně na všem.
b) Soud – pokud se nedohodnou, vychází se z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Stejně tak i u závazků. Při vypořádání se přihlíží hlavně k potřebám nezletilých dětí.
c) Zákonná domněnka – pokud SJM nevypořádali do 3 let, nebo alespoň nepodali žalobu na vypořádání u soudu. Uplatní se nevyvratitelná domněnka, podle které platí: U movitých věcí podle toho kdo ty věci užívá, u ostatních movitých a nemovitých věci jsou v spoluvlastnictví a podíly obou bývalých manželů jsou stejné, u ostatních práv, pohledávek a závazků tak napůl a nebo přiměřeně.
7.3.1.6 Zánik společného jmění manželů
SJM zaniká nejpozději se zánikem manželství. Za trvání manželství může zaniknout pouze prohlášením konkurzu na manžela podnikatele. Po zániku SJM je nutné jej vypořádat.
7.3.1.7 Vypořádání společného jmění manželů
a) Dohodou – zákonem preferované vypořádání. Bývalí manželé se musí dohodnout úplně na všem.
b) Soud – pokud se nedohodnou, vychází se z toho, že podíly obou manželů jsou stejné. Stejně tak i u závazků. Při vypořádání se přihlíží hlavně k potřebám nezletilých dětí.
c) Zákonná domněnka – pokud SJM nevypořádali do 3 let, nebo alespoň nepodali žalobu na vypořádání u soudu. Uplatní se nevyvratitelná domněnka, podle které platí: U movitých věcí podle toho kdo ty věci užívá, u ostatních movitých a nemovitých věci jsou v spoluvlastnictví a podíly obou bývalých manželů jsou stejné, u ostatních práv, pohledávek a závazků tak napůl a nebo přiměřeně.
7.3.2 Společné bydlení manželů
Manželé mají povinnost žít spolu (§ 18 ZOR). Nelze zúžit pouze na bydlení v jednom bytě či domě. Viz dříve.
7.3.3 Vyživovací povinnost mezi manžely
7.3.3.1 Obecné úvahy
Cílem a účelem vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely je zajištění zásadně stejné životní úrovně obou manželů. Toto je podmíněno existencí manželství.
Zásady vyživovací povinnosti mezi manžely.
• Dobrovolnost – vyplývá z principu solidarity, resp. vzájemné pomoci (pokud není plněna dobrovolně určí ji soud)
• Vzájemnost – respektuje ústavní rovnost muže a ženy
• Stejná životní úroveň
Vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům. A naopak pokud dítě uzavře manželství a není se schopno samo živit, nejdříve se má o to postarat manžel (pokud to nelze tak pak přichází subsidiárně vyživovací povinnost rodičů – studentská manželství).
7.3.3 Vyživovací povinnost mezi manžely
7.3.3.1 Obecné úvahy
Cílem a účelem vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely je zajištění zásadně stejné životní úrovně obou manželů. Toto je podmíněno existencí manželství.
Zásady vyživovací povinnosti mezi manžely.
• Dobrovolnost – vyplývá z principu solidarity, resp. vzájemné pomoci (pokud není plněna dobrovolně určí ji soud)
• Vzájemnost – respektuje ústavní rovnost muže a ženy
• Stejná životní úroveň
Vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům. A naopak pokud dítě uzavře manželství a není se schopno samo živit, nejdříve se má o to postarat manžel (pokud to nelze tak pak přichází subsidiárně vyživovací povinnost rodičů – studentská manželství).
7.3.3.2 Vznik vyživovací povinnosti mezi manžely
Ze ZOR lze vyvodit pro vznik vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely tyto předpoklady:
a) Právní existence manželství
b) Neexistence společného jmění manželů v zákonném rozsahu nebo oddělené soužití manželů
c) Nestejná životní úroveň manželů
d) Soulad s dobrými mravy
ad a) Vyživovací povinnost vzniká uzavřením manželství a trvá zásadně po celou dobu existence. Vzniká i v neplatném manželství.
ad b) hovoříme o ní v těchto případech:
• Došlo-li smluvně k zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM
• Došlo-li smluvně k částečnému nebo úplného vyhrazení SJM až ke dni zániku manželství
• Došlo-li k zúžení SJM soudem na návrh jednoho z manželů(ze závažných důvodů nebo z důvodů získání oprávnění k podnikatelské činnosti)
• Zanikne-li institut SJM dle zákona o konkurzu a vyrovnání v souvislosti s prohlášením konkurzu manžela-úpadce
• Zanikl-li institut SJM dle trestního zákona v souvislosti s vyslovením trestu propadnutí majetku manžela-odsouzeného
a) Právní existence manželství
b) Neexistence společného jmění manželů v zákonném rozsahu nebo oddělené soužití manželů
c) Nestejná životní úroveň manželů
d) Soulad s dobrými mravy
ad a) Vyživovací povinnost vzniká uzavřením manželství a trvá zásadně po celou dobu existence. Vzniká i v neplatném manželství.
ad b) hovoříme o ní v těchto případech:
• Došlo-li smluvně k zúžení zákonem stanoveného rozsahu SJM
• Došlo-li smluvně k částečnému nebo úplného vyhrazení SJM až ke dni zániku manželství
• Došlo-li k zúžení SJM soudem na návrh jednoho z manželů(ze závažných důvodů nebo z důvodů získání oprávnění k podnikatelské činnosti)
• Zanikne-li institut SJM dle zákona o konkurzu a vyrovnání v souvislosti s prohlášením konkurzu manžela-úpadce
• Zanikl-li institut SJM dle trestního zákona v souvislosti s vyslovením trestu propadnutí majetku manžela-odsouzeného
7.2.5 Solidární závazky manželů
Jednání jednoho z manželů při obstarávání běžných věcí zavazuje i toho druhého. Pokud jeden jedná v jiných než běžných věcech a tím toto překročí, tak to druhého nezavazuje. Lze vyloučit vznik solidárního závazku z jednání druhého manžela (musí být výslovně vyloučeny a třetí osoba o tom musí vědět).
7.3 Manželské majetkové právo
- většinou podléhá úpravě ObčZ. Manželské majetkové právo v širším smyslu představuje soubor právních norem upravujících veškeré majetkové vztahy mezi manžely. V užším smyslu pak soubor právních norem upravující otázku majetku manželů. SJM x Společný majetek manželů – je širší pojem než SJM.
7.3.1 Společné jmění manželů
Stěžejní institut manželského majetkového práva upravený v ObčZ
7.3.1.1 Předmět společného jmění manželů
a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství (s výjimkou dědictví, majetku získaného darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, věcí osobní potřeby, restitucí)
b) závazky, které jednomu nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství (s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náležel výhradně jednomu z nich, závazky jejichž rozsah překračuje obvyklou míru)
7.3 Manželské majetkové právo
- většinou podléhá úpravě ObčZ. Manželské majetkové právo v širším smyslu představuje soubor právních norem upravujících veškeré majetkové vztahy mezi manžely. V užším smyslu pak soubor právních norem upravující otázku majetku manželů. SJM x Společný majetek manželů – je širší pojem než SJM.
7.3.1 Společné jmění manželů
Stěžejní institut manželského majetkového práva upravený v ObčZ
7.3.1.1 Předmět společného jmění manželů
a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství (s výjimkou dědictví, majetku získaného darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, věcí osobní potřeby, restitucí)
b) závazky, které jednomu nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství (s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náležel výhradně jednomu z nich, závazky jejichž rozsah překračuje obvyklou míru)
7.3.1.2 Možnosti smluvních modifikací předmětu společného jmění manželů
SJM lze zákonem pouze modifikovat, tedy rozšířit či zúžit
Rozšíření – o jednotlivě určené majetkové hodnoty nebo závazky (o Daewoo Tico, 1996 zelené barvy, které získal pan. M děděním)
- o druhově určené majetkové hodnoty nebo závazky (všechny svatební dary).
Zúžení – o jednotlivě určené majetkové hodnoty nebo závazky (honorář za knihu Mein Kampf)
- o druhově určené majetkové hodnoty nebo závazky ( věci sloužící výkonu povolání)
Forma takovéto smlouvy musí být písemná a notářsky ověřená (jinak je absolutně neplatná). Může být kdykoliv za trvání manželství měněna.
7.3.1.3 Vznik společného jmění manželů
SJM vzniká dnem uzavření manželství. Manželé však mohou vznik SJM zcela nebo z části vyhradit až ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti.
7.3.1.4 Závazky manželů
Spadají-li závazky (pohledávky a dluhy) do SJM jedná se o V nebo D solidaritu.
Rozšíření – o jednotlivě určené majetkové hodnoty nebo závazky (o Daewoo Tico, 1996 zelené barvy, které získal pan. M děděním)
- o druhově určené majetkové hodnoty nebo závazky (všechny svatební dary).
Zúžení – o jednotlivě určené majetkové hodnoty nebo závazky (honorář za knihu Mein Kampf)
- o druhově určené majetkové hodnoty nebo závazky ( věci sloužící výkonu povolání)
Forma takovéto smlouvy musí být písemná a notářsky ověřená (jinak je absolutně neplatná). Může být kdykoliv za trvání manželství měněna.
7.3.1.3 Vznik společného jmění manželů
SJM vzniká dnem uzavření manželství. Manželé však mohou vznik SJM zcela nebo z části vyhradit až ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti.
7.3.1.4 Závazky manželů
Spadají-li závazky (pohledávky a dluhy) do SJM jedná se o V nebo D solidaritu.
7.2.2 Další práva a povinnosti manželů
a) Povinnost uspokojovat potřeby rodiny - povinni jsou pečovat oba manželé podle svých možností a schopností. Za uspokojování potřeb rodiny můžeme považovat těž osobní péči o děti a společnou domácnost jako ekvivalent peněžního příspěvku. Novelou ZOR bylo umožněno žalobou se domáhat, aby druhý manžel plnil svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti.
b) Povinnost rozhodovat společně o záležitostech rodiny – v harmonickém manželství toto funguje bez zákona, pokud ne tak o tom rozhodne soud (musí jít o podstatné rozhodnutí) – toto nemá vítězů a ani poražených.(mediciace – mimosoudní postup, dělá ho mediátor – nemá však žádné donucovací prostředky).
7.2.3 Výkon povolání a pracovní uplatnění jednoho z manželů
Neshodu o výkonu povolání jednoho z manželů nemůžou manželé řešit soudní cestou. Nezaměňovat s souhlasem manžela k použití SJM při zahájení podnikání.
7.2.4 Zákonné zastupování mezi manžely
Právo vzájemně se zastupovat v běžných věcech vyplývá ze zákona, pokud zvláštní předpis neurčí jinak. V podstatných věcech tedy musí jednat každý manžel sám za sebe, anebo udělit druhému plnou moc. ZOR umožňuje, aby jeden z manželů zastupování druhým manželem vůči třetí osobě vyloučil. Předpokladem je, aby manžel toto „zápůrčí právo“ vyloučil výslovně a aby to bylo známo třetí osobě § 21 odst. 3.
b) Povinnost rozhodovat společně o záležitostech rodiny – v harmonickém manželství toto funguje bez zákona, pokud ne tak o tom rozhodne soud (musí jít o podstatné rozhodnutí) – toto nemá vítězů a ani poražených.(mediciace – mimosoudní postup, dělá ho mediátor – nemá však žádné donucovací prostředky).
7.2.3 Výkon povolání a pracovní uplatnění jednoho z manželů
Neshodu o výkonu povolání jednoho z manželů nemůžou manželé řešit soudní cestou. Nezaměňovat s souhlasem manžela k použití SJM při zahájení podnikání.
7.2.4 Zákonné zastupování mezi manžely
Právo vzájemně se zastupovat v běžných věcech vyplývá ze zákona, pokud zvláštní předpis neurčí jinak. V podstatných věcech tedy musí jednat každý manžel sám za sebe, anebo udělit druhému plnou moc. ZOR umožňuje, aby jeden z manželů zastupování druhým manželem vůči třetí osobě vyloučil. Předpokladem je, aby manžel toto „zápůrčí právo“ vyloučil výslovně a aby to bylo známo třetí osobě § 21 odst. 3.
c) Nedostatek věku –
c) Nedostatek věku – Konvalidace manželství neplatného pro nezletilost nastává tehdy, jestliže manžel, který byl v době uzavření manželství nezletilý, již dovršil osmnáctý rok, nebo jestliže manželka otěhotněla.
d) Duševní choroba – U případu 1 a 3 nemůže nikdy konvalidovt, u případů 2 a 4 může pokud zdravotní stav manžela se stal slučitelným s účelem manželství.
e) Vada právního úkonu – tady spíš půjde o vypršení jednoleté lhůty.
6.2.2 Právní následky prohlášení manželství za neplatné
Manželství prohlášené za neplatné se považuje za neuzavřené. Rozhodnutí soudu má účinky ex tunc. Uzavření manželství mělo závažné právní následky, nelze je zcela jednoduše anulovat:
a) osobní vztahy – zanikají všechna práva a povinnosti manželů
b) majetkové vztahy mezi manžely – platí ustanovení o majetkových poměrech rozvedených manželů.
c) Vztahy ke společným dětem – u nezletilých dětí platí rovněž ustanovení o právech a povinnostech rozvedených manželů.
6.3 Zdánlivé manželství
Nevyvolává žádné právní následky, nerozhoduje o jeho zrušení soud, nemůže konvalidovat…
d) Duševní choroba – U případu 1 a 3 nemůže nikdy konvalidovt, u případů 2 a 4 může pokud zdravotní stav manžela se stal slučitelným s účelem manželství.
e) Vada právního úkonu – tady spíš půjde o vypršení jednoleté lhůty.
6.2.2 Právní následky prohlášení manželství za neplatné
Manželství prohlášené za neplatné se považuje za neuzavřené. Rozhodnutí soudu má účinky ex tunc. Uzavření manželství mělo závažné právní následky, nelze je zcela jednoduše anulovat:
a) osobní vztahy – zanikají všechna práva a povinnosti manželů
b) majetkové vztahy mezi manžely – platí ustanovení o majetkových poměrech rozvedených manželů.
c) Vztahy ke společným dětem – u nezletilých dětí platí rovněž ustanovení o právech a povinnostech rozvedených manželů.
6.3 Zdánlivé manželství
Nevyvolává žádné právní následky, nerozhoduje o jeho zrušení soud, nemůže konvalidovat…
7. Vztahy mezi manželi
7.1 Obecné úvahy
Vztahy mezi manžely jsou rodinněprávními vztahy zvláštního charakteru, jejichž obsahem jsou především osobní a s nimi spojená majetková práva a povinnosti.
Práva a povinnosti manželů vznikají přímo ze zákona již samotným uzavřením manželství a zanikají nejpozději s jeho zánikem.
7.2 Osobní práva a povinnosti manželů
- upraveno §§ 18 – 21 ZOR dělí se na Základní práva a povinnosti a na Další práva a povinnosti.
