POČÁTKY A PŘÍČINY VZNIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 5.
SPO - má studovat druhy podnětů a způsob uvolňování v jednotlivých prostředích
neměla – se zabývat soc. prací, péčí a pomocí, proto aby mohla oficiálně EXISTOVAT
výzkumy - rodinného, lokálního a vrstevnického prostředí, sídliště, města
M. PŘADKA
- pokus o popis soc.-ped. trenců v USA a Německu
- kritika, ale první zprávy o dění ve světě
ÚSTAV EXPERIMENTÁLNEJ PEDAGOGIKY SAV
- Bratislava
- vedl O. BALÁŽ
- řeší – vztahy výchovy a prostředí, výchovné aspekty soc. procesů, utváření a řešení rozvoje osobnosti v různém prostředí
60. léta - ETOPEDIE
- péče o sociálně nepřizpůsobivé
- ve svazku se školstvím
80. léta – vznikají předpoklady pro SOP v dnešním pojetí
BAKOŠOVÁ – směry v SOP
1. sociální pedagogika – a) praktický – Pestallozi, Owen, b) teoretický – Bergmann, La Play, c) filosofický – Natorp, Spenser, Lindner
2. sociologická pedagogika - Rouma
3. pedagogická sociologie – a) starší koncepce /spekulativní/, b) novější k. /empirická/
4. sociologie výchovy – Durkheim, Znaniecky
5. soc. pedagogika – Radlínská, Wroczynsky, Přadka, Baláž
POČÁTKY A PŘÍČINY VZPONIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 4.
POČÁTKY A PŘÍČINY VZPONIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 4.
Česká republika 20. – 30. léta 20. století
BLÁHA, VELÍNSKÝ, CHALUPNÝ, VENDYŠ, ŠÍMA
- nepěstovali čistou SOP
Polsko
- speciální institut, výzkum v terénu, sociální práce... H. RADLÍNSKÁ
- zkoumají prostředí, ped. péči, soc. práce, přirozené výchovné prostředí /rodina, vrstevníci, lokální prostředí.. WROCZYNSKÝ, KAMINSKÝ, PLCH
Rusko
- vše, co se odchylovalo od stalinistických dogmat bylo nežádoucí
- vznikají utajené práce --) BOLONSKÉHO, ŠACKÉHO
- 60. – 80. léta – SOP= směr buržoazní pedagogiky
- v 60. létech se velmi rozvíjí zájem o sociologii a její vztah k pedagogice
ČSSR
- potlačena sociologie i SOP jako buržoazní pseudovědy
60. léta
K. GALLA – „Úvod do sociologie výchovy“
- přehled názorů na soc. funkci pedagogiky
Předmět SOP
– objekt výchovy = sociální skupiny
- prostředí výchovy = rodina, jesle, internát…
- metody výchovy
- sociální vymezení cílů výchovy
Polsko, Německo – neustálý vývoj SOP..... WROCZINSKY – „Sociálna pedagogika“
POČÁTKY A PŘÍČINY VZNIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 3.
POČÁTKY A PŘÍČINY VZNIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 3.
Systematické pojetí SOP
PAUL NATORP – „Náboženství uvnitř hranic humanity“
- usiloval o filosofické zdůvodnění sociálních cílů výchovy
- novokantovsky orientovaný pedagog a filosof
- výchova vůle
2 úkoly:
1) zdokonalovat jedince
2) jejich prostřednictvím vytvářit jednotu společnosti
P. BERGMANN – „Soziale Pedagogik“
- praktik, využíval zkušeností a indukce
Meziválečné období:
Německo – posouvá se chápání SOP, původně protiklad k individuální pedagogice, k praktickým činnostem řešícím problémy dětí, mládeže a dospělých
Vývoj názorů na obsah SOP ve 20. století:
K. HAASE – SP= výchova k mravně sociálnímu chování
E. KNIRCH – SP= práce na lidském vzdělání
K. MOLLENHAUER – systém vývoj. pomoci
T. WILHELM – historický pojem označující pomoc mezi válkami
H. PFAFFENGERGER – životní pomoc
J. K. TILLMAN – teorie a terapie sociálních problémů
S. KEIL – teorie speciální soc. pomoci
O. KÁDNER – kritizuje široké pojetí SOP
O. CHLUP – stanoví cíle výchovy
Systematické pojetí SOP
PAUL NATORP – „Náboženství uvnitř hranic humanity“
- usiloval o filosofické zdůvodnění sociálních cílů výchovy
- novokantovsky orientovaný pedagog a filosof
- výchova vůle
2 úkoly:
1) zdokonalovat jedince
2) jejich prostřednictvím vytvářit jednotu společnosti
P. BERGMANN – „Soziale Pedagogik“
- praktik, využíval zkušeností a indukce
Meziválečné období:
Německo – posouvá se chápání SOP, původně protiklad k individuální pedagogice, k praktickým činnostem řešícím problémy dětí, mládeže a dospělých
Vývoj názorů na obsah SOP ve 20. století:
K. HAASE – SP= výchova k mravně sociálnímu chování
E. KNIRCH – SP= práce na lidském vzdělání
K. MOLLENHAUER – systém vývoj. pomoci
T. WILHELM – historický pojem označující pomoc mezi válkami
H. PFAFFENGERGER – životní pomoc
J. K. TILLMAN – teorie a terapie sociálních problémů
S. KEIL – teorie speciální soc. pomoci
O. KÁDNER – kritizuje široké pojetí SOP
O. CHLUP – stanoví cíle výchovy
POČÁTKY A PŘÍČINY VZNIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 2.
