Výdaje na cestovní ruch
= definovány jako celkové spotřební výdaje vynaložené návštěvníkem nebo jménem návštěvníka pro účel pobytu a během pobytu na určitém místě
Platby v rámci mezinárodního cestovního ruchu
- rozlišení vychází z toho, zda jde o cestovní ruch uskutečňovaný uvnitř státu nebo mimo stát
• platba dovnitř státu
• platba vně státní hranice
Klasifikace výdajů cestovního ruchu (klasifikace je vytvořena v souladu s následujícími položkami):
organizované cestování
organizované dovolené
organizované turistické zájezdy
ubytování
stravování
doprava
rekreace, kulturní a sportovní aktivity
nákupy
jiné
Klasifikace dopravních prostředků
Klasifikace dopravních prostředků:
=> letecká doprava
=> lodní doprava
=> pozemní doprava
Lodní doprava (doporučené členění):
• pro pasažery linky a trajektové lodi
• pro pasažery lodí křižujících z místa na místo
• jiné
Pozemní doprava:
• železnice
• autokary, autobusy a jiné veřejné prostředky
• silniční doprava motorovými vozidly do počtu 8 osob
• pronajatá vozidla
• jiné prostředky pozemní dopravy
Klasifikace ubytovacích zařízení:
=> hromadné ubytovací zařízení:
• hotely a obdobná zařízení
• specializovaná zařízení
- léčebná zařízení
- kempingová zařízení
- veřejné dopravní prostředky
- konferenční centra
• jiná hromadná ubytovací zařízení
- prázdninová ubytovací zařízení
- turistické a kempingová místa
- jiné
=> soukromé ubytovací zařízení:
• vlastní
• pronajímané pokoje v rodinných domcích
• bydlení pronajatá od soukromníků či profesionálních agentur
• ubytování zajišťované příbuznými či známými
• jiné typy ubytování v soukromý
=> letecká doprava
=> lodní doprava
=> pozemní doprava
Lodní doprava (doporučené členění):
• pro pasažery linky a trajektové lodi
• pro pasažery lodí křižujících z místa na místo
• jiné
Pozemní doprava:
• železnice
• autokary, autobusy a jiné veřejné prostředky
• silniční doprava motorovými vozidly do počtu 8 osob
• pronajatá vozidla
• jiné prostředky pozemní dopravy
Klasifikace ubytovacích zařízení:
=> hromadné ubytovací zařízení:
• hotely a obdobná zařízení
• specializovaná zařízení
- léčebná zařízení
- kempingová zařízení
- veřejné dopravní prostředky
- konferenční centra
• jiná hromadná ubytovací zařízení
- prázdninová ubytovací zařízení
- turistické a kempingová místa
- jiné
=> soukromé ubytovací zařízení:
• vlastní
• pronajímané pokoje v rodinných domcích
• bydlení pronajatá od soukromníků či profesionálních agentur
• ubytování zajišťované příbuznými či známými
• jiné typy ubytování v soukromý
Klasifikace cestovního ruchu z pohledu poptávky
Klasifikace cestovního ruchu z pohledu poptávky:
=> účel návštěvy může být:
• využití volného času, rekreace a dovolené
• návštěva u přátel a příbuzných
• jako obchodník nebo odborník
• léčebné účely
• náboženské, poutní účely
• jiné důvody
Délka pobytu z hlediska počtu nocí:
a) návštěvník bez přespání
b) turista (návštěvník s přespáním)
Doporučené kategorie délky pobytu:
krátkodobý pobyt
1-3 noci
4-7 nocí; 8-28 nocí; 29-97 nocí (1-3 měsíce); 92-365 dní (3 měsíce-1 rok)
Země původu či místo určení (cesty):
Národ – v pojetí stát (země), nebere se v úvahu národnost. Klasifikace míst určení pro každou zemi se tvoří samostatně, tak aby to bylo účelné z hlediska statistiky a následného ohodnocení cestovního ruchu.
V České republice je určeno 14 turistických území (jejich hranice nesouvisí s rozčleněním na kraje).
=> účel návštěvy může být:
• využití volného času, rekreace a dovolené
• návštěva u přátel a příbuzných
• jako obchodník nebo odborník
• léčebné účely
• náboženské, poutní účely
• jiné důvody
Délka pobytu z hlediska počtu nocí:
a) návštěvník bez přespání
b) turista (návštěvník s přespáním)
Doporučené kategorie délky pobytu:
krátkodobý pobyt
1-3 noci
4-7 nocí; 8-28 nocí; 29-97 nocí (1-3 měsíce); 92-365 dní (3 měsíce-1 rok)
Země původu či místo určení (cesty):
Národ – v pojetí stát (země), nebere se v úvahu národnost. Klasifikace míst určení pro každou zemi se tvoří samostatně, tak aby to bylo účelné z hlediska statistiky a následného ohodnocení cestovního ruchu.
V České republice je určeno 14 turistických území (jejich hranice nesouvisí s rozčleněním na kraje).
STATISTIKA V CESTOVNÍM RUCHU A MEZINÁRODNÍ DOPORUČENÍ
STATISTIKA V CESTOVNÍM RUCHU A MEZINÁRODNÍ DOPORUČENÍ
WTO přijala určitá opatření, která by měla být doporučující pro jednotlivé státy pro zajištění přesného sledování statistický dat z cestovního ruchu. Cestovní ruch se navíc vzhledem k prudkému rozvoji neustále mění a doznává řady proměn a proto se musí neustále upravovat měřitelná data.
Sumarizovaná doporučení WTO
Formy cestovního ruchu:
• cestovní ruch ve vlastní zemi
(zahrnuje obyvatelstvo dané země, kteří turisticky cestují pouze v rámci hranic země)
• cestovní ruch do dané země
(aktivní cestovní ruch = do dané země cestují příslušníci jiného státu)
• cestovní ruch mimo danou zemi
(pasivní cestovní ruch = obyvatelé dané země cestují do jiného státu)
Z hlediska požadavků jsou formy cestovního ruchu následující:
• tuzemský cestovní ruch
• mezinárodní cestovní ruch
• vnitřní cestovní ruch (uvnitř dané země)
• vnější cestovní ruch (mimo danou zemi)
Základní jednotkou cestovního ruchu je „návštěvník“ – zahrnuje všechny typy cestujících, kteří se turisticky angažují v cestovním ruchu.
=> turista = s přenocováním
=> ostatní návštěvník = bez přenocování
• mezinárodní návštěvník
• tuzemský návštěvník
WTO přijala určitá opatření, která by měla být doporučující pro jednotlivé státy pro zajištění přesného sledování statistický dat z cestovního ruchu. Cestovní ruch se navíc vzhledem k prudkému rozvoji neustále mění a doznává řady proměn a proto se musí neustále upravovat měřitelná data.
Sumarizovaná doporučení WTO
Formy cestovního ruchu:
• cestovní ruch ve vlastní zemi
(zahrnuje obyvatelstvo dané země, kteří turisticky cestují pouze v rámci hranic země)
• cestovní ruch do dané země
(aktivní cestovní ruch = do dané země cestují příslušníci jiného státu)
• cestovní ruch mimo danou zemi
(pasivní cestovní ruch = obyvatelé dané země cestují do jiného státu)
Z hlediska požadavků jsou formy cestovního ruchu následující:
• tuzemský cestovní ruch
• mezinárodní cestovní ruch
• vnitřní cestovní ruch (uvnitř dané země)
• vnější cestovní ruch (mimo danou zemi)
Základní jednotkou cestovního ruchu je „návštěvník“ – zahrnuje všechny typy cestujících, kteří se turisticky angažují v cestovním ruchu.
=> turista = s přenocováním
=> ostatní návštěvník = bez přenocování
• mezinárodní návštěvník
• tuzemský návštěvník
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU - regionálního významu
=> regionálního významu:
• Sdružení cestovního ruchu v Tichomořské oblasti
=> specializované na určitou oblast:
• UFTAA – Světová asociace národních asociací cestovních kanceláří
• WATA – Světová organizace cestovních kanceláří
• Mezinárodní úřad pro cestovní ruch a výměny mládeže
=> organizace hotelových a restauračních zařízení a podniků:
• IHA – Mezinárodní sdružení hotelů (Paříž)
• HoReCa – Mezinárodní svaz národních asociací majitelů hotelů, restaurací a kaváren
=> organizace lázeňských podniků:
• FITEC – Mezinárodní federace pro termální a klimatickou léčbu
=> organizace dopravních podniků, které mají vztah k cestovnímu ruchu:
• CEH – Evropská konference jízdních řádů vlaků osobní přepravy
• Mezinárodní sdružení leteckých dopravců
=> další specializované organizace se vztahem k cestovnímu ruchu:
• AIT – Mezinárodní turistické sdružení
• FICC – Mezinárodní federace pro turistiku a táboření
• OTA – Světová organizace turistiky a automobilismu
• Sdružení cestovního ruchu v Tichomořské oblasti
=> specializované na určitou oblast:
• UFTAA – Světová asociace národních asociací cestovních kanceláří
• WATA – Světová organizace cestovních kanceláří
• Mezinárodní úřad pro cestovní ruch a výměny mládeže
=> organizace hotelových a restauračních zařízení a podniků:
• IHA – Mezinárodní sdružení hotelů (Paříž)
• HoReCa – Mezinárodní svaz národních asociací majitelů hotelů, restaurací a kaváren
=> organizace lázeňských podniků:
• FITEC – Mezinárodní federace pro termální a klimatickou léčbu
=> organizace dopravních podniků, které mají vztah k cestovnímu ruchu:
• CEH – Evropská konference jízdních řádů vlaků osobní přepravy
• Mezinárodní sdružení leteckých dopravců
=> další specializované organizace se vztahem k cestovnímu ruchu:
• AIT – Mezinárodní turistické sdružení
• FICC – Mezinárodní federace pro turistiku a táboření
• OTA – Světová organizace turistiky a automobilismu
Mezinárodní dohody v cestovním ruchu
Mezinárodní dohody v cestovním ruchu ve všech státech získávají stále větší význam – politický, ekonomický, kulturní apod.. Ekonomický zájem je na prvním místě => to je hlavně kvůli přínosu návštěvníků pro národní bohatství a právě cestovní ruch podporuje příliv návštěvníků do dané země a tím zvyšuje ekonomický přínos pro státy.
Garantem mezivládních dohod je za Českou republiku Ministerstvo zahraničních věcí. V dohodách jsou dány možnosti a směry spolupráce různých institucí a subjektů => informační přínos.
Ostatní mezinárodní dohody- kompetence může spadat již do oblasti dalších ministerstev: Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, ČNB, Generálního ředitelství cel, Ministerstva zdravotnictví a dalších.
Tyto mezinárodní dohody jsou podstatné pro subjekty cestovního ruchu a zejména pro cestovní kanceláře. Ty potřebují bezpečné, jasné, pravdivé a dostatečně spektrálně rozložené informace o partnerech pro jednání a tím se má zabránit nebezpečí a riziku.
V hospodářských smlouvách CK se zahraničím se projevují tři druhy vztahů:
1) základní smluvní vztah mezi českou CK a jejím zahraničním partnerem
2) vztah mezi českou CK a odběratelem, což může být buď reálný či potenciální zákazník a je skrytý a ovlivňuje kupující CK
3) vztah mezi českou CK a dodavatelem služeb, opět se projevuje ve skryté podobě, ale ovlivňuje podmínky ze strany prodávajícího subjektu
Problémy, které z těchto vztahů mohou vznikat jsou dány tím, že neexistují unifikované mezinárodní právní normy.
Garantem mezivládních dohod je za Českou republiku Ministerstvo zahraničních věcí. V dohodách jsou dány možnosti a směry spolupráce různých institucí a subjektů => informační přínos.
Ostatní mezinárodní dohody- kompetence může spadat již do oblasti dalších ministerstev: Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, ČNB, Generálního ředitelství cel, Ministerstva zdravotnictví a dalších.
Tyto mezinárodní dohody jsou podstatné pro subjekty cestovního ruchu a zejména pro cestovní kanceláře. Ty potřebují bezpečné, jasné, pravdivé a dostatečně spektrálně rozložené informace o partnerech pro jednání a tím se má zabránit nebezpečí a riziku.
V hospodářských smlouvách CK se zahraničím se projevují tři druhy vztahů:
1) základní smluvní vztah mezi českou CK a jejím zahraničním partnerem
2) vztah mezi českou CK a odběratelem, což může být buď reálný či potenciální zákazník a je skrytý a ovlivňuje kupující CK
3) vztah mezi českou CK a dodavatelem služeb, opět se projevuje ve skryté podobě, ale ovlivňuje podmínky ze strany prodávajícího subjektu
Problémy, které z těchto vztahů mohou vznikat jsou dány tím, že neexistují unifikované mezinárodní právní normy.
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU
A/ Vládní organizace – vlády je vytvářejí dle mezinárodního veřejného práva
Nejdůležitější z je WTO (World Tourist Organisation) – Světová organizace cestovního ruchu, založená 1.11.1977, podstatné je to, že je to organizace se statutem organizace OSN. Česká republika je jejím členem a získala všechny nástupnická práva po bývalé ČSSR.
Dalšími jsou:
• Komise pro rozvoj cestovního ruchu Evropského společenství
• ITC - Mezinárodní kongresy cestovního ruchu
• ODETA - organizace afrických států sídlící v Paříži
B/ Nevládní organizace – jak fyzické, tak právnické osoby, které vznikly na základě mezinárodního soukromého práva
=> světového významu:
• AIEST – Mezinárodní organizace sdružující vědecké pracovníky v cestovním ruchu (sdružuje fyzické osoby – odborníky ze speciálních vysokých škol a pracovišt z oboru cestovního ruchu – Bern 1946)
• IAT – Mezinárodní akademie cestovního ruchu (Monte Carlo 1951)
• FIJET – Mezinárodní sdružení novinářů a spisovatelů v cestovním ruchu (Paříž 1954)
• WTTC – Světová rada pro cestování a cestovní ruch (Londýn)
A/ Vládní organizace – vlády je vytvářejí dle mezinárodního veřejného práva
Nejdůležitější z je WTO (World Tourist Organisation) – Světová organizace cestovního ruchu, založená 1.11.1977, podstatné je to, že je to organizace se statutem organizace OSN. Česká republika je jejím členem a získala všechny nástupnická práva po bývalé ČSSR.
Dalšími jsou:
• Komise pro rozvoj cestovního ruchu Evropského společenství
• ITC - Mezinárodní kongresy cestovního ruchu
• ODETA - organizace afrických států sídlící v Paříži
B/ Nevládní organizace – jak fyzické, tak právnické osoby, které vznikly na základě mezinárodního soukromého práva
=> světového významu:
• AIEST – Mezinárodní organizace sdružující vědecké pracovníky v cestovním ruchu (sdružuje fyzické osoby – odborníky ze speciálních vysokých škol a pracovišt z oboru cestovního ruchu – Bern 1946)
• IAT – Mezinárodní akademie cestovního ruchu (Monte Carlo 1951)
• FIJET – Mezinárodní sdružení novinářů a spisovatelů v cestovním ruchu (Paříž 1954)
• WTTC – Světová rada pro cestování a cestovní ruch (Londýn)
PRÁVNÍ ÚPRAVA VZTAHŮ V CESTOVNÍM RUCHU
PRÁVNÍ ÚPRAVA VZTAHŮ V CESTOVNÍM RUCHU
Cestovní ruch musí být spjat s právní úpravou (jednotlivými zákony), které s ním mají nějakou souvislost, jsou to následující zákony:
• Obchodní zákoník a Občanský zákoník
• Živnostenský zákon
• Zákon o cestovních dokladech
• Devizový zákon
• Celní zákon
• Zákon o hospodářských stycích se zahraničím
• Zákon o mezinárodním právu soukromém
+ zákony o některých službách, které detailně rozvádějí podmínky pro jejich provoz
Po roce 1989 byly důležité pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu zejména Živnostenský zákon a Devizový zákon. Především jejich postupný vývoj v návaznosti na otevření hranic a s tím související cestování do zahraničí.
Zvláštní úpravy musí být i zahraničním cestovním ruchu:
- to vyplývá hlavně z mezinárodních dohod, které vytváří státy, které spolu komunikují a podepisují tyto dohody o spolupráci, resp. dohody o spolupráci v cestovním ruchu, které mají podporovat rozvoj mezinárodního cestovního ruchu
• dohody o zrušení vízové povinnosti
• spolupráce konkrétních vládních i nevládních subjektů
• dohody mezinárodní, které se na základě mezivládních dohod uzavírají mezi konkrétními subjekty cestovního ruchu
Cestovní ruch musí být spjat s právní úpravou (jednotlivými zákony), které s ním mají nějakou souvislost, jsou to následující zákony:
• Obchodní zákoník a Občanský zákoník
• Živnostenský zákon
• Zákon o cestovních dokladech
• Devizový zákon
• Celní zákon
• Zákon o hospodářských stycích se zahraničím
• Zákon o mezinárodním právu soukromém
+ zákony o některých službách, které detailně rozvádějí podmínky pro jejich provoz
Po roce 1989 byly důležité pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu zejména Živnostenský zákon a Devizový zákon. Především jejich postupný vývoj v návaznosti na otevření hranic a s tím související cestování do zahraničí.
Zvláštní úpravy musí být i zahraničním cestovním ruchu:
- to vyplývá hlavně z mezinárodních dohod, které vytváří státy, které spolu komunikují a podepisují tyto dohody o spolupráci, resp. dohody o spolupráci v cestovním ruchu, které mají podporovat rozvoj mezinárodního cestovního ruchu
• dohody o zrušení vízové povinnosti
• spolupráce konkrétních vládních i nevládních subjektů
• dohody mezinárodní, které se na základě mezivládních dohod uzavírají mezi konkrétními subjekty cestovního ruchu
Segmentace trhů cestovního ruchu
Segmentace trhů cestovního ruchu
• segment demografický (věk, pohlaví, složení rodiny)
• segment psychologický (potřeby, zájmy)
• segment podle vzdělání a úrovně znalostí
• segment podle kupního chování
• segment podle ekonomiky (finanční možnosti, příjmy, jak budou zákazníci platit, jako jsou příjmy strukturované, jak se dívají na ceny v cestovním ruchu)
• segment regionální (ze kterých oblastí, do kterých oblastí by chtěli cestovat)
zaměření se na určité segmenty
vzniká určitý náhled na cestovní ruch => vytváření svého image, jména a také okruhu klientů => na základě toho se vytváří marketingová strategie
s tím souvisí i marketingový výzkum = určitá marketingová kontrola – co se zákazníkům líbilo či nelíbilo, co chtějí příště změnit, co by bylo vhodné zlepšit
= zpětnou kontrolou např. jednoduchým dotazníkem se od zákazníků může zjistit skutečnost
1 odrazený klient může odradit až dalších 15 osob
1 spokojený klient může přilákat 5-7 dalších osob
• segment demografický (věk, pohlaví, složení rodiny)
• segment psychologický (potřeby, zájmy)
• segment podle vzdělání a úrovně znalostí
• segment podle kupního chování
• segment podle ekonomiky (finanční možnosti, příjmy, jak budou zákazníci platit, jako jsou příjmy strukturované, jak se dívají na ceny v cestovním ruchu)
• segment regionální (ze kterých oblastí, do kterých oblastí by chtěli cestovat)
zaměření se na určité segmenty
vzniká určitý náhled na cestovní ruch => vytváření svého image, jména a také okruhu klientů => na základě toho se vytváří marketingová strategie
s tím souvisí i marketingový výzkum = určitá marketingová kontrola – co se zákazníkům líbilo či nelíbilo, co chtějí příště změnit, co by bylo vhodné zlepšit
= zpětnou kontrolou např. jednoduchým dotazníkem se od zákazníků může zjistit skutečnost
1 odrazený klient může odradit až dalších 15 osob
1 spokojený klient může přilákat 5-7 dalších osob
Cenová politika
Cenová politika
- měla by také vznikat na bázi výzkumu
- je osou marketingu
- ceny v cestovním ruchu mají charakter smluvních cen – ceny ale musí být na určité úrovni:
=> musí být přijatelné pro klienty domácí resp. zahraniční
=> ceny musí být srovnatelné s obdobným produktem na trhu domácím resp. zahraničním
(+) Jestliže chce firma cestovního ruchu uspět na trhu, tak musí být cena na úrovni s obdobnými produkty (konkurenčními), ale musí zároveň dodržovat všechny ostatní podmínky pro provoz cestovního ruchu – kvalitní služby, doplňkové služby, apod.
Strategie cen se řídí buď:
• nákladově,
• nebo diferenciálně.
=> musí nabízet služby odlišné nebo speciální = odlišit se od konkurence
(odlišné způsoby placení, objednávání
Při cenové politice firma využívá obchodně-politické nástroje při spolupráci s partnery v obchodních či hospodářských vztazích:
=> systémy přirážek a srážek
=> politika slev
=> politika volných míst (2 učitelé zdarma se třídou dětí)
Ceny v cestovním ruchu budou vždy na takové úrovni, jak si je přetvoří nabídka a poptávka.
- měla by také vznikat na bázi výzkumu
- je osou marketingu
- ceny v cestovním ruchu mají charakter smluvních cen – ceny ale musí být na určité úrovni:
=> musí být přijatelné pro klienty domácí resp. zahraniční
=> ceny musí být srovnatelné s obdobným produktem na trhu domácím resp. zahraničním
(+) Jestliže chce firma cestovního ruchu uspět na trhu, tak musí být cena na úrovni s obdobnými produkty (konkurenčními), ale musí zároveň dodržovat všechny ostatní podmínky pro provoz cestovního ruchu – kvalitní služby, doplňkové služby, apod.
Strategie cen se řídí buď:
• nákladově,
• nebo diferenciálně.
=> musí nabízet služby odlišné nebo speciální = odlišit se od konkurence
(odlišné způsoby placení, objednávání
Při cenové politice firma využívá obchodně-politické nástroje při spolupráci s partnery v obchodních či hospodářských vztazích:
=> systémy přirážek a srážek
=> politika slev
=> politika volných míst (2 učitelé zdarma se třídou dětí)
Ceny v cestovním ruchu budou vždy na takové úrovni, jak si je přetvoří nabídka a poptávka.
MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU
MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU
teorie:
Cílem pro firmu je co nejvíce prodat, získat prostor na trhu, získat postavení na trhu, rozhodnout s jakými riziky a na druhé straně s jakými zisky bude kalkulovat.
Trh cestovního ruchu
- trh cestovního ruchu – jeho charakteristika a výzkum je nejdůležitějším zdrojem informací jak marketing ve firmě cestovního ruchu využít
- v zemích, kde je vyspělý cestovní ruch – tam vzniká cestovní ruch jako normální součást trhu zboží a služeb (turistické služby)
- trh cestovního ruchu lze rozdělit podle řady kritérií:
1) volný trh cestovního ruchu – kdokoliv má přístup na trh cestovního ruchu (to můžeme přirovnat období 1991-2001 v České republice, než začal platit nový zákon o cestovním ruchu)
2) kontrolovaný trh cestovního ruchu – ten, kdo chce vstoupit na trh cestovního ruchu, musí splnit některá zákonem stanovená kritéria (podmínky)
3) národní trh cestovního ruchu – význam má domácí cestovní ruch
4) zahraniční trh cestovního ruchu – důležité je jeho vliv na oblast zahraničního obchodu
5) trh cestovního ruchu z pozice prodávajícího nebo kupujícího – vztah nabídky a poptávky
6) trh cestovního ruchu z pozice tradiční nebo moderní :
• tradiční cestovní ruch = mohou se jej zúčastnit střední zajištěné vrstvy obyvatelstva
• moderní cestovní ruch = tato sféra je dnes přístupná středním vrstvám v důsledku určitého růstu životní úrovně
= kombinace různých služeb dle konkrétního přání zákazníka (paragliding, potápění)
(+) podnikatelské sféry mohou vyplácet větší příspěvek na dovolené
(+) růst volného času
7) potencionální trh cestovního ruchu – výzkum, zda bude možno v určité lokalitě podnikat v oblasti cestovního ruchu => nové formy služeb, změna nároků na pracovní sílu, zaměstnanost, příležitosti a ohrožení
teorie:
Cílem pro firmu je co nejvíce prodat, získat prostor na trhu, získat postavení na trhu, rozhodnout s jakými riziky a na druhé straně s jakými zisky bude kalkulovat.