7.2.1 Základní práva a povinnosti
Cílem je vytvořit předpoklady pro naplnění společenské, ekonomické a biologické funkce rodiny. Manželé jsou povinni, avšak i oprávněni:
a) povinnost žít spolu – neznamená jen společné bydlení, manželé mohou bydlet i odděleně ( 1 žije pracovně v jiném městě).
b) Povinnost být si věrni – vyplývá ze samotné podstaty manželství (princip monogamie, uvědomění si co manželství obnáší..).
c) Povinnost vzájemně si pomáhat – měla by být chápána co nejšířeji. V ZOR je upravena v § 91.
d) Povinnost vytvářet zdravé rodinné prostředí – účelem a cílem manželství, vytvořit vhodné prostředí pro výchovu nezletilých dětí.
e) Povinnost respektovat svoji důstojnost
f) Povinnost společně pečovat o děti
Vztahy mezi manžely jsou rodinněprávními vztahy zvláštního charakteru, jejichž obsahem jsou především osobní a s nimi spojená majetková práva a povinnosti.
Práva a povinnosti manželů vznikají přímo ze zákona již samotným uzavřením manželství a zanikají nejpozději s jeho zánikem.
7.2 Osobní práva a povinnosti manželů
- upraveno §§ 18 – 21 ZOR dělí se na Základní práva a povinnosti a na Další práva a povinnosti.
7.2.1 Základní práva a povinnosti
Cílem je vytvořit předpoklady pro naplnění společenské, ekonomické a biologické funkce rodiny. Manželé jsou povinni, avšak i oprávněni:
a) povinnost žít spolu – neznamená jen společné bydlení, manželé mohou bydlet i odděleně ( 1 žije pracovně v jiném městě).
b) Povinnost být si věrni – vyplývá ze samotné podstaty manželství (princip monogamie, uvědomění si co manželství obnáší..).
c) Povinnost vzájemně si pomáhat – měla by být chápána co nejšířeji. V ZOR je upravena v § 91.
d) Povinnost vytvářet zdravé rodinné prostředí – účelem a cílem manželství, vytvořit vhodné prostředí pro výchovu nezletilých dětí.
e) Povinnost respektovat svoji důstojnost
f) Povinnost společně pečovat o děti
Ad c) Jde o problém tzv. sňatečné způsobilosti.
Ad c) Jde o problém tzv. sňatečné způsobilosti. ZOR v § 13 odst. 1 stanoví, že manželství nemůže uzavřít nezletilý. Prostřednictvím § 104 ZOR tak odkazuje na § 8 ObčZ, kde se uvádí, že zletilosti se nabývá dosažením 18 let. Právní úpravy však umožňují snížení věku pro zavření manželství, a to ze souhlasem jiného subjektu (rodiče nebo soud).
České právo toto umožňuje od 16 let za splnění následujících podmínek:
• Existence důležitého důvodu(blíže nespecifikován)
• Uzavření manželství povoluje soud péče o nezletilé
• Nezletilý musí být starší 18 let
§ 13 odst.1 ZOR vyplývá, že zákon počítá pouze s jedním snoubencem mladším 18 let. O neplatnosti rozhodne soud i bez návrhu. Na rozdíl od předchozích dvou případů neplatnosti však s ohledem n ustanovení § 15 odst. 1 ZOR toto manželství nelze prohlásit za neplatné jestliže již zaniklo (např. smrtí, prohlášením za mrtvého…)
ad d)
• Pokud byla osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nemůže uzavřít manželství vůbec § 14 odst. 1 ZOR.
• Osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, může uzavřít manželství jen s povolením soudu § 14 odst. 2
• Osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek zbavení způsobilosti k právním úkonům, nemůže uzavřít manželství §14 odst. 3
České právo toto umožňuje od 16 let za splnění následujících podmínek:
• Existence důležitého důvodu(blíže nespecifikován)
• Uzavření manželství povoluje soud péče o nezletilé
• Nezletilý musí být starší 18 let
§ 13 odst.1 ZOR vyplývá, že zákon počítá pouze s jedním snoubencem mladším 18 let. O neplatnosti rozhodne soud i bez návrhu. Na rozdíl od předchozích dvou případů neplatnosti však s ohledem n ustanovení § 15 odst. 1 ZOR toto manželství nelze prohlásit za neplatné jestliže již zaniklo (např. smrtí, prohlášením za mrtvého…)
ad d)
• Pokud byla osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nemůže uzavřít manželství vůbec § 14 odst. 1 ZOR.
• Osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, může uzavřít manželství jen s povolením soudu § 14 odst. 2
• Osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek zbavení způsobilosti k právním úkonům, nemůže uzavřít manželství §14 odst. 3
• Osoba stižená duševní poruchou, ...
• Osoba stižená duševní poruchou, která by měla z následek omezení způsobilosti k právním úkonům, může uzavřít manželství jen s povolením soudu.
V případech 1 a 3 vysloví soud neplatnost i bez návrhu, kdežto v 2 a 4 jen na nánrh kteréhokoliv z manželů.
Ad e) Vady právního úkonu- manželství je neplatné z důvodu:
• Bezprávné výhružky
• Omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců
• Omyl v povaze právního úkonu – obzvláště u církevního sňatku(někdo může mít svatbu za pouhé zasnoubení) u civilního sňatku je omyl téměř nepravděpodobný.
Ve všech případech neplatnost manželství je pouze na návrh jednoho z manželů. Nárok zanikne po 1 leté lhůtě od té doby, kdy se o tom druhá stana dozvěděla.
6.2.1 Konvalidace neplatného manželství
Nastává s účinky ex nunc (od okamžiku, kdy byly splněny podmínky konvalidace).
a) u porušení principu monogamie – stane se platným, jakmile dřívější manželství zanikla, nebo prohlášeno za neplatné. Trestně právní důsledky bigamie zůstanou nedotčeny.
b) Příbuzenský vztah – nemůže konvalidovat
V případech 1 a 3 vysloví soud neplatnost i bez návrhu, kdežto v 2 a 4 jen na nánrh kteréhokoliv z manželů.
Ad e) Vady právního úkonu- manželství je neplatné z důvodu:
• Bezprávné výhružky
• Omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců
• Omyl v povaze právního úkonu – obzvláště u církevního sňatku(někdo může mít svatbu za pouhé zasnoubení) u civilního sňatku je omyl téměř nepravděpodobný.
Ve všech případech neplatnost manželství je pouze na návrh jednoho z manželů. Nárok zanikne po 1 leté lhůtě od té doby, kdy se o tom druhá stana dozvěděla.
6.2.1 Konvalidace neplatného manželství
Nastává s účinky ex nunc (od okamžiku, kdy byly splněny podmínky konvalidace).
a) u porušení principu monogamie – stane se platným, jakmile dřívější manželství zanikla, nebo prohlášeno za neplatné. Trestně právní důsledky bigamie zůstanou nedotčeny.
b) Příbuzenský vztah – nemůže konvalidovat
Pro svědky nemá ZOR žádné bližší ustanovení.
Pro svědky nemá ZOR žádné bližší ustanovení. Musí být způsobilí, zletilí a chápat průběh obřadu.
ZOR upravuje i zjednodušenou formu uzavření manželství v případě, že je život jednoho ze snoubenců přímo ohrožen. Manželství může být uzavřeno před kterýmkoliv obecním úřadem na kterémkoliv místě (nevyžaduje se ani delegace a ani povolení k uzavření manželství na jiném místě).
5.4 Církevní sňatek
Je mezi ním a občanským sňatkem rovnost. § 10 odst.1 ZOR stanoví byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky.(zákon nevylučuje po uzavření civilního sňatku sňatek náboženský, ale opačný postup ZOR výslovně zakazuje v § 10 odst. 2). Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před příslušným orgánem církve, a to před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností. Manželství nemůže vzniknout před jinou než státem uznanou církví nebo náboženskou společností. ZOR zde neupravuje místní příslušnost jako u civilního sňatku.
Církevní sňatek může být uzavřen až po té, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než 3 měsíce, o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství.
ZOR ukládá církvi nebo jiné náboženské společnosti povinnost doručit do 3 pracovních dnů od uzavření manželství oznámení o tom, že se tak stalo a to příslušnému matričnímu úřadu.
ZOR upravuje i zjednodušenou formu uzavření manželství v případě, že je život jednoho ze snoubenců přímo ohrožen. Manželství může být uzavřeno před kterýmkoliv obecním úřadem na kterémkoliv místě (nevyžaduje se ani delegace a ani povolení k uzavření manželství na jiném místě).
5.4 Církevní sňatek
Je mezi ním a občanským sňatkem rovnost. § 10 odst.1 ZOR stanoví byl-li uzavřen občanský sňatek, nemají následné náboženské obřady právní následky.(zákon nevylučuje po uzavření civilního sňatku sňatek náboženský, ale opačný postup ZOR výslovně zakazuje v § 10 odst. 2). Prohlášení o uzavření manželství činí snoubenci před příslušným orgánem církve, a to před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností. Manželství nemůže vzniknout před jinou než státem uznanou církví nebo náboženskou společností. ZOR zde neupravuje místní příslušnost jako u civilního sňatku.
Církevní sňatek může být uzavřen až po té, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, od jehož vydání neuplynuly více než 3 měsíce, o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství.
ZOR ukládá církvi nebo jiné náboženské společnosti povinnost doručit do 3 pracovních dnů od uzavření manželství oznámení o tom, že se tak stalo a to příslušnému matričnímu úřadu.
5.5 Uzavření manželství zástupcem
Připouští ho § 9 ZOR je spíše chápán jako výjimka a jsou pro něj vyžadovány určité předpoklady:
a) Povolení okresního úřadu – jen z vážných důvodů, rozhoduje okresní úřad v místě trvalého(posledního) místa pobytu snoubence, pokud takové místo na území ČR neměl rozhoduje o tom Magistrát hlavního města Prahy.
b) Plná moc – veškeré náležitosti + označení druhého snoubence.
c) Zástupce – jako u jiných plných mocí, navíc musí být stejného pohlaví jako zastupovaný.
d) Zastoupený může být jen jeden ze snoubenců.
5.6 Manželství uzavírané v cizině
- Jestliže občan ČR bude uzavírat sňatek v cizině musí se řídit právem místa, kde se manželství uzavírá. Pokud se mu z nejrůznějších důvodů nechce podrobit sňatku před orgánem cizí země, může se obrátit na zastupitelský orgán ČR oprávněný k tomu zvláštním předpisem (konzulární sňatek).
Oprávnění uzavírat manželství mají také kapitáni lodí či letadel zaregistrovaných v ČR a také velitelé vojenských jednotek v zahraničí, pouze je-li jeden ze snoubenců v ohrožení života.
a) Povolení okresního úřadu – jen z vážných důvodů, rozhoduje okresní úřad v místě trvalého(posledního) místa pobytu snoubence, pokud takové místo na území ČR neměl rozhoduje o tom Magistrát hlavního města Prahy.
b) Plná moc – veškeré náležitosti + označení druhého snoubence.
c) Zástupce – jako u jiných plných mocí, navíc musí být stejného pohlaví jako zastupovaný.
d) Zastoupený může být jen jeden ze snoubenců.
5.6 Manželství uzavírané v cizině
- Jestliže občan ČR bude uzavírat sňatek v cizině musí se řídit právem místa, kde se manželství uzavírá. Pokud se mu z nejrůznějších důvodů nechce podrobit sňatku před orgánem cizí země, může se obrátit na zastupitelský orgán ČR oprávněný k tomu zvláštním předpisem (konzulární sňatek).
Oprávnění uzavírat manželství mají také kapitáni lodí či letadel zaregistrovaných v ČR a také velitelé vojenských jednotek v zahraničí, pouze je-li jeden ze snoubenců v ohrožení života.
6. Neplatnost a neexistence manželství
6.2 Neplatné manželství
Neplatné manželství chápe ZOR jako manželství, které vzniklo, má právní následky, a to až do doby, dokud jej soud neprohlásí za neplatné. Dojde-li k prohlášení manželství za neplatné, pohlíží se na něj jako na neuzavřené. Rozhodnutí soudu má konstitutivní účinky a působí ex tunc (od okamžiku uzavření manželství). O neplatné manželství se bude jednat v následujících případech:
a) jiné manželství (porušení principu monogamie)
b) příbuzenství
c) nedostatek věku
d) duševní choroba
e) vada právního úkonu
ad a) Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem či vdanou ženou (§ 11 odst.1 ZOR). Chráněno i normami trestního práva.Neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.
Ad b) ZOR § 12 zakazuje uzavření manželství mezi nejbližšími příbuznými, a to mezi předky a potomky a mezi sourozenci jak tzv. plnorodými tak polorodými. Ostatní příbuzní už sňatek uzavřít mohou.
Na roveň pokrevnímu příbuzenství je kladeno osvojení, pokud právě trvá. Neplatnost manželství stanoví soud i bez návrhu.
Neplatné manželství chápe ZOR jako manželství, které vzniklo, má právní následky, a to až do doby, dokud jej soud neprohlásí za neplatné. Dojde-li k prohlášení manželství za neplatné, pohlíží se na něj jako na neuzavřené. Rozhodnutí soudu má konstitutivní účinky a působí ex tunc (od okamžiku uzavření manželství). O neplatné manželství se bude jednat v následujících případech:
a) jiné manželství (porušení principu monogamie)
b) příbuzenství
c) nedostatek věku
d) duševní choroba
e) vada právního úkonu
ad a) Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem či vdanou ženou (§ 11 odst.1 ZOR). Chráněno i normami trestního práva.Neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.
Ad b) ZOR § 12 zakazuje uzavření manželství mezi nejbližšími příbuznými, a to mezi předky a potomky a mezi sourozenci jak tzv. plnorodými tak polorodými. Ostatní příbuzní už sňatek uzavřít mohou.
Na roveň pokrevnímu příbuzenství je kladeno osvojení, pokud právě trvá. Neplatnost manželství stanoví soud i bez návrhu.
Vedle souhlasného prohlášení vyplňují ...
Vedle souhlasného prohlášení vyplňují snoubenci v rámci předoddavkového řízení ještě další prohlášení, toto je upraveno v § 6 odst.1 a § 8 ZOR. Je tam:
a) Snoubenci jsou povinni prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství.
b) § 2 ZOR požaduje, aby snoubenci před uzavřením manželství navzájem znali svůj zdravotní stav, toto pak napíší i do prohlášení
c) Že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.
d) Musí učinit souhlasné prohlášení o příjmení. Mohou prohlásit, že:
• Příjmení jednoho z nich bude jejich společným
• Každý si ponechá své (musí se však předem ohlásit příjmení společných dětí § 8 odst. 2 ZOR).
• Spolu se společným příjmením bude jeden z nich na druhém místě uvádět příjmení předchozí. Pokud předchozí příjmení bylo ze 2 příjmení může uvádět jen jedno z nich.
5.2 Předoddavkové řízení
- provádí ho matriční úřad, v jehož správním obvodu je alespoň jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu (pokud žádný ze snoubenců přihlášen není a ani nebyl, tak je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno § 32 ZM.
a) Snoubenci jsou povinni prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství.
b) § 2 ZOR požaduje, aby snoubenci před uzavřením manželství navzájem znali svůj zdravotní stav, toto pak napíší i do prohlášení
c) Že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.
d) Musí učinit souhlasné prohlášení o příjmení. Mohou prohlásit, že:
• Příjmení jednoho z nich bude jejich společným
• Každý si ponechá své (musí se však předem ohlásit příjmení společných dětí § 8 odst. 2 ZOR).