POČÁTKY A PŘÍČINY VZNIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 2.
Vliv sociologie:
- v 19. století sílí názor, že prostředí utváří jedince, člověka, oproti názorům, že člověk se rodí jako hotové individuum
- sociologie při utváření osobnosti pokládá za důležité vlivy prostředí, především prostředí společenského
PEDAGOGIKA SOCIOLOGICKÁ, vystupuje od konce 19. století jako speciální směr p.
ADOLF DIESTERWEG – původ názvu SOP
- ve svém díle „Rukověť“ poprvé používá pojmu social-pedagogig
- spojení sociálních a výchovných úkolů
LA PLAY
- Francouz
- metody zkoumání prostředí
- rodina, jako element společenské struktury
- výzkum rodiny ze všech možných pohledů /příjmy, majetek, vzdělání…/
- ověřitelnou metodu našel ve sledování rozpočtu
sociologická pedagogika – GUSTAV ADOLF LINDNER
– „ Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním“
– profesor pedagogiky a filosofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě
– demokratizace výchovy
– zpřístupnění vzdělání
– vysokoškolské vzdělání učitelů
– vycházel od člověka jako jednotlivce
– zdůrazňuje sociální cíle výchovy, jež mají člověka připravit pro život
– vyšel z Herbarta, Comta, Spensera, Pestalozziho
Vliv sociologie:
- v 19. století sílí názor, že prostředí utváří jedince, člověka, oproti názorům, že člověk se rodí jako hotové individuum
- sociologie při utváření osobnosti pokládá za důležité vlivy prostředí, především prostředí společenského
PEDAGOGIKA SOCIOLOGICKÁ, vystupuje od konce 19. století jako speciální směr p.
ADOLF DIESTERWEG – původ názvu SOP
- ve svém díle „Rukověť“ poprvé používá pojmu social-pedagogig
- spojení sociálních a výchovných úkolů
LA PLAY
- Francouz
- metody zkoumání prostředí
- rodina, jako element společenské struktury
- výzkum rodiny ze všech možných pohledů /příjmy, majetek, vzdělání…/
- ověřitelnou metodu našel ve sledování rozpočtu
sociologická pedagogika – GUSTAV ADOLF LINDNER
– „ Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním“
– profesor pedagogiky a filosofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě
– demokratizace výchovy
– zpřístupnění vzdělání
– vysokoškolské vzdělání učitelů
– vycházel od člověka jako jednotlivce
– zdůrazňuje sociální cíle výchovy, jež mají člověka připravit pro život
– vyšel z Herbarta, Comta, Spensera, Pestalozziho
POČÁTKY A PŘÍČINY VZNIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 1.
POČÁTKY A PŘÍČINY VZNIKU SOP, ZÁKLADNÍ POJMY 1.
Starší názory.
PLATON
- společenský zřetel výchovy
- vztah výchovy a společnosti, důležité pro společenské umístění
- Babyloňané, Peršané, Asyřané, Egypťané
Předchůdci:
THOMAS MOORE
- zasadil výchovu funkčně do svého obrazu sociální utopie
- CAMPANELLA, HELVETIUS, DIDEROT, FOURIER, OWEN
J. Á. KOMENSKÝ
- „Informatorium školy mateřské“
- spolupůsobení prostředí při výchově
J. H. PESTALOZZI
- „Linhart a Gertruda“
- jeho výchovnou koncepcí byla rodina, v čemž předběhl své následovníky
- rodina jako přirozené prostředí pro vývoj osobnosti
- prostředí jako zdroj výchovných podnětů
- základní pedagogické teze o vlivu prostředí
STRUKTURA SCHŮZKY ZÁJMOVÉHO ÚTVARU
STRUKTURA SCHŮZKY ZÁJMOVÉHO ÚTVARU
- i přes žánrovou nesourodost, obsah, věk členů, místo atd. společné jmenovatel, které vycházejí z obecných pedagogických zásad i zásad PVČ
1. ZAHÁJENÍ SCHŮZKY - zjištění prezence – přináší určité soustředění, uklidnění, tolerance k pozdním příchodům
2. VYTVOŘENÍ SPOLEČNÉ ATMOSFÉRY – podmínkou pro úspěšnou činnost, děti přicházejí s různými předchozími zážitky,mohou být unavené nebo nesoustředěné a roztěkané, podle převažující nálady volí pedagog činnost – rozhovor, hru, četbu, improvizaci
3. MOTIVACE ČINNOSTI – nesmí chybět, dítě potřebuje vědět, proč má činnost vykonávat, je na pedagogovi, aby volil motivační prvky přiměřeně věku účastníků, zájmové činnosti, místním podmínkám