Trh cestovního ruchu
- trh cestovního ruchu – jeho charakteristika a výzkum je nejdůležitějším zdrojem informací jak marketing ve firmě cestovního ruchu využít
- v zemích, kde je vyspělý cestovní ruch – tam vzniká cestovní ruch jako normální součást trhu zboží a služeb (turistické služby)
- trh cestovního ruchu lze rozdělit podle řady kritérií:
1) volný trh cestovního ruchu – kdokoliv má přístup na trh cestovního ruchu (to můžeme přirovnat období 1991-2001 v České republice, než začal platit nový zákon o cestovním ruchu)
2) kontrolovaný trh cestovního ruchu – ten, kdo chce vstoupit na trh cestovního ruchu, musí splnit některá zákonem stanovená kritéria (podmínky)
3) národní trh cestovního ruchu – význam má domácí cestovní ruch
4) zahraniční trh cestovního ruchu – důležité je jeho vliv na oblast zahraničního obchodu
5) trh cestovního ruchu z pozice prodávajícího nebo kupujícího – vztah nabídky a poptávky
6) trh cestovního ruchu z pozice tradiční nebo moderní :
• tradiční cestovní ruch = mohou se jej zúčastnit střední zajištěné vrstvy obyvatelstva
• moderní cestovní ruch = tato sféra je dnes přístupná středním vrstvám v důsledku určitého růstu životní úrovně
= kombinace různých služeb dle konkrétního přání zákazníka (paragliding, potápění)
(+) podnikatelské sféry mohou vyplácet větší příspěvek na dovolené
(+) růst volného času
7) potencionální trh cestovního ruchu – výzkum, zda bude možno v určité lokalitě podnikat v oblasti cestovního ruchu => nové formy služeb, změna nároků na pracovní sílu, zaměstnanost, příležitosti a ohrožení
KOMPONENTY TRHU CESTOVNÍHO RUCHU
KOMPONENTY TRHU CESTOVNÍHO RUCHU
• prostor (prostředí vhodné pro realizaci cestovního ruchu)
• prodávající a kupující
• objekty směny
• existence příjmů (důchodů) a cen (jsou většinou určovány nabídkou a poptávkou => smluvní cena)
• existence materiálně-technické základny (MTZ) cestovního ruchu
• infrastruktura (nutný doplněk cestovního ruchu)
(+) na tyto komponenty navazují další faktory, které budou ovlivňovat rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti:
celkem - atraktivity cestovního ruchu (přírodní, kulturní, technické)
celkem - dostupnost atraktivit
celkem - udržování atraktivit cestovního ruchu
celkem - množství volného času
celkem - motivace k cestování či využívání určitého stylu (tradice určitých míst, změna životního stylu)
Trh cestovního ruchu není úplně jednotný a člení se na jednotlivé segmenty, které vychází z teorie marketingu – tyto segmenty se od sebe liší.
• prostor (prostředí vhodné pro realizaci cestovního ruchu)
• prodávající a kupující
• objekty směny
• existence příjmů (důchodů) a cen (jsou většinou určovány nabídkou a poptávkou => smluvní cena)
• existence materiálně-technické základny (MTZ) cestovního ruchu
• infrastruktura (nutný doplněk cestovního ruchu)
(+) na tyto komponenty navazují další faktory, které budou ovlivňovat rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti:
celkem - atraktivity cestovního ruchu (přírodní, kulturní, technické)
celkem - dostupnost atraktivit
celkem - udržování atraktivit cestovního ruchu
celkem - množství volného času
celkem - motivace k cestování či využívání určitého stylu (tradice určitých míst, změna životního stylu)
Trh cestovního ruchu není úplně jednotný a člení se na jednotlivé segmenty, které vychází z teorie marketingu – tyto segmenty se od sebe liší.
SILNIČNÍ DOPRAVA
SILNIČNÍ DOPRAVA
- síť silničních tras v České republice je sice velmi hustá, ale nevyhovuje po stránce kvality, pouze některé silnice I. třídy a dálnice jsou srovnatelné s EU
a) pravidelná hromadná silniční doprava – jezdí podle jízdního řádu, mohou ji využívat individuální turisté, provozují ji velcí dopravci (kteří mají svůj vozový park) zároveň s dalšími dopravními službami (ČSAD)
b) nepravidelná hromadná silniční doprava – tu provozují jak na objednávku velcí přepravci, tak také cestovní kanceláře, které vlastní vozový park, jedná se zpravidla o autobusové spoje rekreačního charakteru, kdy v určitých sezónách jezdí podle určitého plánu
c) silniční doprava zajišťovaná speciálními dopravci, kteří se zabývají jen autobusovou přepravou
d) individuální přeprava osobními automobily – vyhledávané rodinami zejména pro letní rekreace
1) pravidelná autobusová doprava (bývalé subjekty ČSAD a soukromí přepravci)
2) pravidelná zájezdová doprava – firmy si vyčleňují určitý počet autobusů na zpravidla týdenní rekreační pobyt a cestu do místa pobytu
3) pravidelné linky v sezóně – jezdí i do některých velkých rekreačních středisek (Itálie), jsou určeny pro individuální zájezdy
4) nepravidelná zájezdová doprava – cestovní kanceláře (agentury) si ji objednávají dle požadavků
5) doprava na zakázku – poznávací zájezdy, které jsou zpravidla nepravidelné
- síť silničních tras v České republice je sice velmi hustá, ale nevyhovuje po stránce kvality, pouze některé silnice I. třídy a dálnice jsou srovnatelné s EU
a) pravidelná hromadná silniční doprava – jezdí podle jízdního řádu, mohou ji využívat individuální turisté, provozují ji velcí dopravci (kteří mají svůj vozový park) zároveň s dalšími dopravními službami (ČSAD)
b) nepravidelná hromadná silniční doprava – tu provozují jak na objednávku velcí přepravci, tak také cestovní kanceláře, které vlastní vozový park, jedná se zpravidla o autobusové spoje rekreačního charakteru, kdy v určitých sezónách jezdí podle určitého plánu
c) silniční doprava zajišťovaná speciálními dopravci, kteří se zabývají jen autobusovou přepravou
d) individuální přeprava osobními automobily – vyhledávané rodinami zejména pro letní rekreace
1) pravidelná autobusová doprava (bývalé subjekty ČSAD a soukromí přepravci)
2) pravidelná zájezdová doprava – firmy si vyčleňují určitý počet autobusů na zpravidla týdenní rekreační pobyt a cestu do místa pobytu
3) pravidelné linky v sezóně – jezdí i do některých velkých rekreačních středisek (Itálie), jsou určeny pro individuální zájezdy
4) nepravidelná zájezdová doprava – cestovní kanceláře (agentury) si ji objednávají dle požadavků
5) doprava na zakázku – poznávací zájezdy, které jsou zpravidla nepravidelné
LETECKÁ DOPRAVA
LETECKÁ DOPRAVA
a) pravidelná letecká doprava – je jedním z nejrychlejších způsobů cestování, využívají ji cestovní kanceláře, které si v normálních linkách koupí místa pro své klienty
b) nepravidelná letecká doprava – tzv. charterové lety – jedna či více cestovních kanceláří si pronajmou celé letadlo na určitou trasu
- je to výhodné pro všechny zúčastněné = aerolinie tím získávají smluvní cenu a obsazenost 100% letu což je pro ně lepší než nejistá pravděpodobnost vytíženosti klasické linky
- cestovní kanceláře si lety mohou pronajmout i od cizích leteckých společností
Vodní doprava
- dělí se na říční dopravu a námořní dopravu (i u nás stát vlastní zámořské lodě)
- námořní doprava osobní se dělí ještě na:
A/ pobřežní doprava – výlety podél pobřeží
B/ záoceánská (mezikontinetální) doprava
- pro cestovní ruch se hlavně využívá způsob, kdy je turista dovezen do přístavu (autobusem, letadlem), nalodí se na loď, využívá zde všechny služby (kompletní vybavení) a týden či déle cestuje hlavně v noci a přes den jsou poznávací zastávky s výlety
C/ osobní říční doprava – parníky na řekách a vodních plochách
- vnitrozemskou dopravu zajišťuje zejména Labskooderská plavba, a.s. – jedná se většinou o vyhlídkové trasy, některé mají zábavně-kulturní charakter (večerní plavby s občerstvením + hudbou) – tyto jsou vysoce ekonomicky výhodné, neboť jsou i přes vysokou cenu vyhledávány zahraničními turisty
- na jezerech se osobní doprava provozuje pouze omezeně (vodní zákon)
a) pravidelná letecká doprava – je jedním z nejrychlejších způsobů cestování, využívají ji cestovní kanceláře, které si v normálních linkách koupí místa pro své klienty
b) nepravidelná letecká doprava – tzv. charterové lety – jedna či více cestovních kanceláří si pronajmou celé letadlo na určitou trasu
- je to výhodné pro všechny zúčastněné = aerolinie tím získávají smluvní cenu a obsazenost 100% letu což je pro ně lepší než nejistá pravděpodobnost vytíženosti klasické linky
- cestovní kanceláře si lety mohou pronajmout i od cizích leteckých společností
Vodní doprava
- dělí se na říční dopravu a námořní dopravu (i u nás stát vlastní zámořské lodě)
- námořní doprava osobní se dělí ještě na:
A/ pobřežní doprava – výlety podél pobřeží
B/ záoceánská (mezikontinetální) doprava
- pro cestovní ruch se hlavně využívá způsob, kdy je turista dovezen do přístavu (autobusem, letadlem), nalodí se na loď, využívá zde všechny služby (kompletní vybavení) a týden či déle cestuje hlavně v noci a přes den jsou poznávací zastávky s výlety
C/ osobní říční doprava – parníky na řekách a vodních plochách
- vnitrozemskou dopravu zajišťuje zejména Labskooderská plavba, a.s. – jedná se většinou o vyhlídkové trasy, některé mají zábavně-kulturní charakter (večerní plavby s občerstvením + hudbou) – tyto jsou vysoce ekonomicky výhodné, neboť jsou i přes vysokou cenu vyhledávány zahraničními turisty
- na jezerech se osobní doprava provozuje pouze omezeně (vodní zákon)
BUFET, BISTRO...
BUFET
= je také pohostinské zařízení, zabezpečuje také základní a doplňkové stravování samoobslužným způsobem a je u něj možná určitá specializace (mléčný bufet, rybí bufet)
BISTRO
= analogická forma bufetu s tím rozdílem, že jídla jsou převážně podávána v nevratných obalech (McDonald, FastFood)
OBČERSTVENÍ A KIOSEK
= zabezpečuje občerstvení samoobslužným způsobem a obvykle se zřizuje jako sezónní a většinou bez odbytové plochy, tato forma může být také jako doplňující pro restauraci či jiné formy (výdejní okénko)
DENNÍ BAR
= pohostinské zařízení, jehož posláním je poskytovat rychlé občerstvovací služby obslužným způsobem, dominantní je posezení u barového pultu a specializace podle hlavního předmětu prodeje (Grill bar, Pizérie, Snack bar, Aperitive), mohou být i součástí hotelů
NOČNÍ BAR
= může být také součástí hotelu či podobných zařízení, jedná se o obslužná hostinská zařízení zajišťující bohatý sortiment jídel (teplých či studených) a zejména nápojů, tepelné výrobky jsou většinou minutkového charakteru, dominantní je opět barový pult a produkce určitého charakteru (hudba, živá hudba, varieté, apod.)
VINÁRNA
=specializované zařízení na podávání vína doplněné o studené (někdy i teplé) pokrmy
KAVÁRNA
= obslužné hostinské zařízení, jejich hlavním předmětem je prodej teplých nápojů, cukrářských pokrmů eventuelně studených pokrmů (případně i teplých pokrmů), prostor je vybaven pro dlouhodobější pobyt zákazníka (boxy, křesla), dle zaměření rozlišujeme taneční kavárny, kinokavárny, koncertní kavárny, kavárny kombinovaného typu, kavárna-cukrárna
ESPRESO
= obslužné hostinské zařízení – obdobné jako kavárna, ale dominantní je vybavení pro přípravu kávy espresa
PIVNICE
= obslužné zařízení hostinského typu, které je zaměřeno na prodej piva a jídel vhodně doplňujících pití piva (většinou studené pokrmy)
VÝČEP PIVA
= tzv. prodej přes ulici – zaměřené jen na prodej piva a ostatních nápojů do přinesených nádob
= je také pohostinské zařízení, zabezpečuje také základní a doplňkové stravování samoobslužným způsobem a je u něj možná určitá specializace (mléčný bufet, rybí bufet)
BISTRO
= analogická forma bufetu s tím rozdílem, že jídla jsou převážně podávána v nevratných obalech (McDonald, FastFood)
OBČERSTVENÍ A KIOSEK
= zabezpečuje občerstvení samoobslužným způsobem a obvykle se zřizuje jako sezónní a většinou bez odbytové plochy, tato forma může být také jako doplňující pro restauraci či jiné formy (výdejní okénko)
DENNÍ BAR
= pohostinské zařízení, jehož posláním je poskytovat rychlé občerstvovací služby obslužným způsobem, dominantní je posezení u barového pultu a specializace podle hlavního předmětu prodeje (Grill bar, Pizérie, Snack bar, Aperitive), mohou být i součástí hotelů
NOČNÍ BAR
= může být také součástí hotelu či podobných zařízení, jedná se o obslužná hostinská zařízení zajišťující bohatý sortiment jídel (teplých či studených) a zejména nápojů, tepelné výrobky jsou většinou minutkového charakteru, dominantní je opět barový pult a produkce určitého charakteru (hudba, živá hudba, varieté, apod.)
VINÁRNA
=specializované zařízení na podávání vína doplněné o studené (někdy i teplé) pokrmy
KAVÁRNA
= obslužné hostinské zařízení, jejich hlavním předmětem je prodej teplých nápojů, cukrářských pokrmů eventuelně studených pokrmů (případně i teplých pokrmů), prostor je vybaven pro dlouhodobější pobyt zákazníka (boxy, křesla), dle zaměření rozlišujeme taneční kavárny, kinokavárny, koncertní kavárny, kavárny kombinovaného typu, kavárna-cukrárna
ESPRESO
= obslužné hostinské zařízení – obdobné jako kavárna, ale dominantní je vybavení pro přípravu kávy espresa
PIVNICE
= obslužné zařízení hostinského typu, které je zaměřeno na prodej piva a jídel vhodně doplňujících pití piva (většinou studené pokrmy)
VÝČEP PIVA
= tzv. prodej přes ulici – zaměřené jen na prodej piva a ostatních nápojů do přinesených nádob
DOPRAVNÍ SLUŽBY
DOPRAVNÍ SLUŽBY
- podporují a koordinují cestovní ruch
- jsou nezbytnou podmínkou pro možnost přemístit se do určitého cíle, místa rekreačního pobytu, zájezdu, kulturní akce, služební cesty
- na základě určitých dopravních prostředků a komunikací zabezpečuje přepravu osob do určité cílové oblasti resp. zabezpečuje při poznávacích cestách průjezd vybranými územími
- jsou jednou ze základních podmínek existence cestovního ruchu
- v praxi se dopravní služby člení na pět typů:
• železniční doprava
• letecká doprava
• silniční doprava
• vodní doprava
• vertikální doprava (lanovky a vleky)
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
(1) pravidelná železniční doprava – běžně se pro cestovní ruch nevyužívá, ale individuální turisté ji mohou využívat pro své cesty
(2) železniční doprava rekreačními vlaky – sezónní spoje, které normálně nejezdí, umožňují speciální možnosti přepravy, ale musí dodržovat podmínky provozu železnice
(3) doprava zvláštními vlaky – sjednávají si je různé subjekty či cestovní kanceláře na určité termíny pro hromadnou přepravu svých klientů na různé akce
(4) vlakový hotel – je složen z jídelních a lůžkových vagónů, jede přes atraktivní místa (poznávací zájezdy)
- podporují a koordinují cestovní ruch
- jsou nezbytnou podmínkou pro možnost přemístit se do určitého cíle, místa rekreačního pobytu, zájezdu, kulturní akce, služební cesty
- na základě určitých dopravních prostředků a komunikací zabezpečuje přepravu osob do určité cílové oblasti resp. zabezpečuje při poznávacích cestách průjezd vybranými územími
- jsou jednou ze základních podmínek existence cestovního ruchu
- v praxi se dopravní služby člení na pět typů:
• železniční doprava
• letecká doprava
• silniční doprava
• vodní doprava
• vertikální doprava (lanovky a vleky)
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
(1) pravidelná železniční doprava – běžně se pro cestovní ruch nevyužívá, ale individuální turisté ji mohou využívat pro své cesty
(2) železniční doprava rekreačními vlaky – sezónní spoje, které normálně nejezdí, umožňují speciální možnosti přepravy, ale musí dodržovat podmínky provozu železnice
(3) doprava zvláštními vlaky – sjednávají si je různé subjekty či cestovní kanceláře na určité termíny pro hromadnou přepravu svých klientů na různé akce
(4) vlakový hotel – je složen z jídelních a lůžkových vagónů, jede přes atraktivní místa (poznávací zájezdy)
Kategorizace restauračních zařízení
Restaurace – kategorizovány dle dominantního prodeje jídla, nápojů a doplňkových služeb:
1) restaurace
2) samoobslužná restaurace
3) rychlé občerstvení
4) restaurační zařízení podél cest (motoresty)
5) stánky prodávající občerstvení (hranolky, ryby, párky, apod.)
6) železniční jídelní vozy
7) eventuelně jiné podobné zařízení (rotel, letadlo, loď)
Bary – členění dle dominantního prodeje nápojů a doplňkových služeb:
1) bar
2) noční bar
3) pivnice
4) vinárna
5) kavárna a espreso
RESTAURACE
= obslužné hostinské zařízení, které zajišťuje stravovací služby se širokým sortimentem
POHOSTINSTVÍ
= modifikovaný typ restaurace v menších sídelních útvarech, které zabezpečuje jak základní tak doplňkové občerstvení (stravování)
JÍDELNÍ RESTAURAČNÍ VOZY
= zabezpečují jak základní tak doplňkové stravování v hromadných dopravních prostředcích
MOTOREST
= specifické zařízení restauračního typu s dostatečnou kapacitou parkovacích míst pro motoristy při silnicích či dálnicích a poskytuje stravovací služby převážně motoristům
SAMOOBSLUŽNÁ RESTAURACE
= poskytuje základní a doplň kové stravování se samoobslužným provozem
1) restaurace
2) samoobslužná restaurace
3) rychlé občerstvení
4) restaurační zařízení podél cest (motoresty)
5) stánky prodávající občerstvení (hranolky, ryby, párky, apod.)
6) železniční jídelní vozy
7) eventuelně jiné podobné zařízení (rotel, letadlo, loď)
Bary – členění dle dominantního prodeje nápojů a doplňkových služeb:
1) bar
2) noční bar
3) pivnice
4) vinárna
5) kavárna a espreso
RESTAURACE
= obslužné hostinské zařízení, které zajišťuje stravovací služby se širokým sortimentem
POHOSTINSTVÍ
= modifikovaný typ restaurace v menších sídelních útvarech, které zabezpečuje jak základní tak doplňkové občerstvení (stravování)
JÍDELNÍ RESTAURAČNÍ VOZY
= zabezpečují jak základní tak doplňkové stravování v hromadných dopravních prostředcích
MOTOREST
= specifické zařízení restauračního typu s dostatečnou kapacitou parkovacích míst pro motoristy při silnicích či dálnicích a poskytuje stravovací služby převážně motoristům
SAMOOBSLUŽNÁ RESTAURACE
= poskytuje základní a doplň kové stravování se samoobslužným provozem
Subjekty, které zajišťují stravovací služby
Subjekty, které zajišťují stravovací služby
• stravovací služby, které jsou poskytovány ve společném stravování = poskytování pokrmů a nápojů připravených k bezprostřední spotřebě => tzv. hostinská činnost
• restaurační zařízení v cestovním ruchu má řadu funkcí:
- z turistů (účastníků cestovního ruchu) odnímá starost o zabezpečení základního stravování (snídaně-oběd-večeře) eventuelně doplňkového stravování
- síť restauračních zařízení se jak místně (lokálně) tak časově přizpůsobuje podmínkám a nárokům v režimu cestovního ruchu
Kategorizace restauračních zařízení
- dříve se používalo značení 1. až 4. cenová kategorie – dnes se již takto značit nemusí
- 1. cenová kategorie byla nejlepší a 4. cenová kategorie byla nejhorší
- EU má také své členění kategorií restauračních zařízení – 2 základní kategorie:
=> restaurace
=> bary (mají přímou souvislost s cestovním ruchem)
a
=> kantýny + cateringové služby (nemají již přímou návaznost na cestovní ruch)
= jedná se o prodej pokrmů a nápojů za upravené ceny v závodních jídelnách, školních jídelnách, menzách, eventuelně v centrálních vývařovnách či rozvoz na objednávku
• stravovací služby, které jsou poskytovány ve společném stravování = poskytování pokrmů a nápojů připravených k bezprostřední spotřebě => tzv. hostinská činnost
• restaurační zařízení v cestovním ruchu má řadu funkcí:
- z turistů (účastníků cestovního ruchu) odnímá starost o zabezpečení základního stravování (snídaně-oběd-večeře) eventuelně doplňkového stravování
- síť restauračních zařízení se jak místně (lokálně) tak časově přizpůsobuje podmínkám a nárokům v režimu cestovního ruchu
Kategorizace restauračních zařízení
- dříve se používalo značení 1. až 4. cenová kategorie – dnes se již takto značit nemusí
- 1. cenová kategorie byla nejlepší a 4. cenová kategorie byla nejhorší
- EU má také své členění kategorií restauračních zařízení – 2 základní kategorie:
=> restaurace
=> bary (mají přímou souvislost s cestovním ruchem)
a
=> kantýny + cateringové služby (nemají již přímou návaznost na cestovní ruch)
= jedná se o prodej pokrmů a nápojů za upravené ceny v závodních jídelnách, školních jídelnách, menzách, eventuelně v centrálních vývařovnách či rozvoz na objednávku
UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÝ
Existují doporučené normy (pravidla) Evropské unie převzaté Ministerstvem pro místní rozvoj pro kategorizaci ubytovacích zařízení, kdy každý typ ubytovacího zařízení musí obsahovat konkrétní určité specifika. Značení se provádí hvězdičkami od jedné * do pěti ***** (maximum).
Evropský standard udává, co vše by o sobě ubytovací zařízení měla veřejně prezentovat = základní požadavky, které by měly charakterizovat ubytovací zařízení jsou:
• jméno, adresa, telefonní spojení, internetové stránky, email
• informace o počtu pokojů a lůžek na nich, typ pokojů a jaké je jejich vybavení hygienickým zařízení
• provozní dobu
• cena pokoje včetně DPH v hlavní sezóně
• vzdálenost od letiště, železniční stanice, autobusového nádraží, letištních terminálů či nejbližší dopravy, která existuje
• možnost přijímat úvěrové a platební karty
• informace o možnosti komunikace v jazyce cizích národností
• standardizační symboly (piktogramy) hotelového a ubytovacího zařízení
U nás v České republice existuje následující standardizace:
- dříve bylo označení A,B,C,D, poté byla zavedena hvězdičková klasifikace (1-5)
- základní rozdělení ubytovacích zařízení je vedle oborové normy také na základě živnostenských podmínek => provozovatel si proto volí počet hvězdiček sám!!!
Základní rozdělení typů ubytovacích zařízení a kolik mají maximálně hvězdiček:
Kategorie
Výskyt; 1 hvězdička; 2 hvězdičky; 3 hvězdičky; 4 hvězdičky; 5 hvězdiček;
Hotel; *; *; *; *; *
Hotel Garnie; *; *; *; -; -
Motel; *; *; *; * -
Botel; *; *; *; *; -
Rotel; *; *; -; -; -
Penzion; *; *; -; -; -
Turistická ubytovna; *; *; *; -; -
Chatová osada; *; *; *; -; -
Kemp; *; *; *; *; -
Začíná se uvažovat, že by měla být pevně daná norma standardů cestovního ruchu
=> měly by je stanovovat a kontrolovat kraje
=> měly by být doporučené či některé základní podmínky uložené zákonem
Evropský standard udává, co vše by o sobě ubytovací zařízení měla veřejně prezentovat = základní požadavky, které by měly charakterizovat ubytovací zařízení jsou:
• jméno, adresa, telefonní spojení, internetové stránky, email
• informace o počtu pokojů a lůžek na nich, typ pokojů a jaké je jejich vybavení hygienickým zařízení
• provozní dobu
• cena pokoje včetně DPH v hlavní sezóně
• vzdálenost od letiště, železniční stanice, autobusového nádraží, letištních terminálů či nejbližší dopravy, která existuje
• možnost přijímat úvěrové a platební karty
• informace o možnosti komunikace v jazyce cizích národností
• standardizační symboly (piktogramy) hotelového a ubytovacího zařízení
U nás v České republice existuje následující standardizace:
- dříve bylo označení A,B,C,D, poté byla zavedena hvězdičková klasifikace (1-5)
- základní rozdělení ubytovacích zařízení je vedle oborové normy také na základě živnostenských podmínek => provozovatel si proto volí počet hvězdiček sám!!!