• Spolu se společným příjmením bude jeden z nich na druhém místě uvádět příjmení předchozí. Pokud předchozí příjmení bylo ze 2 příjmení může uvádět jen jedno z nich.
5.2 Předoddavkové řízení
- provádí ho matriční úřad, v jehož správním obvodu je alespoň jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu (pokud žádný ze snoubenců přihlášen není a ani nebyl, tak je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno § 32 ZM.
Podle § 6 ZOR → ZM §§ 33 až 37.
Podle § 6 ZOR → ZM §§ 33 až 37. jsou povinni předložit Občanský průkaz a rodný list, pokud jde o druhé a další manželství pak doklad o tom, že předchozí manželství zaniklo, u nezletilých rozsudek soudu, kterým je uzavření manželství povoleno, v případě osoby trpící duševní chorobou pak taky rozsudek ve kterém je toto povoleno. Způsobilost cizince k uzavření sňatku se řídí právem státu jehož je příslušníkem.(lze prominout pokud je spojeno s těžko překonatelnou překážkou např. cizinec je u nás v azilu).
Předoddavkové řízení před matričním úřadem může skončit:
1) stanovením termínu sňatku (pokud splnily veškeré náležitosti)
2) vydáním správního rozhodnutí o tzv. delegaci – povolení uzavřít sňatek před jiným matričním úřadem ( v případě občanského sňatku ).
3) Vydáním osvědčení, že vše splnili a svatba se odehraje v příslušné církvi nebo náboženské společnosti.
5.3 Občanský sňatek
Činí se před starostou, zástupcem starosty, nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu. Příslušné jsou matriční úřady v bydlišti nebo bydlištích snoubenců.
Místo uzavření manželství upravuje § 4 ZOR, tradičně se uzavírá v oddací síni obecního úřadu nebo na jiném místě, které obecní úřad pro tuto příležitost používá. Lze povolit na kterémkoliv vhodném místě(vhodné místo – určuje dohoda mezi snoubenci, matrikářem, a oddávajícím) .
Předoddavkové řízení před matričním úřadem může skončit:
1) stanovením termínu sňatku (pokud splnily veškeré náležitosti)
2) vydáním správního rozhodnutí o tzv. delegaci – povolení uzavřít sňatek před jiným matričním úřadem ( v případě občanského sňatku ).
3) Vydáním osvědčení, že vše splnili a svatba se odehraje v příslušné církvi nebo náboženské společnosti.
5.3 Občanský sňatek
Činí se před starostou, zástupcem starosty, nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu. Příslušné jsou matriční úřady v bydlišti nebo bydlištích snoubenců.
Místo uzavření manželství upravuje § 4 ZOR, tradičně se uzavírá v oddací síni obecního úřadu nebo na jiném místě, které obecní úřad pro tuto příležitost používá. Lze povolit na kterémkoliv vhodném místě(vhodné místo – určuje dohoda mezi snoubenci, matrikářem, a oddávajícím) .
Předmět (objekt) rodinněprávních vztahů -
Předmět (objekt) rodinněprávních vztahů – otázka není doposud jednoznačně vyřešena. Pokud jde o majetkové rodinněprávní vztahy tak je to jako u občanského práva. Dělíme
stejně a to na předmět a) Přímý – lidské chování (dare, facere, omitere, pati,). b) Nepřímý – to čeho se toto chování dotýká čili práva a věci.
Obsah rodinněprávních vztahů – subjektivní práva a povinnosti ovšem celou šíři nelze regulovat. Platí zde nezcizitelnost těchto práv – subjekty nemohou tyto práva smluvně převádět (rodičovská práva, práva mezi manželi).
3.Pojem manželství
§ 1 ZOR – manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. Hlavním účelem manželství je založení rodin a řádná výchova dětí.
Pojmové znaky manželství jsou:
1) Může vzniknout jen zákonem předepsaným způsobem před příslušným orgánem pověřeným vést matriky, nebo před orgánem registrované církve nebo náboženské společnosti.
2) Může vzniknout jen mezi mužem a ženou (svazek osob stejného pohlaví se nazývá registrové partnerství – u nás zatím neupraveno zákonem). Nesezdané soužití muž + žena spolu fakticky žijí, ale nejsou manželi.
stejně a to na předmět a) Přímý – lidské chování (dare, facere, omitere, pati,). b) Nepřímý – to čeho se toto chování dotýká čili práva a věci.
Obsah rodinněprávních vztahů – subjektivní práva a povinnosti ovšem celou šíři nelze regulovat. Platí zde nezcizitelnost těchto práv – subjekty nemohou tyto práva smluvně převádět (rodičovská práva, práva mezi manželi).
3.Pojem manželství
§ 1 ZOR – manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem. Hlavním účelem manželství je založení rodin a řádná výchova dětí.
Pojmové znaky manželství jsou:
1) Může vzniknout jen zákonem předepsaným způsobem před příslušným orgánem pověřeným vést matriky, nebo před orgánem registrované církve nebo náboženské společnosti.
2) Může vzniknout jen mezi mužem a ženou (svazek osob stejného pohlaví se nazývá registrové partnerství – u nás zatím neupraveno zákonem). Nesezdané soužití muž + žena spolu fakticky žijí, ale nejsou manželi.
3) Vztah 1 muže a 1 ženy –
3) Vztah 1 muže a 1 ženy – princip monogamie
4) Rovnoprávný vztah (rovnoprávnost-obecně LZPS čl.3, v manželství - ZOR § 18)
5) Svobodně a dobrovolně uzavírané životní společenství. (zákonem omezeno jen v nutném rozsahu-nezletilost, příbuzenství,duševní choroba,jiné manželství).
6) Vzniká a zaniká jen zákonem předepsaným způsobem (jsou s ním spojeny zásadní právní následky i v majetkové sféře – nemůže vzniknout pouhou dohodou).
4. Zasnoubení
Souhlasné prohlášení muže a ženy, že spolu vstoupí do manželství buď v době přesně určené, nebo přiměřené podle zvyklostí, tedy v souladu s pravidly společenského soužití. Česká právní úprava toto nezná. Nejsou regulovány právní následky při porušení. Lze uvažovat o náhradě škody – vznikla li v příčinné souvislosti.
5. Vznik manželství
5.1 Prohlášení snoubenců
Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství, učiněným před příslušným orgánem. Toto prohlášení musí být učiněno veřejně a slavnostním způsobem za přítomnosti 2 svědků. § 3 ZOR.
Manželství vzniká souhlasným prohlášením před příslušným orgánem nikoli zápisem do matriky(evidenční charakter). Souhlasné prohlášení je právní úkon (dvoustranný) podle § 34 ObčZ.
4) Rovnoprávný vztah (rovnoprávnost-obecně LZPS čl.3, v manželství - ZOR § 18)
5) Svobodně a dobrovolně uzavírané životní společenství. (zákonem omezeno jen v nutném rozsahu-nezletilost, příbuzenství,duševní choroba,jiné manželství).
6) Vzniká a zaniká jen zákonem předepsaným způsobem (jsou s ním spojeny zásadní právní následky i v majetkové sféře – nemůže vzniknout pouhou dohodou).
4. Zasnoubení
Souhlasné prohlášení muže a ženy, že spolu vstoupí do manželství buď v době přesně určené, nebo přiměřené podle zvyklostí, tedy v souladu s pravidly společenského soužití. Česká právní úprava toto nezná. Nejsou regulovány právní následky při porušení. Lze uvažovat o náhradě škody – vznikla li v příčinné souvislosti.
5. Vznik manželství
5.1 Prohlášení snoubenců
Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství, učiněným před příslušným orgánem. Toto prohlášení musí být učiněno veřejně a slavnostním způsobem za přítomnosti 2 svědků. § 3 ZOR.
Manželství vzniká souhlasným prohlášením před příslušným orgánem nikoli zápisem do matriky(evidenční charakter). Souhlasné prohlášení je právní úkon (dvoustranný) podle § 34 ObčZ.
Prameny rodinného práva
Základní pramen je LZPS – čl. 32 ústavní ochrana rodiny.Výslovně zdůrazněna rovnoprávnost manželských i nemanželských dětí. Dále je stanoveno, že výchova je právem rodičů.
Úmluva o právech dítěte – ratifikovaná čl. 10 Ústavy ČR.
Zákon č. 94/1963 Zákon o rodině. Systematika zákona o rodině:
1) Manželství 2) Vztahy mezi rodiči a dětmi 3) Výživné 4)Závěrečná ustanovení
Občanský zákoník – RP bylo vyčleněno z ObčZ jejich blízkost se odráží ve vzájemných vztazích: § 104 – říká že pokud ZOR nestanoví něco jiného použije se ObčZ. ZOR nemá obecnou část…§ 105 je odkazovací normou, upravuje majetkové poměry mezi manželi.
Naopak právní úprava (příbuzenství,) obsažená v ZOR je základem, ze které vychází občanský zákoník při dědění.
Občanský soudní řád , zákon o matrikách,jménu a příjmení. Zákon o sociálně právní ochraně dítěte,
2. Rodině právní vztahy
2.1 Pojem, podstata a kritéria klasifikace rodinně právních vztahů
Rodinně právní vztahy jsou osobní a s nimi spojené majetkové vztahy zvláštního charakteru, které vznikají z manželství a sounáležitosti k rodině (tedy mezi manželi, rodiči a dětmi a mezi ostatními příbuznými, stejně jako mezi osvojiteli a osvojenci).
Úmluva o právech dítěte – ratifikovaná čl. 10 Ústavy ČR.
Zákon č. 94/1963 Zákon o rodině. Systematika zákona o rodině:
1) Manželství 2) Vztahy mezi rodiči a dětmi 3) Výživné 4)Závěrečná ustanovení
Občanský zákoník – RP bylo vyčleněno z ObčZ jejich blízkost se odráží ve vzájemných vztazích: § 104 – říká že pokud ZOR nestanoví něco jiného použije se ObčZ. ZOR nemá obecnou část…§ 105 je odkazovací normou, upravuje majetkové poměry mezi manželi.
Naopak právní úprava (příbuzenství,) obsažená v ZOR je základem, ze které vychází občanský zákoník při dědění.
Občanský soudní řád , zákon o matrikách,jménu a příjmení. Zákon o sociálně právní ochraně dítěte,
2. Rodině právní vztahy
2.1 Pojem, podstata a kritéria klasifikace rodinně právních vztahů
Rodinně právní vztahy jsou osobní a s nimi spojené majetkové vztahy zvláštního charakteru, které vznikají z manželství a sounáležitosti k rodině (tedy mezi manželi, rodiči a dětmi a mezi ostatními příbuznými, stejně jako mezi osvojiteli a osvojenci).
2.2 Specifické rysy rodinně právních vztahů a jejich obecná charakteristika.
a) osobní (emocionální) prvek – subjekty rodinně právních vztahů jsou navzájem spojeny osobními vztahy (manželství je uzavíráno z citových důvodů - obvykle).Na druhou stanu neexistence tohoto prvku neznamená nutně neexistenci příbuzenství.
b) Morální normy – řada ustanovení v RP má výslovně morální charakter (imperfektní normy – nejsou vynutitelné a ani za porušení není stanoven sankce).Např. manželé mají povinnost žít spolu a být si věrni § 18.
c) Fakticita těchto vztahů – obvykle RP upravuje právní vztah již fakticky vzniklé (narodilo se dítě, manželé spolu již nežijí).
d) Dlouhodobost – vztahy mají dlouhodobou povahu (rodič-dítě,manžel-manželka).
e) Imperativnost
2.3 Prvky rodinně právních vztahů
Subjekty rodinně právních vztahů – jsou to pouze fyzické osoby(na rozdíl od občanskoprávních vztahů).Stávají se jimi kvůli svému postavení v rodinných vztazích(pokrevní příbuznost nebo vůle-vstup do manželství) - ne proto že je osobou jako v občanském právu. Způsobilost k právům a povinnostem platí totéž co v ObčZ. Způsobilost k právním úkonům je rovněž z ObčZ (§ 104 ZOR). Sňatečná způsobilost – obvykle stejná jako v ObčZ, jinak může být snížena (až 16 let) buď rodiči nebo souhlasem jiného subjektu (nejčastěji soudu).
b) Morální normy – řada ustanovení v RP má výslovně morální charakter (imperfektní normy – nejsou vynutitelné a ani za porušení není stanoven sankce).Např. manželé mají povinnost žít spolu a být si věrni § 18.
c) Fakticita těchto vztahů – obvykle RP upravuje právní vztah již fakticky vzniklé (narodilo se dítě, manželé spolu již nežijí).
d) Dlouhodobost – vztahy mají dlouhodobou povahu (rodič-dítě,manžel-manželka).
e) Imperativnost
2.3 Prvky rodinně právních vztahů
Subjekty rodinně právních vztahů – jsou to pouze fyzické osoby(na rozdíl od občanskoprávních vztahů).Stávají se jimi kvůli svému postavení v rodinných vztazích(pokrevní příbuznost nebo vůle-vstup do manželství) - ne proto že je osobou jako v občanském právu. Způsobilost k právům a povinnostem platí totéž co v ObčZ. Způsobilost k právním úkonům je rovněž z ObčZ (§ 104 ZOR). Sňatečná způsobilost – obvykle stejná jako v ObčZ, jinak může být snížena (až 16 let) buď rodiči nebo souhlasem jiného subjektu (nejčastěji soudu).
Historický vývoj rodinného práva n našem území
Po vzniku ČSR byl převzat ABGB z roku 1918. Rodinné právo bylo pod vlivem kanonického práva (do 16 stol. měla církev v rukou veškerou rodinně právní úpravu).Rozlučnost manželství byla připuštěna jen v nekatolických manželstvích.
Manželská novela (zák.č. 320/1919 Sb.) upravovala nově vznik manželství(zaveden fakultativní civilní sňatek vedle církevního), zavedla rovněž možnost rozluky manželství jako právního zániku-možnost rozvodu s jeho právními následky.Nemohlo to nastat bez souhlasu toho nevinného. Pokud se dohodli vina se nedokazovala. Zrušen institut moci otcovské→ moc rodičovská.
Zákon o uzavírání manželství s cizinci č.59/1952 Sb. – vyžadován souhlas ministerstva vnitra nebo jím pověřeného orgánu. Zrušen v roce 1964.
Novela zákona o rodině č. 61/1955 o změně předpisů o rozvodu.(nešlo rozvézt bez souhlasu nevinného a to vedlo k mnoha mrtvím manželstvím→upraveno-pokud bylo manželství trvale rozvráceno, tak šlo rozvést bez souhlasu nevinného).
Sociálně právní ochrana
Rozvoj koncem 19 stol 1868 zákon o chudinství – obec se má starat o své sirotky
Zákon č. 256/1921 Sb. O ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských – první ochrana dětí. 1927 Zákon o dětech cikánských.
Zákon č.50/1973 o pěstounské péči – včleněn institut pěstounské péče jako státem řízené, kontrolované a finančně zabezpečené náhradní rodinné výchovy.
Manželská novela (zák.č. 320/1919 Sb.) upravovala nově vznik manželství(zaveden fakultativní civilní sňatek vedle církevního), zavedla rovněž možnost rozluky manželství jako právního zániku-možnost rozvodu s jeho právními následky.Nemohlo to nastat bez souhlasu toho nevinného. Pokud se dohodli vina se nedokazovala. Zrušen institut moci otcovské→ moc rodičovská.