4. VLASTNÍ ČINNOST – zabírá nejdelší časový úsek, vedoucí by neměl improvizovat – měl by mít stanovené zadání, rozmyšlený metodický postup a připravené pomůcky, během schůzky řídí, koriguje, podněcuje, dbá na bezpečnost práce
5. ZÁVĚR SCHŮZKY - zhodnocení dosažených výsledků, vyzdvihuje především klady, někdy důležitější zhodnocení než výsledek, úklid prostoru, můžeme přiřadit didaktickou nebo tvořivou hru, + seznámení s tématem příští schůzky, pomůcky, jež je třeba si přinést
- důležité v každém zájmovém oboru je poznání funkce tohoto oboru
- jsou uvědoměle a cílevědomě vyhledávány a uskutečňovány v podmínkách zájmové činnosti v souladu s výchovnými záměry
- odborná znalost zájmového oboru, metodické schopnosti, ale i zájem o práci a vyzrálou osobnosti pedagoga
- i přes žánrovou nesourodost, obsah, věk členů, místo atd. společné jmenovatel, které vycházejí z obecných pedagogických zásad i zásad PVČ
1. ZAHÁJENÍ SCHŮZKY - zjištění prezence – přináší určité soustředění, uklidnění, tolerance k pozdním příchodům
2. VYTVOŘENÍ SPOLEČNÉ ATMOSFÉRY – podmínkou pro úspěšnou činnost, děti přicházejí s různými předchozími zážitky,mohou být unavené nebo nesoustředěné a roztěkané, podle převažující nálady volí pedagog činnost – rozhovor, hru, četbu, improvizaci
3. MOTIVACE ČINNOSTI – nesmí chybět, dítě potřebuje vědět, proč má činnost vykonávat, je na pedagogovi, aby volil motivační prvky přiměřeně věku účastníků, zájmové činnosti, místním podmínkám
4. VLASTNÍ ČINNOST – zabírá nejdelší časový úsek, vedoucí by neměl improvizovat – měl by mít stanovené zadání, rozmyšlený metodický postup a připravené pomůcky, během schůzky řídí, koriguje, podněcuje, dbá na bezpečnost práce
5. ZÁVĚR SCHŮZKY - zhodnocení dosažených výsledků, vyzdvihuje především klady, někdy důležitější zhodnocení než výsledek, úklid prostoru, můžeme přiřadit didaktickou nebo tvořivou hru, + seznámení s tématem příští schůzky, pomůcky, jež je třeba si přinést
- důležité v každém zájmovém oboru je poznání funkce tohoto oboru
- jsou uvědoměle a cílevědomě vyhledávány a uskutečňovány v podmínkách zájmové činnosti v souladu s výchovnými záměry
- odborná znalost zájmového oboru, metodické schopnosti, ale i zájem o práci a vyzrálou osobnosti pedagoga
ORGANIZAČNÍ FORMY ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ
ORGANIZAČNÍ FORMY ZÁJMOVÝCH ČINNOSTÍ
• pravidelná – činnost zájmových útvarů /kluby, kroužky, soubory, oddíly/
• příležitostná – exkurze, besedy, vycházky, expedice, soutěže, olympiády
• skupinová – v zájmových útvarech
• individuální – ve střediscích
• hromadná – festivaly, slavnosti, sportovní akce
• organizovaná – s pedagog. vedením, se stanoveným začátkem a koncem /výlet, zájmový útvar/
• spontánní – průběžná nabídka – herna, čítárna, internetová pracovna, hřiště
kroužek – menší skupina do 15 členů
oddíl – sportovní, turistický, součást instituce
kurz – omezený časově za účelem získání dovedností /dílna/
soubor – esteticko-výchovně zaměřený – vytváření hodnot i navenek
klub – zaměřený na činnost – všestranně
Rozdíly od procesu ve škole:
• činnost zájm. útvaru není společensky stanovenou povinností, vyplývá z dobrovolnosti a relativní samostatnosti jedince
• program a postup činnosti vychází více ze skutečné úrovně zájmů než ze závazných norem, jako jsou osnovy, je vytvořen dostatečný prostor pro individuální přístup i samostatné tempo
• časová volnost – rozmanité formy, metody
• rozmanité prostory – dynamičtější, měnitelné, podporují tvořivost
- získávají nové poznatky a dovednosti
- vedoucí vyváří podmínky pro skupinovou spolupráci
- možnost seberealizace ve spolupráci s ostatními
- podněcující metody
Vedoucí – několik zásadních rolí
- role instruktora – vysvětluje, stimuluje, ukazuje činnost, podněcuje myšlení
- role rádce – vede účastníky k pochopení smyslu činností a jejím hodnotám, motivuje
- role diagnostika a terapeuta – pomáhá uspokojovat potřeby, řeší konflikty, osobní problémy, překonává překážky, usnadňuje vzájemné kontakty
• pravidelná – činnost zájmových útvarů /kluby, kroužky, soubory, oddíly/