Základní rozdělení typů ubytovacích zařízení a kolik mají maximálně hvězdiček:
Kategorie
Výskyt; 1 hvězdička; 2 hvězdičky; 3 hvězdičky; 4 hvězdičky; 5 hvězdiček;
Hotel; *; *; *; *; *
Hotel Garnie; *; *; *; -; -
Motel; *; *; *; * -
Botel; *; *; *; *; -
Rotel; *; *; -; -; -
Penzion; *; *; -; -; -
Turistická ubytovna; *; *; *; -; -
Chatová osada; *; *; *; -; -
Kemp; *; *; *; *; -
Začíná se uvažovat, že by měla být pevně daná norma standardů cestovního ruchu
=> měly by je stanovovat a kontrolovat kraje
=> měly by být doporučené či některé základní podmínky uložené zákonem
Subjekty cestovního ruchu
Subjekty cestovního ruchu
Podniková organizace cestovního ruchu:
1. Podniky ubytovací včetně lázeňských ubytovacích zařízení
2. Stravovací podniky
3. Dopravní podniky
4. Podniky zprostředkovávající služby cestovního ruchu (cestovní kanceláře CK, cestovní agentury CA)
5. Podniky provozující sportovně-rekreační zařízení
6. Podniky poskytující zvláštní služby (průvodcovské služby)
7. Podniky, které vyrábí nebo prodávají výhradně turistické zboží
8. Propagační podniky
9. Ostatní podniky – dělají pouze doplňkové činnosti v cestovním ruchu
Cestovní kanceláře
- poskytuje služby vyplývající ze zákona
- může mít zastoupení i v zahraničí – výhoda – služby mohou být i levnější
- hlavní činností je organizování cestovního ruchu
Cestovní agentury
- nemůže prodávat zájezdy
- může pouze zájezdy zprostředkovávat
- může vytvořit zájezd – „na míru“ – složí jej ze svých služeb, které poskytuje
Podniková organizace cestovního ruchu:
1. Podniky ubytovací včetně lázeňských ubytovacích zařízení
2. Stravovací podniky
3. Dopravní podniky
4. Podniky zprostředkovávající služby cestovního ruchu (cestovní kanceláře CK, cestovní agentury CA)
5. Podniky provozující sportovně-rekreační zařízení
6. Podniky poskytující zvláštní služby (průvodcovské služby)
7. Podniky, které vyrábí nebo prodávají výhradně turistické zboží
8. Propagační podniky
9. Ostatní podniky – dělají pouze doplňkové činnosti v cestovním ruchu
Cestovní kanceláře
- poskytuje služby vyplývající ze zákona
- může mít zastoupení i v zahraničí – výhoda – služby mohou být i levnější
- hlavní činností je organizování cestovního ruchu
Cestovní agentury
- nemůže prodávat zájezdy
- může pouze zájezdy zprostředkovávat
- může vytvořit zájezd – „na míru“ – složí jej ze svých služeb, které poskytuje
Dodavatelské subjekty cestovního ruchu
Dodavatelské subjekty cestovního ruchu
(1) Ubytovací služby
- hromadná ubytovací zařízení – hotely a podobná zařízení (mají určitou úroveň)
a) léčebná zařízení (lázně, sanatoria)
b) pracovní a prázdninové kempy
c) pobyty a cesty na lodi, ve vlaku, v autobusu
d) koleje, internáty – kongresový cestovní ruch
e) jiná hromadná ubytování – prázdninová turistika (chatové osady), místa pro turistická kempování (stany)
f) ostatní
UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÝ – lze je shrnout do několika základních typů:
• vlastní příbytky (chata, chalupa, dům)
• pokoje v rodinných domech (na rozdíl od penzionů se turista dělí o prostor s rodinou)
• možnosti bydlení u soukromníků a to v prostorech jim pronajatých (apartmány – Chorvatsko, dočasný pronájem celé chaty, domu)
• ubytování zajišťované příbuznými či známými (bezplatné používání všech částí ubytovacího zařízení, které poskytneme)
• jiné ubytovací individuální kapacity (půjčení hausbótu, obytný přívěs, apod.)
Z hlediska doby provozu v těchto výše uvedených možnostech ubytování se hovoří o:
a) zařízení s celoročním provozem (všechny typy sezón)
b) sezónní zařízení (limit provozu je maximálně 9 měsíců v roce)
Z hlediska cestovního ruchu (CR) lze ubytovací zařízení členit na: (z pozice ubytovacího zařízení)
1) ubytovací zařízení volného cestovního ruchu (hotely, motely, turistické ubytovny, chatové osady, autokempy, turistické stanové tábory)
2) ubytovací zařízení vázaného cestovního ruchu (lázeňské nebo léčebné kapacity, léčebny, ozdravovny, zotavovny, podnikové rekreační zařízení, dětské tábory)
Vždy se musí dodržovat zákonné a doporučené podmínky – hygienické předpisy.
Dále musí plnit funkce, které by dané ubytovací zařízení mělo mít – mělo by nahrazovat funkce domu, kde jinak bydlíme, poskytovat vhodné zázemí a doplňující aktivity pro účely rekreace doplněné programovou nabídkou kulturních a sportovních služeb.
Všechny tyto funkce souhrnně a jimi vyvolané by měly sloužit k ekonomickému základu – zlepšovat rentabilitu tohoto ubytovacího zařízení, protože ubytovací služby jsou náročné zejména z pozice nákladů na výstavbu budov.
(1) Ubytovací služby
- hromadná ubytovací zařízení – hotely a podobná zařízení (mají určitou úroveň)
a) léčebná zařízení (lázně, sanatoria)
b) pracovní a prázdninové kempy
c) pobyty a cesty na lodi, ve vlaku, v autobusu
d) koleje, internáty – kongresový cestovní ruch
e) jiná hromadná ubytování – prázdninová turistika (chatové osady), místa pro turistická kempování (stany)
f) ostatní
UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÝ – lze je shrnout do několika základních typů:
• vlastní příbytky (chata, chalupa, dům)
• pokoje v rodinných domech (na rozdíl od penzionů se turista dělí o prostor s rodinou)
• možnosti bydlení u soukromníků a to v prostorech jim pronajatých (apartmány – Chorvatsko, dočasný pronájem celé chaty, domu)
• ubytování zajišťované příbuznými či známými (bezplatné používání všech částí ubytovacího zařízení, které poskytneme)
• jiné ubytovací individuální kapacity (půjčení hausbótu, obytný přívěs, apod.)
Z hlediska doby provozu v těchto výše uvedených možnostech ubytování se hovoří o:
a) zařízení s celoročním provozem (všechny typy sezón)
b) sezónní zařízení (limit provozu je maximálně 9 měsíců v roce)
Z hlediska cestovního ruchu (CR) lze ubytovací zařízení členit na: (z pozice ubytovacího zařízení)
1) ubytovací zařízení volného cestovního ruchu (hotely, motely, turistické ubytovny, chatové osady, autokempy, turistické stanové tábory)
2) ubytovací zařízení vázaného cestovního ruchu (lázeňské nebo léčebné kapacity, léčebny, ozdravovny, zotavovny, podnikové rekreační zařízení, dětské tábory)
Vždy se musí dodržovat zákonné a doporučené podmínky – hygienické předpisy.
Dále musí plnit funkce, které by dané ubytovací zařízení mělo mít – mělo by nahrazovat funkce domu, kde jinak bydlíme, poskytovat vhodné zázemí a doplňující aktivity pro účely rekreace doplněné programovou nabídkou kulturních a sportovních služeb.
Všechny tyto funkce souhrnně a jimi vyvolané by měly sloužit k ekonomickému základu – zlepšovat rentabilitu tohoto ubytovacího zařízení, protože ubytovací služby jsou náročné zejména z pozice nákladů na výstavbu budov.
Devizová příslušnost osob
Devizová příslušnost osob:
(1) Devizový tuzemec
- fyzické osoby, které mají trvalý pobyt v tuzemsku nebo se v tuzemsku zdržují nejméně po dobu 1 roku
- čeští občané, kteří se zdržují v zahraničí, kteří mají povolení od českých orgánů (více než 1 rok) nebo právnické osoby, která mají sídlo firmy na území ČR
(2) Devizový cizozemec
- osoba, která nesplňuje podmínky devizového tuzemce
Kurzy v cestovním ruchu:
• V průběhu cestovního ruchu vzniká povinnost vzájemné úhrady závazků a pohledávek souvisejících s nákupem a prodejem služeb cestovního ruchu.
• Služby jsou vyjádřeny cenou v dané cizí měně – je potřeba to vyrovnávat – měnová parita, která by měla tyto vztahy určovat (vyrovnávat)
• Měnová parita (reálná, nominální) je základem pro vytvoření měnového kurzu
Kurs měny:
Kolik domácích peněžních jednotek mohu vyměnit za 1 jednotku cizí měny.
Kurz deviz a valut:
Je uváděn na kurzovních lístcích – vyhlašuje ČNB.
Organizace cestovního ruchu
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
Česká centrála cestovního ruchu (přímo podřízená MMR)
- organizační systém by měl být nepřímo závislý na politice ministerstva (MMR)
Rozvojové agentury (krajské) – např. RERA Č.B.
Asociace (např. Asociace cestovních kanceláří – ACK)
Různé federace (Cechy) – např. hotely, restaurace
- zlepšit a propojit horizontálně komunikaci mezi sebou
Sdružení hospodářské komory
Místní (regionální) centrály cestovního ruchu
Největším problémem je komunikace a propojení subjektů cestovního ruchu!
(1) Devizový tuzemec
- fyzické osoby, které mají trvalý pobyt v tuzemsku nebo se v tuzemsku zdržují nejméně po dobu 1 roku
- čeští občané, kteří se zdržují v zahraničí, kteří mají povolení od českých orgánů (více než 1 rok) nebo právnické osoby, která mají sídlo firmy na území ČR
(2) Devizový cizozemec
- osoba, která nesplňuje podmínky devizového tuzemce
Kurzy v cestovním ruchu:
• V průběhu cestovního ruchu vzniká povinnost vzájemné úhrady závazků a pohledávek souvisejících s nákupem a prodejem služeb cestovního ruchu.
• Služby jsou vyjádřeny cenou v dané cizí měně – je potřeba to vyrovnávat – měnová parita, která by měla tyto vztahy určovat (vyrovnávat)
• Měnová parita (reálná, nominální) je základem pro vytvoření měnového kurzu
Kurs měny:
Kolik domácích peněžních jednotek mohu vyměnit za 1 jednotku cizí měny.
Kurz deviz a valut:
Je uváděn na kurzovních lístcích – vyhlašuje ČNB.
Organizace cestovního ruchu
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
Česká centrála cestovního ruchu (přímo podřízená MMR)
- organizační systém by měl být nepřímo závislý na politice ministerstva (MMR)
Rozvojové agentury (krajské) – např. RERA Č.B.
Asociace (např. Asociace cestovních kanceláří – ACK)
Různé federace (Cechy) – např. hotely, restaurace
- zlepšit a propojit horizontálně komunikaci mezi sebou
Sdružení hospodářské komory
Místní (regionální) centrály cestovního ruchu
Největším problémem je komunikace a propojení subjektů cestovního ruchu!
Členění cestovního ruchu
Členění cestovního ruchu
Zahraniční cestovní ruch:
z pohledu přínosů finančních prostředků nebo státní bilance:
1) Aktivní cestovní ruch (ACR)
- cizinci do ČR – přivážejí devizy
- tzv. neviditelný vývoz zboží (služeb)
2) Pasivní cestovní ruch (PCR)
- tuzemci cestují do zahraničí – ubírají státu devizy
- srovnatelné s dovozem zboží
3) Tranzitní cestovní ruch (TCR)
- průjezd účastníků cestovního ruchu
- může být limitován časem
- podobný význam jako aktivní cestovní ruch (ACR)
Vztah cestovního ruchu a zahraničního obchodu
(1) přímý
(2) nepřímý
V rámci cestovního ruchu se realizuje spotřeba za vyměněné devizy (finanční prostředky) => stejný efekt jako vývoz zboží v zahraničním obchodě.
(+) Aktivní cestovní ruch
• Mohou se realizovat i služby, které většinou nelze vyvést a přesto za ně můžeme utržit peníze.
• Realizace i zboží, které by se těžko vyváželo samostatně.
• Může dojít k transakcím a dohodám, které nepřímo ovlivňují také obchod.
Zahraniční cestovní ruch:
z pohledu přínosů finančních prostředků nebo státní bilance:
1) Aktivní cestovní ruch (ACR)
- cizinci do ČR – přivážejí devizy
- tzv. neviditelný vývoz zboží (služeb)
2) Pasivní cestovní ruch (PCR)
- tuzemci cestují do zahraničí – ubírají státu devizy
- srovnatelné s dovozem zboží
3) Tranzitní cestovní ruch (TCR)
- průjezd účastníků cestovního ruchu
- může být limitován časem
- podobný význam jako aktivní cestovní ruch (ACR)
Vztah cestovního ruchu a zahraničního obchodu
(1) přímý
(2) nepřímý
V rámci cestovního ruchu se realizuje spotřeba za vyměněné devizy (finanční prostředky) => stejný efekt jako vývoz zboží v zahraničním obchodě.
(+) Aktivní cestovní ruch
• Mohou se realizovat i služby, které většinou nelze vyvést a přesto za ně můžeme utržit peníze.
• Realizace i zboží, které by se těžko vyváželo samostatně.
• Může dojít k transakcím a dohodám, které nepřímo ovlivňují také obchod.
Devizové prostředky
Devizové prostředky
DEVIZY = pohledávky v cizí měně, cenné papíry, zlato
VALUTY = peněžní prostředky ve formě bankovek a mincí + státovek v cizí měně
DEVIZY = cizí peněžní prostředky, které jsou na účtech tuzemských nebo zahraničních účastníků nebo na základě smluvních a platebních dokumentů
Zahraniční platební prostředky:
- cestovní šeky
- cestovní akreditivy
- úvěrové listy
- osobní nebo bankovní šeky
WOUCHER = poukázka
- není to přímo platební devizový prostředek – z pohledu devizového zákona
- poukázka na čerpání zaplacených služeb (v CZK)
Obchod s devizovými prostředky:
- s devizovými prostředky může obchodovat (nakládat) v České republice Česká národní banka (ČNB)
- další finanční ústavy mohou obchodovat s devizovými prostředky pouze na základě povolení ČNB
- toto povolení může být vydáno i fyzickým či právnickým osobám
Dvě místa směny devizových prostředků:
1) Devizové banky – banky
2) Devizová místa – fyzické osoby, směnárny
DEVIZY = pohledávky v cizí měně, cenné papíry, zlato
VALUTY = peněžní prostředky ve formě bankovek a mincí + státovek v cizí měně
DEVIZY = cizí peněžní prostředky, které jsou na účtech tuzemských nebo zahraničních účastníků nebo na základě smluvních a platebních dokumentů
Zahraniční platební prostředky:
- cestovní šeky
- cestovní akreditivy
- úvěrové listy
- osobní nebo bankovní šeky
WOUCHER = poukázka
- není to přímo platební devizový prostředek – z pohledu devizového zákona
- poukázka na čerpání zaplacených služeb (v CZK)
Obchod s devizovými prostředky:
- s devizovými prostředky může obchodovat (nakládat) v České republice Česká národní banka (ČNB)
- další finanční ústavy mohou obchodovat s devizovými prostředky pouze na základě povolení ČNB
- toto povolení může být vydáno i fyzickým či právnickým osobám
Dvě místa směny devizových prostředků:
1) Devizové banky – banky
2) Devizová místa – fyzické osoby, směnárny
Potřeby a spotřeba v cestovním ruchu
Potřeby a spotřeba v cestovním ruchu
- potřeb je stále více – s růstem potřeb klesá počet zdrojů
a. biologické potřeby – musí být uspokojeny prvotně
b. společenské potřeby – vztah ke společnosti, oblast vzdělávání, kultury, zábavy
• v rámci cestovního ruchu – potřeba cestovat, odpočívat, poznávat, změna místa
+ cílem je poznávání a účast
• druhotná potřeba – přímá účast (aniž si to uvědomujeme)
Spotřeba – předmětem spotřeby jsou
služby (rozhodující složka)
zboží (hmotné statky)
- zvláštnosti služeb v cestovním ruchu – spotřeba mimo místo trvalého bydliště
- motivy spotřeby se liší – cílem, rozsahem i strukturou (když někam cestujeme, dopřejeme si lepší jídlo, lepší oblečení, atd.)
- realizace služeb – většinou ve volném čase
- při spotřebě financujeme (podporujeme) jiný region (zemi)
Spotřebu v cestovním ruchu sledujeme (měříme):
• z tržeb subjektů, které poskytují služby cestovního ruchu
• ze statistik rodinných účtů
• z průzkumů veřejného mínění (Sofresfactum) – výběrová šetření
- potřeb je stále více – s růstem potřeb klesá počet zdrojů
a. biologické potřeby – musí být uspokojeny prvotně
b. společenské potřeby – vztah ke společnosti, oblast vzdělávání, kultury, zábavy
• v rámci cestovního ruchu – potřeba cestovat, odpočívat, poznávat, změna místa
+ cílem je poznávání a účast
• druhotná potřeba – přímá účast (aniž si to uvědomujeme)
Spotřeba – předmětem spotřeby jsou
služby (rozhodující složka)
zboží (hmotné statky)
- zvláštnosti služeb v cestovním ruchu – spotřeba mimo místo trvalého bydliště
- motivy spotřeby se liší – cílem, rozsahem i strukturou (když někam cestujeme, dopřejeme si lepší jídlo, lepší oblečení, atd.)
- realizace služeb – většinou ve volném čase
- při spotřebě financujeme (podporujeme) jiný region (zemi)
Spotřebu v cestovním ruchu sledujeme (měříme):
• z tržeb subjektů, které poskytují služby cestovního ruchu
• ze statistik rodinných účtů
• z průzkumů veřejného mínění (Sofresfactum) – výběrová šetření
POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
Dvě hlavní specifika:
A) možnost zvýšení zaměstnanosti
B) možnost zvýšení HDP
- cestovní ruch má určitou samostatnost
- dostatek speciálně kvalifikovaných pracovníků cestovního ruchu
- cestovní ruch má specifickou materiálně-technickou základnu (MTZ)
Z organizačního hlediska představuje rozdělenou soustavu jednotek.
Rozvoj cestovního ruchu
- rozvoj i ostatních odvětví národního hospodářství
• odvětví, která bezprostředně vytváří služby cestovního ruchu, a to jako celek nebo částečně
• nebo odvětví, která sice vytváří služby cestovního ruchu, ale zabývají se jimi pouze jako doplňkovými činnostmi cestovního ruchu
1. skupina = stravovací, ubytovací a zprostředkovatelské služby
2. skupina = služby poskytované dopravou, lázněmi, obchody, komunálními službami atd.
Cestovní ruch patří k významným ekonomickým činitelům. Zejména horské a podhorské oblasti – měly by se ztotožňovat s cestovním ruchem a tak posilovat ekonomický rozvoj těchto oblastí.
(+) Cestovní ruch => (směrem nahoru) ekonomika, finanční prostředky, možnosti získání evropských fondů
(-) Cestovní ruch => ohrožení životního prostředí v regionech, přetíženost, kriminalita, ….
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Dvě hlavní specifika:
A) možnost zvýšení zaměstnanosti
B) možnost zvýšení HDP
- cestovní ruch má určitou samostatnost
- dostatek speciálně kvalifikovaných pracovníků cestovního ruchu
- cestovní ruch má specifickou materiálně-technickou základnu (MTZ)
Z organizačního hlediska představuje rozdělenou soustavu jednotek.
Rozvoj cestovního ruchu
- rozvoj i ostatních odvětví národního hospodářství
• odvětví, která bezprostředně vytváří služby cestovního ruchu, a to jako celek nebo částečně
• nebo odvětví, která sice vytváří služby cestovního ruchu, ale zabývají se jimi pouze jako doplňkovými činnostmi cestovního ruchu
1. skupina = stravovací, ubytovací a zprostředkovatelské služby
2. skupina = služby poskytované dopravou, lázněmi, obchody, komunálními službami atd.
Cestovní ruch patří k významným ekonomickým činitelům. Zejména horské a podhorské oblasti – měly by se ztotožňovat s cestovním ruchem a tak posilovat ekonomický rozvoj těchto oblastí.
(+) Cestovní ruch => (směrem nahoru) ekonomika, finanční prostředky, možnosti získání evropských fondů
(-) Cestovní ruch => ohrožení životního prostředí v regionech, přetíženost, kriminalita, ….
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Druhy cestovního ruchu podle několika hledisek
Druhy cestovního ruchu podle několika hledisek:
1. místo realizace = stát
• domácí cestovní ruch
• zahraniční cestovní ruch
• tranzitivní cestovní ruch
2. způsob účasti a formy úhrady nákladů
• volný cestovní ruch = komerční
• vázaný cestovní ruch = sociální (účastník zaplatí část sám, ale dostává příspěvek z jiných zdrojů – fondy odborů)
3. způsob a organizace průběhu akce
• neorganizovaný cestovní ruch
• organizovaný cestovní ruch (cestu i pobyt zajišťuje cestovní kancelář)
• skupinový – formální - podnikový kolektiv
• individuální – účastník cestuje sám - například s rodinou
• cestovní ruch mimo veřejné formy = chaty, chalupy a poskytnutí našich prostorů příbuzným a známým lidem
4. délka účasti
• krátkodobý (do 3 dnů – 2 noci)
• dlouhodobý
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
1. místo realizace = stát
• domácí cestovní ruch
• zahraniční cestovní ruch
• tranzitivní cestovní ruch
2. způsob účasti a formy úhrady nákladů
• volný cestovní ruch = komerční
• vázaný cestovní ruch = sociální (účastník zaplatí část sám, ale dostává příspěvek z jiných zdrojů – fondy odborů)
3. způsob a organizace průběhu akce
• neorganizovaný cestovní ruch
• organizovaný cestovní ruch (cestu i pobyt zajišťuje cestovní kancelář)
• skupinový – formální - podnikový kolektiv
• individuální – účastník cestuje sám - například s rodinou
• cestovní ruch mimo veřejné formy = chaty, chalupy a poskytnutí našich prostorů příbuzným a známým lidem
4. délka účasti
• krátkodobý (do 3 dnů – 2 noci)
• dlouhodobý
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Činitelé ovlivňující počet účastníků cestovního ruchu
Činitelé ovlivňující počet účastníků cestovního ruchu
Z hlediska poptávky
a. kvantitativní růst účastníků na cestovním ruchu
b. ty, které působí hlavně na diferenciaci účasti
• sociálně-ekonomické – příslušnost k sociální sféře
• ekologické – místo a charakter bydliště, eventuelně pracoviště
• demografické – charakter rodiny
• psychologické – zájmy, charakterové vlastnosti, inspirace, sny
• ostatní – fond volného času a jeho využívání
To vše souvisí s osobou
Z hlediska nabídky
• celkový rozsah a struktura rekreačních možností
• místo cestovního ruchu – vybavenost
• úroveň poskytovaných služeb
• ceny služeb
• dostupnost
Žádný z těchto prvků nelze vyloučit, vše působí současně, jsou vzájemně propojené.
Z hlediska poptávky
a. kvantitativní růst účastníků na cestovním ruchu
b. ty, které působí hlavně na diferenciaci účasti
• sociálně-ekonomické – příslušnost k sociální sféře
• ekologické – místo a charakter bydliště, eventuelně pracoviště
• demografické – charakter rodiny
• psychologické – zájmy, charakterové vlastnosti, inspirace, sny
• ostatní – fond volného času a jeho využívání
To vše souvisí s osobou
Z hlediska nabídky
• celkový rozsah a struktura rekreačních možností
• místo cestovního ruchu – vybavenost
• úroveň poskytovaných služeb
• ceny služeb
• dostupnost
Žádný z těchto prvků nelze vyloučit, vše působí současně, jsou vzájemně propojené.