Zákon o uzavírání manželství s cizinci č.59/1952 Sb. – vyžadován souhlas ministerstva vnitra nebo jím pověřeného orgánu. Zrušen v roce 1964.
Novela zákona o rodině č. 61/1955 o změně předpisů o rozvodu.(nešlo rozvézt bez souhlasu nevinného a to vedlo k mnoha mrtvím manželstvím→upraveno-pokud bylo manželství trvale rozvráceno, tak šlo rozvést bez souhlasu nevinného).
Sociálně právní ochrana
Rozvoj koncem 19 stol 1868 zákon o chudinství – obec se má starat o své sirotky
Zákon č. 256/1921 Sb. O ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských – první ochrana dětí. 1927 Zákon o dětech cikánských.
Zákon č.50/1973 o pěstounské péči – včleněn institut pěstounské péče jako státem řízené, kontrolované a finančně zabezpečené náhradní rodinné výchovy.
1. Obecná charakteristika rodinného práva
Obecně jde charakterizovat rodinu jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny manželskými nebo příbuzenskými vztahy a společným způsobem života.
Charakter součastné rodiny ovlivnila koncepce rodinné politiky formovaní od konce 50.let. Její podstatné zásady byly:
a) Osvobození ženy – plné politické, sociální a ekonomické zrovnoprávnění.Pro ženy to, ale přineslo i nové problémy.
b) Osvobození manželství – rozvod se stal akceptovatelnou alternativou řešení sporů. Dřív se brali extrémně brzo 20-21.
c) Osvobození domácnosti – snaha zbavit ženu starostí o domácnost, péči a výchovu dětí, možnost plně se realizovat v práci.
d) Institucionalizace péče o děti – rozvoj institucí zajišťující péči o děti už od nejútlejšího věku, (jesle,školka,…)
e) Nuklearizace rodiny – vymanění rodiny ze sítě příbuzných a přesunutí do malého bytu.
f) Plánované rodičovství – žena má právo rozhodnout se kdy bude mít děti a kolik jich bude.
Po roce 1990 nastalo rapidní zvyšování průměrného sňatečného věku, a výrazně poklesla porodnost. Podstatně se zvýšil počet dětí narozených mimo manželství.
Charakter součastné rodiny ovlivnila koncepce rodinné politiky formovaní od konce 50.let. Její podstatné zásady byly:
a) Osvobození ženy – plné politické, sociální a ekonomické zrovnoprávnění.Pro ženy to, ale přineslo i nové problémy.
b) Osvobození manželství – rozvod se stal akceptovatelnou alternativou řešení sporů. Dřív se brali extrémně brzo 20-21.
c) Osvobození domácnosti – snaha zbavit ženu starostí o domácnost, péči a výchovu dětí, možnost plně se realizovat v práci.
d) Institucionalizace péče o děti – rozvoj institucí zajišťující péči o děti už od nejútlejšího věku, (jesle,školka,…)
e) Nuklearizace rodiny – vymanění rodiny ze sítě příbuzných a přesunutí do malého bytu.
f) Plánované rodičovství – žena má právo rozhodnout se kdy bude mít děti a kolik jich bude.
Po roce 1990 nastalo rapidní zvyšování průměrného sňatečného věku, a výrazně poklesla porodnost. Podstatně se zvýšil počet dětí narozených mimo manželství.
Pojem a předmět rodinného práva, místo rodinného práva v systému práva
Rodinné právo lze v objektivním smyslu vymezit jako souhrn právních norem, které regulují manželské a rodinné vztahy.
Rodina nemá legální definici, a ani není subjektem práva, tím jsou pouze její jednotlivý členové. Za členy jsou považováni osoby, které spolu žijí ve společné domácnosti (osoby blízké § 116 ObčZ).
Manželství definováno je a to jako právní svazek mezi mužem a ženou, který vzniká za splnění zákonných podmínek, předepsanou formou, má zákonem stanovený obsah, a zaniká jen na základě zákonem stanovených důvodů.
Manželství a rodina nejsou synonymy – manželství je základem z něhož rodina vzniká.(není podmínkou rodina může být i matka samoživitelka s dítětem).
Předmětem rodinného práva jsou 3 základní druhy právních vztahů:
1) Vztahy mezi manželi – vznikají dobrovolným a svobodným vznikem manželství. Zákon může těžko upravit vztahy osobního charakteru, kdežto majetkové vztahy může upravit jako jakékoliv jiné vztahy majetkového charakteru.
2) Vztahy mezi rodiči a dětmi – těžiště právní úpravy rodinného práva. ZOR upravuje určení rodičovství. Vzájemná práva a povinnosti rodičů a dětí. Právní vztah mezi sourozenci je omezen pouze na zákaz uzavření sňatku mezi nimi.
Rodina nemá legální definici, a ani není subjektem práva, tím jsou pouze její jednotlivý členové. Za členy jsou považováni osoby, které spolu žijí ve společné domácnosti (osoby blízké § 116 ObčZ).
Manželství definováno je a to jako právní svazek mezi mužem a ženou, který vzniká za splnění zákonných podmínek, předepsanou formou, má zákonem stanovený obsah, a zaniká jen na základě zákonem stanovených důvodů.
Manželství a rodina nejsou synonymy – manželství je základem z něhož rodina vzniká.(není podmínkou rodina může být i matka samoživitelka s dítětem).
Předmětem rodinného práva jsou 3 základní druhy právních vztahů:
1) Vztahy mezi manželi – vznikají dobrovolným a svobodným vznikem manželství. Zákon může těžko upravit vztahy osobního charakteru, kdežto majetkové vztahy může upravit jako jakékoliv jiné vztahy majetkového charakteru.
2) Vztahy mezi rodiči a dětmi – těžiště právní úpravy rodinného práva. ZOR upravuje určení rodičovství. Vzájemná práva a povinnosti rodičů a dětí. Právní vztah mezi sourozenci je omezen pouze na zákaz uzavření sňatku mezi nimi.
3) Vztahy náhradní péče –
3) Vztahy náhradní péče – upravuje podmínky za nichž může být nezletilé dítě svěřeno do výchovy jiných fyzických osob.
Předmět rodinného práva je souhrn právních norem upravujících společenské vztahy vznikající mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, dětmi a dalšími příbuznými, jakož i vztahy, které nahrazují výkon některých rodičovských práv.
Principy rodinného práva
- soubor obecných právních kategorií, které lze formulovat na základě teoretického zobecnění těch charakteristik společných vztahů, které jsou pro právní regulaci těchto vztahů významné.
1) Princip blaha dítěte – ve vztahu rodič(náhradní rodič)-dítě. Vytváření prostředí přátelského dětem.(více České rodinné právo s. 19 až 21).
2) Princip rovnosti subjektů rodinného práva – mezi manželi je bezproblémová, avšak vztah rodič dítě není zas až tak rovný(kompenzováno intervencí na ochranu slabší strany ze strany státu).
3) Princip vzájemné pomoci – princip odlišující rodinněprávní vztah od občanskoprávních. Je plněna v rámci možností a schopností subjektů RP.( v ZOR je např. dána vyživovací povinnost mezi manželi, vzájemná pomoc § 18…)
Dalším principem je Princip ochrany manželství a rodičovství (ochrany mateřství) – je už v ústavě.
Předmět rodinného práva je souhrn právních norem upravujících společenské vztahy vznikající mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, dětmi a dalšími příbuznými, jakož i vztahy, které nahrazují výkon některých rodičovských práv.
Principy rodinného práva
- soubor obecných právních kategorií, které lze formulovat na základě teoretického zobecnění těch charakteristik společných vztahů, které jsou pro právní regulaci těchto vztahů významné.
1) Princip blaha dítěte – ve vztahu rodič(náhradní rodič)-dítě. Vytváření prostředí přátelského dětem.(více České rodinné právo s. 19 až 21).
2) Princip rovnosti subjektů rodinného práva – mezi manželi je bezproblémová, avšak vztah rodič dítě není zas až tak rovný(kompenzováno intervencí na ochranu slabší strany ze strany státu).
3) Princip vzájemné pomoci – princip odlišující rodinněprávní vztah od občanskoprávních. Je plněna v rámci možností a schopností subjektů RP.( v ZOR je např. dána vyživovací povinnost mezi manželi, vzájemná pomoc § 18…)
Dalším principem je Princip ochrany manželství a rodičovství (ochrany mateřství) – je už v ústavě.
C. Pravomoc a příslušnost
- pravomoc – soudy projednávají spory ve vztazích občanskoprávních, rodinných a obchodních, pokud je podle zákona neprojednávají jiné orgány
- příslušnost – nestanoví-li zákon jinak, jsou řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy
- krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech např. ochrany osobnosti, zneužití svobody projevu, slova a tisku, … viz. Parag. 9 zák. 99/1963 Sb.(ve sporech vyplývajících z autorského zákona, ve sporech o vzájemné vypořádaní dávky důchodového pojištění… mezi zaměstnavatelem a příjemcem dávky, ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru,atd.
- krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně:
- ve věcech OR, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku; ve statusových věcech obchodních spol., družstev a jiných právnických osob… ve věcech právních vztahů mezi obchodními společnostmi a jejich zakladateli, společníky navzájem
- ve sporech mezi obchodními společnostmi a jejich statutárními orgány, likvidátory a jinými orgány
- ve věcech ochrany hospodářské soutěže
- příslušnost – nestanoví-li zákon jinak, jsou řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy
- krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech např. ochrany osobnosti, zneužití svobody projevu, slova a tisku, … viz. Parag. 9 zák. 99/1963 Sb.(ve sporech vyplývajících z autorského zákona, ve sporech o vzájemné vypořádaní dávky důchodového pojištění… mezi zaměstnavatelem a příjemcem dávky, ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru,atd.
- krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně:
- ve věcech OR, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku; ve statusových věcech obchodních spol., družstev a jiných právnických osob… ve věcech právních vztahů mezi obchodními společnostmi a jejich zakladateli, společníky navzájem
- ve sporech mezi obchodními společnostmi a jejich statutárními orgány, likvidátory a jinými orgány
- ve věcech ochrany hospodářské soutěže
- nejvyšší soud ČR rozhoduje jalo ...
- nejvyšší soud ČR rozhoduje jalo soud prvního stupně, stanoví-li to zvláštní právní předpis
- krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutí okresních soudů; vrchní soud rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů prvního stupně; nejvyšší soud rozhoduje o odvoláních proti vrchnímu soudu
D. Nájemní smlouva
- pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval a bral z ní užitky
- pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání
- nájemce je povinen věc užívat způsobem stanoveným ve smlouvě; pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly
- nájemce je oprávněn dát věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak
- změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele; pokud tak neučiní, musí po skončení nájmu uvést věc do původního stavu
- nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel
- nájemce je povinen snášet omezení v užívání věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci
- nájemce je povinen pečovat o to, aby věci nevznikla škoda; je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva
- krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutí okresních soudů; vrchní soud rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů prvního stupně; nejvyšší soud rozhoduje o odvoláních proti vrchnímu soudu
D. Nájemní smlouva
- pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval a bral z ní užitky
- pronajímatel je povinen přenechat pronajatou věc nájemci ve stavu způsobilém smluvenému užívání
- nájemce je povinen věc užívat způsobem stanoveným ve smlouvě; pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly
- nájemce je oprávněn dát věc do podnájmu, nestanoví-li smlouva jinak
- změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele; pokud tak neučiní, musí po skončení nájmu uvést věc do původního stavu
- nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu potřeby oprav, které má provést pronajímatel
- nájemce je povinen snášet omezení v užívání věci v rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci
- nájemce je povinen pečovat o to, aby věci nevznikla škoda; je povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva
- založení společnosti –
- založení společnosti – jedním zakladatelem - - - právnická osoba; dvěma - - - fyz.os. ; uzavřením zakladatelské smlouvy a založením zakladatelskou listinou
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- při veřejné nabídce akcií je podmínkou platného založení schválení prospektu CP Komisí pro CP
- emisní kurs – částka, za níž společnost vydává akcie
- emisní ážio – rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou
- založení společnosti na základě veřejné nabídky – zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou
- ustavující valná hromada – zakladatelé ji svolají do 60 dnů, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu; může se konat, jestliže akcie byly účinně upsány v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno aspoň 30% jmenovité hodnoty a případné emisní ážio
- ustavující valná hromada je způsobilá se usnášet, jestliže se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií
- ustav.valná hromada rozhoduje o - - - založení společnosti, schvaluje stanovy, volí orgány společnosti, o navýšení základního kapitálu novým úpisem akcií
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- při veřejné nabídce akcií je podmínkou platného založení schválení prospektu CP Komisí pro CP
- emisní kurs – částka, za níž společnost vydává akcie
- emisní ážio – rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou
- založení společnosti na základě veřejné nabídky – zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou
- ustavující valná hromada – zakladatelé ji svolají do 60 dnů, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu; může se konat, jestliže akcie byly účinně upsány v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno aspoň 30% jmenovité hodnoty a případné emisní ážio
- ustavující valná hromada je způsobilá se usnášet, jestliže se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií
- ustav.valná hromada rozhoduje o - - - založení společnosti, schvaluje stanovy, volí orgány společnosti, o navýšení základního kapitálu novým úpisem akcií
- dále schvaluje v souladu s posudkem ...
- dále schvaluje v souladu s posudkem znalce předmět nepeněžitých vkladů a počet, jmenovitou hodnotu a formu akcií, které mají být protiplněním
- průběh ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem
- založení bez veřejné nabídky – zakladatelé se dohodnou, že v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, není potřeba veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady; právní postavení, které při založení společnosti veřejnou nabídkou má ustavující valná hromada, přebírají zakladatelé
B. Smlouva o nájmu podniku
- Smlouva o nájmu podniku – pronajímatel se zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad i nebezpečí, nájemce se zavazuje platit nájemné
- Ve smlouvě musí být dohodnutá výše nájemného a způsob jeho určení
- Musí mít písemnou formu, nemůže nabýt účinnosti před jejím zveřejněním
- Nájemce může být jen podnikatel zapsaný v OR
- Nájemce nemůže bez souhlasu pronajímatele měnit předmět podnikání
- průběh ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem
- založení bez veřejné nabídky – zakladatelé se dohodnou, že v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, není potřeba veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady; právní postavení, které při založení společnosti veřejnou nabídkou má ustavující valná hromada, přebírají zakladatelé
B. Smlouva o nájmu podniku
- Smlouva o nájmu podniku – pronajímatel se zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad i nebezpečí, nájemce se zavazuje platit nájemné
- Ve smlouvě musí být dohodnutá výše nájemného a způsob jeho určení
- Musí mít písemnou formu, nemůže nabýt účinnosti před jejím zveřejněním
- Nájemce může být jen podnikatel zapsaný v OR
- Nájemce nemůže bez souhlasu pronajímatele měnit předmět podnikání
D. Smlouva o ubytování
- objednateli vznikne právo, aby mu ubytovatel poskytl přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném (hotely, noclehárny, ubytovny, apod…)
- za služby je objednatel povinen platit cenu ve lhůtách stanovených ubytovacím řádem
- ubytovaný má právo používat prostory, které mu byly k ubytování vyhrazeny, jakož i společné prostory a služby s ubytováním spojené
- ubytovaný může odstoupit od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby, újmu vzniklou ubytovateli je povinen uhradit, pouze nemohl-li ubytovatel újmě zabránit
- ubytovatel může od smlouvy odstoupit dřív, pokud ubytovaný hrubě porušuje dobré mravy nebo jinak hrubě porušuje smlouvu
XV.