• příležitostná – exkurze, besedy, vycházky, expedice, soutěže, olympiády
• skupinová – v zájmových útvarech
• individuální – ve střediscích
• hromadná – festivaly, slavnosti, sportovní akce
• organizovaná – s pedagog. vedením, se stanoveným začátkem a koncem /výlet, zájmový útvar/
• spontánní – průběžná nabídka – herna, čítárna, internetová pracovna, hřiště
kroužek – menší skupina do 15 členů
oddíl – sportovní, turistický, součást instituce
kurz – omezený časově za účelem získání dovedností /dílna/
soubor – esteticko-výchovně zaměřený – vytváření hodnot i navenek
klub – zaměřený na činnost – všestranně
Rozdíly od procesu ve škole:
• činnost zájm. útvaru není společensky stanovenou povinností, vyplývá z dobrovolnosti a relativní samostatnosti jedince
• program a postup činnosti vychází více ze skutečné úrovně zájmů než ze závazných norem, jako jsou osnovy, je vytvořen dostatečný prostor pro individuální přístup i samostatné tempo
• časová volnost – rozmanité formy, metody
• rozmanité prostory – dynamičtější, měnitelné, podporují tvořivost
- získávají nové poznatky a dovednosti
- vedoucí vyváří podmínky pro skupinovou spolupráci
- možnost seberealizace ve spolupráci s ostatními
- podněcující metody
Vedoucí – několik zásadních rolí
- role instruktora – vysvětluje, stimuluje, ukazuje činnost, podněcuje myšlení
- role rádce – vede účastníky k pochopení smyslu činností a jejím hodnotám, motivuje
- role diagnostika a terapeuta – pomáhá uspokojovat potřeby, řeší konflikty, osobní problémy, překonává překážky, usnadňuje vzájemné kontakty
Zájmové činnosti
Zájmové činnosti
jsou cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojení a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají obrovský vliv na rozvoj osobnosti, na správnou společenskou orientaci.
1. společensko-vědní: jsou charakteristické zájmem o historické objekty, kulturní podniky,
významné osobnosti, oslavy výročí, dodržování tradic, jazyky, individuální sběratelství...
2. pracovně-technické: zdokonalují manuální schopnosti, přispívají k profesní orientaci žáků, práce s materiály, montážní činnosti, příprava pokrmů, modelářství...
3. přírodovědné: prohlubování vědomostí o přírodě, zájem o živou a neživou přírodu,
pozorování, zaměření činnosti na poznávání způsobu života a významu živočichů v přirozeném prostředí. Dále sem patří pěstitelství, specializované zájmové činnosti (rybářství, včelařství...)
4. esteticko-výchovné: činnosti jsou zaměřené na rozvíjení výtvarného, hudebního, literárního, dramatického a hudebně-pohybového projevu.
Výtvarné: modelování, kresba, návštěvy výstav
Hudební: zpěv, tanec, hra na orffovské nástroje, na hudební nástroje, poslech hudby,
znalost skladatelů...
Literárně-dramatické: četba, přednes, pokusy o dramatickou a literární činnost, tvorba, návštěvy kulturních představení (divadlo, kino, besedy s umělci...)
5. tělovýchovné, sportovní a turistické: činnosti jsou zaměřená na atletiku, gymnastiku, lyžování, plavání, hry, netradiční sporty (lakros, florball, squash...), patří sem i kondiční cvičení, průpravná a zdravotní, akrobacie, turistika vodní, pěší, cyklistická, sledování sportovních soutěží...
ZÁSADY VEDENÍ ZÁJMOVÉHO ÚTVARU
ZÁSADY VEDENÍ ZÁJMOVÉHO ÚTVARU
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování
Mimoškolní výchovu tvoří různé typy činností:
Odpočinkové má být fyzicky i psychicky nenáročná
Rekreační většinou je zaměřená na pohybové aktivity, slouží jako kompenzace nedostatku pohybu ve škole, smyslem je odstranění únavy a obnova sil.
Zájmové rozvíjí a kultivují zájmy dětí, jsou nejvýznamnější částí výchovy ve volném čase
Veřejně prospěšné vedou děti k dobrovolné a nezištné práci ve prospěch ostatních
Sebeobslužné se orientují na vedení dětí k samostatnosti v péči o sebe samy.
Příprava na vyučování je okruh činností spojených s plněním studijních povinností, opakování, upevňování a prohlubování vědomostí a dovedností.