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
- mírové soužití je nutností
Činitelé ovlivňující cestovní ruch:
a. ekonomické
b. ekologické
c. demografické
d. personální
e. materiálně-technické
f. administrativní
(ad 1)
- fond volného času
- životní úroveň jednotlivých členů společnosti
- členění:
-
a) zdrojové země – odtud turisté vyjíždějí
• pro ČR - Německo, Rakousko, Holandsko, Slovensko
• celosvětově - Austrálie, Francie, Belgie, Kanada, Japonsko, Holandsko, Velká Británie
b) cílové země pro ČR– kam turisté (návštěvníci) přijíždějí
• pro ČR – Rakousko, Německo, Itálie, Španělsko, Chorvatsko, Řecko, Itálie, USA, dnes i severské a exotické
• celosvětově – alpské země, přímořské
c) tranzitní země – turista se zde může zastavit, ale není to jeho cíl cesty
• ČR je dobrá tranzitní země ve směru sever-jih a východ-západ
- mírové soužití je nutností
Činitelé ovlivňující cestovní ruch:
a. ekonomické
b. ekologické
c. demografické
d. personální
e. materiálně-technické
f. administrativní
(ad 1)
- fond volného času
- životní úroveň jednotlivých členů společnosti
- členění:
-
a) zdrojové země – odtud turisté vyjíždějí
• pro ČR - Německo, Rakousko, Holandsko, Slovensko
• celosvětově - Austrálie, Francie, Belgie, Kanada, Japonsko, Holandsko, Velká Británie
b) cílové země pro ČR– kam turisté (návštěvníci) přijíždějí
• pro ČR – Rakousko, Německo, Itálie, Španělsko, Chorvatsko, Řecko, Itálie, USA, dnes i severské a exotické
• celosvětově – alpské země, přímořské
c) tranzitní země – turista se zde může zastavit, ale není to jeho cíl cesty
• ČR je dobrá tranzitní země ve směru sever-jih a východ-západ
Postavení ČR v mezinárodním cestovním ruchu
Postavení ČR v mezinárodním cestovním ruchu
- dostatek atraktivity, cenová dostupnost
- nižší úroveň služeb
- pokažená pověst – dvojí ceny, drahé taxi
Formy cestovního ruchu
• základní
rekreační
kulturně-poznávací
sportovně-turistický
lázeňsko-léčebný
• specifické
mládeže
důchodců
rodin s dětmi
kongresový
lovecký
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
- dostatek atraktivity, cenová dostupnost
- nižší úroveň služeb
- pokažená pověst – dvojí ceny, drahé taxi
Formy cestovního ruchu
• základní
rekreační
kulturně-poznávací
sportovně-turistický
lázeňsko-léčebný
• specifické
mládeže
důchodců
rodin s dětmi
kongresový
lovecký
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU
A/ Výchozí strategická situace:
od 1.1.2001 je nové rozdělení území = máme 14 krajů
B/ Demografická situace a osídlení:
hodnotící body – trendy demografického vývoje regionů:
• pokles dětí event. odsun rození dětí do vyššího věku matky
• stárnutí populace (zejména na vesnicích) a prodlužuje se věk
• v poslední době se zvyšuje podíl domácností jednotlivců
• snížení vnitřní migrace – pokles mobility obyvatelstva (snižuje se vnitrostátní stěhování)
• imigrace ze zahraničí – ovlivňuje některé regiony pozitivně i negativně
• úroveň hospodářského rozvoje z titulu příjmů místních rozpočtů
• územní dělba práce
C/ Meziregionální disparita (rozdílnost):
- existuje pouze několik extrémů
- disparita jde po ose Karlovy Vary – Praha – Brno – Zlín = podél této křivky jsou nejsilnější regiony a čím dále od této linie k hranicím jsou regiony slabší
a) mezi kraji
b) mezi NUC II
- rozdíl mezi Prahou (nejvyšší hodnota) a krajem Středočeským je nejvyšší v poměru 100:43
- když vyloučíme Prahu, tak bude rozdíl mezi jednotlivými kraji menší
- podle HDP se určité regiony dostanou až pod 45% úroveň normy EU (minimálně 75% nejsilnějšího regionu)
A/ Výchozí strategická situace:
od 1.1.2001 je nové rozdělení území = máme 14 krajů
B/ Demografická situace a osídlení:
hodnotící body – trendy demografického vývoje regionů:
• pokles dětí event. odsun rození dětí do vyššího věku matky
• stárnutí populace (zejména na vesnicích) a prodlužuje se věk
• v poslední době se zvyšuje podíl domácností jednotlivců
• snížení vnitřní migrace – pokles mobility obyvatelstva (snižuje se vnitrostátní stěhování)
• imigrace ze zahraničí – ovlivňuje některé regiony pozitivně i negativně
• úroveň hospodářského rozvoje z titulu příjmů místních rozpočtů
• územní dělba práce
C/ Meziregionální disparita (rozdílnost):
- existuje pouze několik extrémů
- disparita jde po ose Karlovy Vary – Praha – Brno – Zlín = podél této křivky jsou nejsilnější regiony a čím dále od této linie k hranicím jsou regiony slabší
a) mezi kraji
b) mezi NUC II
- rozdíl mezi Prahou (nejvyšší hodnota) a krajem Středočeským je nejvyšší v poměru 100:43
- když vyloučíme Prahu, tak bude rozdíl mezi jednotlivými kraji menší
- podle HDP se určité regiony dostanou až pod 45% úroveň normy EU (minimálně 75% nejsilnějšího regionu)
Co může prohlubovat disparitu mezi regiony
D/ Co může prohlubovat disparitu mezi regiony:
• infrastruktura
• průmysl (do r. 90 byl prioritní pro rozvoj státu)
• zemědělství (projevuje se to až do současnosti)
• sektor služeb
- v současnosti došlo k posunu, protože má nahradit propad průmyslu: pohlcuje zaměstnance z průmyslu i z pohledu regionálního, ale to rozdělení není rovnoměrné jak z hlediska regionů, tak z hlediska mikroregionů
- rozdělení služeb není rovnoměrné
• doprava
- zlepšit kvalitu dopravní politiky
- napojení na zahraničí (železniční koridory, dálnice)
- modernizace letišť
- lodní doprava (může být podporována, zlevňuje celkové náklady, využití Labe)
- dopravní obslužnost regionů
- pokles osobní dopravy v ČR
• politika zaměstnanosti
• politika zdravotní (celostátní i regionální) – rozložení
• politika bytová
• politika vzdělávání (zlepšení situace co se týče možností studia)
• politika životního prostředí
• politika kulturní
• infrastruktura
• průmysl (do r. 90 byl prioritní pro rozvoj státu)
• zemědělství (projevuje se to až do současnosti)
• sektor služeb
- v současnosti došlo k posunu, protože má nahradit propad průmyslu: pohlcuje zaměstnance z průmyslu i z pohledu regionálního, ale to rozdělení není rovnoměrné jak z hlediska regionů, tak z hlediska mikroregionů
- rozdělení služeb není rovnoměrné
• doprava
- zlepšit kvalitu dopravní politiky
- napojení na zahraničí (železniční koridory, dálnice)
- modernizace letišť
- lodní doprava (může být podporována, zlevňuje celkové náklady, využití Labe)
- dopravní obslužnost regionů
- pokles osobní dopravy v ČR
• politika zaměstnanosti
• politika zdravotní (celostátní i regionální) – rozložení
• politika bytová
• politika vzdělávání (zlepšení situace co se týče možností studia)
• politika životního prostředí
• politika kulturní
MARKETINGOVÉ TURISTICKÉ REGIONY
MARKETINGOVÉ TURISTICKÉ REGIONY
- záměr centrály cestovního ruchu
- členěno podle nároků cestovního ruchu, nesouvisí s rozčleněním na kraje
- členěno podle druhu převažující turistické aktivity – nížinná, horská, rybníkářská
- tendence => udržet stávající, nevymýšlet nové prvky
- z toho vychází Strategie regionálního rozvoje cestovního ruchu
Možnosti finančních zdrojů
• vnitřní zdroje ČR
- státní rozpočet
- rozpočty krajů a obcí
- fond národního majetku
- ostatní účelové fondy (státní)
- ostatní veřejné zdroje
- soukromý sektor
• vnější zdroje
- fondy EU (Sapard)
- jiné vnější veřejné zdroje
- jiné vnější soukromé zdroje
Podpora:
• infrastruktura
• malé a střední podniky
• vzdělání
• aktivní politika zaměstnanosti
• ochrana životního prostředí
• rozvoj cestovního ruchu
• dopravní obsluha
Kromě státního rozpočtu veřejných zdrojů jsou ještě další možnosti – zřízení fondů:
• silniční fond
• fond životního prostředí
• fond kulturní
• mimorozpočtové fondy – poplatky, odvody, zdroje z úvěrů
• sponzoring
Užití zdrojů z EU:
pro období 2000-2006 bylo pro kandidátské země vyčleněno 38 mil. Euro (pro ČR ročně 7 mil. euro)
- záměr centrály cestovního ruchu
- členěno podle nároků cestovního ruchu, nesouvisí s rozčleněním na kraje
- členěno podle druhu převažující turistické aktivity – nížinná, horská, rybníkářská
- tendence => udržet stávající, nevymýšlet nové prvky
- z toho vychází Strategie regionálního rozvoje cestovního ruchu
Možnosti finančních zdrojů
• vnitřní zdroje ČR
- státní rozpočet
- rozpočty krajů a obcí
- fond národního majetku
- ostatní účelové fondy (státní)
- ostatní veřejné zdroje
- soukromý sektor
• vnější zdroje
- fondy EU (Sapard)
- jiné vnější veřejné zdroje
- jiné vnější soukromé zdroje
Podpora:
• infrastruktura
• malé a střední podniky
• vzdělání
• aktivní politika zaměstnanosti
• ochrana životního prostředí
• rozvoj cestovního ruchu
• dopravní obsluha
Kromě státního rozpočtu veřejných zdrojů jsou ještě další možnosti – zřízení fondů:
• silniční fond
• fond životního prostředí
• fond kulturní
• mimorozpočtové fondy – poplatky, odvody, zdroje z úvěrů
• sponzoring
Užití zdrojů z EU:
pro období 2000-2006 bylo pro kandidátské země vyčleněno 38 mil. Euro (pro ČR ročně 7 mil. euro)
Strategie regionálního rozvoje cestovního ruchu
Strategie regionálního rozvoje cestovního ruchu
Výchozí strategická situace: máme 14 krajů (od 1.1.2001)
Demografická situace a osídlení: hodnotící body – trendy demografického vývoje regionů
• pokles dětí event. odsun rození dětí do vyššího věku matky
• stárnutí populace (zejména na vesnicích) a prodlužuje se věk
• v poslední době se zvyšuje podíl domácností jednotlivců
• snížení vnitřní migrace – pokles mobility obyvatelstva (snižuje se vnitrostátní stěhování)
• imigrace ze zahraničí – ovlivňuje některé regiony pozitivně i negativně
• úroveň hospodářského rozvoje z titulu příjmů místních rozpočtů
• územní dělba práce
Meziregionální disparita (rozdílnost)
- existuje pouze několik extrémů
- disparita jde po ose Karlovy Vary – Praha – Brno – Zlín = podél této křivky jsou nejsilnější regiony a čím dále od této linie k hranicím jsou regiony slabší
a) mezi kraji
b) mezi NUC II
- rozdíl mezi Prahou (nejvyšší hodnota) a krajem Středočeským je nejvyšší v poměru 100:43
- když vyloučíme Prahu, tak bude rozdíl mezi jednotlivými kraji menší
- podle HDP se určité regiony dostanou až pod 45% úroveň normy EU (minimálně 75% nejsilnějšího regionu)
Co může prohlubovat disparitu mezi regiony:
• infrastruktura
• průmysl (do r. 90 byl prioritní pro rozvoj státu)
• zemědělství (projevuje se to až do současnosti)
• sektor služeb
- v současnosti došlo k posunu, protože má nahradit propad průmyslu: pohlcuje zaměstnance z průmyslu i z pohledu regionálního, ale to rozdělení není rovnoměrné jak z hlediska regionů, tak z hlediska mikroregionů
- rozdělení služeb není rovnoměrné
Výchozí strategická situace: máme 14 krajů (od 1.1.2001)
Demografická situace a osídlení: hodnotící body – trendy demografického vývoje regionů
• pokles dětí event. odsun rození dětí do vyššího věku matky
• stárnutí populace (zejména na vesnicích) a prodlužuje se věk
• v poslední době se zvyšuje podíl domácností jednotlivců
• snížení vnitřní migrace – pokles mobility obyvatelstva (snižuje se vnitrostátní stěhování)
• imigrace ze zahraničí – ovlivňuje některé regiony pozitivně i negativně
• úroveň hospodářského rozvoje z titulu příjmů místních rozpočtů
• územní dělba práce
Meziregionální disparita (rozdílnost)
- existuje pouze několik extrémů
- disparita jde po ose Karlovy Vary – Praha – Brno – Zlín = podél této křivky jsou nejsilnější regiony a čím dále od této linie k hranicím jsou regiony slabší
a) mezi kraji
b) mezi NUC II
- rozdíl mezi Prahou (nejvyšší hodnota) a krajem Středočeským je nejvyšší v poměru 100:43
- když vyloučíme Prahu, tak bude rozdíl mezi jednotlivými kraji menší
- podle HDP se určité regiony dostanou až pod 45% úroveň normy EU (minimálně 75% nejsilnějšího regionu)
Co může prohlubovat disparitu mezi regiony:
• infrastruktura
• průmysl (do r. 90 byl prioritní pro rozvoj státu)
• zemědělství (projevuje se to až do současnosti)
• sektor služeb
- v současnosti došlo k posunu, protože má nahradit propad průmyslu: pohlcuje zaměstnance z průmyslu i z pohledu regionálního, ale to rozdělení není rovnoměrné jak z hlediska regionů, tak z hlediska mikroregionů
- rozdělení služeb není rovnoměrné
JAK VYPADÁ CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH?
JAK VYPADÁ CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH?
- materiálně technickou základnu cestovního ruchu jsme měli v 80. letech dobrou vzhledem k tomu, že sem nepřijíždělo tolik turistů
- po změně směru ekonomiky došlo k prudkému rozvoji ubytovacích kapacit a vývoj nasvědčoval tomu, že možnosti (regionální) byly dostačující ale někde i nedostačující
- v celkovém pohledu bylo rozhodování o cestovním ruchu živelné – žádné korekce cestovního ruchu
- dnes je snaha i kvalitativně řídit cestovní ruch prostřednictvím národní koncepce cestovního ruchu a nižší krajské úrovně => tyto by měly tvořit regionální koncepce avšak musí být prosazeny
Přibližné procentické přiblížení:
• okolo 30% lůžkové kapacity je v městském a kulturně poznávacím cestovním ruchu
• lázeňský cestovní ruch – 8% lůžkové kapacity - zde došlo v loňském roce k velké obnově – dotace na zvětšení a vylepšení kapacity
• cestovní ruch v okolí vodních ploch – 13%
• horský cestovní ruch (již bez Slovenska) – 22%
• ostatní cestovní ruch – zbytek – 27%
- ekonomický vývoj v regionech se dostal v některých oblastech do problémů
- „typicky špatné regiony“ z titulu HDP se v podstatě nic nezměnilo za posledních 12 let, přestože je tam obrovská nezaměstnanost
- kraje nevyužívají potenciál daných území => ekonomicky jsou pak stále dolu, přestože státní podpora míří právě do těchto regionů
Nové vymezení snahy o využívání území ČR pro cestovní ruch má určité bariéry.
- materiálně technickou základnu cestovního ruchu jsme měli v 80. letech dobrou vzhledem k tomu, že sem nepřijíždělo tolik turistů
- po změně směru ekonomiky došlo k prudkému rozvoji ubytovacích kapacit a vývoj nasvědčoval tomu, že možnosti (regionální) byly dostačující ale někde i nedostačující
- v celkovém pohledu bylo rozhodování o cestovním ruchu živelné – žádné korekce cestovního ruchu
- dnes je snaha i kvalitativně řídit cestovní ruch prostřednictvím národní koncepce cestovního ruchu a nižší krajské úrovně => tyto by měly tvořit regionální koncepce avšak musí být prosazeny
Přibližné procentické přiblížení:
• okolo 30% lůžkové kapacity je v městském a kulturně poznávacím cestovním ruchu
• lázeňský cestovní ruch – 8% lůžkové kapacity - zde došlo v loňském roce k velké obnově – dotace na zvětšení a vylepšení kapacity
• cestovní ruch v okolí vodních ploch – 13%
• horský cestovní ruch (již bez Slovenska) – 22%
• ostatní cestovní ruch – zbytek – 27%
- ekonomický vývoj v regionech se dostal v některých oblastech do problémů
- „typicky špatné regiony“ z titulu HDP se v podstatě nic nezměnilo za posledních 12 let, přestože je tam obrovská nezaměstnanost
- kraje nevyužívají potenciál daných území => ekonomicky jsou pak stále dolu, přestože státní podpora míří právě do těchto regionů
Nové vymezení snahy o využívání území ČR pro cestovní ruch má určité bariéry.
Bariéry možného rozvoje potenciálu cestovního ruchu v ČR
Bariéry možného rozvoje potenciálu cestovního ruchu v ČR
• nedostatek potřebných odborníků
• absence marketingových studií rozvoje regionů
• nedostatečná a eventuelně nekvalitní infrastruktura cestovního ruchu
• nevyhovující legislativa (ani tak zákon o cestovní ruchu, ale spíše navazující vyhlášky a daňový rámec)
• omezené finanční prostředí pro rozvoj podnikání (podpora podnikání z titulu finanční není na dobré úrovni)
• financování údržby a obnovy kulturního dědictví
K odstranění těchto bariér je nutná spolupráce a soulad všech zainteresovaných stran (veřejná správa, státní správa, a hlavně podnikatelská sféra).
Nové produkty – dají se perfektně používat právě v regionálních podmínkách (turistika v celoplošně chráněných oblastech, naučné stezky, skanzeny, průmyslové skanzeny).
Celkové zhodnocení (analýza) regionálního cestovního ruchu a z toho vyplývající cíle:
1) přispět ke stabilizaci a tvorbě nových pracovních příležitostí zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností
2) rozvoj malého a středního podnikání a to právě díky aktivitám cestovního ruchu zejména v problémových územích (hospodářsky slabších regionech)
3) přispět ke zvyšování příjmů státních a samozřejmě i místních (krajských, městských, obecních) rozpočtů
4) přispět ke zvyšování devizových příjmů v cestovním ruchu a to v obchodní bilanci (tvorba takových produktů, které by přilákaly a udržely co nejvíce zahraničních turistů)
5) zkvalitnit a rozšířit nabídku produktů cestovního ruchu rozčleněného pro různé druhy skupin zákazníků
6) zkvalitnit přípravu lidských zdrojů pro oblast cestovního ruchu
7) zlepšovat konkurenceschopnost dovolených (rekreací) v ČR oproti zahraničí (zatím jsme konkurenceschopní pouze cenou)
• nedostatek potřebných odborníků
• absence marketingových studií rozvoje regionů
• nedostatečná a eventuelně nekvalitní infrastruktura cestovního ruchu
• nevyhovující legislativa (ani tak zákon o cestovní ruchu, ale spíše navazující vyhlášky a daňový rámec)
• omezené finanční prostředí pro rozvoj podnikání (podpora podnikání z titulu finanční není na dobré úrovni)
• financování údržby a obnovy kulturního dědictví
K odstranění těchto bariér je nutná spolupráce a soulad všech zainteresovaných stran (veřejná správa, státní správa, a hlavně podnikatelská sféra).
Nové produkty – dají se perfektně používat právě v regionálních podmínkách (turistika v celoplošně chráněných oblastech, naučné stezky, skanzeny, průmyslové skanzeny).
Celkové zhodnocení (analýza) regionálního cestovního ruchu a z toho vyplývající cíle:
1) přispět ke stabilizaci a tvorbě nových pracovních příležitostí zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností
2) rozvoj malého a středního podnikání a to právě díky aktivitám cestovního ruchu zejména v problémových územích (hospodářsky slabších regionech)
3) přispět ke zvyšování příjmů státních a samozřejmě i místních (krajských, městských, obecních) rozpočtů
4) přispět ke zvyšování devizových příjmů v cestovním ruchu a to v obchodní bilanci (tvorba takových produktů, které by přilákaly a udržely co nejvíce zahraničních turistů)
5) zkvalitnit a rozšířit nabídku produktů cestovního ruchu rozčleněného pro různé druhy skupin zákazníků
6) zkvalitnit přípravu lidských zdrojů pro oblast cestovního ruchu
7) zlepšovat konkurenceschopnost dovolených (rekreací) v ČR oproti zahraničí (zatím jsme konkurenceschopní pouze cenou)
SPOTŘEBITELSKÁ VEŘEJNOST
SPOTŘEBITELSKÁ VEŘEJNOST
Zákon na ochranu spotřebitele
Zákon o službách v cestovním ruchu
platnost od 1.10.2000, do 1.4.2001 se museli všechny cestovní kanceláře přihlásit jako CK k pojištění jinak musejí být zrušeny
standardizace služeb:
cenové skupiny, hvězdičky hotelů -> vše je zatím doporučené -> ale existuje snaha uzákonit jednotnou předlohu (i v EU jsou rozdíly v každé zemi)
Ekonomika cestovního ruchu
Existují určité problémy, které je třeba řešit přednostně:
FINANCOVÁNÍ POTŘEB CESTOVNÍHO RUCHU
1) stále ve veřejném sektoru není ujasněn proces financování
- neodráží se ve struktuře státního rozpočtu
- v roce 1999 činily výdaje na cestovní ruch pouhých 0,6% z HDP = silně pod limitní hranicí 1%
- cestovní ruch má 100% dotovanost ze soukromých prostředků
- zákony nedonutily státní sektor, aby dotoval cestovní ruch – vše leží na soukromém sektoru
- kolik stát vydává na opravy například památek a kolik by bylo třeba
- tento rok financování cestovního ruchu přebírají kraje a kraj je organizací samosprávy => bude to stejné financování jako v případě obcí
- dříve okres peníze dostával ve formě dotace ze státního rozpočtu
- dnes bude na krajích, aby získávaly dodatečné (chybějící) peněžní prostředky na financování cestovního ruchu
2) daně se platí tam, kde má podnikatel trvalé bydliště
- některé regiony tím přichází o značné příjmy z daní
- pokud by se to zlepšilo, tak by kraje měly větší možnost vracet vybrané peníze zpět do svého regionu
------------------------------
Na internetu lze najít a) koncepce ministerstva pro místní rozvoj b) strategie cestovního ruchu c) grafy autonomní poptávky d) vazby mezi ministerstvem pro místní rozvoj a vyššími územními celky.
-------------------------------
- pro lepší financování v oblasti cestovního ruchu by se měl vytvořit fond cestovního ruchu, který by měl pomoci s řešením nejproblematičtějších oblastí cestovního ruchu
- fond na podporu rozvoje cestovního ruchu => státní účelový fond > jeho přesné podmínky jsou na internetových stránkách MMR
Zákon na ochranu spotřebitele
Zákon o službách v cestovním ruchu
platnost od 1.10.2000, do 1.4.2001 se museli všechny cestovní kanceláře přihlásit jako CK k pojištění jinak musejí být zrušeny
standardizace služeb:
cenové skupiny, hvězdičky hotelů -> vše je zatím doporučené -> ale existuje snaha uzákonit jednotnou předlohu (i v EU jsou rozdíly v každé zemi)
Ekonomika cestovního ruchu
Existují určité problémy, které je třeba řešit přednostně:
FINANCOVÁNÍ POTŘEB CESTOVNÍHO RUCHU
1) stále ve veřejném sektoru není ujasněn proces financování
- neodráží se ve struktuře státního rozpočtu
- v roce 1999 činily výdaje na cestovní ruch pouhých 0,6% z HDP = silně pod limitní hranicí 1%
- cestovní ruch má 100% dotovanost ze soukromých prostředků
- zákony nedonutily státní sektor, aby dotoval cestovní ruch – vše leží na soukromém sektoru
- kolik stát vydává na opravy například památek a kolik by bylo třeba
- tento rok financování cestovního ruchu přebírají kraje a kraj je organizací samosprávy => bude to stejné financování jako v případě obcí
- dříve okres peníze dostával ve formě dotace ze státního rozpočtu
- dnes bude na krajích, aby získávaly dodatečné (chybějící) peněžní prostředky na financování cestovního ruchu
2) daně se platí tam, kde má podnikatel trvalé bydliště
- některé regiony tím přichází o značné příjmy z daní
- pokud by se to zlepšilo, tak by kraje měly větší možnost vracet vybrané peníze zpět do svého regionu
------------------------------
Na internetu lze najít a) koncepce ministerstva pro místní rozvoj b) strategie cestovního ruchu c) grafy autonomní poptávky d) vazby mezi ministerstvem pro místní rozvoj a vyššími územními celky.