A. Akciová společnost
- základní kapitál je rozvržen na počet akcií o jmenovité hodnotě; společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem
- firma musí obsahovat označení a.s.
- akcie je CP, akcionář má právo jako společník se podílet na společnosti, na jejím řízení, zisku či likvidačním zůstatku
- za služby je objednatel povinen platit cenu ve lhůtách stanovených ubytovacím řádem
- ubytovaný má právo používat prostory, které mu byly k ubytování vyhrazeny, jakož i společné prostory a služby s ubytováním spojené
- ubytovaný může odstoupit od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby, újmu vzniklou ubytovateli je povinen uhradit, pouze nemohl-li ubytovatel újmě zabránit
- ubytovatel může od smlouvy odstoupit dřív, pokud ubytovaný hrubě porušuje dobré mravy nebo jinak hrubě porušuje smlouvu
XV.
A. Akciová společnost
- základní kapitál je rozvržen na počet akcií o jmenovité hodnotě; společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem
- firma musí obsahovat označení a.s.
- akcie je CP, akcionář má právo jako společník se podílet na společnosti, na jejím řízení, zisku či likvidačním zůstatku
- akcie musí obsahovat –
- akcie musí obsahovat – firmu, sídlo, označení formy akcie u akcie na jméno firmu/akcionáře (na jméno, na majitele; výši základního kapitálu, počet akcií k datu emise, datum emise
- akcie jedné společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu
- založení společnosti – jedním zakladatelem - - - právnická osoba; dvěma - - - fyz.os. ; uzavřením zakladatelské smlouvy a založením zakladatelskou listinou
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- emisní kurs – částka, za níž společnost akcie vydává, nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota
- ustavující valná hromada – rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti
- vznik společnosti zápisem do OR
- práva a povinnosti akcionářů – akcionář má právo na podíl na zisku (dividendu), valná hromada rozhoduje o rozdělení
- orgány společnosti – valná hromada = nejvyšší orgán společnosti; představenstvo - - - statutární orgán společnosti, řídí společnost a jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení společnosti; dozorčí rada - - - dohlíží na činnost představenstva
- akcie jedné společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu
- založení společnosti – jedním zakladatelem - - - právnická osoba; dvěma - - - fyz.os. ; uzavřením zakladatelské smlouvy a založením zakladatelskou listinou
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- emisní kurs – částka, za níž společnost akcie vydává, nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota
- ustavující valná hromada – rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti
- vznik společnosti zápisem do OR
- práva a povinnosti akcionářů – akcionář má právo na podíl na zisku (dividendu), valná hromada rozhoduje o rozdělení
- orgány společnosti – valná hromada = nejvyšší orgán společnosti; představenstvo - - - statutární orgán společnosti, řídí společnost a jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení společnosti; dozorčí rada - - - dohlíží na činnost představenstva
- návrh na zápis společnosti v.o.s do OR podepisují ...
- návrh na zápis společnosti v.o.s do OR podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva
- práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou
- k rozhodnutí o ostatních záležitostech je potřeba souhlasu všech společníků, není-li stanoveno jinak
- k obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník v rámci zásad mezi nimi dohodnutých
- zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, podíl je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, nestanoví-li společenská smlouva jinak
- ztrátu nesou společníci rovným dílem
- zákaz konkurence – bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti
- statutárním orgánem jsou všichni společníci – každý z nich je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně
- zrušení společnosti – výpovědí společníka, rozhodnutím soudu, smrtí společníka, zánikem právnické osoby, která je společníkem, prohlášením konkursu na majetek, zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, … , z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě
- práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou
- k rozhodnutí o ostatních záležitostech je potřeba souhlasu všech společníků, není-li stanoveno jinak
- k obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník v rámci zásad mezi nimi dohodnutých
- zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, podíl je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, nestanoví-li společenská smlouva jinak
- ztrátu nesou společníci rovným dílem
- zákaz konkurence – bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti
- statutárním orgánem jsou všichni společníci – každý z nich je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně
- zrušení společnosti – výpovědí společníka, rozhodnutím soudu, smrtí společníka, zánikem právnické osoby, která je společníkem, prohlášením konkursu na majetek, zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, … , z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě
C. Účastníci občanského soudního řízení a jejich zastoupení
- účastníci – žalobce a žalovaný
- žalobce – domáhá se práva
- dále – zúčastněné osoby – soudce, zapisovatelka, zástupci obou stran, tlumočníci
- náležitosti žaloby – vždy přesně – adresa, IČO,…
a. označení soudu (věcně a místně příslušného)
b. seznam účastníků
c. označení věci
d. skutkový popis, důkazy
e. petit žaloby (=jak má soud rozhodnout)
f. podpis !!! , statutárního orgánu nebo někoho, kdo má plnou moc
Zastoupení (pojem, druhy) – plná moc, smluvní zastoupení
na základě zákona
- fyz.os.,kt. Nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem
na základě plné moci
- účastník si může zvolit zástupce – jen fyzickou osobu, v téže věci jen jednoho zástupce
- žalobce – domáhá se práva
- dále – zúčastněné osoby – soudce, zapisovatelka, zástupci obou stran, tlumočníci
- náležitosti žaloby – vždy přesně – adresa, IČO,…
a. označení soudu (věcně a místně příslušného)
b. seznam účastníků
c. označení věci
d. skutkový popis, důkazy
e. petit žaloby (=jak má soud rozhodnout)
f. podpis !!! , statutárního orgánu nebo někoho, kdo má plnou moc
Zastoupení (pojem, druhy) – plná moc, smluvní zastoupení
na základě zákona
- fyz.os.,kt. Nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem
na základě plné moci
- účastník si může zvolit zástupce – jen fyzickou osobu, v téže věci jen jednoho zástupce
na základě plné moci
- účastník si může zvolit zástupce – jen fyzickou osobu, v téže věci jen jednoho zástupce
- zástupcem si může účastník zvolit „advokáta“- jemu lze udělit puze plnou moc pro celé řízení – procesní plná moc (advokáta může zastoupit jiný advokát/koncipient)
- účastník si může zvolit zástupcem „notáře“
- dále může být zástupcem „patentový zástupce“ (pouze v rozsahuopravnění stanovené zvláštním předpisem)
- odborová organizace může, s vyjímkou věcí obchodních, zastupovat své členy
- atd. viz zákon
- plná moc zaniká při vynesení rozhodnutí, které ukončí řízení, není-li stanoveno jinak
na základě rozhodnutí
- předseda senátu může ustanovit účastníku řízení, který nemůže jednat samostatně, „opatrovníka“, je-li tu nebezpečí z prodlení
- předseda to může udělat i právnické osobě, když tu není osoba, která je oprávněna za ni jednat
- dále pro účastníka, jehož pobyt není znám a nepodařilo se mu doručit na známou adresu v cizině, má duševní poruchu nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže řízení účastnit a srozumitelně se vyjadřovat
- ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci (platí i pro advokáty)
- zástupcem si může účastník zvolit „advokáta“- jemu lze udělit puze plnou moc pro celé řízení – procesní plná moc (advokáta může zastoupit jiný advokát/koncipient)
- účastník si může zvolit zástupcem „notáře“
- dále může být zástupcem „patentový zástupce“ (pouze v rozsahuopravnění stanovené zvláštním předpisem)
- odborová organizace může, s vyjímkou věcí obchodních, zastupovat své členy
- atd. viz zákon
- plná moc zaniká při vynesení rozhodnutí, které ukončí řízení, není-li stanoveno jinak
na základě rozhodnutí
- předseda senátu může ustanovit účastníku řízení, který nemůže jednat samostatně, „opatrovníka“, je-li tu nebezpečí z prodlení
- předseda to může udělat i právnické osobě, když tu není osoba, která je oprávněna za ni jednat
- dále pro účastníka, jehož pobyt není znám a nepodařilo se mu doručit na známou adresu v cizině, má duševní poruchu nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže řízení účastnit a srozumitelně se vyjadřovat
- ustanovený zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci (platí i pro advokáty)
d. ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí, ...
d. ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí, o nájmu, zástavní právo k obchodnímu podílu, smlouvy o úvěru, o kontrolní činnosti, o tichém společníkovi, o běžném účtu, atd.
e. z bankovní záruky, z cestovního šeku a slibu odškodnění
f. mezi zakladateli a správcem vkladu
B. Veřejná obchodní společnost
- alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společně, nerozdílně, celým svým majetkem
- společníkem v.o.s. může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky provozování živnosti
- je-li společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce
- firma musí obsahovat označení v.o.s.
- společenská smlouva musí obsahovat
4) firma a sídlo společnosti
5) určení společníků
6) předmět podnikání
e. z bankovní záruky, z cestovního šeku a slibu odškodnění
f. mezi zakladateli a správcem vkladu
B. Veřejná obchodní společnost
- alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společně, nerozdílně, celým svým majetkem
- společníkem v.o.s. může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky provozování živnosti
- je-li společníkem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí ve společnosti její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce
- firma musí obsahovat označení v.o.s.
- společenská smlouva musí obsahovat
4) firma a sídlo společnosti
5) určení společníků
6) předmět podnikání
- ustav.valná hromada rozhoduje o -
- ustav.valná hromada rozhoduje o - - - založení společnosti, schvaluje stanovy, volí orgány společnosti, o navýšení základního kapitálu novým úpisem akcií
- dále schvaluje v souladu s posudkem znalce předmět nepeněžitých vkladů a počet, jmenovitou hodnotu a formu akcií, které mají být protiplněním
- průběh ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem
- založení bez veřejné nabídky – zakladatelé se dohodnou, že v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, není potřeba veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady; právní postavení, které při založení společnosti veřejnou nabídkou má ustavující valná hromada, přebírají zakladatelé
C. Pojem exekučního řízení a jeho vztah k řízení nalézacímu
- nalézací řízení je řízení o nároku na peněžité plnění, je upraveno OSŘ, zahajuje se žalobou a končí vydáním rozsudku jehož petit musí být vykonatelný
- exekuční řízení je výkon rozhodnutí, rozhodnutí na nazývá exekuční titul a lze ho vést podle OSŘ soudním vykonavatelem (orgán státu) na návrh oprávněného nebo soukromým exekutorem
- výkon rozhodnutí lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem
- způsoby výkonu jsou upraveny občanským soudním řádem, vykovává soudní vykonavatel – exekutor podle toho postupuje analogicky
- výkon rozhodnutí se řídí povahou uložené povinnosti - - - lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů
- dále schvaluje v souladu s posudkem znalce předmět nepeněžitých vkladů a počet, jmenovitou hodnotu a formu akcií, které mají být protiplněním
- průběh ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem
- založení bez veřejné nabídky – zakladatelé se dohodnou, že v určitém poměru upisují akcie na celý základní kapitál společnosti, není potřeba veřejná nabídka akcií a konání ustavující valné hromady; právní postavení, které při založení společnosti veřejnou nabídkou má ustavující valná hromada, přebírají zakladatelé
C. Pojem exekučního řízení a jeho vztah k řízení nalézacímu
- nalézací řízení je řízení o nároku na peněžité plnění, je upraveno OSŘ, zahajuje se žalobou a končí vydáním rozsudku jehož petit musí být vykonatelný
- exekuční řízení je výkon rozhodnutí, rozhodnutí na nazývá exekuční titul a lze ho vést podle OSŘ soudním vykonavatelem (orgán státu) na návrh oprávněného nebo soukromým exekutorem
- výkon rozhodnutí lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem
- způsoby výkonu jsou upraveny občanským soudním řádem, vykovává soudní vykonavatel – exekutor podle toho postupuje analogicky
- výkon rozhodnutí se řídí povahou uložené povinnosti - - - lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů
D. Smlouva o půjčce a o výpůjčce
- smlouva o půjčce – věřitel přenechá dlužníkovi věci/peníze a dlužník se zavazuje je vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu
- při peněžité půjčce lze dohodnout úrok; lze dojednat namísto úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu
- smlouva o výpůjčce – výpůjčitel má právo věc užívat po dohodnutou dobu a bezplatně; je povinen ji vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však po uplynutí dohodnuté doby
- půjčitel může požadovat vrácení věci před uplynutím dohodnuté doby, jestliže výpůjčitel neužívá věc řádně nebo v rozporu s účelem, kterému slouží
XIV.
A. Druhy obchodních závazkových vztahů
- vztahy mezi podnikateli, týkající se jejich podnikatelské činnosti
- dále se tím řídí vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb
- druhy závazkových vztahů, z čeho vyplývají:
a. mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, mezi společníky navzájem, převod podílu na společníka, účást na společnosti
b. mezi zakladateli družstva, členy,
c. z burzovních obchodů a jejich zprostředkování
- při peněžité půjčce lze dohodnout úrok; lze dojednat namísto úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu
- smlouva o výpůjčce – výpůjčitel má právo věc užívat po dohodnutou dobu a bezplatně; je povinen ji vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však po uplynutí dohodnuté doby
- půjčitel může požadovat vrácení věci před uplynutím dohodnuté doby, jestliže výpůjčitel neužívá věc řádně nebo v rozporu s účelem, kterému slouží
XIV.
A. Druhy obchodních závazkových vztahů
- vztahy mezi podnikateli, týkající se jejich podnikatelské činnosti
- dále se tím řídí vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb
- druhy závazkových vztahů, z čeho vyplývají:
a. mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, mezi společníky navzájem, převod podílu na společníka, účást na společnosti
b. mezi zakladateli družstva, členy,
c. z burzovních obchodů a jejich zprostředkování
B. Založení a vznik a.s.
- založení společnosti – jedním zakladatelem - - - právnická osoba; dvěma - - - fyz.os. ; uzavřením zakladatelské smlouvy a založením zakladatelskou listinou
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- při veřejné nabídce akcií je podmínkou platného založení schválení prospektu CP Komisí pro CP
- emisní kurs – částka, za níž společnost vydává akcie
- emisní ážio – rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou
- založení společnosti na základě veřejné nabídky – zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou
- ustavující valná hromada – zakladatelé ji svolají do 60 dnů, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu; může se konat, jestliže akcie byly účinně upsány v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno aspoň 30% jmenovité hodnoty a případné emisní ážio
- ustavující valná hromada je způsobilá se usnášet, jestliže se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- při veřejné nabídce akcií je podmínkou platného založení schválení prospektu CP Komisí pro CP
- emisní kurs – částka, za níž společnost vydává akcie
- emisní ážio – rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou
- založení společnosti na základě veřejné nabídky – zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou
- ustavující valná hromada – zakladatelé ji svolají do 60 dnů, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu; může se konat, jestliže akcie byly účinně upsány v hodnotě navrhovaného základního kapitálu a bylo splaceno aspoň 30% jmenovité hodnoty a případné emisní ážio
- ustavující valná hromada je způsobilá se usnášet, jestliže se jí účastní upisovatelé alespoň poloviny upsaných akcií
- pokud má věřitel více plnění od ...