JAN ÁMOS KOMENSKÝ - 4. část
JAN ÁMOS KOMENSKÝ - 4. část
- lidský rozum podle Komenského je důsledek a důkaz Boží rozumnosti
- aby člověk mohl dostát určení, disponuje smysly, rozumem a vírou
- konečné určení je přebývání s Bohem, vrchol přírody = člověk, nepřeývá s Bohem, pouze k němu směřuje
- člověk ve svém lidství hluboce klesl
- člověk je však schopen vývoje, proměny
- tím odpadem od lidskosti /Adam, Eva – např./ propadl člověk SAMOSVOJNOSTI = sobectví
- člověk se obrátil k sobě, středem světa pro něj přestal být Bůh
Cesta nápravy: člověk musí být nasměrován zpět na střed, na Boha, světlo
- záleží však jak bude orientován
- má být uváděn do božího světla
- toto je povolání člověka
VZDĚLÁNÍ ČLOVĚKA
- přirozenost
- pro každého, aby došlo k proměně od sobectví ke světlu
- výchova má nesmírný význam v životě člověka
- „všichni ti, kteří se narodili lidmi, potřebují vyučování k lidskosti“
3. SVĚT BOHA /světla/
- byl přívržencem sekty – CHILIASMUS
- období 30-i leté války považovali za konec světa a nástup tisícileté říše Kristovy
- mělo na něj toto sektářské působení velký vliv
- veškerým světlem je Bůh
- aby byl člověk schopen nápravy, musí se vydat k Bohu
- vnímá pokleslost člověka jako stav překonaný, a to výchovou, kde na 1. místě stojí Bůh jako vychovatel
- lidský rozum podle Komenského je důsledek a důkaz Boží rozumnosti
- aby člověk mohl dostát určení, disponuje smysly, rozumem a vírou
- konečné určení je přebývání s Bohem, vrchol přírody = člověk, nepřeývá s Bohem, pouze k němu směřuje
- člověk ve svém lidství hluboce klesl
- člověk je však schopen vývoje, proměny
- tím odpadem od lidskosti /Adam, Eva – např./ propadl člověk SAMOSVOJNOSTI = sobectví
- člověk se obrátil k sobě, středem světa pro něj přestal být Bůh
Cesta nápravy: člověk musí být nasměrován zpět na střed, na Boha, světlo
- záleží však jak bude orientován
- má být uváděn do božího světla
- toto je povolání člověka
VZDĚLÁNÍ ČLOVĚKA
- přirozenost
- pro každého, aby došlo k proměně od sobectví ke světlu
- výchova má nesmírný význam v životě člověka
- „všichni ti, kteří se narodili lidmi, potřebují vyučování k lidskosti“
3. SVĚT BOHA /světla/
- byl přívržencem sekty – CHILIASMUS
- období 30-i leté války považovali za konec světa a nástup tisícileté říše Kristovy
- mělo na něj toto sektářské působení velký vliv
- veškerým světlem je Bůh
- aby byl člověk schopen nápravy, musí se vydat k Bohu
- vnímá pokleslost člověka jako stav překonaný, a to výchovou, kde na 1. místě stojí Bůh jako vychovatel
JAN ÁMOS KOMENSKÝ - 3. část
JAN ÁMOS KOMENSKÝ - 3. část
2. SVĚT ČLOVĚKA
- člověk je v centru veškerého zájmu Komenského
- v Didaktice a Všeobecné nápravě věcí lidských
- definuje člověka z hlediska jeho určení
- určení člověka je odvozeno z knihy Genesis
- smysl člověka je poznat, porozumět, být pánem a všechno obracet ve svůj prospěch
- musí to dělat ctnostně a uchovat si svou důstojnost a nakonec být obrazem božím
- těmto postupům odpovídají i obsahy výchovy:
- rozumové vzdělání
- vzdělání ve ctnostech
- vzdělávání v oblasti náboženství, tj. zbožnost
K tomu, aby mohl být takto vzdělán má 3 dary – myšlení
- ruce /uchopit, změnit svět/
- jazyk /jednat, mluvit/
- velmi důležitá je i VŮLE člověka, v nápravě věcí lidských dostává vůle 1. místo
- člověk byl určen k panování nad všemi tvory, je to živočich se svobodným jednáním
- rozum je ochráncem vůle
- představuje člověka jako nejdokonalejší bytost na zemi, ale neodděluje ho tím od okolní skutečnosti
- člověk je v živé interakci s prostředím
- rozdíl – Descartes oddělil člověka jako duchovní substanci, člověka učil k tomu, aby se přírody zmocnil – „myslím, tedy jsem“
JAN ÁMOS KOMENSKÝ - 2. část
JAN ÁMOS KOMENSKÝ - 2. část
1. SVĚT PŘÍRODY
- fyzika – přírodní vědy, chemie
- vnímá začátek materiálního světa jako 3 PRINCIPY, které Bůh stvořil:
1. hmota /látka/
2. světlo - neúplné substance bez formy
3. ducha
PRINCIP SVĚTLA dodává formu živlům – ETER, VODA, VZDUCH, ZEMĚ, jejichž mísením vznikají úplné substance /ELEMENTÁTA/. Vychází z Mikuláše Kuzánského, který odmítá Aristotelovskou tradici, která pracuje jen s 2 pojmy – hmota, forma hmoty a 3. pojmem – princip protikladu, vše obsahuje protiklady.
Komenský obrátil myšlenku Kuzánského, tak že měla tendenci vzestupnou – základ pro vzestupnou tendencí: hmota, duch, světlo
ELEMENTÁTA = vše, co vidím kolem sebe
- příroda je spolu navzájem provázána a tvoří dokonalý řád
- není totožný s božím řádem, jenž byl počátkem všeho, pak přejal vládu přírodní řád
- přirovnává přírodu ke stromu, na vrcholu jako nejdokonalejší bytost sedí člověk
- všechno ať samo plyne, násilnost buď vzdálená věci
- ani příroda nedělá skoky, všechno plyne postupně
- bývá nařknut z panteismu, nebyl však panteistou, je zapřísáhlý věřící
- vychází z biblického stvoření světa
- svět směřuje k Bohu a člověk také
- odmítá teorii dvojí pravdy, pravdy vědecké a teologické
- jeho pohled na přírodu nebyl pohled vědce, ale byl to pohled teologický= vše je zaměřeno k účelu = vše má svůj cíl
- ptá se jaký význam má příroda pro člověka?