-------------------------------
- pro lepší financování v oblasti cestovního ruchu by se měl vytvořit fond cestovního ruchu, který by měl pomoci s řešením nejproblematičtějších oblastí cestovního ruchu
- fond na podporu rozvoje cestovního ruchu => státní účelový fond > jeho přesné podmínky jsou na internetových stránkách MMR
PODNIKATELSKÝ SEKTOR
PODNIKATELSKÝ SEKTOR
1) požadavek na převod sazby DPH z 22% na 5% byl splněn, dnes se však znovu diskutuje, zda sazbu DPH zvýšit opět na 22%
2) nedokonalá správa daní a poplatků => tato se odráží i ve veřejné správě (odvádíme daně tam, kde bydlíme, ale v mnoha případech ne tam, kde podnikáme, příklad: většina velkých podnikatelů bydlí v Praze)
-> musí se vhodně přitahovat podnikatele do regionu tak, aby to vyhovovalo jak podnikatelské sféře, tak veřejné správě
3) problém nelegálního podnikání v oblasti cestovního ruchu
-> zákon vymezuje cestovní kanceláře, ale stále existuje mnoho nelegálních tuzemských či zahraničních osob podnikajících jako cestovní agentura
průvodci musí mít například povolení k průvodcovské činnosti – často se to obchází
4) kvalita průvodcovské činnosti
-> zmatky které způsobil dříve Živnostenský zákon byly již napraveny: kdo chce vykonávat průvodcovskou činnost, tak musí předložit nejprve osvědčení a pak teprve získává povolení – živnost vázaná
5) poskytování stravovacích služeb
-> týká se to jen jedné části a tou je agroturistika: u nás zatím zákon neumožňuje legálně poskytovat teplé jídlo bez odborné způsobilosti, například v Rakousku existuje hygienická kvóta maximálně 10 míst s volnou možností poskytování jídla
-> u nás se připravuje návrh povolení poskytování jídla při maximální kapacitě ubytování 10 míst
6) nedostatečná a neodborná úroveň odborného vzdělávání
-> jde o kvalitu výuky na středních školách a taktéž jde o vzdělávání dospělých
1) požadavek na převod sazby DPH z 22% na 5% byl splněn, dnes se však znovu diskutuje, zda sazbu DPH zvýšit opět na 22%
2) nedokonalá správa daní a poplatků => tato se odráží i ve veřejné správě (odvádíme daně tam, kde bydlíme, ale v mnoha případech ne tam, kde podnikáme, příklad: většina velkých podnikatelů bydlí v Praze)
-> musí se vhodně přitahovat podnikatele do regionu tak, aby to vyhovovalo jak podnikatelské sféře, tak veřejné správě
3) problém nelegálního podnikání v oblasti cestovního ruchu
-> zákon vymezuje cestovní kanceláře, ale stále existuje mnoho nelegálních tuzemských či zahraničních osob podnikajících jako cestovní agentura
průvodci musí mít například povolení k průvodcovské činnosti – často se to obchází
4) kvalita průvodcovské činnosti
-> zmatky které způsobil dříve Živnostenský zákon byly již napraveny: kdo chce vykonávat průvodcovskou činnost, tak musí předložit nejprve osvědčení a pak teprve získává povolení – živnost vázaná
5) poskytování stravovacích služeb
-> týká se to jen jedné části a tou je agroturistika: u nás zatím zákon neumožňuje legálně poskytovat teplé jídlo bez odborné způsobilosti, například v Rakousku existuje hygienická kvóta maximálně 10 míst s volnou možností poskytování jídla
-> u nás se připravuje návrh povolení poskytování jídla při maximální kapacitě ubytování 10 míst
6) nedostatečná a neodborná úroveň odborného vzdělávání
-> jde o kvalitu výuky na středních školách a taktéž jde o vzdělávání dospělých
Absence standardních informačních systémů cestovního ruchu
(3) Absence standardních informačních systémů cestovního ruchu
- v České republice existuje přes 250 info-center (středisek), ale nejsou mezi sebou propojeni či existuje propojení ve špatném stavu
- ATIC – asociace turistických informačních center – sdružuje pouze 90 těchto středisek, ale již zde je snaha komunikovat, informovat, vylepšit tak informace o regionech
- financování je silně rozdílné – někdy je IC vedeno pod okresní (městskou) knihovnou, nebo pod jinými městskými organizacemi (např. MěKD)
absence celoplošné nabídky CR
neexistuje tvorba produktů, které by pokryly celý region
neexistuje určitá standardizace výkonů info-center
minimální propojenost regionálních center na krajská centra
nerovnoměrné a hlavně nejednotné značení
(4) Nedostatečná vypovídací schopnost statistiky
- od roku 1993 byly zrušeny některé položky v povinných výkazech pro statistiku
- povinné je například sledování ubytování, ale některé údaje či některé subjekty nejsou povinné toto vykazovat => zkreslení údajů
- stejně tak sledování přechodu turistů do ČR zahrnuje i „pendlery“
satelitní účet cestovního ruchu o sběru statistických informací v odvětví cestovního ruchu (EU) by měl tento problém v budoucnosti vyřešit
(5) Nedostatečná spolupráce resortů, a to těch, které nepřímo ovlivňují cestovní ruch
- prolínání jednotlivých ministerstev: dopravy, kultury, zahraničních věcí, vnitra (doklady), zdravotnictví (pojištění), pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, životního prostředí
- těžko se hledají kompromisy a východiska za celek
- proto vznikla mezirezortní komise cestovního ruchu – ze zástupců jednotlivých ministerstev – je poradním orgánem ministra pro místní rozvoj
- v České republice existuje přes 250 info-center (středisek), ale nejsou mezi sebou propojeni či existuje propojení ve špatném stavu
- ATIC – asociace turistických informačních center – sdružuje pouze 90 těchto středisek, ale již zde je snaha komunikovat, informovat, vylepšit tak informace o regionech
- financování je silně rozdílné – někdy je IC vedeno pod okresní (městskou) knihovnou, nebo pod jinými městskými organizacemi (např. MěKD)
absence celoplošné nabídky CR
neexistuje tvorba produktů, které by pokryly celý region
neexistuje určitá standardizace výkonů info-center
minimální propojenost regionálních center na krajská centra
nerovnoměrné a hlavně nejednotné značení
(4) Nedostatečná vypovídací schopnost statistiky
- od roku 1993 byly zrušeny některé položky v povinných výkazech pro statistiku
- povinné je například sledování ubytování, ale některé údaje či některé subjekty nejsou povinné toto vykazovat => zkreslení údajů
- stejně tak sledování přechodu turistů do ČR zahrnuje i „pendlery“
satelitní účet cestovního ruchu o sběru statistických informací v odvětví cestovního ruchu (EU) by měl tento problém v budoucnosti vyřešit
(5) Nedostatečná spolupráce resortů, a to těch, které nepřímo ovlivňují cestovní ruch
- prolínání jednotlivých ministerstev: dopravy, kultury, zahraničních věcí, vnitra (doklady), zdravotnictví (pojištění), pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, životního prostředí
- těžko se hledají kompromisy a východiska za celek
- proto vznikla mezirezortní komise cestovního ruchu – ze zástupců jednotlivých ministerstev – je poradním orgánem ministra pro místní rozvoj
VEŘEJNÝ SEKTOR
VEŘEJNÝ SEKTOR
(1) Nedostatečný rozsah státní propagace a informovanosti o ČR v zahraničí
- sice byla založena Česká centrála cestovního ruchu – málo dostačující z důvodů:
a) absence soustavy marketingové činnosti
b) nedostatečný teritoriální rozsah (nejsou pokryty perspektivní teritoria)
c) nedostatečný počet informačních center v zahraničí (zatím minimum po linii zastupitelských úřadů – snaha rozšířit i o další centra ve významných regionech)
d) málo ucelená řada propagačních materiálů, hlavně o turistických regionech
e) malá nabídka speciálních produktů (potápěčské kurzy, extrémní turistika, apod.)
f) finanční možnosti jsou velice omezené (toto je velký problém)
z těchto bodů vyplývá, že je třeba se přednostně zaměřit na zvýšení státní propagace a zajištění většího objemu finančních prostředků
(2) Absence strategií rozvoje cestovního ruchu ve většině regionů
- v několika bodech je již hotový, například v Jihočeském kraji probíhá závěrečná revize před prvním schvalováním
- byly vyčleněny finanční prostředky a granty, aby byly tyto celkové koncepce vypracovány
- existují mimo stanovených regionů (kraje) samovolně vzniklé regiony (např. Šumava)
• 80% plochy ČR je schopno sloužit k rekreačním účelům
• u nás existuje velká řada památek zapsaných v UNESCO
• velké množství chráněných přírodních památek, parků, rybníků, krasových útvarů a dalších
• kulturní a folklórní zázemí v každém regionu
• jedno z nejlepších turistických značení v Evropě (především cyklotrasy)
• vyhlášené lázeňství
• možnosti tvorby nových produktů: kongresový cestovní ruch (nejen v Praze), incentivní cestovní ruch (podnikové zájezdy), sportovní turistika (letectví, paragliding, horolezectví), kulturní turistika, náboženská turistika, venkovská či agroturistika
(1) Nedostatečný rozsah státní propagace a informovanosti o ČR v zahraničí
- sice byla založena Česká centrála cestovního ruchu – málo dostačující z důvodů:
a) absence soustavy marketingové činnosti
b) nedostatečný teritoriální rozsah (nejsou pokryty perspektivní teritoria)
c) nedostatečný počet informačních center v zahraničí (zatím minimum po linii zastupitelských úřadů – snaha rozšířit i o další centra ve významných regionech)
d) málo ucelená řada propagačních materiálů, hlavně o turistických regionech
e) malá nabídka speciálních produktů (potápěčské kurzy, extrémní turistika, apod.)
f) finanční možnosti jsou velice omezené (toto je velký problém)
z těchto bodů vyplývá, že je třeba se přednostně zaměřit na zvýšení státní propagace a zajištění většího objemu finančních prostředků
(2) Absence strategií rozvoje cestovního ruchu ve většině regionů
- v několika bodech je již hotový, například v Jihočeském kraji probíhá závěrečná revize před prvním schvalováním
- byly vyčleněny finanční prostředky a granty, aby byly tyto celkové koncepce vypracovány
- existují mimo stanovených regionů (kraje) samovolně vzniklé regiony (např. Šumava)
• 80% plochy ČR je schopno sloužit k rekreačním účelům
• u nás existuje velká řada památek zapsaných v UNESCO
• velké množství chráněných přírodních památek, parků, rybníků, krasových útvarů a dalších
• kulturní a folklórní zázemí v každém regionu
• jedno z nejlepších turistických značení v Evropě (především cyklotrasy)
• vyhlášené lázeňství
• možnosti tvorby nových produktů: kongresový cestovní ruch (nejen v Praze), incentivní cestovní ruch (podnikové zájezdy), sportovní turistika (letectví, paragliding, horolezectví), kulturní turistika, náboženská turistika, venkovská či agroturistika
Rozdělení zón cestovního ruchu
Rozdělení zón cestovního ruchu
1. Zóna městského a kulturně poznávacího cestovního ruchu
2. Zóna lázeňského cestovního ruchu
3. Zóna cestovního ruchu v okolí vodních ploch
4. Zóna horského cestovního ruchu
5. Zóna nevyhraněného cestovního ruchu
To co by mělo regiony přesvědčit pro cestovní ruch, musí být definováno v marketingových podkladech, které jsou součástí vytvářené strategie rozvoje CR.
Finance pro cestovní ruch:
a) zdroje vnější – zejména programy Evropské unie
b) zdroje vnitřní - například pro malé mikroregiony – příhraniční spolupráce, program SAPARD na obnovu venkova, programy podpory regionálního rozvoje (Mostecko, Severní Morava), pilotní programy pro regiony, kde se něco stalo (nezaměstnanost) či je třeba něco napravit
Opatření: stát jako celek koordinuje program národního rozvojového plánu (PNRP) a z něj vychází sektorový operační plán a tento je rozpracováván do jednotlivých krajů.
plán skutečnost (stát nemůže zasahovat do všech oblastí zájmu)
Ministerstvo pro místní rozvoj založilo Českou centrálu cestovního ruchu + regionální orgány, které mají za cíl zprostředkovávat informace z regionů. Dále vznikly na úrovni krajů odbory (úseky), tj. krajský úřad má určitý úsek, který se zabývá cestovním ruchem. Vznikají taktéž rozvojové agentury – například v Českých Budějovicích působí RERA – Regionální rozvojová agentura, která spolupracuje s krajem, tak, aby se plán rozvoje CR utvořil správným způsobem.
Dále vznikají další organizace – tyto vznikají převážně spontánně na území regionů – například mikroregion Růže (Třeboňsko) a další mikroregiony měst a obcí za účelem zlepšení podmínek pro cestovní ruch.
Posledním prvkem jsou sdružení měst a obcí, podnikatelské sdružení, sdružení hoteliérů, asociace cestovních kanceláří, které jsou mnohdy založeny ve spolupráci s Hospodářskou komorou.
1. Zóna městského a kulturně poznávacího cestovního ruchu
2. Zóna lázeňského cestovního ruchu
3. Zóna cestovního ruchu v okolí vodních ploch
4. Zóna horského cestovního ruchu
5. Zóna nevyhraněného cestovního ruchu
To co by mělo regiony přesvědčit pro cestovní ruch, musí být definováno v marketingových podkladech, které jsou součástí vytvářené strategie rozvoje CR.
Finance pro cestovní ruch:
a) zdroje vnější – zejména programy Evropské unie
b) zdroje vnitřní - například pro malé mikroregiony – příhraniční spolupráce, program SAPARD na obnovu venkova, programy podpory regionálního rozvoje (Mostecko, Severní Morava), pilotní programy pro regiony, kde se něco stalo (nezaměstnanost) či je třeba něco napravit
Opatření: stát jako celek koordinuje program národního rozvojového plánu (PNRP) a z něj vychází sektorový operační plán a tento je rozpracováván do jednotlivých krajů.
plán skutečnost (stát nemůže zasahovat do všech oblastí zájmu)
Ministerstvo pro místní rozvoj založilo Českou centrálu cestovního ruchu + regionální orgány, které mají za cíl zprostředkovávat informace z regionů. Dále vznikly na úrovni krajů odbory (úseky), tj. krajský úřad má určitý úsek, který se zabývá cestovním ruchem. Vznikají taktéž rozvojové agentury – například v Českých Budějovicích působí RERA – Regionální rozvojová agentura, která spolupracuje s krajem, tak, aby se plán rozvoje CR utvořil správným způsobem.
Dále vznikají další organizace – tyto vznikají převážně spontánně na území regionů – například mikroregion Růže (Třeboňsko) a další mikroregiony měst a obcí za účelem zlepšení podmínek pro cestovní ruch.
Posledním prvkem jsou sdružení měst a obcí, podnikatelské sdružení, sdružení hoteliérů, asociace cestovních kanceláří, které jsou mnohdy založeny ve spolupráci s Hospodářskou komorou.
Devizové příjmy a výdaje zahraničního cestovního ruchu
Devizové příjmy a výdaje zahraničního cestovního ruchu
- největší příjmy v roce 1996; 4.075 mil. USD
- nejvyšší výdaje v roce 1996; 2.954 mil. USD
- nejvyšší saldo v roce 1998; 1.850 mil. USD
v poslední době se pohybuje saldo okolo 1.300 mil. USD
Kapacity ubytovacích zařízení cestovního ruchu v České republice
celkem v roce 1989; 2.863
celkem v roce 1998; 652.862
index 1998/1989; 190,8
SWOT ANALYZA
Silné stránky:
• tranzitní cestovní ruch – výhodná geografická poloha
• nadmořská výška, podnebí
• lázeňství
• kultura
• CHKO
• sport
• Praha
• jedna z nejlépe vyznačených turistických sítí – hustá, dobře značená
• soběstačná ubytovací kapacita (ne vždy v požadované kvalitě)
• flexibilní pracovní síla
Slabé stránky:
• nízká kvalita základních i doplňkových služeb
• absence marketingových studií v cestovním ruchu (rozvojový potenciál regionálních kapacit)
• nedostatečná propagace ČR a regionů
• nedostatečná infrastruktura cestovní ruchu – hlavně nedokonalý informační systém
• nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků
Článek podporuje:
hokejky, brusle, hokejové chrániče
- největší příjmy v roce 1996; 4.075 mil. USD
- nejvyšší výdaje v roce 1996; 2.954 mil. USD
- nejvyšší saldo v roce 1998; 1.850 mil. USD
v poslední době se pohybuje saldo okolo 1.300 mil. USD
Kapacity ubytovacích zařízení cestovního ruchu v České republice
celkem v roce 1989; 2.863
celkem v roce 1998; 652.862
index 1998/1989; 190,8
SWOT ANALYZA
Silné stránky:
• tranzitní cestovní ruch – výhodná geografická poloha
• nadmořská výška, podnebí
• lázeňství
• kultura
• CHKO
• sport
• Praha
• jedna z nejlépe vyznačených turistických sítí – hustá, dobře značená
• soběstačná ubytovací kapacita (ne vždy v požadované kvalitě)
• flexibilní pracovní síla
Slabé stránky:
• nízká kvalita základních i doplňkových služeb
• absence marketingových studií v cestovním ruchu (rozvojový potenciál regionálních kapacit)
• nedostatečná propagace ČR a regionů
• nedostatečná infrastruktura cestovní ruchu – hlavně nedokonalý informační systém
• nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků
Článek podporuje:
hokejky, brusle, hokejové chrániče
SWOT ANALYZA
Příležitosti:
• posílení postavení ČR ve světovém cestovním ruchu a zejména v evropském cestovním ruchu a to jak celku, ale i nabídkou balíku zaměřeného na určité skupiny obyvatel
• rozšiřování spolupráce pohraničních regionů – např. SAPARD – dotace
• rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu (venkovská, ekologická, kongresová, incentivní, kulturní, cyklo, náboženská turistika)
• využití programu obnovy venkova pro rozvoj cestovního ruchu v daných regionech – základní pro příjem podpory z evropských fondů
Ohrožení:
• legislativní rámec
• nedostatek kapitálu nebo jiných prostředků k rozvoji a stabilitě cestovního ruchu
• podcenění významu koordinace státních orgánů přes regionální rozvojové agentury
• podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro podporu malého a středního podnikání – tvorba nových míst
• podcenění lidského faktoru – poradenství, vzdělávání na profesionální úrovni pro malé a střední podnikatele v cestovním ruchu
Priority dalšího rozvoje cestovního ruchu (CR) v České republice
1. Zvýraznění ČR na mezinárodním trhu cestovního ruchu (CR), a to přes tvorbu nových produktů, které musí být tvořeny tak, aby byl o ně zájem ze strany určité klientely či určitého regionu.
2. Rozšířit a zviditelnit domácí cestovní ruch a snaha o zvyšování jeho konkurenceschopnosti.
3. Kvalita infrastruktury (jinak nekvalita odradí klienty).
4. Kvalitní nabídka produktů, a to zejména základních a doplňkových služeb.
5. Zvýraznění regionů = tvorba regionálních produktů.
6. Podnikatelské klima (nedostatečná saturace oblastí regionů).
7. Příprava lidských zdrojů (vzdělání, doškolování).
8. Ochrana spotřebitele a jeho bezpečnosti.
Existují určité problémy, které je třeba řešit přednostně:
• posílení postavení ČR ve světovém cestovním ruchu a zejména v evropském cestovním ruchu a to jak celku, ale i nabídkou balíku zaměřeného na určité skupiny obyvatel
• rozšiřování spolupráce pohraničních regionů – např. SAPARD – dotace
• rozvoj nových moderních produktů cestovního ruchu (venkovská, ekologická, kongresová, incentivní, kulturní, cyklo, náboženská turistika)
• využití programu obnovy venkova pro rozvoj cestovního ruchu v daných regionech – základní pro příjem podpory z evropských fondů
Ohrožení:
• legislativní rámec
• nedostatek kapitálu nebo jiných prostředků k rozvoji a stabilitě cestovního ruchu
• podcenění významu koordinace státních orgánů přes regionální rozvojové agentury
• podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro podporu malého a středního podnikání – tvorba nových míst
• podcenění lidského faktoru – poradenství, vzdělávání na profesionální úrovni pro malé a střední podnikatele v cestovním ruchu
Priority dalšího rozvoje cestovního ruchu (CR) v České republice
1. Zvýraznění ČR na mezinárodním trhu cestovního ruchu (CR), a to přes tvorbu nových produktů, které musí být tvořeny tak, aby byl o ně zájem ze strany určité klientely či určitého regionu.
2. Rozšířit a zviditelnit domácí cestovní ruch a snaha o zvyšování jeho konkurenceschopnosti.
3. Kvalita infrastruktury (jinak nekvalita odradí klienty).
4. Kvalitní nabídka produktů, a to zejména základních a doplňkových služeb.
5. Zvýraznění regionů = tvorba regionálních produktů.
6. Podnikatelské klima (nedostatečná saturace oblastí regionů).
7. Příprava lidských zdrojů (vzdělání, doškolování).
8. Ochrana spotřebitele a jeho bezpečnosti.
Existují určité problémy, které je třeba řešit přednostně:
Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP
Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP:
svět 11%
EU 13,5%
Vých. Evropa 7-8%
ČR 9-11%
Bilance podílu devizových příjmů v cestovním ruchu (1996):
EU 31,3%
Vých. Evropa 53%
ČR 53%
-; 1990; 1997
Počet návštěvníků (mil.); 36,6; 107,9
Počet turistů (mil.); 7,3; 17,4
Průměrná délka pobytu (dny); 3,5; 4,2
Podíl ČR na trhu:
SVE (%); 16,6; 22,2
EU; 3,6; 7,0
Světa; 1,6; 2,8
Devizový příjem z cestovního ruchu na 1 obyvatele:
ČR 359 USD 15. místo
(více než Francie, Německo,…., ale na 1. místě je Rakousko)
Koncepce státní politiky cestovního ruchu
(i-net = Ministerstvo pro místní rozvoj)
• služby cestovního ruchu
• průvodcovské služby
• informační služby (kanceláře)
Cestovní ruch má vliv na životní prostředí – kladně i záporně, ale působí i jako faktor mírového soužití.
svět 11%
EU 13,5%
Vých. Evropa 7-8%
ČR 9-11%
Bilance podílu devizových příjmů v cestovním ruchu (1996):
EU 31,3%
Vých. Evropa 53%
ČR 53%
-; 1990; 1997
Počet návštěvníků (mil.); 36,6; 107,9
Počet turistů (mil.); 7,3; 17,4
Průměrná délka pobytu (dny); 3,5; 4,2
Podíl ČR na trhu:
SVE (%); 16,6; 22,2
EU; 3,6; 7,0
Světa; 1,6; 2,8
Devizový příjem z cestovního ruchu na 1 obyvatele:
ČR 359 USD 15. místo
(více než Francie, Německo,…., ale na 1. místě je Rakousko)
Koncepce státní politiky cestovního ruchu
(i-net = Ministerstvo pro místní rozvoj)
• služby cestovního ruchu
• průvodcovské služby
• informační služby (kanceláře)
Cestovní ruch má vliv na životní prostředí – kladně i záporně, ale působí i jako faktor mírového soužití.
Vliv cestovního ruchu na ostatní odvětví
Vliv cestovního ruchu na ostatní odvětví
Ovlivňuje:
• zaměstnanost
• HDP
• platební bilanci státu (devizové příjmy zejména)
• příjmy místních rozpočtů
• rozvoj investiční činnosti (pokud jsou zdroje)
Celosvětově cestovní ruch zaměstnává 14% práceschopného obyvatelstva!
Vliv:
A/ PŘÍMÝ VLIV
• ubytování, stravování, info-centra
• doprava – letecká, železniční, automobilová + čerpací stanice, taxi, motokluby
• bankovní instituce
• kulturní a historické záležitosti (muzea, lázně, památky, atd……)
• upomínkové předměty a propagační materiály
• sportovní zařízení, zábavné parky
B/ NEPŘÍMÝ VLIV
• stavební průmysl; výroba potravin, nápojů; výroba dopravních prostředků; pohonné hmoty; oděvní průmysl; sportovní potřeby a potřeby pro volný čas
• komunikační síť
• placené služby obyvatelstvu
• poradenství, vzdělávání, kultura
• krajinotvorba, zemědělství
+ příjezd turistů do České republiky: okolo 100 mil.
+ výjezd turistů z České republiky: okolo 31 mil.
- nejméně navštěvované regiony: Jižní a Střední Čechy
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
Ovlivňuje:
• zaměstnanost
• HDP
• platební bilanci státu (devizové příjmy zejména)
• příjmy místních rozpočtů
• rozvoj investiční činnosti (pokud jsou zdroje)
Celosvětově cestovní ruch zaměstnává 14% práceschopného obyvatelstva!
Vliv:
A/ PŘÍMÝ VLIV
• ubytování, stravování, info-centra
• doprava – letecká, železniční, automobilová + čerpací stanice, taxi, motokluby
• bankovní instituce
• kulturní a historické záležitosti (muzea, lázně, památky, atd……)
• upomínkové předměty a propagační materiály
• sportovní zařízení, zábavné parky
B/ NEPŘÍMÝ VLIV
• stavební průmysl; výroba potravin, nápojů; výroba dopravních prostředků; pohonné hmoty; oděvní průmysl; sportovní potřeby a potřeby pro volný čas
• komunikační síť
• placené služby obyvatelstvu
• poradenství, vzdělávání, kultura
• krajinotvorba, zemědělství
+ příjezd turistů do České republiky: okolo 100 mil.
+ výjezd turistů z České republiky: okolo 31 mil.
- nejméně navštěvované regiony: Jižní a Střední Čechy
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
použité stroje, cnc stroje, lisy
zdvihací zařízení, vázací technika, školení jeřábníků, vazačů břemen
KONCEPCE CESTOVNÍHO RUCHU
KONCEPCE CESTOVNÍHO RUCHU
- cestovní ruch je označován za „odvětví budoucnosti“.
- multiplikační efekt = toto odvětví zasahuje do dalších až 20 odvětví (svým rozvojem)
- v mnoha zemích je cestovní ruch nejdůležitějším odvětvím – poskytuje nejvíce pracovních příležitostí
- výrazně se podílí na HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, zvyšují se příjmy státního rozpočtu, zvyšují se příjmy rozpočtů měst a obcí, podporuje investiční aktivity
Podpory a efekty dosažené cestovním ruchem
- cestovní ruch je jedním z největších „absorbérů“ krize primárních a sekundárních sektorů – do cestovního ruchu se tak mohli přesunout lidi z problematických odvětví
- krytí salda devizového i částečně salda státního rozpočtu
- odráží se v HDP
- podpora investic ze zahraničí
+ snaha o zintenzivnění cestovního ruchu
- cestovní ruch je označován za „odvětví budoucnosti“.
- multiplikační efekt = toto odvětví zasahuje do dalších až 20 odvětví (svým rozvojem)
- v mnoha zemích je cestovní ruch nejdůležitějším odvětvím – poskytuje nejvíce pracovních příležitostí
- výrazně se podílí na HDP, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, zvyšují se příjmy státního rozpočtu, zvyšují se příjmy rozpočtů měst a obcí, podporuje investiční aktivity
Podpory a efekty dosažené cestovním ruchem
- cestovní ruch je jedním z největších „absorbérů“ krize primárních a sekundárních sektorů – do cestovního ruchu se tak mohli přesunout lidi z problematických odvětví
- krytí salda devizového i částečně salda státního rozpočtu
- odráží se v HDP
- podpora investic ze zahraničí
+ snaha o zintenzivnění cestovního ruchu
Spropitné
Spropitné
- různé způsoby placení
o service included (neplatí se)
o service not included (záleží na zákazníkovi)
o 5% z ceny
o v každé zemi je to jiné
Směnárenské služby
- smí provozovat pouze banky nebo směnárny s licencí
- kurzy vyhlašuje ČNB, střední (od nich se odvíjí nákup a prodej)
- řídí se celním a devizovým zákonem
Platební možnoasti
- hotovost
- šeky
- pro přímou platbu
- pro výběr hotovosti z banky
- obsahují 2 podpisy – 1 vzor (vyplní se předem) a 2. se podepíše v bance
- šeky se většinou fasují v CK
- šek je blokovatelný
- karta
- od CK
- stanovený denní limit
- nevázanost na banku
- blokovatelnost
- je nutné vést knihu příjmů a výdajů
- CZK je od 1.1.1993 plně konvertibiní měna, ne všude ji lze však směnit.
- všude lze vyměnit: £, $, €
VALUTA=hotovost
DEVIZA=bezhotovostní platební styk
WESTERN UNION – zajišťuje převoz peněz po celém světě kamkoliv do 24 hodin. Jedná se o velmi drahou službu.