- pokud má věřitel více plnění od jednoho dlužníka, a poskytnuté plnění nestačí, určí dlužník, co plní, neučiní-li tak, je splněn závazek nejdříve splatný a pak jeho příslušenství
- při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve úroky a potom jistinu, neurčí-li dlužník jinak
- u více peněžitých závazků se plní (neurčí-li dlužník jinak) nejdřív splatný nebo nezajištěný (nejméně zajištěný)
- při náhradě škody – nejprve závazek a pak škoda, která neplněním vznikla
- plní-li dlužník prostřednictvím jiné osoby, odpovídá jako kdyby plnil sám
- místo plnění – místo bydliště, není-li stanoveno jinak
- doba plnění – doba stanovená ve smlouvě, není-li stanovena – ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán
- nesplněním - - - odstoupením od smlouvy
- odstoupit lze pouze v případech, které stanoví zákon
- tzn.: prodlení věřitele/dlužníka je podstatné porušení jeho smluvní povinnosti
- odstoupením od smlouvy smlouva zaniká
- při plnění peněžitého závazku se započte placení nejprve úroky a potom jistinu, neurčí-li dlužník jinak
- u více peněžitých závazků se plní (neurčí-li dlužník jinak) nejdřív splatný nebo nezajištěný (nejméně zajištěný)
- při náhradě škody – nejprve závazek a pak škoda, která neplněním vznikla
- plní-li dlužník prostřednictvím jiné osoby, odpovídá jako kdyby plnil sám
- místo plnění – místo bydliště, není-li stanoveno jinak
- doba plnění – doba stanovená ve smlouvě, není-li stanovena – ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán
- nesplněním - - - odstoupením od smlouvy
- odstoupit lze pouze v případech, které stanoví zákon
- tzn.: prodlení věřitele/dlužníka je podstatné porušení jeho smluvní povinnosti
- odstoupením od smlouvy smlouva zaniká
C. Mimořádné opravné prostředky
- dovolání, obnova řízení a žaloba pro zmatečnost (závažná procesní vada), - - - dovolací důvody a lhůty k uplatnění opravných prostředků
D. Smlouva o obstarání věci, smlouva o zprostředkování
- smlouva o obstarání věci – obstaratel se zavazuje obstarat určitou věc (i prostřednictvím jiné osoby a objednatel je povinen poskytnout odměnu
- o uzavření smlouvy musí vydat obstaratel písemné potvrzení, kde musí být uveden předmět obstarání, cena a doba obstarání
- objednatel může až do obstarání věci od smlouvy odstoupit; musí však uhradit vynaložené náklady a jinou újmu vzniklou obstarateli, pokud jí obstaratel nemohl zabránit
- obstaratel musí dbát pokynů objednatele, odchýlit se může pouze tehdy, je-li to nevyhnutelné a nemůže dosáhnout včas jeho souhlasu
- zprostředkovatelská smlouva – zprostředkovatel se zavazuje objednateli za odměnu obstarat uzavření smlouvy a objednatel musí poskytnout odměnu, byl-li výsledek zprostředkovatelem dosažen
- odměna je stanovena předem v souladu s obecně platnými právními předpisy
- zprostředkovateli patří i náhrada nákladů, pokud je to výslovně dohodnuto
D. Smlouva o obstarání věci, smlouva o zprostředkování
- smlouva o obstarání věci – obstaratel se zavazuje obstarat určitou věc (i prostřednictvím jiné osoby a objednatel je povinen poskytnout odměnu
- o uzavření smlouvy musí vydat obstaratel písemné potvrzení, kde musí být uveden předmět obstarání, cena a doba obstarání
- objednatel může až do obstarání věci od smlouvy odstoupit; musí však uhradit vynaložené náklady a jinou újmu vzniklou obstarateli, pokud jí obstaratel nemohl zabránit
- obstaratel musí dbát pokynů objednatele, odchýlit se může pouze tehdy, je-li to nevyhnutelné a nemůže dosáhnout včas jeho souhlasu
- zprostředkovatelská smlouva – zprostředkovatel se zavazuje objednateli za odměnu obstarat uzavření smlouvy a objednatel musí poskytnout odměnu, byl-li výsledek zprostředkovatelem dosažen
- odměna je stanovena předem v souladu s obecně platnými právními předpisy
- zprostředkovateli patří i náhrada nákladů, pokud je to výslovně dohodnuto
XIII.
A. Právní a ekonomické prostředky zajištění závazků
- smluvní pokuta – výše podle hodnoty a významu zajišťované povinnosti - - - nesmí být nepřiměřeně vysoká, soud ji může snížit
- odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty
- ručení – písemně prohlásí, že uspokojí věřitele, pokud dlužník nesplní závazek
- ručením lze zajistit jen platný závazek dlužníka nebo jeho část; lze jím zajistit i závazek, který vznikne v budoucnu
- věřitel se může domáhat plnění na ručiteli pouze v případě, když neplní dlužník
- když ručí více ručitelů, každý odpovídá za celý závazek
- zaniká zánikem závazku
- bankovní záruka – vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky (dle záruční listiny), když dlužník neplní
- banka plní svůj závazek jen, když k tomu byla písemně vyzvána věřitelem
- uznání závazku – někdo písemně uzná určitý závazek???
- Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
- Zástavní smlouva
- Převodem práva (např. vlastnického práva bytu dokud peníze nevrátím)
- Postoupením pohledávky (když nezaplatim, dluží mi franta a tak si vezměte tyto)
- smluvní pokuta – výše podle hodnoty a významu zajišťované povinnosti - - - nesmí být nepřiměřeně vysoká, soud ji může snížit
- odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty
- ručení – písemně prohlásí, že uspokojí věřitele, pokud dlužník nesplní závazek
- ručením lze zajistit jen platný závazek dlužníka nebo jeho část; lze jím zajistit i závazek, který vznikne v budoucnu
- věřitel se může domáhat plnění na ručiteli pouze v případě, když neplní dlužník
- když ručí více ručitelů, každý odpovídá za celý závazek
- zaniká zánikem závazku
- bankovní záruka – vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky (dle záruční listiny), když dlužník neplní
- banka plní svůj závazek jen, když k tomu byla písemně vyzvána věřitelem
- uznání závazku – někdo písemně uzná určitý závazek???
- Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
- Zástavní smlouva
- Převodem práva (např. vlastnického práva bytu dokud peníze nevrátím)
- Postoupením pohledávky (když nezaplatim, dluží mi franta a tak si vezměte tyto)
- společnost může mít max. 50 společníků
- společnost může mít max. 50 společníků
- za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů - - - zápisem splacení vkladů ručení zaniká
- výše základního kapitálu musí činit 200tis. Kč – výše vkladu alespoň 20tis. Kč
- na základním kapitálu spol.se může společník podílet pouze jedním vkladem
- společenská smlouva musí obsahovat – firmu, sídlo, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka, jména a bydliště jednatelů, členů dozorčí rady, správce vkladu, …
- je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsaná v OR, jen když je splacen celý její základní kapitál
- návrh na zápis podepisují všichni jednatelé
- k návrhu na zápis se přikládá společenská smlouva, doklad o splnění povinnosti, posudek znalce o ocenění nepeněžitých vkladů
- práva a povinnosti společníků – společník musí splatit vklad ve lhůtě určené ve spol.smlouvě, nejpozději však do 5 let od vzniku společnosti; společník, který nesplní svou povinnost, může být valnou hromadou vyloučen a jeho podíl přechází na společnost
- obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti; 1 obchodní podíl může náležet více osobám
- za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů - - - zápisem splacení vkladů ručení zaniká
- výše základního kapitálu musí činit 200tis. Kč – výše vkladu alespoň 20tis. Kč
- na základním kapitálu spol.se může společník podílet pouze jedním vkladem
- společenská smlouva musí obsahovat – firmu, sídlo, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka, jména a bydliště jednatelů, členů dozorčí rady, správce vkladu, …
- je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsaná v OR, jen když je splacen celý její základní kapitál
- návrh na zápis podepisují všichni jednatelé
- k návrhu na zápis se přikládá společenská smlouva, doklad o splnění povinnosti, posudek znalce o ocenění nepeněžitých vkladů
- práva a povinnosti společníků – společník musí splatit vklad ve lhůtě určené ve spol.smlouvě, nejpozději však do 5 let od vzniku společnosti; společník, který nesplní svou povinnost, může být valnou hromadou vyloučen a jeho podíl přechází na společnost
- obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti; 1 obchodní podíl může náležet více osobám
- orgány společnosti:
d) valná hromada – nejvyšší orgán společnosti; schvaluje a mění stanovy, rozhoduje o změně spol.smlouvy, schvaluje účetní závěrky, rozdělení zisku, úhrady ztrát, zvýšení/snížení základního kapitálu, jmenování jednatelů, členů dozorčí rady, atd. Je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci s alespoň polovinou hlasů. Každý společník má 1 hlas na 1000kč svého vkladu; rozhoduje prostou většinou.
e) Jednatelé – jsou statutárním orgánem společnosti, jejich jednatelská práva může omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada.
f) Dozorčí rada – dohlíží na činnost jednatelů; členem nemůže být jednatel společnosti
B. Způsoby zániku závazku
- Splněním
- zánik závazku jeho splněním – závazek je splněn včas a řádně; i pozdním plněním dlužníka; mají-li strany vzájemné závazky - - - může se domáhat splnění jen ta strana, která už závazek splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou
- je-li strana povinna plnit před plněním závazku druhé strany, může strana odepřít plnění do doby, než ji bude dostatečně zaručeno plnění druhé strany
- lze-li závazek splnit několika způsoby, má právo určit způsob plnění dlužník,pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného
- bez svolení druhé strany nelze zvolený způsob plnění měnit
e) Jednatelé – jsou statutárním orgánem společnosti, jejich jednatelská práva může omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada.
f) Dozorčí rada – dohlíží na činnost jednatelů; členem nemůže být jednatel společnosti
B. Způsoby zániku závazku
- Splněním
- zánik závazku jeho splněním – závazek je splněn včas a řádně; i pozdním plněním dlužníka; mají-li strany vzájemné závazky - - - může se domáhat splnění jen ta strana, která už závazek splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou
- je-li strana povinna plnit před plněním závazku druhé strany, může strana odepřít plnění do doby, než ji bude dostatečně zaručeno plnění druhé strany
- lze-li závazek splnit několika způsoby, má právo určit způsob plnění dlužník,pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného
- bez svolení druhé strany nelze zvolený způsob plnění měnit
D. Smlouva kupní a směnná
- smlouva kupní
- prodávající se zavazuje dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu
- ve smlouvě musí být kupní cena nebo musí být stanoven způsob jejího dodatečného určení (nebo musí ze smlouvy vyplývat, že ji strany z vůle uzavírají bez určení kupní ceny)
- smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno se považuje za kupní smlouvu
- za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku strany , kt.má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zboží
- zahrnuje povinnosti prodávajícího – dodat zboží, předat doklady,…
- dodání zboží – podle smlouvy na určitém místě, při předání prvnímu dopravci, v určitý den, ve lhůtě, …
- prodávající neodpovídá za vady, o kt. Kupující v době uzavření smlouvy věděl…
- nabytí vlastnického práva – jakmile je zboží předáno,…
- povinnosti kupujícího – je povinen zaplatit kupní cenu a převzít zboží v souladu se smlouvou
- prodávající se zavazuje dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu
- ve smlouvě musí být kupní cena nebo musí být stanoven způsob jejího dodatečného určení (nebo musí ze smlouvy vyplývat, že ji strany z vůle uzavírají bez určení kupní ceny)
- smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno se považuje za kupní smlouvu
- za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část závazku strany , kt.má zboží dodat, spočívá ve vykonání činnosti nebo závazek této strany zahrnuje montáž zboží
- zahrnuje povinnosti prodávajícího – dodat zboží, předat doklady,…
- dodání zboží – podle smlouvy na určitém místě, při předání prvnímu dopravci, v určitý den, ve lhůtě, …
- prodávající neodpovídá za vady, o kt. Kupující v době uzavření smlouvy věděl…
- nabytí vlastnického práva – jakmile je zboží předáno,…
- povinnosti kupujícího – je povinen zaplatit kupní cenu a převzít zboží v souladu se smlouvou
- nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, ...
- nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, začíná záruční doba běžet ode dne dodání zboží
- právní vady zboží – je-li zboží zatíženo právem třetí osoby
- nároky z vad zboží – odstranění, oprava, sleva, odstoupení od smlouvy
- koupě na zkoušku (zvláštní ustanovení kupní smlouvy) – vzniká uzavřením kupní smlouvy s podmínkou, kupující do uplynutí doby zboží schválí, není-li stanoveno jinak, činí 3 měs.od uzavření smlouvy.
- Strany se dohodnou, že cena bude dodatečně upravena s přihlédnutím k výrobním nákladům – cenová doložka
- ¬smlouva směnná
- ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupujících
XII.
A. Společnost s ručením omezeným
- základní kapitál je tvořen vklady společníků, společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR
- může být založena jednou osobou, jedna fyzická osoba může být společníkem max. 3 spol. s r.o.
- právní vady zboží – je-li zboží zatíženo právem třetí osoby
- nároky z vad zboží – odstranění, oprava, sleva, odstoupení od smlouvy
- koupě na zkoušku (zvláštní ustanovení kupní smlouvy) – vzniká uzavřením kupní smlouvy s podmínkou, kupující do uplynutí doby zboží schválí, není-li stanoveno jinak, činí 3 měs.od uzavření smlouvy.
- Strany se dohodnou, že cena bude dodatečně upravena s přihlédnutím k výrobním nákladům – cenová doložka
- ¬smlouva směnná
- ustanovení o kupní smlouvě se přiměřeně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupujících
XII.
A. Společnost s ručením omezeným
- základní kapitál je tvořen vklady společníků, společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR
- může být založena jednou osobou, jedna fyzická osoba může být společníkem max. 3 spol. s r.o.