- příroda, člověk a Bůh tvoří jednotu
1. SVĚT PŘÍRODY
- fyzika – přírodní vědy, chemie
- vnímá začátek materiálního světa jako 3 PRINCIPY, které Bůh stvořil:
1. hmota /látka/
2. světlo - neúplné substance bez formy
3. ducha
PRINCIP SVĚTLA dodává formu živlům – ETER, VODA, VZDUCH, ZEMĚ, jejichž mísením vznikají úplné substance /ELEMENTÁTA/. Vychází z Mikuláše Kuzánského, který odmítá Aristotelovskou tradici, která pracuje jen s 2 pojmy – hmota, forma hmoty a 3. pojmem – princip protikladu, vše obsahuje protiklady.
Komenský obrátil myšlenku Kuzánského, tak že měla tendenci vzestupnou – základ pro vzestupnou tendencí: hmota, duch, světlo
ELEMENTÁTA = vše, co vidím kolem sebe
- příroda je spolu navzájem provázána a tvoří dokonalý řád
- není totožný s božím řádem, jenž byl počátkem všeho, pak přejal vládu přírodní řád
- přirovnává přírodu ke stromu, na vrcholu jako nejdokonalejší bytost sedí člověk
- všechno ať samo plyne, násilnost buď vzdálená věci
- ani příroda nedělá skoky, všechno plyne postupně
- bývá nařknut z panteismu, nebyl však panteistou, je zapřísáhlý věřící
- vychází z biblického stvoření světa
- svět směřuje k Bohu a člověk také
- odmítá teorii dvojí pravdy, pravdy vědecké a teologické
- jeho pohled na přírodu nebyl pohled vědce, ale byl to pohled teologický= vše je zaměřeno k účelu = vše má svůj cíl
- ptá se jaký význam má příroda pro člověka?
- příroda, člověk a Bůh tvoří jednotu
JAN ÁMOS KOMENSKÝ - 1. část
JAN ÁMOS KOMENSKÝ /1592-1670/ - 1. část
Dílo:
Labyrint světa a ráj srdce
Kšaft umírající matky jednoty bratrské
Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
Dílo pedagogické:
Brána jazyků otevřená
Velká didaktika
Svět v obrazech
Škola hrou
Palouš:“jeho výchova byla vyváděním z klamu sebestřednosti do božího světa.“
- biskup jednoty bratrské, teolog, pak až pedagog
1614 – stává se učitelem na bratrské škole v Přerově a v 1618 farářem ve Fulneku
1620 – začíná se skrývat před pronásledovateli po bitvě na Bílé hoře
1628 – odchází do emigrace - polské Lešno – 1956
- s několika přestávkami - v Anglii, Švédsku, v Blatném potoce v Uhrách
- nejdramatičtější požáry v Lešně, přichází o svá díla
1656 – odchází do Amsterdamu
1670 – umírá a je pohřben v Naardenu
Základní myšlenky:
- celý vesmír tvoří harmonický celek skládající se z navzájem souvisejících vrstev a mající vzestupnou tendenci
1. svět přírody
2. svět člověka – součástí světa přírody, ale převyšuje ji
3. boží svět – svět člověka o něj usiluje
VÝCHOVA NEFORMÁLNÍ 2.
VÝCHOVA NEFORMÁLNÍ 2.
Definice poslání Pracovní skupiny pro neformální výchovu při Radě Evropy zahrnuje:
= plánovitý program individuální a sociální výchovy, který rozšiřje a doplňuje vějíř kompetencí osvojovaných mimo formální výchovný systém
= spoluúčast na programech uskutečňovaných prostřednictvím animátorů v dobrovolném sdružování i působení veřejných institucí
= zhodnocení těchto programů udělováním diplomů
Neformální výchova je pokládána za jeden ze způsobů rozvoje demokratické společnosti, občanům se dává příležitost:
- rozvíjet zvídavost a nadšení pro věc, získávat zkušenosti a přebírat odpovědnost
- společně pracovat, učit se demokraticky jednat a rozhodovat, osvojovat si základy aktivního občanství
- rozšiřovat osobní, sociální a profesní kompetence
- učit se angažovanosti a solidaritě, motivaci a iniciativnosti, toleranci a interkulturní výchově, kritickým postojům a intelektuální nezávislost, sebedůvěře a dalším žádoucím rysům osobnosti
Formální a neformální výchova se shodují ve svých cílech:
• rozvoj osobnosti, sociální integrace, výchova k aktivnímu občanství
• rozvoj intelektuálních, praktických a sociálních kompetencí
Definice poslání Pracovní skupiny pro neformální výchovu při Radě Evropy zahrnuje:
= plánovitý program individuální a sociální výchovy, který rozšiřje a doplňuje vějíř kompetencí osvojovaných mimo formální výchovný systém
= spoluúčast na programech uskutečňovaných prostřednictvím animátorů v dobrovolném sdružování i působení veřejných institucí
= zhodnocení těchto programů udělováním diplomů
Neformální výchova je pokládána za jeden ze způsobů rozvoje demokratické společnosti, občanům se dává příležitost:
- rozvíjet zvídavost a nadšení pro věc, získávat zkušenosti a přebírat odpovědnost
- společně pracovat, učit se demokraticky jednat a rozhodovat, osvojovat si základy aktivního občanství
- rozšiřovat osobní, sociální a profesní kompetence
- učit se angažovanosti a solidaritě, motivaci a iniciativnosti, toleranci a interkulturní výchově, kritickým postojům a intelektuální nezávislost, sebedůvěře a dalším žádoucím rysům osobnosti
Formální a neformální výchova se shodují ve svých cílech:
• rozvoj osobnosti, sociální integrace, výchova k aktivnímu občanství
• rozvoj intelektuálních, praktických a sociálních kompetencí
VÝCHOVA NEFORMÁLNÍ 1.