- různé způsoby placení
o service included (neplatí se)
o service not included (záleží na zákazníkovi)
o 5% z ceny
o v každé zemi je to jiné
Směnárenské služby
- smí provozovat pouze banky nebo směnárny s licencí
- kurzy vyhlašuje ČNB, střední (od nich se odvíjí nákup a prodej)
- řídí se celním a devizovým zákonem
Platební možnoasti
- hotovost
- šeky
- pro přímou platbu
- pro výběr hotovosti z banky
- obsahují 2 podpisy – 1 vzor (vyplní se předem) a 2. se podepíše v bance
- šeky se většinou fasují v CK
- šek je blokovatelný
- karta
- od CK
- stanovený denní limit
- nevázanost na banku
- blokovatelnost
- je nutné vést knihu příjmů a výdajů
- CZK je od 1.1.1993 plně konvertibiní měna, ne všude ji lze však směnit.
- všude lze vyměnit: £, $, €
VALUTA=hotovost
DEVIZA=bezhotovostní platební styk
WESTERN UNION – zajišťuje převoz peněz po celém světě kamkoliv do 24 hodin. Jedná se o velmi drahou službu.
Pojištění
X. Přednáška, 11.12.2007
Pojištění
a) ze zákona povinná pojištění
a. zdravotní (0-15 let platí stát, 15-26 studentům platí stát, důchodcům platí stát)
b. pojištění odpovědnosti za škody (povinné ručení)
i. bonus – sníží pojistnou částku
ii. malus – zvýší pojistnou částku
iii. havarijní pojištění – nepovinné
c. pojištění CK proti úpadku
b) komerční pojištění
a. platí se všechny nutné výlohy
b. většinou není nutné na místě nic platit
c. pomáha při řešení a úhradě situací, na které se nevztahuje zdravotní pojištění
Cestovní pojištění
- zdraví
- smrt
- majetek (v souladu z celním zákonem)
- pobyt v nemocnici
- odpovědnost za škody
- !!! Šperky a hotové peníze nejsou předmětem pojištění!!!
Základní pojištění – neexistuje!!! Jde pouze o reklamní trik. Klient je pojištgěn pouze na palubě dopravního prostředku.
Pojištění
a) ze zákona povinná pojištění
a. zdravotní (0-15 let platí stát, 15-26 studentům platí stát, důchodcům platí stát)
b. pojištění odpovědnosti za škody (povinné ručení)
i. bonus – sníží pojistnou částku
ii. malus – zvýší pojistnou částku
iii. havarijní pojištění – nepovinné
c. pojištění CK proti úpadku
b) komerční pojištění
a. platí se všechny nutné výlohy
b. většinou není nutné na místě nic platit
c. pomáha při řešení a úhradě situací, na které se nevztahuje zdravotní pojištění
Cestovní pojištění
- zdraví
- smrt
- majetek (v souladu z celním zákonem)
- pobyt v nemocnici
- odpovědnost za škody
- !!! Šperky a hotové peníze nejsou předmětem pojištění!!!
Základní pojištění – neexistuje!!! Jde pouze o reklamní trik. Klient je pojištgěn pouze na palubě dopravního prostředku.
Ubytování
VIII. Přednáška, 20.11.2007
Ubytování
Rozlišujeme tato ubytovací zařízení: Hotel, motel, pension, hostel, ubytovna, apartmán, studio, kemp, tábor chatkový, tábor stanový.
Jednotná klasifikace dle Min. pro míst. rozvoj a HoReKa
- platná od 1.1.2004, ze zákona není povinná
- certifikace (znamená též inzerci zdarma na CzechTourism.cz)
- definice zařízení:
o Hotel, Hotel Garni, Motel, Pension, Ostatní
o Max. ***** (platí pouze pro hotel)
o jiná zařízení max. ****
o hodnotí se ubytovací jednotky (pokoj, apartmán, studio), (apartmán=více pokojů, studio=jedna místnost, kde je vše)
zařízení příslušenství (TV, radio, internet, balkon, trezor, …)
velikost místnosti alespoň 12m2 / osoba
***-***** musí být na pokoji WC a koupelna
má-li zařízení 3 a více podlaží bez výtahu, max. *
Hotel – nejméně 10 pokojů
Pension – nejméně 5, max. 9 pokojů
Hotelové řetězce
- na principu francheesingu
- např.: Ibis, Accor, Mariott, Renaissance, Holiday-Inn, apod…
- max. ****
Doplňkové služby
- stravování
- pořádání konferencí, školení, banketů
- solária, sauny, bazén, fitness, wellness…
- Rent-a-car
Pensiony mívají tyto služby jen skromné.
Ubytování
Rozlišujeme tato ubytovací zařízení: Hotel, motel, pension, hostel, ubytovna, apartmán, studio, kemp, tábor chatkový, tábor stanový.
Jednotná klasifikace dle Min. pro míst. rozvoj a HoReKa
- platná od 1.1.2004, ze zákona není povinná
- certifikace (znamená též inzerci zdarma na CzechTourism.cz)
- definice zařízení:
o Hotel, Hotel Garni, Motel, Pension, Ostatní
o Max. ***** (platí pouze pro hotel)
o jiná zařízení max. ****
o hodnotí se ubytovací jednotky (pokoj, apartmán, studio), (apartmán=více pokojů, studio=jedna místnost, kde je vše)
zařízení příslušenství (TV, radio, internet, balkon, trezor, …)
velikost místnosti alespoň 12m2 / osoba
***-***** musí být na pokoji WC a koupelna
má-li zařízení 3 a více podlaží bez výtahu, max. *
Hotel – nejméně 10 pokojů
Pension – nejméně 5, max. 9 pokojů
Hotelové řetězce
- na principu francheesingu
- např.: Ibis, Accor, Mariott, Renaissance, Holiday-Inn, apod…
- max. ****
Doplňkové služby
- stravování
- pořádání konferencí, školení, banketů
- solária, sauny, bazén, fitness, wellness…
- Rent-a-car
Pensiony mívají tyto služby jen skromné.
Stravování
IX. Přednáška 4.12.2007
Stravování
- posuzuje se podle kvality, častoty, místa a gastronomického hlediska
- důležitá je hygiena a zdraví
- neexistuje jednotná klasifikace
- neoficiálně: cenové skupiny
Zařízení pro stravování: Restaurace, jídelny, samoobslužné jídelny, fast-food (stánky, kiosky, bufety), pizzerie apod.
Zařízení kulturně-stravovací: kavárny, bary, snack-bary, vinárny, kabarety apod.
Prostory pro stravování
- Vybavení záleží na provozovateli
o ovzduší (kuřácké/nekuřácké místo, větrání, air-conditioning…)
o personál (ochota, čistota oděvu, chování)
o čistota a vybavení stolu (ubrus, prostírání – musí být látkové, maximálně ve 4ech barvách), nádobí – 1 design
o příbory – nikdy nesmí být hliníkové, jen jeden design
Ubytování a stravování
- ubytování se snídaní ¼ penze (bed and breakfast)
- polopenze – snídaně a večeře
- plná penze – snídaně, oběd a večeře)
- all-inclusive – s+o+v+nápoje během dne. Velice individuální služba, která může zahrnovat téměř cokoliv.
Naše typická krajová jídla
- celorepubliková
o ovocné knedle
o husa, knedlík, zelí
o od 20. stol – vepřo-knedlo-zelo
o husté polévky (eintopf) a omáčky
o houbová jídla
Stravování
- posuzuje se podle kvality, častoty, místa a gastronomického hlediska
- důležitá je hygiena a zdraví
- neexistuje jednotná klasifikace
- neoficiálně: cenové skupiny
Zařízení pro stravování: Restaurace, jídelny, samoobslužné jídelny, fast-food (stánky, kiosky, bufety), pizzerie apod.
Zařízení kulturně-stravovací: kavárny, bary, snack-bary, vinárny, kabarety apod.
Prostory pro stravování
- Vybavení záleží na provozovateli
o ovzduší (kuřácké/nekuřácké místo, větrání, air-conditioning…)
o personál (ochota, čistota oděvu, chování)
o čistota a vybavení stolu (ubrus, prostírání – musí být látkové, maximálně ve 4ech barvách), nádobí – 1 design
o příbory – nikdy nesmí být hliníkové, jen jeden design
Ubytování a stravování
- ubytování se snídaní ¼ penze (bed and breakfast)
- polopenze – snídaně a večeře
- plná penze – snídaně, oběd a večeře)
- all-inclusive – s+o+v+nápoje během dne. Velice individuální služba, která může zahrnovat téměř cokoliv.
Naše typická krajová jídla
- celorepubliková
o ovocné knedle
o husa, knedlík, zelí
o od 20. stol – vepřo-knedlo-zelo
o husté polévky (eintopf) a omáčky
o houbová jídla
Letecká doprava
VII. Přednáška, 13.11.2007
Letecká doprava
- umožňuje nejrychlejší přesun
- umožňuje cestovat v reálném čase
- pravidelné linky
- chartery
- mezinárodní i vnitrostátní
Mezinárodní letiště v ČR
- Praha Ruzyně
- Brno
- Ostrava Mošnov
- Karlovy Vary
Ucelní prohlídky na letištích
EU – kontrola cest. pasu nebo ID, NonEU – kompletní celní a pasová prohlídka, Shengen – bez prohlídky
Do letadla je zakázáno brát určité předměty, zejm. zbraně a jejich napodobeniny, ostré předměty, tekutiny apod.
Letecká doprava
- umožňuje nejrychlejší přesun
- umožňuje cestovat v reálném čase
- pravidelné linky
- chartery
- mezinárodní i vnitrostátní
Mezinárodní letiště v ČR
- Praha Ruzyně
- Brno
- Ostrava Mošnov
- Karlovy Vary
Ucelní prohlídky na letištích
EU – kontrola cest. pasu nebo ID, NonEU – kompletní celní a pasová prohlídka, Shengen – bez prohlídky
Do letadla je zakázáno brát určité předměty, zejm. zbraně a jejich napodobeniny, ostré předměty, tekutiny apod.
Letenka
Letenka
- vystavena na jméno, které se musí shodovat se jménem cestujícího (v CP nebo OP)
- změna jména na letence možná za poplatek (až 3000Kč)
Odbavení probíhá dle platných dopravních předpisů.
Pozitiva letecké dopravy (LD)
- rychlost
- reáný čas
- relativní komfort
-
Negativa LD
- hluk
- neekologičnost
- dlouhé odbavování
- závislost na počasí
- vzdálenost od měst
- vysoká cena
- psychické obavy
Celní předpisy
- Definují zakázané a povolené předměty pro mezinár. dopravu.
- Zakázané: zbraně, střelivo, drogy, léky, jedy, výbušniny, živé organismy (květiny, zvířata, půdu, jídlo)
Omezení v ČR:
- Nafta/Benzín – max. plná nádrž vozidla
- Tabák. výrobky – Do zemí EU max 800 cigaret nebo shodné množ. tabák. výr dle váhy, mimo EU 200 cigaret
- Pivo – V EU 100l, mimo EU neomezeně
- Víno – V EU 10l, mimo EU 2l nebo méně
- Alkohol – V EU 2l, mimo EU 1l
Povolené předměty: Osobní majetek, který odpovídá délce a účelu pobytu.
- vystavena na jméno, které se musí shodovat se jménem cestujícího (v CP nebo OP)
- změna jména na letence možná za poplatek (až 3000Kč)
Odbavení probíhá dle platných dopravních předpisů.
Pozitiva letecké dopravy (LD)
- rychlost
- reáný čas
- relativní komfort
-
Negativa LD
- hluk
- neekologičnost
- dlouhé odbavování
- závislost na počasí
- vzdálenost od měst
- vysoká cena
- psychické obavy
Celní předpisy
- Definují zakázané a povolené předměty pro mezinár. dopravu.
- Zakázané: zbraně, střelivo, drogy, léky, jedy, výbušniny, živé organismy (květiny, zvířata, půdu, jídlo)
Omezení v ČR:
- Nafta/Benzín – max. plná nádrž vozidla
- Tabák. výrobky – Do zemí EU max 800 cigaret nebo shodné množ. tabák. výr dle váhy, mimo EU 200 cigaret
- Pivo – V EU 100l, mimo EU neomezeně
- Víno – V EU 10l, mimo EU 2l nebo méně
- Alkohol – V EU 2l, mimo EU 1l
Povolené předměty: Osobní majetek, který odpovídá délce a účelu pobytu.
Slevy na železnici
Slevy na železnici
- kilometrická banka (předplatné na 2000km za 1600Kč)
- in-karta (in-rail)
o senior
o junior
o student
o zákazník
- e-liška (jízda z krajského města do jiného krajského města)
- citystar (mezinárodní s platností 2 měsíce)
- zpáteční sleva (platí pro ČR 48h, pro mezinárodní cesty 1 měsíc)
- skupinová jízdenka
- sone+ (sleva příhraniční dopravy)
Zavazadla
- úschova během přepravy
- zjednodušená přeprava kol
Předpis: na palubu lze vzít pouze jedno příruční zavazadlo, ostatní musí být odbavena (v praxi se dodržuje jen v letecké dopravě)
Autovlak
Přeprava vozidel, u nás PRAHA – KOŠICE – (SPLIT)
Jiné vlaky:
- nostalgické jízdy
- vyhlídkové jízdy
- úzkokolejky
1. Elektrifikovaná trať: Tábor – Bechyně (Fr.Křižík)
Slavné vlaky
- Orient Express, jezdí 4* ročně, velmi luxusní, trasa: PARIS-PRAHA-WIEN-BUDAPEST-(ISTAMBUL)
- Franz Josef I., pouze na objednávku
- Pullman, pouze na objednávku v USA
- TransSib, Rusko, jezdí pravidelně MOSKVA-VLADIVOSTOK
- kilometrická banka (předplatné na 2000km za 1600Kč)
- in-karta (in-rail)
o senior
o junior
o student
o zákazník
- e-liška (jízda z krajského města do jiného krajského města)
- citystar (mezinárodní s platností 2 měsíce)
- zpáteční sleva (platí pro ČR 48h, pro mezinárodní cesty 1 měsíc)
- skupinová jízdenka
- sone+ (sleva příhraniční dopravy)
Zavazadla
- úschova během přepravy
- zjednodušená přeprava kol
Předpis: na palubu lze vzít pouze jedno příruční zavazadlo, ostatní musí být odbavena (v praxi se dodržuje jen v letecké dopravě)
Autovlak
Přeprava vozidel, u nás PRAHA – KOŠICE – (SPLIT)
Jiné vlaky:
- nostalgické jízdy
- vyhlídkové jízdy
- úzkokolejky
1. Elektrifikovaná trať: Tábor – Bechyně (Fr.Křižík)
Slavné vlaky
- Orient Express, jezdí 4* ročně, velmi luxusní, trasa: PARIS-PRAHA-WIEN-BUDAPEST-(ISTAMBUL)
- Franz Josef I., pouze na objednávku
- Pullman, pouze na objednávku v USA
- TransSib, Rusko, jezdí pravidelně MOSKVA-VLADIVOSTOK
Vodní doprava
Vodní doprava
Vnitrozemská (doplňková dop., turistického a zábavního charakteru)
- jezera, řeky, přehrady, přívozy, linkové lodě
- vodáctví
o Vltava, Lužnice, Nežárka, Sázava, Otava, (Vydra), Berounka, Ohře, Úpa, Orlice, Jizera.
- Linkové lodě:
o Labe (Praha – Hamburg)
o Dunaj (Passau – Budapest)
o Rýn
o …
Námořní
- „Plující hotely“ (okružní plavby – Středoz.m., Karibik, Atlantik)
- Ttajekty, přívozy
- Jachting
Vnitrozemská (doplňková dop., turistického a zábavního charakteru)
- jezera, řeky, přehrady, přívozy, linkové lodě
- vodáctví
o Vltava, Lužnice, Nežárka, Sázava, Otava, (Vydra), Berounka, Ohře, Úpa, Orlice, Jizera.
- Linkové lodě:
o Labe (Praha – Hamburg)
o Dunaj (Passau – Budapest)
o Rýn
o …
Námořní
- „Plující hotely“ (okružní plavby – Středoz.m., Karibik, Atlantik)
- Ttajekty, přívozy
- Jachting
Služby a slevy
Služby a slevy
Slevy se vztahují na:
- různé skupiny turistů
o věk (děti, mládež, dosp., důchodci…)
o profese (ISIC, press, ITIC, průvodce…)
o handicapovaní
- časové slevy
o předsezónní
o posezónní
o vícedenní
- kapacitní slevy
o v závislosti na počtu klientů
Slevy nejsou stanoveny zákonem, jsou marketingový tah.
Smluvní cena
- druh slevy
- ceny vznikající na základě dohody subjektů v CR jako jsou CK, které smluvně zajistí dopravu, ubytování a získá tím kapacitní slevu. (= rámcová kapacitní smlouva)
- ceny jsou nižší než pro jednotlivce
- jednotlivec tak nemusí zaplatit za tzv. RIZIKO NEOBSAZENÍ.
Pro udržení hotelu je nutná alespoň 75% vytíženost, která se spočítá:
(počet lůžek x rok):(počet vytížených lůžek x rok)
Slevy se vztahují na:
- různé skupiny turistů
o věk (děti, mládež, dosp., důchodci…)
o profese (ISIC, press, ITIC, průvodce…)
o handicapovaní
- časové slevy
o předsezónní
o posezónní
o vícedenní
- kapacitní slevy
o v závislosti na počtu klientů
Slevy nejsou stanoveny zákonem, jsou marketingový tah.
Smluvní cena
- druh slevy
- ceny vznikající na základě dohody subjektů v CR jako jsou CK, které smluvně zajistí dopravu, ubytování a získá tím kapacitní slevu. (= rámcová kapacitní smlouva)
- ceny jsou nižší než pro jednotlivce
- jednotlivec tak nemusí zaplatit za tzv. RIZIKO NEOBSAZENÍ.
Pro udržení hotelu je nutná alespoň 75% vytíženost, která se spočítá:
(počet lůžek x rok):(počet vytížených lůžek x rok)
Doprava
VI. Přednáška, 7.11.2007
Doprava
a) pravidelná (dle jízdního řádu)
b) charterová (na objednávku)
Železniční doprava
- vlak = 1 prostředek CR
- železniční síť v ČR je velmi hustá
- ekologická doprava
- omezená sítí kolejí
- velmi bezpečná
- hlavní trasy
o severo-jižní
o západo-východní
1995 – ČD rozděleny na subjekt vlastnící vlaky a subjekt spravující a vlastnící železnici.
Typy vlaků v ČR
- SC, Supercity (Pendolino), Jezdí na tratích: Pha-Pce-Ol-Ost, Pha-Pce-HavlBr-Brn-Břec-(SK)Bra-(A)Wien
- IC/EC, Intercity/Eurocity – Zastavuje ve velkých stanicích a želez. uzlech
- R/EX, Rychlík/Expres - Zastavuje ve velkých stanicích a želez. uzlech
- Sp, Spěšný vlak – Zastavuje ve vybraných stanicích a zastávkách
- Os/EMOs, Osobní/Příměstský vlak – zastavuje ve všech st. a zast.
Stanice – velká města, žel. uzly
Zastávka – nelze koupit jízdenku, odb. ve vlaku
1. třída – lepší vybavení vozu, za příplatek
2. třída – standard
Cena jízdenky vychází z tarifu (Kč/km) + příplatky (za IC, EC, SC, místenku či jiné složky).
Místenka – zaručuje místo k sezení
Lehátko – 6 osob / kupé
Lůžko – 3 osoby / kupé, skříňka, umyvadlo, mýdlo, minerálka a sušenky v ceně.
Jídelní/restaurační vůz.
Doprava
a) pravidelná (dle jízdního řádu)
b) charterová (na objednávku)
Železniční doprava
- vlak = 1 prostředek CR
- železniční síť v ČR je velmi hustá
- ekologická doprava
- omezená sítí kolejí
- velmi bezpečná
- hlavní trasy
o severo-jižní
o západo-východní
1995 – ČD rozděleny na subjekt vlastnící vlaky a subjekt spravující a vlastnící železnici.
Typy vlaků v ČR
- SC, Supercity (Pendolino), Jezdí na tratích: Pha-Pce-Ol-Ost, Pha-Pce-HavlBr-Brn-Břec-(SK)Bra-(A)Wien
- IC/EC, Intercity/Eurocity – Zastavuje ve velkých stanicích a želez. uzlech
- R/EX, Rychlík/Expres - Zastavuje ve velkých stanicích a želez. uzlech
- Sp, Spěšný vlak – Zastavuje ve vybraných stanicích a zastávkách
- Os/EMOs, Osobní/Příměstský vlak – zastavuje ve všech st. a zast.
Stanice – velká města, žel. uzly
Zastávka – nelze koupit jízdenku, odb. ve vlaku
1. třída – lepší vybavení vozu, za příplatek
2. třída – standard
Cena jízdenky vychází z tarifu (Kč/km) + příplatky (za IC, EC, SC, místenku či jiné složky).
Místenka – zaručuje místo k sezení
Lehátko – 6 osob / kupé
Lůžko – 3 osoby / kupé, skříňka, umyvadlo, mýdlo, minerálka a sušenky v ceně.
Jídelní/restaurační vůz.
Dálnice a silnice v ČR
Dálnice a silnice v ČR
- Dálnice
o Max. r. 130 km/h, min. 4-proudé, značí se D
- Rychlostní silnice
o Max. r. 130 km/h, min. 4-proudé, značí se R
o mají místy větší sklon, prudší zatáčky, nemusí mít odstavné pruhy
- Silnice I., II. a III. třídy
o I. třída – 2-3-proudé, max.r. 90 km/h
o II. třída – nemá vyznačené jízdní pruhy, max.r. 90 km/h
o III. třída – obslužné komunikace se zpevněným povrchem, max.r. 90 km/h, doporučuje se jezdit pomaleji, v zimě se neudržují
Evropské tahy se označují E.
Hlavní tahy
- D1 – Praha – Brno
- D2 – Brno – Lanžhot – (SK - Bratislava)
- D3 – Praha – České Budějovice
- R4 – Praha – Milín – (Strakonice, Písek)
- D5 – Praha – Plzeň – Rozvadov – (D – München, Passau)
- R6 – Praha – Karlovy Vary – Cheb – (Aš)
- R7 – Praha – Chomutov – (D – Chemnitz)
- D8 – Praha – Teplice – (D – Dresden)
- I.tř. 9 – Praha – Česká Lípa – Rumburk – (D – Görlitz)
- R10 – Praha – Liberec – (PL – Jelenia Góra nebo Zgorzelec)
- D11 – Praha – Hradec Králové – (PL – Kłodsko)
- Dálnice
o Max. r. 130 km/h, min. 4-proudé, značí se D
- Rychlostní silnice
o Max. r. 130 km/h, min. 4-proudé, značí se R
o mají místy větší sklon, prudší zatáčky, nemusí mít odstavné pruhy
- Silnice I., II. a III. třídy
o I. třída – 2-3-proudé, max.r. 90 km/h
o II. třída – nemá vyznačené jízdní pruhy, max.r. 90 km/h
o III. třída – obslužné komunikace se zpevněným povrchem, max.r. 90 km/h, doporučuje se jezdit pomaleji, v zimě se neudržují
Evropské tahy se označují E.
Hlavní tahy
- D1 – Praha – Brno
- D2 – Brno – Lanžhot – (SK - Bratislava)
- D3 – Praha – České Budějovice
- R4 – Praha – Milín – (Strakonice, Písek)
- D5 – Praha – Plzeň – Rozvadov – (D – München, Passau)
- R6 – Praha – Karlovy Vary – Cheb – (Aš)
- R7 – Praha – Chomutov – (D – Chemnitz)
- D8 – Praha – Teplice – (D – Dresden)
- I.tř. 9 – Praha – Česká Lípa – Rumburk – (D – Görlitz)
- R10 – Praha – Liberec – (PL – Jelenia Góra nebo Zgorzelec)
- D11 – Praha – Hradec Králové – (PL – Kłodsko)
Plánování tras
Plánování tras
Plánovač tras online: www.mapy.cz
Software pro PC: Poutník
Atlas silnic
- Na co se musí dávat pozor:
o Dopravní špičky a průjezdnost
Průměrné rychlosti (dálnice 70 km/h, I. a II. tř. 50 km/h, III. tř. se nevyužívá)
- Dopravní prostředky
o Autobus (do 45 osob)
o Mikrobus (do 12 odob)
o Minibus (do 8 osob)
o Auto (do 5 osob)
Účtují se najeté km a čekací doba dle tachometru a tachografu. Musí se dodržovat zákonná rychlost a přednost má technická rychlost (nejnovější BUSy max. 110 km/h)
Voucher na dopravu
- musí obsahovat jméno dopravce dle obch. rejstř., kontaktní osobu, tel. s 24 hod. provozem, jméno(a) řidiče(ů), tel. řidiče(ů), místo zahájení a ukončení, SPZ busu a jeho typ, příp. EVč (evidenční č.), technickou rychlost busu.