B. Likvidace obchodní společnosti
- likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada (nestanoví-li zákon jinak)
- likvidační zůstatek se dělí mezi společníky = akcionáře v poměru jejich podílů
- společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž byla zrušena - - - vstup do likvidace se zapisuje do OR
- po dobu likvidace vystupuje společnost s dovětkem „v likvidaci“
- nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložením na výzvu likvidátora - - - ten je pak zničí
- rejstříkový soud provede výmaz společnosti z OR
- společnost zaniká dnem výmazu z OR
C. Rozdíl mezi rozsudkem a platebním rozkazem
Platební rozkaz
- soud jej může vydat bez výslovné žádosti žalobce a i bez slyšení žalovaného, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky
- v platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady na řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor k soudu, který rozkaz vydal
- platební rozkaz nejde vydat – jde-li o věc, kdy má jednat a rozhodovat senát, není-li znám pobyt žalovaného, má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny
- musí být doručen žalovanému do vlastních rukou; nelze-li jej doručit, soud usnesení zruší v plném rozsahu
- likvidační zůstatek se dělí mezi společníky = akcionáře v poměru jejich podílů
- společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž byla zrušena - - - vstup do likvidace se zapisuje do OR
- po dobu likvidace vystupuje společnost s dovětkem „v likvidaci“
- nárok na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložením na výzvu likvidátora - - - ten je pak zničí
- rejstříkový soud provede výmaz společnosti z OR
- společnost zaniká dnem výmazu z OR
C. Rozdíl mezi rozsudkem a platebním rozkazem
Platební rozkaz
- soud jej může vydat bez výslovné žádosti žalobce a i bez slyšení žalovaného, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky
- v platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady na řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor k soudu, který rozkaz vydal
- platební rozkaz nejde vydat – jde-li o věc, kdy má jednat a rozhodovat senát, není-li znám pobyt žalovaného, má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny
- musí být doručen žalovanému do vlastních rukou; nelze-li jej doručit, soud usnesení zruší v plném rozsahu
Rozsudek
- tím rozhoduje soud o věci samé, zákon stanoví, kdy soud rozhoduje o věci samé usnesením
- jestliže je to účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o části věci nebo o jejím základu
- soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci
- soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu…
- pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení
- vyhlašuje se vždy veřejně, předseda senátu jménem republiky
- vyhlašuje se zpravidla po ukončení jednání (nejméně do 10ti dnů po ukončení jednání)
- po vyhlášení rozsudku je jím soud vázán
- rozsudek je písemný a podepsán předsedou senátu
- doručený rozsudek, který nelze napadnout odvoláním, je v právní moci
- výrok pravomocného soudu je závazný jen pro účastníky; není-li stanoveno jinak
- uloží-li soud povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku (u vyklizení bytu – 15 dnů; soud může stanovit i lhůtu delší
- jestliže je to účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o části věci nebo o jejím základu
- soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci
- soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu…
- pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení
- vyhlašuje se vždy veřejně, předseda senátu jménem republiky
- vyhlašuje se zpravidla po ukončení jednání (nejméně do 10ti dnů po ukončení jednání)
- po vyhlášení rozsudku je jím soud vázán
- rozsudek je písemný a podepsán předsedou senátu
- doručený rozsudek, který nelze napadnout odvoláním, je v právní moci
- výrok pravomocného soudu je závazný jen pro účastníky; není-li stanoveno jinak
- uloží-li soud povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku (u vyklizení bytu – 15 dnů; soud může stanovit i lhůtu delší
B. Smlouva o úvěru
- věřitel se zavazuje, že na požádání dlužníka mu poskytne peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje to vrátit a zaplatit úroky
- peníze mohou být v jiné měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy - - - dlužník vrací ve stejné měně
- dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněz ve lhůtě stanovené ve smlouvě, pokud lhůta není stanovená, může nárok uplatnit do doby, pokud úvěr některá strana nevypoví
- nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru dlužník vypovědět s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalend.měs.následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku
- věřitel musí peníze poskytnou bez zbytečného odkladu po jeho požádání
- smlouva může stanovit, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu
- ve smlouvě je sjednána výše úroků (nejvýše přípustná výše je stanovena zákonem)
- závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky; při splátkách jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky
- dlužník může vrátit peníze i před splatností úroku, úroky je povinen hradit pouze za dobu poskytnutí peněz
- peníze musí vrátit do sjednané lhůty jinak měsíc od doby, kdy o to byl požádán
- při dlužníkově prodlení víc než dvou splátek nebo 3 měsíce s jednou splátkou, může věřitel od smlouvy odstoupit
- peníze mohou být v jiné měně, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy - - - dlužník vrací ve stejné měně
- dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněz ve lhůtě stanovené ve smlouvě, pokud lhůta není stanovená, může nárok uplatnit do doby, pokud úvěr některá strana nevypoví
- nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru dlužník vypovědět s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalend.měs.následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku
- věřitel musí peníze poskytnou bez zbytečného odkladu po jeho požádání
- smlouva může stanovit, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu
- ve smlouvě je sjednána výše úroků (nejvýše přípustná výše je stanovena zákonem)
- závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky; při splátkách jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky
- dlužník může vrátit peníze i před splatností úroku, úroky je povinen hradit pouze za dobu poskytnutí peněz
- peníze musí vrátit do sjednané lhůty jinak měsíc od doby, kdy o to byl požádán
- při dlužníkově prodlení víc než dvou splátek nebo 3 měsíce s jednou splátkou, může věřitel od smlouvy odstoupit
C. Účastníci občanského soudního řízení
- žalobce, žalovaný, zástupci, senát, předseda senátu, zapisovatelka
D. Promlčení a prekluze
- promlčení – právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem
- promlčením právo na plnění závazku druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno před soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení
- jestliže dlužník plnil po promlčení, není oprávněn žádat vrácení
- počátek a trvání promlčecí doby – u práv vymahatelných u soudu – ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno u soudu (nestanoví-li zákon jinak); u práv uskutečnit právní úkon – ode dne, kdy právní úkon mohl být učiněn; u závazku ode dne, kdy měl být splněn (doba splatnosti) …
- nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky(dle obchodního zák.) a 3 roky podle občan.zák
- u práva na náhradu škody končí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti –
- práva vzniklá ze škody na dopravovaných věcech – po 1 roce
- změna věřitele/dlužníka nemá vliv na běh promlčecí doby
- prekuze – zánik práva na něco, nelze uplatnit u soudu
D. Promlčení a prekluze
- promlčení – právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem
- promlčením právo na plnění závazku druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno před soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení
- jestliže dlužník plnil po promlčení, není oprávněn žádat vrácení
- počátek a trvání promlčecí doby – u práv vymahatelných u soudu – ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno u soudu (nestanoví-li zákon jinak); u práv uskutečnit právní úkon – ode dne, kdy právní úkon mohl být učiněn; u závazku ode dne, kdy měl být splněn (doba splatnosti) …
- nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky(dle obchodního zák.) a 3 roky podle občan.zák
- u práva na náhradu škody končí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti –
- práva vzniklá ze škody na dopravovaných věcech – po 1 roce
- změna věřitele/dlužníka nemá vliv na běh promlčecí doby
- prekuze – zánik práva na něco, nelze uplatnit u soudu
XI.
A. Komanditní společnost
- společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR = komandisté; a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem = komplementáři
- zakladatelskou listinou je společenská smlouva, musí obsahovat:
f) firmu a sídlo spol.
g) určení společníků
h) předmět podnikání
i) určení, kdo je komandista a komplementář
j) výše vkladu každého komandity
- firma musí obsahovat označení k.s. Obsahuje-li firma jméno komandista, pak on ručí stejně jako komplementář
- návrh na zápis do OR podepisují všichni společníci
- práva a povinnosti společníků – k vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři, v ostatních záležitostech spolurozhodují s komandity většinou hlasů, není-li stanoveno ve spol.smlouvě jinak
- ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlasu všech společníků
- minimální vklad komandisty je 5000Kč, je oprávněn nahlížet do účetních knih a dokladů, neplatí pro něj zákaz konkurence
- ztrátu nesou komplementáři rovným dílem, komandisté se podílejí pokud to stanoví spol.smlouva
- statut.org.jsou komplementáři
- společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR = komandisté; a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem = komplementáři
- zakladatelskou listinou je společenská smlouva, musí obsahovat:
f) firmu a sídlo spol.
g) určení společníků
h) předmět podnikání
i) určení, kdo je komandista a komplementář
j) výše vkladu každého komandity
- firma musí obsahovat označení k.s. Obsahuje-li firma jméno komandista, pak on ručí stejně jako komplementář
- návrh na zápis do OR podepisují všichni společníci
- práva a povinnosti společníků – k vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři, v ostatních záležitostech spolurozhodují s komandity většinou hlasů, není-li stanoveno ve spol.smlouvě jinak
- ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlasu všech společníků
- minimální vklad komandisty je 5000Kč, je oprávněn nahlížet do účetních knih a dokladů, neplatí pro něj zákaz konkurence
- ztrátu nesou komplementáři rovným dílem, komandisté se podílejí pokud to stanoví spol.smlouva
- statut.org.jsou komplementáři
- objednatel má právo po oznámení ...
- objednatel má právo po oznámení nové ceny od smlouvy odstoupit; po odstoupení je povinen zaplatit zhotoviteli částku odpovídající odvedené práci z původně dohodnuté ceny pouze měl-li z částečného plnění majetkový prospěch
- pokud nelze sjednat pevnou částku, musí být stanovena odhadem
- pokud je zhotoviteli dodán špatný materiál, musí na to upozornit objednatele a pokud i přes to trvá objednatel na splnění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.
- Smrt objednatele sama o sobě smlouvu neruší
X.
A. Družstvo (struktura orgánů)
- je to společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů
- např. bytové družstvo
- firma družstvo musí obsahovat označení družstvo
- musí mít nejméně 5 členů (to neplátí, jsou-li jeho členy nejméně 2 práv.os.); na trvání družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů, splňuje-li družstvo ostatní podmínky
- družstvo je právnickou osobou, za poorušení závazků ručí celým svým majetkem
- členové neručí za závazky družstva (pouze může být stanovena uhrazovací povinnost)
- základní kapitál – souhrn členských vkladů, zapsán v OR, nejméně 50tis. Kč
- členem družstva může být práv.os. nebo fyz.os. s dokončenou školní docházkou starší 15ti let
- pokud nelze sjednat pevnou částku, musí být stanovena odhadem
- pokud je zhotoviteli dodán špatný materiál, musí na to upozornit objednatele a pokud i přes to trvá objednatel na splnění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.
- Smrt objednatele sama o sobě smlouvu neruší
X.
A. Družstvo (struktura orgánů)
- je to společenství neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů
- např. bytové družstvo
- firma družstvo musí obsahovat označení družstvo
- musí mít nejméně 5 členů (to neplátí, jsou-li jeho členy nejméně 2 práv.os.); na trvání družstva nemá vliv přistoupení dalších členů nebo zánik členství dosavadních členů, splňuje-li družstvo ostatní podmínky
- družstvo je právnickou osobou, za poorušení závazků ručí celým svým majetkem
- členové neručí za závazky družstva (pouze může být stanovena uhrazovací povinnost)
- základní kapitál – souhrn členských vkladů, zapsán v OR, nejméně 50tis. Kč
- členem družstva může být práv.os. nebo fyz.os. s dokončenou školní docházkou starší 15ti let
- orgány družstva:
členská schůze – nejvyšší orgán družstva. Schází se nejméně 1x ročně (podle stanov); může být svolána na žádost 1/3 členů družstva nebo kontrolní komise; do působnosti chůze patří – změna stanov, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalovat řádnou účetní závěrku, rozhodovat o rozdělení zisku a úhrady ztráty, rozhodovat o zvýšení/snížení základního kapitálu, rozhodnutí o změně právní formy, o prodeji, nájmu aj.majetkových dispozicích…
představenstvo – řídí činnost družstva, rozhoduje o všech záležitostech; je statutárním orgánem družstva, plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost, předseda jedná navenek (nebo místopředseda), k písemným právním úkonům je třeba alespoň dvou podpisů členů představenstva; schází se podle potřeby
kontrolní komise – kontroluje veškerou činnost družstva, projednává stížnosti jejích členů, je nezávislá na ostatních orgánech, ale odpovídá pouze členské schůzi; schází se podle potřeby – nejméně však jednou za 3 měsíce;
další orgány podle stanov
- do orgánů družstva mohou být voleni členové družstva starší 18ti let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva
představenstvo – řídí činnost družstva, rozhoduje o všech záležitostech; je statutárním orgánem družstva, plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost, předseda jedná navenek (nebo místopředseda), k písemným právním úkonům je třeba alespoň dvou podpisů členů představenstva; schází se podle potřeby
kontrolní komise – kontroluje veškerou činnost družstva, projednává stížnosti jejích členů, je nezávislá na ostatních orgánech, ale odpovídá pouze členské schůzi; schází se podle potřeby – nejméně však jednou za 3 měsíce;
další orgány podle stanov
- do orgánů družstva mohou být voleni členové družstva starší 18ti let a zástupci právnických osob, které jsou členy družstva
D. Kupní smlouva dle občan.zák. + smlouva o dílo
- podle tohoto předpisu patří mezi „smlouvy spotřebitelské“ stejně jako smlouva o dílo, aj.
- dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti
- spotřebitelem je osoba, která nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti
- smlouvu lze uzavřít prostředky na dálku
- podání objednávky prostředkem na dálku, musí dodavatel neprodleně potvrdit
- byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit do 14ti dnů od převzetí plnění
- smluvní ujednání spotř.smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele
- při pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější
- pokud spotřebitelská smlouva nebyla uzavřena v provozovně dodavatele, může spotřebitel od smlouvy odstoupit písemně do 7 dnů od jejího uzavření, nedošlo-li ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit do 1 měsíce
- dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření smlouvy, písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby, u níž je třeba právo uplatnit, včetně bydliště a sídla této osoby; při porušení této povinnosti má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření - - - toto ustanovení se nevztahuje na smlouvy:
- dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti
- spotřebitelem je osoba, která nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti
- smlouvu lze uzavřít prostředky na dálku
- podání objednávky prostředkem na dálku, musí dodavatel neprodleně potvrdit
- byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit do 14ti dnů od převzetí plnění
- smluvní ujednání spotř.smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele
- při pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější
- pokud spotřebitelská smlouva nebyla uzavřena v provozovně dodavatele, může spotřebitel od smlouvy odstoupit písemně do 7 dnů od jejího uzavření, nedošlo-li ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit do 1 měsíce
- dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření smlouvy, písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby, u níž je třeba právo uplatnit, včetně bydliště a sídla této osoby; při porušení této povinnosti má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření - - - toto ustanovení se nevztahuje na smlouvy:
- jejichž předmětem je výstavba, ...
- jejichž předmětem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti (s výjimkou smluv o opravách a dodávce zboží do nich začleněných)
- na dodávku potravin nebo zboží běžné spotřeby
- dodávku zboží a služeb, které nebyly uzavřeny podle katalogu dodavatele
- na smlouvy pojistné a o CP
- spotřebitelská smlouva uzavřena na dobu delší než 3 roky musí mít písemnou podobu a musí být vyhotovena v českém jazyce
- smlouva o dílo – zhotovitel se zavazuje objednateli zhotovit dílo za sjednanou cenu, na vlastní nebezpečí
- nedojde-li ke zhotovení na počkání, musí zhotovitel vydat potvrzení o přijetí objednávky
- musí dílo zhotovit v řádně dohodnuté době (pokud je pro dílo stanovena technická norma, musí normě odpovídat)
- na obsahu smlouvy a povaze díla záleží,zda zhotovitel musí provést dílo osobně nebo na svou odpovědnost
- není-li dohodnuto jinak – platí se cena po skončení díla
- byl-li stanoven rozpočet, nesmí být překročen bez souhlasu objednatele
- na dodávku potravin nebo zboží běžné spotřeby
- dodávku zboží a služeb, které nebyly uzavřeny podle katalogu dodavatele
- na smlouvy pojistné a o CP
- spotřebitelská smlouva uzavřena na dobu delší než 3 roky musí mít písemnou podobu a musí být vyhotovena v českém jazyce
- smlouva o dílo – zhotovitel se zavazuje objednateli zhotovit dílo za sjednanou cenu, na vlastní nebezpečí
- nedojde-li ke zhotovení na počkání, musí zhotovitel vydat potvrzení o přijetí objednávky
- musí dílo zhotovit v řádně dohodnuté době (pokud je pro dílo stanovena technická norma, musí normě odpovídat)
- na obsahu smlouvy a povaze díla záleží,zda zhotovitel musí provést dílo osobně nebo na svou odpovědnost
- není-li dohodnuto jinak – platí se cena po skončení díla
- byl-li stanoven rozpočet, nesmí být překročen bez souhlasu objednatele
- při zrušení spoluvlastnictví se ...