VÝCHOVA NEFORMÁLNÍ 1.
- ang. non-formal education, franc. éducation nonformelle
- cílená a strukturovaná aktivita mimo formální výchovný systém
- např. činnost v útvaru zájmové činnosti, jako je zájmový kroužek, umělecký soubor, sportovní družstvo, členství ve sdružení dětí a mládeže
- neprobíhá ve škole nebo v odborném vzdělávacím zařízení nebývá zakončeno udělením osvědčení
- hlaví rozdílem mezi výchovou informální a neformální je skutečnost, že informální výchov je víceméně dána postavením dítěte a mladého člověka ve společnosti a neuskutečňuje se z jeho rozhodnutí, neformální výchova od dítěte a mladého člověka naopak vychází, realizuje se prostřednictvím dobrovolné činnosti a má nejblíže k výchově ve volném čase
Rysy neformální výchovy:
-je součástí koncepce a praxe celoživotní výchovy a vzdělávání
- zahrnuje svobodu, dobrovolnost účasti na aktivitách, jež poskytují nejen věcné a odborné znalosti a dovednosti, nýbrž také šíře pojaté schopnosti, sociální kompetence a hodnoty /demokratické občanství, rovnost pohlaví, ekologické uvědomění, tvořivý a aktivní přístup, účast a angažovanost na vývoji a životě společnosti/
- obsahuje prvky demokratismu /úsilí o spoluúčast každého jedince a jeho skupin např. v činnosti dobrovolných sdružení/
- význam neformální výchovy roste, protože formální výchova nemůže plně dostát všem dnešním výzvám a požadavkům na příprav mladé generace
- přijímá tak doplňující, přesto však nezastupitelnou úlohu
- vymezení Evropským fórem mládeže zdůrazňuje tvořivost, novátorství, individuální interakci se společností, pružné řešení problémů života občana, integraci znalostí, účast na činnosti dobrovolných sdružení a aktivitách mládeže v obci
FORMÁLNÍ, NEFORMÁLNÍ A INFORMÁLNÍ VÝCHOVA
FORMÁLNÍ, NEFORMÁLNÍ A INFORMÁLNÍ VÝCHOVA
V posledních desetiletích se zejména v dokumentech a praxi evropských institucí objevují nové pojmy - zdůrazňují opět zřetel ke komplexně chápanému výchovnému působení
FORMÁLNÍ VÝCHOVA
- ang. formal education, franc. éducation frmelle
- systém aktivit uskutečňovaný ve šklách nebo v odborných vzdělávacích zařízeních
- je zajišťována nebo podporována státem, věkově odstupňována od základního po vysokoškolské vzdělání
- zakončení formálního stupně vzdělání je potvrzeno dokladem o absolvování
- patří sem tradiční vzdělávání uskutečňované ve škole, dálkové studium na středních školách a vysokých školách, distanční vzdělávání zprostředkované médii na základě připravených programů
INFORMÁLNÍ VÝCHOVA
- ang. informal education, franc. éducation informelle, někdy éducation diffusée = výchova rozptýlená, získávání vědomostí a rozvoj osobnosti bez institucionálního začlenění/
- učením vyplývajícím z každodenního kontaktu s rodinou, prací, přáteli, živelně vznikajícími vrstevnickými skupinami dětí a mládeže, médii a vlivy dalších činitelů, kteří působí v blízkých životních prostředích
- může probíhat cíleně, obvykle je však toto působení nezáměrné, neorganizované, nesystematické a nekoordinované
V posledních desetiletích se zejména v dokumentech a praxi evropských institucí objevují nové pojmy - zdůrazňují opět zřetel ke komplexně chápanému výchovnému působení
FORMÁLNÍ VÝCHOVA
- ang. formal education, franc. éducation frmelle
- systém aktivit uskutečňovaný ve šklách nebo v odborných vzdělávacích zařízeních
- je zajišťována nebo podporována státem, věkově odstupňována od základního po vysokoškolské vzdělání
- zakončení formálního stupně vzdělání je potvrzeno dokladem o absolvování
- patří sem tradiční vzdělávání uskutečňované ve škole, dálkové studium na středních školách a vysokých školách, distanční vzdělávání zprostředkované médii na základě připravených programů
INFORMÁLNÍ VÝCHOVA
- ang. informal education, franc. éducation informelle, někdy éducation diffusée = výchova rozptýlená, získávání vědomostí a rozvoj osobnosti bez institucionálního začlenění/
- učením vyplývajícím z každodenního kontaktu s rodinou, prací, přáteli, živelně vznikajícími vrstevnickými skupinami dětí a mládeže, médii a vlivy dalších činitelů, kteří působí v blízkých životních prostředích
- může probíhat cíleně, obvykle je však toto působení nezáměrné, neorganizované, nesystematické a nekoordinované
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování, Sebeobslužné a veřejně prospěšné činnosti
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování
Sebeobslužné a veřejně prospěšné činnosti
se zaměřují na vedení k samostatnosti o sebe sama a své věci, jde o uvědomělé vykonávání práce prospívající ostatním lidem. Jde o vytvoření, upevnění a dodržování návyků osobní hygieny, vkusu oblékání, péče o pořádek a čistotu, návyky při jednání s lidmi. Jsou to činnosti konané pro menší skupiny osob nebo ve prospěch větších skupin, kdy se tak utváří šetrný vztah k majetku, chápání lidské práce, vzájemná úcta, odpovědnost...