Plánovač tras online: www.mapy.cz
Software pro PC: Poutník
Atlas silnic
- Na co se musí dávat pozor:
o Dopravní špičky a průjezdnost
Průměrné rychlosti (dálnice 70 km/h, I. a II. tř. 50 km/h, III. tř. se nevyužívá)
- Dopravní prostředky
o Autobus (do 45 osob)
o Mikrobus (do 12 odob)
o Minibus (do 8 osob)
o Auto (do 5 osob)
Účtují se najeté km a čekací doba dle tachometru a tachografu. Musí se dodržovat zákonná rychlost a přednost má technická rychlost (nejnovější BUSy max. 110 km/h)
Voucher na dopravu
- musí obsahovat jméno dopravce dle obch. rejstř., kontaktní osobu, tel. s 24 hod. provozem, jméno(a) řidiče(ů), tel. řidiče(ů), místo zahájení a ukončení, SPZ busu a jeho typ, příp. EVč (evidenční č.), technickou rychlost busu.
Služby
V. Přednáška, 31.10.2007
Služby
- Jsou dominantní nabídkou v CR
Specifikace služeb
1. Nehmotné povahy
2. Platí se předem
3. Vázány na místo a čas
4. Služby lze realizovat pouze za účasti zákazníka (platícího)
5. Poskytování služeb a jejich spotřeba je simultální
6. Služby jsou komplexní
a. vytváření balíčků služeb
b. všechny služby musí být na stejné kvalitativní úrovni
c. jednotlivé služby jsou zastupitelné
d. balíčky služeb zastupitelné nejsou
7. Mají mnohooborový charakter
a. musí fungovat kooperace mezi poskytovateli
8. Platí akontace (viz 2.)
9. Rozdělují se podle hlediska důležitost
Hledisko důležitosti služeb
1. Ubytování
2. Stravování
3. Doprava
4. Doplňkové služby
Doprava
- přeprava z bodu A do bodu B
- na dálku (horizontální) a na výšku (vertikální)
Služby
- Jsou dominantní nabídkou v CR
Specifikace služeb
1. Nehmotné povahy
2. Platí se předem
3. Vázány na místo a čas
4. Služby lze realizovat pouze za účasti zákazníka (platícího)
5. Poskytování služeb a jejich spotřeba je simultální
6. Služby jsou komplexní
a. vytváření balíčků služeb
b. všechny služby musí být na stejné kvalitativní úrovni
c. jednotlivé služby jsou zastupitelné
d. balíčky služeb zastupitelné nejsou
7. Mají mnohooborový charakter
a. musí fungovat kooperace mezi poskytovateli
8. Platí akontace (viz 2.)
9. Rozdělují se podle hlediska důležitost
Hledisko důležitosti služeb
1. Ubytování
2. Stravování
3. Doprava
4. Doplňkové služby
Doprava
- přeprava z bodu A do bodu B
- na dálku (horizontální) a na výšku (vertikální)
Vertikální doprava
Vertikální doprava
Lanovky
• Kolejové (Petřín, K. Vary)
• Závěsné
o Kabinové (Černá hora, Ještěd…)
o Sedačkové (ZOO Praha, Sněžka, Komáří vížka – nejstarší a nejdelší v ČR, Krušné h., Teplicko)
▪ Výtahy (rozhledny, věže, doly..)
▪ Eskalátory
▪ Vleky
• Tatrapoma
• Kotva
Horizontální doprava
- po zemi
o silnice
o železnice
- po vodě
o vnitrozemská plavba
o námořní plavba
- vzduchem
o letecká
Silniční doprava
Nejstarší silnice budovali Římané (Via Apia, Rumunsko, Anglie), Aztéhové a Inkové
Lanovky
• Kolejové (Petřín, K. Vary)
• Závěsné
o Kabinové (Černá hora, Ještěd…)
o Sedačkové (ZOO Praha, Sněžka, Komáří vížka – nejstarší a nejdelší v ČR, Krušné h., Teplicko)
▪ Výtahy (rozhledny, věže, doly..)
▪ Eskalátory
▪ Vleky
• Tatrapoma
• Kotva
Horizontální doprava
- po zemi
o silnice
o železnice
- po vodě
o vnitrozemská plavba
o námořní plavba
- vzduchem
o letecká
Silniční doprava
Nejstarší silnice budovali Římané (Via Apia, Rumunsko, Anglie), Aztéhové a Inkové
Je-li poplatník a plátce jeden subjekt, platí přímou daň
Je-li poplatník a plátce jeden subjekt, platí přímou daň.
Přímá daň je daň:
- z příjmu
- dědická daň
- darovací daň
- silniční daň
o Platí se za ta vozidla, která slouží k tvorbě zisku. (U práv. osob za všechna vozidla, u fyz. osob za všechna vozidla pořízená na leasing, u vlastního vozu pouze v případě, je-li tento použit pro služební účely, tj.: při zaúčtování a zapsání cesty do knihy jízd.)
Nepřímá daň – plátce je někdo jiný než poplatník
- DPH
o Daňový doklad: hlavička dle obch. zák., za co jste zaplatili a kolik, kolik byla DPH a razítko s podpisem.
- Spořební daň
o benzín + topné oleje
o tabákové výrobky
o alkohol
o pivo
o víno
z každých 100Kč odvádí obchodník 25Kč
Daně jsou vedeny v příjmové straně státního rozpočtu.
Přímá daň je daň:
- z příjmu
- dědická daň
- darovací daň
- silniční daň
o Platí se za ta vozidla, která slouží k tvorbě zisku. (U práv. osob za všechna vozidla, u fyz. osob za všechna vozidla pořízená na leasing, u vlastního vozu pouze v případě, je-li tento použit pro služební účely, tj.: při zaúčtování a zapsání cesty do knihy jízd.)
Nepřímá daň – plátce je někdo jiný než poplatník
- DPH
o Daňový doklad: hlavička dle obch. zák., za co jste zaplatili a kolik, kolik byla DPH a razítko s podpisem.
- Spořební daň
o benzín + topné oleje
o tabákové výrobky
o alkohol
o pivo
o víno
z každých 100Kč odvádí obchodník 25Kč
Daně jsou vedeny v příjmové straně státního rozpočtu.
Daně v CR
Daně v CR
- CR přispívá mnoho na daních
- CR přispívá cca 12% z celkového stát. rozpočtu ČR
HDP – Hrubý domácí produkt
- vše, co se vyprodukuje v jednom státě za jeden rok (zboží a služby)
- počítá se cestou příjmů nebo výdajů
HDP na hlavu – ukazatel životní úrovně
Nejvyšší HDP vykazuje Lucembursko, z arabských států Kuvait (kde Kuvajťané neplatí daň z příjmu)
CR se podílí u nás 4% HDP, rekord: Španělsko, 12% HDP
Zákon 159/99 – Definuje rozdíl mezi CK a CA
Další zákony: O provozu na pozemních komunikacích, jiné, které se týkají CR
Produkty CK
Zájezd – jde o balíček služeb, obshující kupříkladu dopravu, ubytování, stravování, průvodce, pojištění apod…
Základem úspěchu v ponikání v turismu je KOOPERACE.
- CR přispívá mnoho na daních
- CR přispívá cca 12% z celkového stát. rozpočtu ČR
HDP – Hrubý domácí produkt
- vše, co se vyprodukuje v jednom státě za jeden rok (zboží a služby)
- počítá se cestou příjmů nebo výdajů
HDP na hlavu – ukazatel životní úrovně
Nejvyšší HDP vykazuje Lucembursko, z arabských států Kuvait (kde Kuvajťané neplatí daň z příjmu)
CR se podílí u nás 4% HDP, rekord: Španělsko, 12% HDP
Zákon 159/99 – Definuje rozdíl mezi CK a CA
Další zákony: O provozu na pozemních komunikacích, jiné, které se týkají CR
Produkty CK
Zájezd – jde o balíček služeb, obshující kupříkladu dopravu, ubytování, stravování, průvodce, pojištění apod…
Základem úspěchu v ponikání v turismu je KOOPERACE.
Trhy cestovního ruchu
IV. Přednáška, 23.října 2007
Trhy cestovního ruchu
-stanovení trhu: a) nabídka, b) poptávka
-stanovení ceny: musí odpovídat nabídce a vyhovět poptávce.
Obchodní zákoník definuje právnické subjekty, které vznikají za účelem zisku.
Zisk se dělí na: a) rezervní fond, b) investice a c) odměny
I.Č. (dříve IČO) – identifikační číslo (od statistického úřadu)
DIČ – daňové identifikační číslo (tvar: práv. os.: CZ+IČ, fyz. os.: CZ+rodné č.)
Zákon o účetnictví
- vymezuje vedení evidence
- definuje:
o náklady – snižují daňový základ
o výdaje – nesnižují d.z.
Daňový základ je vše, co vyděláme po odečtení sociálního pojištění, zdravotního pojištění a u právnických osob nákladů.
Daňové zákony
- definují výpočty daní
- co se daní a co ne
- kdo je PLÁTCE
- kdo je POPLATNÍK
Trhy cestovního ruchu
-stanovení trhu: a) nabídka, b) poptávka
-stanovení ceny: musí odpovídat nabídce a vyhovět poptávce.
Obchodní zákoník definuje právnické subjekty, které vznikají za účelem zisku.
Zisk se dělí na: a) rezervní fond, b) investice a c) odměny
I.Č. (dříve IČO) – identifikační číslo (od statistického úřadu)
DIČ – daňové identifikační číslo (tvar: práv. os.: CZ+IČ, fyz. os.: CZ+rodné č.)
Zákon o účetnictví
- vymezuje vedení evidence
- definuje:
o náklady – snižují daňový základ
o výdaje – nesnižují d.z.
Daňový základ je vše, co vyděláme po odečtení sociálního pojištění, zdravotního pojištění a u právnických osob nákladů.
Daňové zákony
- definují výpočty daní
- co se daní a co ne
- kdo je PLÁTCE
- kdo je POPLATNÍK
Charakteristika trhu CR
III. Přednáška, 16. října 2007
Charakteristika trhu CR
Kupující cena
Prodávající
Kupující kupuje od prodávajícího za smluvenou cenu nějaké atraktivity.
Legislativa:
= zákonné prostředí
Podnikání v CR upravuje Obchodní zákoník, který definuje všechny právní subjekty, které mohou podnikat.
Právní subjekt je zapsán v Obchodním rejstříku, vede účetnictví a je daňovým poplatníkem.
- a.s. (akciová společnost)
- spol. s r.o. (společnost s ručením omezeným)
- v.o.s. (veřejná obchodní společnost)
- k.s. (komanditurní spolešnost)
- družstvo
Fyzické osoby upravuje Živnostenský zákon. Musí mít živnostenský list, oprávnění k výkonu podnikání (osvědčení, vzdělání v oboru), čistý TR, potvrzení o bezdlužnosti a za vydání ŽL zaplatí 1000,-Kč.
Charakteristika trhu CR
Kupující cena
Prodávající
Kupující kupuje od prodávajícího za smluvenou cenu nějaké atraktivity.
Legislativa:
= zákonné prostředí
Podnikání v CR upravuje Obchodní zákoník, který definuje všechny právní subjekty, které mohou podnikat.
Právní subjekt je zapsán v Obchodním rejstříku, vede účetnictví a je daňovým poplatníkem.
- a.s. (akciová společnost)
- spol. s r.o. (společnost s ručením omezeným)
- v.o.s. (veřejná obchodní společnost)
- k.s. (komanditurní spolešnost)
- družstvo
Fyzické osoby upravuje Živnostenský zákon. Musí mít živnostenský list, oprávnění k výkonu podnikání (osvědčení, vzdělání v oboru), čistý TR, potvrzení o bezdlužnosti a za vydání ŽL zaplatí 1000,-Kč.
Přesné podmínky podnikáni v CR upravuje zákon 159/99Sb.
Přesné podmínky podnikáni v CR upravuje zákon 159/99Sb.
Vnější vlivy na CR
= trendy, počasí, podnebí, umístění…
CR vyžaduje komplexnost (balíčky, produkty, souhrn více služeb a produktů).
Trendy – nynější trendy jsou kratší a častější pobyty, důraz je kladen na zážitky a dojmy.
Subjekty
Kupující – uspokojuje své potřeby
Prodávající – nabízí produkty a služby. Dělí se na:
- Sprostředkovatel (=CK, CA)
- Poskytovatel (= restaurace, hotely, dopravce, apod.)
Objekty
Sužby – jsou vázány na čas a místo, platí se předem.
Zboží – suvenýry, pohlednice, vybavení pro turistiku, mapy, průvodce….
Volné statky – Atraktivity (=všechna volně (se vstupným) přístupná místa). Vstupují na trh CR pomocí služeb.
Typy trhů
MÍSTNÍ TRH – v rámci jednoho města.
REGIONÁLNÍ TRH – v rámci regionu/kraje
NÁRODNÍ TRH – v rámci republiky (Czech tourism – propagace do zahraničí i pro domácí trh. www.czecot.com (www.czechtourism.cz))
MEZINÁRODNÍ TRH – v rámci Evropy
SVĚTOVÝ TRH – celý svět
Z hlediska času:
CELOROČNÍ TRH – památky a místa s celoroč. provzem
SEZÓNNÍ TRH – různé zimní či letní atraktivity
MIMOSEZÓNNÍ TRH – města (podzim/jaro)
VÍKENDOVÝ TRH – víkendy a longvíkendy
Typy turistů
Masový turista – též charterový, jezdí se skupinou
Individuální turista – jezdí sám
Zájmový turista – jezdí za kulturou
Turista „Objevitel“ – jezdí za přírodou, za etniky…
Vnější vlivy na CR
= trendy, počasí, podnebí, umístění…
CR vyžaduje komplexnost (balíčky, produkty, souhrn více služeb a produktů).
Trendy – nynější trendy jsou kratší a častější pobyty, důraz je kladen na zážitky a dojmy.
Subjekty
Kupující – uspokojuje své potřeby
Prodávající – nabízí produkty a služby. Dělí se na:
- Sprostředkovatel (=CK, CA)
- Poskytovatel (= restaurace, hotely, dopravce, apod.)
Objekty
Sužby – jsou vázány na čas a místo, platí se předem.
Zboží – suvenýry, pohlednice, vybavení pro turistiku, mapy, průvodce….
Volné statky – Atraktivity (=všechna volně (se vstupným) přístupná místa). Vstupují na trh CR pomocí služeb.
Typy trhů
MÍSTNÍ TRH – v rámci jednoho města.
REGIONÁLNÍ TRH – v rámci regionu/kraje
NÁRODNÍ TRH – v rámci republiky (Czech tourism – propagace do zahraničí i pro domácí trh. www.czecot.com (www.czechtourism.cz))
MEZINÁRODNÍ TRH – v rámci Evropy
SVĚTOVÝ TRH – celý svět
Z hlediska času:
CELOROČNÍ TRH – památky a místa s celoroč. provzem
SEZÓNNÍ TRH – různé zimní či letní atraktivity
MIMOSEZÓNNÍ TRH – města (podzim/jaro)
VÍKENDOVÝ TRH – víkendy a longvíkendy
Typy turistů
Masový turista – též charterový, jezdí se skupinou
Individuální turista – jezdí sám
Zájmový turista – jezdí za kulturou
Turista „Objevitel“ – jezdí za přírodou, za etniky…
Vývoj CR v ČSR
Vývoj CR v ČSR
V roce 1918 došlo k omezení volného pohybu občanů. Po rozpadu Rakouska-Uherska došlo k zavedení cestovních dokladů, víz ap.
1920 vzniká sdružení ČSD, Banky Bohemia a Zemského cizineckého svazu, ze kterého vzejde v r. 1925 1. československá dopravní kancelář – ČEDOK. Už tentýž rok vzniká mezinárodní svaz cest. kanceláří, ve kterém se sdružují ČEDOK (Československo), IBUSZ (Maďarsko) a ORBIS (Polsko).
Po roce 1948 dochází k uzavření hranic ČSR, tedy se v padesátých letech dostává ke slovu československý fenomén – chataření.
V 60tých letech 20. stol. dochází k uvolnění atmosféry a pod vyhlídkou "socialismu s lidskou tváří" se otevírají hranice. Tím se opět naskýtá možnost cestovat a vznikají nové CK jako např.: Autoturist, CKM, Sportturist, Rekrea, Valnea (zabývá se lázeňstvím, existuje dodnes), Slovakotour, Slovakotherma. Tento trend však náhle přeruší vpád vojsk varšavské smlouvy v r. 1968. Avšak i poté lze s různými omezeními vycestovat za hranice s CK.
Po listopadu 1989 se opět zcela otevírají hranice, není nutný devizový poříslib, avšak ještě existuje omezení pro výměnu valut, a to na osobu lze vyměnit 2000 Kčs / rok. Od roku 1993 (rozpad Československa) je CZK plně kovertibilní měnou a neexistuje již žádné omezení.
Předmět a obsah CR
Objektem CR jsou aktivity, na jejichž bázi vzniká motivace k cestování, např.: atraktivita destinace, destinace samotná, infrastruktura (1), suprastruktura (2), sightseeing, atp.
Subjektem CR jsou účastníci CR (turisté), organizátoři (tj.: kupující a prodávající).
1. Infrastruktura je vybavenost daného místa pro všechny (tj.: turisty i rezidenty)
2. Suprastruktura je část infrastruktury, která slouží výhradně turistům (hotely, pensiony, bed and breakfast, ubytovny, restaurace apod.)
Hlediska posuzování CR
Ekonomické hledisko
- výdělečnost, peníze, podíl na HDP (=hrubý domácí produkt) a státním rozpočtu, informovanost, dostupnost.
Přírodní hledisko
- terén, reliéf, dostupnost vody, kvalita ovzduší, významná místa (památky, přír. památky apod.))
Kulturní hledisko
- památky, folklor, kulturní vybavenost (kina, galerie, muzea, divadla apod.)
Psychologické hledisko
- zájmy, záliby, duševní schopnosti, fyzické schopnosti, komunikace
Politické hledisko
- válečné zóny, diktatury, terorismus apod.
V roce 1918 došlo k omezení volného pohybu občanů. Po rozpadu Rakouska-Uherska došlo k zavedení cestovních dokladů, víz ap.
1920 vzniká sdružení ČSD, Banky Bohemia a Zemského cizineckého svazu, ze kterého vzejde v r. 1925 1. československá dopravní kancelář – ČEDOK. Už tentýž rok vzniká mezinárodní svaz cest. kanceláří, ve kterém se sdružují ČEDOK (Československo), IBUSZ (Maďarsko) a ORBIS (Polsko).
Po roce 1948 dochází k uzavření hranic ČSR, tedy se v padesátých letech dostává ke slovu československý fenomén – chataření.
V 60tých letech 20. stol. dochází k uvolnění atmosféry a pod vyhlídkou "socialismu s lidskou tváří" se otevírají hranice. Tím se opět naskýtá možnost cestovat a vznikají nové CK jako např.: Autoturist, CKM, Sportturist, Rekrea, Valnea (zabývá se lázeňstvím, existuje dodnes), Slovakotour, Slovakotherma. Tento trend však náhle přeruší vpád vojsk varšavské smlouvy v r. 1968. Avšak i poté lze s různými omezeními vycestovat za hranice s CK.
Po listopadu 1989 se opět zcela otevírají hranice, není nutný devizový poříslib, avšak ještě existuje omezení pro výměnu valut, a to na osobu lze vyměnit 2000 Kčs / rok. Od roku 1993 (rozpad Československa) je CZK plně kovertibilní měnou a neexistuje již žádné omezení.
Předmět a obsah CR
Objektem CR jsou aktivity, na jejichž bázi vzniká motivace k cestování, např.: atraktivita destinace, destinace samotná, infrastruktura (1), suprastruktura (2), sightseeing, atp.
Subjektem CR jsou účastníci CR (turisté), organizátoři (tj.: kupující a prodávající).
1. Infrastruktura je vybavenost daného místa pro všechny (tj.: turisty i rezidenty)
2. Suprastruktura je část infrastruktury, která slouží výhradně turistům (hotely, pensiony, bed and breakfast, ubytovny, restaurace apod.)
Hlediska posuzování CR
Ekonomické hledisko
- výdělečnost, peníze, podíl na HDP (=hrubý domácí produkt) a státním rozpočtu, informovanost, dostupnost.
Přírodní hledisko
- terén, reliéf, dostupnost vody, kvalita ovzduší, významná místa (památky, přír. památky apod.))
Kulturní hledisko
- památky, folklor, kulturní vybavenost (kina, galerie, muzea, divadla apod.)
Psychologické hledisko
- zájmy, záliby, duševní schopnosti, fyzické schopnosti, komunikace
Politické hledisko
- válečné zóny, diktatury, terorismus apod.
Cestovní ruch = turismus
II. Přednáška, 9.října 2007
Cestovní ruch = turismus
Účastníkem cestovního ruchu je občan, který odjíždí z místa trvalého pobytu do místa přechodného pobytu, kde vykonává nějaké činnosti, které nejsou výdělečné.
Účastníkem mezinárodního CR je osoba, která odjíždí za hranice na kratší dobu než jeden rok.
Účastníkem domácího CR je osoba, která odjíždí z místa trvalého pobytu v rámci jednoho státu na dobu kratší než šest měsíců.
Rezident je trvale usídlený obyvatel. Člověk, je-li za hranicemi po dobu delší než jeden rok, nebo v rámci vlastního státu mimo místo svého trvalého bydliště po dobu delší než šest měsíců.
Turista cestuje v dom. nebo mezin. cest. ruchu.
- délka pobytu:
o DLOUHODOBÝ TURISTA od 3 přenocování více...
o KRÁTKODOBÝ TURISTA od 1 do 2 přenocování
o VÝLETNÍK bez přenocování
Nejvíce utrácí dlouhodobý turista, nejvíce za ubytování, stravování, služby, vstupy, dopravu apod.
Vliv CR na životní prostředí
Turisté ničí žp, zanechávají po sobě odpadky. Dochází tak k ničení atraktivit těmi, kteří za nimi jezdí.
Skanzeny v ČR
V ČR je 27 skanzenů. K nejznámějším patří Rožnov pod Radhoštěm (zal. 1925), Přerov nad Labem, Veselý Kopec, Zubrnice (zal. 1988), Modrava (sezónní keltský skanzen).
Cestovní ruch = turismus
Účastníkem cestovního ruchu je občan, který odjíždí z místa trvalého pobytu do místa přechodného pobytu, kde vykonává nějaké činnosti, které nejsou výdělečné.
Účastníkem mezinárodního CR je osoba, která odjíždí za hranice na kratší dobu než jeden rok.
Účastníkem domácího CR je osoba, která odjíždí z místa trvalého pobytu v rámci jednoho státu na dobu kratší než šest měsíců.
Rezident je trvale usídlený obyvatel. Člověk, je-li za hranicemi po dobu delší než jeden rok, nebo v rámci vlastního státu mimo místo svého trvalého bydliště po dobu delší než šest měsíců.
Turista cestuje v dom. nebo mezin. cest. ruchu.
- délka pobytu:
o DLOUHODOBÝ TURISTA od 3 přenocování více...
o KRÁTKODOBÝ TURISTA od 1 do 2 přenocování
o VÝLETNÍK bez přenocování
Nejvíce utrácí dlouhodobý turista, nejvíce za ubytování, stravování, služby, vstupy, dopravu apod.
Vliv CR na životní prostředí
Turisté ničí žp, zanechávají po sobě odpadky. Dochází tak k ničení atraktivit těmi, kteří za nimi jezdí.
Skanzeny v ČR
V ČR je 27 skanzenů. K nejznámějším patří Rožnov pod Radhoštěm (zal. 1925), Přerov nad Labem, Veselý Kopec, Zubrnice (zal. 1988), Modrava (sezónní keltský skanzen).
Typologie CR – Typy CR
Typologie CR – Typy CR
Typy CR se vydělují podle motivace:
Motivace; Typ CR
Subjektivní motivace; poznávací, sportovní, zážitkový, relaxační, vzdělávací, služební, diplomatický atp.
Místo pobytu; domácí
zahraniční
- příjezdový (incoming)
- výjezdový (outcoming)
Přístup a zabezpečení; organizovaný vs. neorganizovaný
skupinový vs. individuální
Způsob účasti; komerční (volný), sociální (část nebo celý pobyt je hrazen. Např. lázně, kongresy ap)
Specifická motivace; kongresový, diplomatický, lovecký, lázeňský, mototuristika
Ostatní; návštěvy příbuzných, výjezdy na chaty ap.
Věk účastníků; Děti (ozdravné pobyty, tábory, výlety ŠvP). Mládež (15-26let) vzdělání, poznávání… Senioři, Rodiny s dětmi, Střední věk
Prostředí pobytu; Město, venov, lázně, střediska CR
Roční období; Jaro, léto, podzim, zima
Způsob ubytování; Hotely, pensiony, hostely, priváty, apartmány, kempy, ubytovny…
Způsob dopravy; Letecky, busem, autem, vlakem, vlastní…
Způsob financování; Hotově, kartou, převodem, pay-pal, leasing, splátky…
Vztah k platební bilanci; Týká se zahr. CR, účet státu, přes který jdou cizí měny (valuty). Incoming: AKTIVNÍ účet (narůstá) = Aktivní cest. ruch. Outcoming: PASIVNÍ účet (klesá) = Pasivní CR
Typy CR se vydělují podle motivace:
Motivace; Typ CR
Subjektivní motivace; poznávací, sportovní, zážitkový, relaxační, vzdělávací, služební, diplomatický atp.
Místo pobytu; domácí
zahraniční
- příjezdový (incoming)
- výjezdový (outcoming)
Přístup a zabezpečení; organizovaný vs. neorganizovaný
skupinový vs. individuální
Způsob účasti; komerční (volný), sociální (část nebo celý pobyt je hrazen. Např. lázně, kongresy ap)
Specifická motivace; kongresový, diplomatický, lovecký, lázeňský, mototuristika
Ostatní; návštěvy příbuzných, výjezdy na chaty ap.