- při zrušení spoluvlastnictví se spol.musí vzájemně vypořádat, pokud je předmětem spoluvlastnictví nemovitost, musí být dohoda písemná
- společné jmění manželů – tvoří jej majetek nabytý jedním nebo oběma za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem; + závazky, které některému nebo oběma z manželů vznikly za trvání manželství
- manželé mohou notářským zápisem rozšířit nebo zúžit rozsah SJM, smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu mohou upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství
- pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek (závazky) nabyté za trvání manželství tvoří SJM
- za závazky tvořící SJM ručí oba manželé společně a nerozdílně
- k použití SJM pro podnikání je třeba souhlasu manžela/ky
- SJM zaniká zánikem manželství
IX.
A. Akciová společnost
- základní kapitál je rozvržen na počet akcií o jmenovité hodnotě; společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem
- firma musí obsahovat označení a.s.
- společné jmění manželů – tvoří jej majetek nabytý jedním nebo oběma za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem; + závazky, které některému nebo oběma z manželů vznikly za trvání manželství
- manželé mohou notářským zápisem rozšířit nebo zúžit rozsah SJM, smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu mohou upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství
- pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek (závazky) nabyté za trvání manželství tvoří SJM
- za závazky tvořící SJM ručí oba manželé společně a nerozdílně
- k použití SJM pro podnikání je třeba souhlasu manžela/ky
- SJM zaniká zánikem manželství
IX.
A. Akciová společnost
- základní kapitál je rozvržen na počet akcií o jmenovité hodnotě; společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem
- firma musí obsahovat označení a.s.
- akcie je CP, akcionář má právo jako ...
- akcie je CP, akcionář má právo jako společník se podílet na společnosti, na jejím řízení, zisku či likvidačním zůstatku
- akcie musí obsahovat – firmu, sídlo, označení formy akcie u akcie na jméno firmu/akcionáře (na jméno, na majitele; výši základního kapitálu, počet akcií k datu emise, datum emise
- akcie jedné společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu
- založení společnosti – jedním zakladatelem - - - právnická osoba; dvěma - - - fyz.os. ; uzavřením zakladatelské smlouvy a založením zakladatelskou listinou
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- emisní kurs – částka, za níž společnost akcie vydává, nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota
- ustavující valná hromada – rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti
- vznik společnosti zápisem do OR
- práva a povinnosti akcionářů – akcionář má právo na podíl na zisku (dividendu), valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku
- akcie musí obsahovat – firmu, sídlo, označení formy akcie u akcie na jméno firmu/akcionáře (na jméno, na majitele; výši základního kapitálu, počet akcií k datu emise, datum emise
- akcie jedné společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu
- založení společnosti – jedním zakladatelem - - - právnická osoba; dvěma - - - fyz.os. ; uzavřením zakladatelské smlouvy a založením zakladatelskou listinou
- základní kapitál činí 20mil. Kč (veřejná emise), 2 mil. Neveřejná emise akcií
- zakladatelská smlouva – firma, sídlo, činnost, navrhovaný ZK, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu…, návrh stanov, atd…
- emisní kurs – částka, za níž společnost akcie vydává, nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota
- ustavující valná hromada – rozhoduje o založení společnosti, schvaluje stanovy společnosti, volí orgány společnosti
- vznik společnosti zápisem do OR
- práva a povinnosti akcionářů – akcionář má právo na podíl na zisku (dividendu), valná hromada rozhoduje o rozdělení zisku
- orgány společnosti –
- orgány společnosti – valná hromada = nejvyšší orgán společnosti; představenstvo - - - statutární orgán společnosti, řídí společnost a jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení společnosti; dozorčí rada - - - dohlíží na činnost představenstva
B. Smlouva o běžném účtu
- banka se zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na něj vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby
- musí mít písemnou formu
- musí tam být uveden majitel účtu (osoba/firma, sídlo, IČ…), osoby oprávněné nakládat s účtem, výši úrokové sazby, lhůty oznámení vkladů a plateb bankou,…
- s účtem je oprávněn nakládat pouze majitel účtu (jiná osoba pouze na základě zvláštní plné moci); je-li účet zřízen pro více osob, každá z nich má postavení majitele účtu
C. Způsob výkonu rozhodnutí
- výkon ukládající zaplacení peněžité částky – srážka ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí, prodej podniku, zřízením zástavního práva k nemovitosti
- při jiné než peněžité povinnosti vyklizení, odebrání věci, rozdělení společné věci, provedením prací a výkonů
- u zajištěných věcí – prodej zástavy
B. Smlouva o běžném účtu
- banka se zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na něj vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby
- musí mít písemnou formu
- musí tam být uveden majitel účtu (osoba/firma, sídlo, IČ…), osoby oprávněné nakládat s účtem, výši úrokové sazby, lhůty oznámení vkladů a plateb bankou,…
- s účtem je oprávněn nakládat pouze majitel účtu (jiná osoba pouze na základě zvláštní plné moci); je-li účet zřízen pro více osob, každá z nich má postavení majitele účtu
C. Způsob výkonu rozhodnutí
- výkon ukládající zaplacení peněžité částky – srážka ze mzdy, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí, prodej podniku, zřízením zástavního práva k nemovitosti
- při jiné než peněžité povinnosti vyklizení, odebrání věci, rozdělení společné věci, provedením prací a výkonů
- u zajištěných věcí – prodej zástavy
C. Procesní způsobilost
- má každý, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti
- vzniká narozením dítěte (i početím dítěte, pokud se narodí živé)
- zaniká smrtí
- způsobilost fyz.os. nabývat práv a povinností vzniká v plném rozsahu zletilostí
- zletilost – dovršení 18 roku, před dosažením tohoto věku se nabývá jen uzavřením manželství
- pro duševní poruchu muže být fyzická osoba zbavena soudem způsobilosti k právním úkonům
- zbavení nebo omezení způsobilosti soud změní nebo zruší, změní-li se nebo opadnou-li důvody, které k nim vedly
D. Podílové spoluvlastnictví a SJM
- podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplívajících ze spoluvlastnictví společné věci
- není-li stanoveno jinak, jsou podíly spoluvlastníků stejné
- o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů
- vzniká narozením dítěte (i početím dítěte, pokud se narodí živé)
- zaniká smrtí
- způsobilost fyz.os. nabývat práv a povinností vzniká v plném rozsahu zletilostí
- zletilost – dovršení 18 roku, před dosažením tohoto věku se nabývá jen uzavřením manželství
- pro duševní poruchu muže být fyzická osoba zbavena soudem způsobilosti k právním úkonům
- zbavení nebo omezení způsobilosti soud změní nebo zruší, změní-li se nebo opadnou-li důvody, které k nim vedly
D. Podílové spoluvlastnictví a SJM
- podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplívajících ze spoluvlastnictví společné věci
- není-li stanoveno jinak, jsou podíly spoluvlastníků stejné
- o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů
- kupní cena je stanovena na ...
- kupní cena je stanovena na základě údajů o souhrnu věcí, práv a závazků uvedených v účetní evidenci ke dni uzavření smlouvy
- odpor lze podat do 60ti dnů ode dne prodeje podniku (zhorší-li se podmínky dobytí pohledávky pro věřitele; není-li prodávající zapsán v OR, nejpozději však do 6ti měsíců)
- na kupujícího přecházejí všechna práva vyplývající z prodeje
- kupující má právo od smlouvy odstoupit, jestliže podnik není způsobilý pro provoz stanovený ve smlouvě a vady včas oznámené jsou neodstranitelné
- kupující může uplatnit slevu z kupní ceny ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví v době účinnosti smlouvy
- Pro smlouvu o prodeji podniku platí obdobně § 672a. Konkurenční doložkou může být omezena činnost prodávajícího
- Smlouva o nájmu podniku – pronajímatel se zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad i nebezpečí, nájemce se zavazuje platit nájemné
- Ve smlouvě musí být dohodnutá výše nájemného a způsob jeho určení
- Musí mít písemnou formu, nemůže nabýt účinnosti před jejím zveřejněním
- Nájemce může být jen podnikatel zapsaný v OR
- Nájemce nemůže bez souhlasu pronajímatele měnit předmět podnikání
- odpor lze podat do 60ti dnů ode dne prodeje podniku (zhorší-li se podmínky dobytí pohledávky pro věřitele; není-li prodávající zapsán v OR, nejpozději však do 6ti měsíců)
- na kupujícího přecházejí všechna práva vyplývající z prodeje
- kupující má právo od smlouvy odstoupit, jestliže podnik není způsobilý pro provoz stanovený ve smlouvě a vady včas oznámené jsou neodstranitelné
- kupující může uplatnit slevu z kupní ceny ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví v době účinnosti smlouvy
- Pro smlouvu o prodeji podniku platí obdobně § 672a. Konkurenční doložkou může být omezena činnost prodávajícího
- Smlouva o nájmu podniku – pronajímatel se zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad i nebezpečí, nájemce se zavazuje platit nájemné
- Ve smlouvě musí být dohodnutá výše nájemného a způsob jeho určení
- Musí mít písemnou formu, nemůže nabýt účinnosti před jejím zveřejněním
- Nájemce může být jen podnikatel zapsaný v OR
- Nájemce nemůže bez souhlasu pronajímatele měnit předmět podnikání
c) Věci určené podle druhu ...
c) Věci určené podle druhu / jednotlivě (individuálně, specificky)
d) Zuživatelné / nezuživatelné – zuživatelné = potraviny, topivo; ostatní jsou nezuživatelné, jen se užívaní pozvolna opotřebují
e) Reálně dělitelné / nedělitelné – dělitelná je např. peněžitá částka; nedělitelné = věci, které se rozdělením znehodnotí - - - stroje, kusy nábytku…
Věc hlavní a její příslušenství - věc hlavní je auto a příslušenstvím rezerva (klíč a zámek, dům a kůlna…)
Součást věci – vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc jako celek znehodnotila.
VIII.
A. Společnost s ručením omezeným (právní a majetková charakteristika, práva a povinnosti společníků)
- základní kapitál je tvořen vklady společníků, společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR
- může být založena jednou osobou, jedna fyzická osoba může být společníkem max. 3 spol. s r.o.
- společnost může mít max. 50 společníků
- za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů - - - zápisem splacení vkladů ručení zaniká
d) Zuživatelné / nezuživatelné – zuživatelné = potraviny, topivo; ostatní jsou nezuživatelné, jen se užívaní pozvolna opotřebují
e) Reálně dělitelné / nedělitelné – dělitelná je např. peněžitá částka; nedělitelné = věci, které se rozdělením znehodnotí - - - stroje, kusy nábytku…
Věc hlavní a její příslušenství - věc hlavní je auto a příslušenstvím rezerva (klíč a zámek, dům a kůlna…)
Součást věci – vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc jako celek znehodnotila.
VIII.
A. Společnost s ručením omezeným (právní a majetková charakteristika, práva a povinnosti společníků)
- základní kapitál je tvořen vklady společníků, společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR
- může být založena jednou osobou, jedna fyzická osoba může být společníkem max. 3 spol. s r.o.
- společnost může mít max. 50 společníků
- za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů - - - zápisem splacení vkladů ručení zaniká
- výše základního kapitálu musí činit 200tis. Kč -
- výše základního kapitálu musí činit 200tis. Kč – výše vkladu alespoň 20tis. Kč
- na základním kapitálu spol.se může společník podílet pouze jedním vkladem
- společenská smlouva musí obsahovat – firmu, sídlo, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka, jména a bydliště jednatelů, členů dozorčí rady, správce vkladu, …
- je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsaná v OR, jen když je splacen celý její základní kapitál
- návrh na zápis podepisují všichni jednatelé
- k návrhu na zápis se přikládá společenská smlouva, doklad o splnění povinnosti, posudek znalce o ocenění nepeněžitých vkladů
- práva a povinnosti společníků – společník musí splatit vklad ve lhůtě určené ve spol.smlouvě, nejpozději však do 5 let od vzniku společnosti; společník, který nesplní svou povinnost, může být valnou hromadou vyloučen a jeho podíl přechází na společnost
- obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti; 1 obchodní podíl může náležet více osobám
- na základním kapitálu spol.se může společník podílet pouze jedním vkladem
- společenská smlouva musí obsahovat – firmu, sídlo, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka, jména a bydliště jednatelů, členů dozorčí rady, správce vkladu, …
- je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsaná v OR, jen když je splacen celý její základní kapitál
- návrh na zápis podepisují všichni jednatelé
- k návrhu na zápis se přikládá společenská smlouva, doklad o splnění povinnosti, posudek znalce o ocenění nepeněžitých vkladů
- práva a povinnosti společníků – společník musí splatit vklad ve lhůtě určené ve spol.smlouvě, nejpozději však do 5 let od vzniku společnosti; společník, který nesplní svou povinnost, může být valnou hromadou vyloučen a jeho podíl přechází na společnost
- obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti; 1 obchodní podíl může náležet více osobám
- orgány společnosti:
a) valná hromada – nejvyšší orgán společnosti; schvaluje a mění stanovy, rozhoduje o změně spol.smlouvy, schvaluje účetní závěrky, rozdělení zisku, úhrady ztrát, zvýšení/snížení základního kapitálu, jmenování jednatelů, členů dozorčí rady, atd. Je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci s alespoň polovinou hlasů. Každý společník má 1 hlas na 1000kč svého vkladu; rozhoduje prostou většinou.
b) Jednatelé – jsou statutárním orgánem společnosti, jejich jednatelská práva může omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada.
c) Dozorčí rada – dohlíží na činnost jednatelů; členem nemůže být jednatel společnosti
B. Smlouva o prodeji a nájmu podniku
- prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem zaplatit kupní cenu
- smlouva vyžaduje písemnou formu
- na kupujícího přecházejí všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje
- přechod pohledávek se jinak řídí ustanovením o postoupení pohledávek
- k přechodu závazku se nevyžaduje souhlas věřitele, prodávající však ručí za splnění převedených závazků kupujícím
- kupující je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazků a prodávající dlužníkům přechod pohledávek na kupujícího
b) Jednatelé – jsou statutárním orgánem společnosti, jejich jednatelská práva může omezit společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada.
c) Dozorčí rada – dohlíží na činnost jednatelů; členem nemůže být jednatel společnosti
B. Smlouva o prodeji a nájmu podniku
- prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem zaplatit kupní cenu
- smlouva vyžaduje písemnou formu
- na kupujícího přecházejí všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje
- přechod pohledávek se jinak řídí ustanovením o postoupení pohledávek
- k přechodu závazku se nevyžaduje souhlas věřitele, prodávající však ručí za splnění převedených závazků kupujícím
- kupující je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazků a prodávající dlužníkům přechod pohledávek na kupujícího
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)