Věk účastníků; Děti (ozdravné pobyty, tábory, výlety ŠvP). Mládež (15-26let) vzdělání, poznávání… Senioři, Rodiny s dětmi, Střední věk
Prostředí pobytu; Město, venov, lázně, střediska CR
Roční období; Jaro, léto, podzim, zima
Způsob ubytování; Hotely, pensiony, hostely, priváty, apartmány, kempy, ubytovny…
Způsob dopravy; Letecky, busem, autem, vlakem, vlastní…
Způsob financování; Hotově, kartou, převodem, pay-pal, leasing, splátky…
Vztah k platební bilanci; Týká se zahr. CR, účet státu, přes který jdou cizí měny (valuty). Incoming: AKTIVNÍ účet (narůstá) = Aktivní cest. ruch. Outcoming: PASIVNÍ účet (klesá) = Pasivní CR
Cestovní ruch
I.Přednáška, 2. října 2007
Cestovní ruch je ekonomický obor, jehož podstatou je pohyb obyvatel za nevýdělečnou činností, za předpokladu motivace. Prostředkem CR je cestování, což je pouze přesouvání z bodu A do bodu B.
Předpoklady CR: a) dopravní prostředek, b) masovost, c) motivace
Vývoj CR
Počátkem vývoje CR se počítá 19. stol. Jeho vývoj se dělí na 4 etapy (dle evropských ekonomů na 3, ti totiž neberou v úvahu tzv. "předfázi")
1. Etapa
Předfáze CR, zahrnovala převážně cestování. 4. stol. př.n.l., Herodotos poprvé zmapoval mořské cesty. Toto se počítá jako první písemný doklad vzniku CR. Ve středověku se jezdilo na tzv. kavalírské cesty, kdy jednoho a více mladých šlechticů doprovázel průvodce na cestách po evropských univerzitách. Od 12. stol. víme o cestovatelích, např. Marco POLO, Kryštof HARANT z Polžic a Bezdružic.
1847 – Thomas COOK pořádá první hromadnou cestu po železnici z Derby do Rugby, které se účastní cca 600 lidí. Toto se považuje za základ moderního CR.
1851 – Thomas COOK pořádá hromadnou cestu z Anglie do Francie po železnici a lodí. Toto se považuje jako první počin mezinárodního CR.
Thomas COOK uvádí v chod 1. Cestovní Kancelář, zavádí pojmy jako "úvěrový list" (dnes "voucher" – poukaz na sužby), rooming-in (rozdělení cestujících do hotelových pokojů).
2. Etapa
Počáteční fáze. Byla nastolena po r. 1850, díky Thomasi Cookovi. Změnil se dopravní prostředek na vlak. Tato fáze se počítá do konce 1. sv.v., tedy do r. 1914.
3. Etapa
Počítá se od r. 1914 do r. 1945. Byl představen další nový dopravní prostředek – autobus. První autobusový zájezd pořádá ČEDOK, autobusem československé výroby – Praga. Začíná se rýsovat i vznik letecké přepravy.
4. Etapa
1945 – dodnes. Mezi dopravními prostředky získává nadvládu letectví.
Cestovní ruch je ekonomický obor, jehož podstatou je pohyb obyvatel za nevýdělečnou činností, za předpokladu motivace. Prostředkem CR je cestování, což je pouze přesouvání z bodu A do bodu B.
Předpoklady CR: a) dopravní prostředek, b) masovost, c) motivace
Vývoj CR
Počátkem vývoje CR se počítá 19. stol. Jeho vývoj se dělí na 4 etapy (dle evropských ekonomů na 3, ti totiž neberou v úvahu tzv. "předfázi")
1. Etapa
Předfáze CR, zahrnovala převážně cestování. 4. stol. př.n.l., Herodotos poprvé zmapoval mořské cesty. Toto se počítá jako první písemný doklad vzniku CR. Ve středověku se jezdilo na tzv. kavalírské cesty, kdy jednoho a více mladých šlechticů doprovázel průvodce na cestách po evropských univerzitách. Od 12. stol. víme o cestovatelích, např. Marco POLO, Kryštof HARANT z Polžic a Bezdružic.
1847 – Thomas COOK pořádá první hromadnou cestu po železnici z Derby do Rugby, které se účastní cca 600 lidí. Toto se považuje za základ moderního CR.
1851 – Thomas COOK pořádá hromadnou cestu z Anglie do Francie po železnici a lodí. Toto se považuje jako první počin mezinárodního CR.
Thomas COOK uvádí v chod 1. Cestovní Kancelář, zavádí pojmy jako "úvěrový list" (dnes "voucher" – poukaz na sužby), rooming-in (rozdělení cestujících do hotelových pokojů).
2. Etapa
Počáteční fáze. Byla nastolena po r. 1850, díky Thomasi Cookovi. Změnil se dopravní prostředek na vlak. Tato fáze se počítá do konce 1. sv.v., tedy do r. 1914.
3. Etapa
Počítá se od r. 1914 do r. 1945. Byl představen další nový dopravní prostředek – autobus. První autobusový zájezd pořádá ČEDOK, autobusem československé výroby – Praga. Začíná se rýsovat i vznik letecké přepravy.
4. Etapa
1945 – dodnes. Mezi dopravními prostředky získává nadvládu letectví.
Dále je nutné uplatňovat marketing na úrovni obce, regionu i státu
Dále je nutné uplatňovat marketing na úrovni obce, regionu i státu. Tvorba a následná realizace marketingové koncepce musí vycházet právě ze spolupráce podnikatelských subjektů, orgánů státní správy i místní samosprávy a všech ostatních zainteresovaných subjektů, včetně obyvatel obce a regionu. Obce by neměly provozovat vše, ale zaměřit se pouze na konkrétní produkt cestovního ruchu a vytvářet tak image regionu.
Místní správa ani podnikatelé nejsou dostatečně informováni o problematice agroturistiky. Pro zlepšení osvěty a informovanosti o podnikání ve venkovské turistice by se v České republice měly mnohem více pořádat různé semináře na tuto tématiku. Dostatečně informovaní nejsou ani potenciální turisté. Mnoho lidí si pod pojmem agroturistika stále nedokáže představit nic konkrétního nebo má o této formě turistiky zkreslenou představu. Chybí kvalitní celostátní a individuální prezentace cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu.
Venkov neumí přitáhnout turisty. Informační kanceláře v Česku neposkytují jednotné a ucelené informace o celé zemi. Proto cizinci většinou znají jen Prahu, Český Krumlov nebo západočeské lázně. Malebná či jinak atraktivní zákoutí v regionech před nimi zůstávají utajena.
S podnikáním v agroturistice je tedy spojena řada problémů. Přesto se však domnívám, že by se každá obec, pokud má jen trochu vhodné podmínky pro její rozvoj, měla snažit tento druh cestovního ruchu podporovat. Jednak je velmi významný pro rozvoj venkova i celých regionů, a pak také proto, že Česká republika má pro venkovský cestovní ruch velmi dobré podmínky, zvláště pak Ústecký kraj.
V České republice se tradice podnikání v agroturistice teprve rodí. Jednotlivé kraje naší země se liší tím, nakolik je v nich venkovská turistika rozvinutá. Nejlépe se jí daří asi na Šumavě. Někde omezují rozvoj agroturistiky regionální tradice. Například v Jihomoravském kraji jsou agrofarmy ve stínu oblíbené vinařské turistiky. Přesto oblíbenost agroturistiky rok od roku stoupá. O tuto formu dovolené stále projevují větší zájem cizinci, avšak kouzlo venkova začínají pomalu objevovat i Češi.
Místní správa ani podnikatelé nejsou dostatečně informováni o problematice agroturistiky. Pro zlepšení osvěty a informovanosti o podnikání ve venkovské turistice by se v České republice měly mnohem více pořádat různé semináře na tuto tématiku. Dostatečně informovaní nejsou ani potenciální turisté. Mnoho lidí si pod pojmem agroturistika stále nedokáže představit nic konkrétního nebo má o této formě turistiky zkreslenou představu. Chybí kvalitní celostátní a individuální prezentace cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu.
Venkov neumí přitáhnout turisty. Informační kanceláře v Česku neposkytují jednotné a ucelené informace o celé zemi. Proto cizinci většinou znají jen Prahu, Český Krumlov nebo západočeské lázně. Malebná či jinak atraktivní zákoutí v regionech před nimi zůstávají utajena.
S podnikáním v agroturistice je tedy spojena řada problémů. Přesto se však domnívám, že by se každá obec, pokud má jen trochu vhodné podmínky pro její rozvoj, měla snažit tento druh cestovního ruchu podporovat. Jednak je velmi významný pro rozvoj venkova i celých regionů, a pak také proto, že Česká republika má pro venkovský cestovní ruch velmi dobré podmínky, zvláště pak Ústecký kraj.
V České republice se tradice podnikání v agroturistice teprve rodí. Jednotlivé kraje naší země se liší tím, nakolik je v nich venkovská turistika rozvinutá. Nejlépe se jí daří asi na Šumavě. Někde omezují rozvoj agroturistiky regionální tradice. Například v Jihomoravském kraji jsou agrofarmy ve stínu oblíbené vinařské turistiky. Přesto oblíbenost agroturistiky rok od roku stoupá. O tuto formu dovolené stále projevují větší zájem cizinci, avšak kouzlo venkova začínají pomalu objevovat i Češi.
Rozvoji agroturistiky významně napomáhají různé organizace
Rozvoji agroturistiky významně napomáhají různé organizace jako je například Svaz podnikatelů ČR nebo sdružení ECEAT CZ. Tyto instituce se snaží přispět k oživení venkova pomocí šetrné turistiky. Pomáhají obnovovat tradice i vytvářet nové podnikatelské příležitosti. Současně rozvíjí odborné schopnosti poskytovatelů služeb ve venkovském cestovním ruchu a propagují ubytovací zařízení svých členů.
Finanční podporu na podnikání v agroturistice lze získat z několika různých programů (například LEADER ČR nebo Operační programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Programy jsou zaměřeny na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci staveb, vybudování infrastruktury, obnovu kulturních památek a přírodních lokalit apod. Dotace jsou většinou poskytovány účelově a lze je získat například z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova nebo od Ministerstva zemědělství. Myslím si, že nabídka finančních podpor je dostatečná.
Vzhledem k významným přínosům agroturistiky a její šetrnosti vůči životnímu prostředí, se domnívám, že se bude do budoucna rozvíjet. Již teď lze ze statistik vypozorovat zřetelný ústup masové rekreace ve velkých turistických centrech a rostoucí poptávku po ubytování na venkově. Lidé stále více touží po návratu k přírodě – aspoň na chvíli uniknout z hlučného, přetechnizovaného a stresujícího městského prostředí někam na venkov, k jednoduchému způsobu života v pěkném přírodním prostředí, kde mohou v klidu odpočívat. Mimo jiné je tento druh dovolené finančně zajímavý, což ocení především rodiny s dětmi, které tvoří největší procento klientů.
K tomu, aby se u nás venkovský cestovní ruch rozvíjel je zapotřebí zejména překonat výše zmíněné problémy. Základní inspirací pro rozvoj agroturistiky u nás by mohlo být Rakousko. Jde jednak o zemi s obdobnými tradicemi jako má Česká republika, jednak má také podobný geografický profil a kromě toho je Rakousko sousedním státem, s nímž lze řadu projektů koordinovat a využít v tamějším podnikatelském prostředí již získaných zkušeností.
Finanční podporu na podnikání v agroturistice lze získat z několika různých programů (například LEADER ČR nebo Operační programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Programy jsou zaměřeny na výstavbu, rekonstrukci, modernizaci staveb, vybudování infrastruktury, obnovu kulturních památek a přírodních lokalit apod. Dotace jsou většinou poskytovány účelově a lze je získat například z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova nebo od Ministerstva zemědělství. Myslím si, že nabídka finančních podpor je dostatečná.
Vzhledem k významným přínosům agroturistiky a její šetrnosti vůči životnímu prostředí, se domnívám, že se bude do budoucna rozvíjet. Již teď lze ze statistik vypozorovat zřetelný ústup masové rekreace ve velkých turistických centrech a rostoucí poptávku po ubytování na venkově. Lidé stále více touží po návratu k přírodě – aspoň na chvíli uniknout z hlučného, přetechnizovaného a stresujícího městského prostředí někam na venkov, k jednoduchému způsobu života v pěkném přírodním prostředí, kde mohou v klidu odpočívat. Mimo jiné je tento druh dovolené finančně zajímavý, což ocení především rodiny s dětmi, které tvoří největší procento klientů.
K tomu, aby se u nás venkovský cestovní ruch rozvíjel je zapotřebí zejména překonat výše zmíněné problémy. Základní inspirací pro rozvoj agroturistiky u nás by mohlo být Rakousko. Jde jednak o zemi s obdobnými tradicemi jako má Česká republika, jednak má také podobný geografický profil a kromě toho je Rakousko sousedním státem, s nímž lze řadu projektů koordinovat a využít v tamějším podnikatelském prostředí již získaných zkušeností.
Budoucnost agroturistiky v naší zemi
4.4 Budoucnost agroturistiky v naší zemi
Agroturistika, jako jedna z možných forem podnikání na venkově, si získává ve světě stále větší oblibu. Nejde jen o módní záležitost, ale do určité míry i o vyjádření současného vztahu k přírodě a krajině. Životní podmínky na Zemi se pomalu, ale jistě zhoršují, a člověk si konečně začíná uvědomovat, že by se měl o přírodu starat a žít s ní v souladu. Člověk se navrací k přírodě a začíná prosazovat i zdravý životní styl – má zájem o bioprodukty vyráběné na ekofarmách. Tento trend se postupně začíná prosazovat i v českých podmínkách.
Mnoho lidí přestává vyhledávat dovolenou v rušných přímořských městech a začíná se orientovat spíš na klidnou dovolenou, kde si lépe odpočine od každodenního shonu a hluku velkoměsta. Mimo jiné je tento druh dovolené finančně zajímavý, což ocení především rodiny s dětmi, které tvoří největší procento klientů.
Na agroturistiku i vesnickou turistiku je nutno se dívat jako na nástroj, který napomáhá řešit některé problémy venkovských oblastí, jako je například nezaměstnanost, udržování kulturní funkce krajiny, snížení migrace venkovského obyvatelstva apod.
Díky všem těmto pozitivním důvodům a přínosům agroturistiky se domnívám, že se tato moderní forma cestovního ruchu bude i nadále rozvíjet. Lze však očekávat, že to nebude v takových dimenzích jako je tomu v zahraničí, především ve státech Evropské unie. Naše země, vzhledem k odlišnému historickému vývoji a odlišným ekonomickým, sociálním, legislativním aj. podmínkám, se bude v rámci venkovského cestovního ruchu více orientovat na jiné formy venkovské turistiky než na agroturistiku, která je pevně spojena se zemědělskou výrobou na farmě nebo v jiném zemědělském podniku. Přesto lze předpokládat, že agroturistických farem bude v naší zemi přibývat, že budou dosahovat stále lepšího standardu a že jejími hosty budou kromě tuzemských návštěvníků i zahraniční turisté, a to nejen z Evropy, ale z celého světa.
Agroturistika, jako jedna z možných forem podnikání na venkově, si získává ve světě stále větší oblibu. Nejde jen o módní záležitost, ale do určité míry i o vyjádření současného vztahu k přírodě a krajině. Životní podmínky na Zemi se pomalu, ale jistě zhoršují, a člověk si konečně začíná uvědomovat, že by se měl o přírodu starat a žít s ní v souladu. Člověk se navrací k přírodě a začíná prosazovat i zdravý životní styl – má zájem o bioprodukty vyráběné na ekofarmách. Tento trend se postupně začíná prosazovat i v českých podmínkách.
Mnoho lidí přestává vyhledávat dovolenou v rušných přímořských městech a začíná se orientovat spíš na klidnou dovolenou, kde si lépe odpočine od každodenního shonu a hluku velkoměsta. Mimo jiné je tento druh dovolené finančně zajímavý, což ocení především rodiny s dětmi, které tvoří největší procento klientů.
Na agroturistiku i vesnickou turistiku je nutno se dívat jako na nástroj, který napomáhá řešit některé problémy venkovských oblastí, jako je například nezaměstnanost, udržování kulturní funkce krajiny, snížení migrace venkovského obyvatelstva apod.
Díky všem těmto pozitivním důvodům a přínosům agroturistiky se domnívám, že se tato moderní forma cestovního ruchu bude i nadále rozvíjet. Lze však očekávat, že to nebude v takových dimenzích jako je tomu v zahraničí, především ve státech Evropské unie. Naše země, vzhledem k odlišnému historickému vývoji a odlišným ekonomickým, sociálním, legislativním aj. podmínkám, se bude v rámci venkovského cestovního ruchu více orientovat na jiné formy venkovské turistiky než na agroturistiku, která je pevně spojena se zemědělskou výrobou na farmě nebo v jiném zemědělském podniku. Přesto lze předpokládat, že agroturistických farem bude v naší zemi přibývat, že budou dosahovat stále lepšího standardu a že jejími hosty budou kromě tuzemských návštěvníků i zahraniční turisté, a to nejen z Evropy, ale z celého světa.
Agroturistika - závěr
Závěr
Výsledkem této práce je několik důležitých zjištění.
Agroturistika může být významným prostředkem rozvoje nejen dané vesnice, ale i celé obce nebo kraje. Nepřináší totiž dodatečné zdroje příjmů pouze provozovateli farmy, ale dokáže vyvolat ekonomické oživení celých regionů. To je důležité hlavně u těch regionů, které byly postiženy restrukturalizací zemědělské prvovýroby a transformačními a restitučními majetkovými procesy.
Agroturistika napomáhá řešit některé problémy venkovských oblastí. Zejména snižuje nezaměstnanost a vytváří pracovní příležitosti nejen v zemědělství, ale i v oborech, jejichž služeb účastníci agroturistiky využívají. Tím se také daří snížit migraci a stabilizuje se osídlení venkova.
Důležitou předností venkovské turistiky je skutečnost, že oživuje tradiční řemeslnou výrobu a udržuje folklórní a jiné tradice obce. Přispívá také k využívání přírodního, kulturního a historického potenciálu obce i okolí, přičemž zachovává původní ráz krajiny.
Od ostatních forem cestovního ruchu se agroturistika odlišuje zejména tím, že je šetrná vůči cílovým místům pobytu a ohleduplná vůči životnímu prostředí. Přispívá k tvorbě krajiny, nepřináší téměř žádná ekologická rizika a zprostředkovává návrat člověka k přírodě.
V České republice se však agroturistice pořád ještě nedaří tak dobře, jako v jiných evropských zemích. Částečně je to dáno naší historií. V 70. letech, kdy jinde docházelo k rozvoji agroturistiky, u nás to po kolektivizaci, zakládání družstev a státních statků nebylo možné. Kolektivizace a s ní související aktivity vedly k velkovýrobě a k likvidaci rodinných farem, vhodných pro agroturistiku.
Kromě tohoto důvodu jsou tu však i další problémy, díky nimž je rozvoj venkovské turistiky brzděn. Aby bylo podnikání agroturistice úspěšné, je nutná spolupráce všech zainteresovaných – podnikatelů v zemědělství, ubytovatelů a poskytovatelů dalších souvisejících služeb a všech úrovní samosprávy. Zatímco v jiných zemích s rozvinutým cestovním ruchem je spolupráce běžná, u nás si podnikatelé důležitost a výhodnost společného postupu stále ještě neuvědomují.
Výsledkem této práce je několik důležitých zjištění.
Agroturistika může být významným prostředkem rozvoje nejen dané vesnice, ale i celé obce nebo kraje. Nepřináší totiž dodatečné zdroje příjmů pouze provozovateli farmy, ale dokáže vyvolat ekonomické oživení celých regionů. To je důležité hlavně u těch regionů, které byly postiženy restrukturalizací zemědělské prvovýroby a transformačními a restitučními majetkovými procesy.
Agroturistika napomáhá řešit některé problémy venkovských oblastí. Zejména snižuje nezaměstnanost a vytváří pracovní příležitosti nejen v zemědělství, ale i v oborech, jejichž služeb účastníci agroturistiky využívají. Tím se také daří snížit migraci a stabilizuje se osídlení venkova.
Důležitou předností venkovské turistiky je skutečnost, že oživuje tradiční řemeslnou výrobu a udržuje folklórní a jiné tradice obce. Přispívá také k využívání přírodního, kulturního a historického potenciálu obce i okolí, přičemž zachovává původní ráz krajiny.
Od ostatních forem cestovního ruchu se agroturistika odlišuje zejména tím, že je šetrná vůči cílovým místům pobytu a ohleduplná vůči životnímu prostředí. Přispívá k tvorbě krajiny, nepřináší téměř žádná ekologická rizika a zprostředkovává návrat člověka k přírodě.
V České republice se však agroturistice pořád ještě nedaří tak dobře, jako v jiných evropských zemích. Částečně je to dáno naší historií. V 70. letech, kdy jinde docházelo k rozvoji agroturistiky, u nás to po kolektivizaci, zakládání družstev a státních statků nebylo možné. Kolektivizace a s ní související aktivity vedly k velkovýrobě a k likvidaci rodinných farem, vhodných pro agroturistiku.
Kromě tohoto důvodu jsou tu však i další problémy, díky nimž je rozvoj venkovské turistiky brzděn. Aby bylo podnikání agroturistice úspěšné, je nutná spolupráce všech zainteresovaných – podnikatelů v zemědělství, ubytovatelů a poskytovatelů dalších souvisejících služeb a všech úrovní samosprávy. Zatímco v jiných zemích s rozvinutým cestovním ruchem je spolupráce běžná, u nás si podnikatelé důležitost a výhodnost společného postupu stále ještě neuvědomují.
V České republice se tradice podnikání v agroturistice teprve rodí
V České republice se tradice podnikání v agroturistice teprve rodí. Mnoho lidí má o agroturistice zkreslenou představu nebo u nich stále ještě trvají předsudky. Pod pojmem agroturistika si představují nocleh na farmě v blízkosti stáje s typickou „vůní“ ustájeného skotu, nevyhovující sociální zařízení či úroveň služeb nezajišťující pohodlí a očekávaný komfort klienta. V dnešní době je tomu ovšem ve většině případů naopak. Farmy nabízejí kvalitní ubytování, často gastronomické služby a řada z nich i zajímavé doprovodné programy.
Rozvoj agroturistiky se v jednotlivých regionech České republiky liší. Někde kapacity nestačí, jinde údajně není zájem. V posledních letech však i Češi začínají pomalu objevovat kouzlo agroturistiky. Na zemědělských farmách v tuzemsku tráví dovolenou i cizinci. Netýká se to ale všech regionů stejně. Zatímco například na Šumavě je poptávka obrovská a nabídka za ní pokulhává, v ostatních oblastech je situace odlišná a agroturistika se tu klube na svět jen velmi obtížně. Někde také omezují rozvoj agroturistiky regionální tradice. Například v Jihomoravském kraji jsou agrofarmy ve stínu oblíbené vinařské turistiky. Ve východních Čechách je kolem 30 farem, zhruba stejný počet farem je i v Ústeckém kraji. Na Liberecku je evidováno asi 13 statků. Nejvíce farem je na Vysočině, kde se jejich počet blíží šesti desítkám. V jižních Čechách a na Moravě je kolem 40 farem. Dovolenou na statku v Česku tráví ročně přibližně 28 - 38 tisíc lidí, z toho je zhruba třetina cizinců – převažují Nizozemci, Němci a Poláci. Průměrná délka pobytu na farmě je kolem pěti až sedmi dnů. Rozvoj agroturistiky významně podporuje vstup České republiky do Evropské unie. Do roku 2010 by tak mohlo dovolenou na českých farmách trávit osmdesát až sto tisíc lidí ročně. A většina z nich by měli být cizinci.
Rozvoj agroturistiky se v jednotlivých regionech České republiky liší. Někde kapacity nestačí, jinde údajně není zájem. V posledních letech však i Češi začínají pomalu objevovat kouzlo agroturistiky. Na zemědělských farmách v tuzemsku tráví dovolenou i cizinci. Netýká se to ale všech regionů stejně. Zatímco například na Šumavě je poptávka obrovská a nabídka za ní pokulhává, v ostatních oblastech je situace odlišná a agroturistika se tu klube na svět jen velmi obtížně. Někde také omezují rozvoj agroturistiky regionální tradice. Například v Jihomoravském kraji jsou agrofarmy ve stínu oblíbené vinařské turistiky. Ve východních Čechách je kolem 30 farem, zhruba stejný počet farem je i v Ústeckém kraji. Na Liberecku je evidováno asi 13 statků. Nejvíce farem je na Vysočině, kde se jejich počet blíží šesti desítkám. V jižních Čechách a na Moravě je kolem 40 farem. Dovolenou na statku v Česku tráví ročně přibližně 28 - 38 tisíc lidí, z toho je zhruba třetina cizinců – převažují Nizozemci, Němci a Poláci. Průměrná délka pobytu na farmě je kolem pěti až sedmi dnů. Rozvoj agroturistiky významně podporuje vstup České republiky do Evropské unie. Do roku 2010 by tak mohlo dovolenou na českých farmách trávit osmdesát až sto tisíc lidí ročně. A většina z nich by měli být cizinci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)