Příprava na vyučování
je okruh činností, kterými volno-časové instituce pomáhají žákům při plnění školních úkolů.
Úkoly: jsou to přípravy na vyučování jsou procvičení, opakování, popřípadě prohlubování poznatku z vyučování.
Úkoly výchovné: pěstují zájem o sebevzdělávání, k návykům pravidelné a systematické přípravy.
Ke vzdělávacím úkolům: patří vypracování písemných i ústních úkolů, prohlubování
poznatků a vědomostí (vycházky, exkurze...)
Příprava předpokládá úzkou spolupráci se školou, je různá v závislosti na vyučovací látce, využívá názorný metod, pozorování, předvádění, vyprávění...
Pro žáky je přitažlivé procvičování učiva didaktickými hrami (napodobivé, soutěže, kvízy). Vliv na přípravu na vyučování má i zájmová činnost.
Formy: mohou být hromadné, skupinové i individuální
Spolupráce se školou: je hlavním předpokladem těchto činností. Příprava má následovat až po důkladném odpočinku a rekreaci. Při vypracovávání úkolů vychovatele žáky sledují, chyby jim sami neopravují, ale upozorní je na chybu a vyzvou k jejímu vyhledání.
Role vychovatele spočívá v zajišťování dozoru při studijním klidu, cvičně přezkušuje, je konzultantem, kdy vysvětluje nejasnosti díky své odbornosti a zaměření, je organizátorem kupinek žáků, kde-li o řešení složitějších, odbornějších předmětů. Součástí role organizátora je i styk se školou.
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování - fce zájmových činností
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování
Funkce zájmových činností:
Starší děti vedeme k vědomější specializaci v zájmech, jejich podněcování, rozvíjení, usměrňování. Zájmová činnost podněcuje rozvoj poznávacích procesů. Všechny typy zájmové činnosti umožňují prožívání kladných citů, odreagování, poznávání vlastních možností. Podněcují samostatnost a tvořivost, tedy plní funkci výchovnou i vzdělávací, rozvíjí celou osobnost.
Organizační formy zájmových činností:
jsou pravidelná, příležitostná, skupinová, individuální, hromadná, organizovaná.
Struktura schůzky: - zahájení schůzky: zjištění prezentace přináší uklidnění, soustředění, žáci jsou na to zvyklí ze školy.
Společná atmosféra: se navodí rozhovorem, hrou, improvizací...
Motivace činností: dává dítěti odpověď na to, proč má činnost vykonávat
Vlastní činnost: je rozmyšlený metodický postup, nezasvěceným může připadat tato část činnosti hlučná, chaotická.
Závěr schůzky: je charakteristický hodnocením, vyzdvihují se klady z vykonané činnosti.
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování - zájmové činnosti
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování
Zájmové činnosti
jsou cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojení a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají obrovský vliv na rozvoj osobnosti, na správnou společenskou orientaci.
1. společensko-vědní: jsou charakteristické zájmem o historické objekty, kulturní podniky,
významné osobnosti, oslavy výročí, dodržování tradic, jazyky, individuální sběratelství...
2. pracovně-technické: zdokonalují manuální schopnosti, přispívají k profesní orientaci žáků,
práce s materiály, montážní činnosti, příprava pokrmů, modelářství...
3. přírodovědné: prohlubování vědomostí o přírodě, zájem o živou a neživou přírodu,
pozorování, zaměření činnosti na poznávání způsobu života a významu živočichů
v přirozeném prostředí. Dále sem patří pěstitelství, specializované zájmové činnosti
(rybářství, včelařství...)
4. esteticko-výchovné: činnosti jsou zaměřené na rozvíjení výtvarného, hudebního, literárního, dramatického a hudebně-pohybového projevu.
Výtvarné: modelování, kresba, návštěvy výstav
Hudební: zpěv, tanec, hra na orffovské nástroje, na hudební nástroje, poslech hudby,
znalost skladatelů...
Literárně-dramatické: četba, přednes, pokusy o dramatickou a literární činnost, tvorba,
návštěvy kulturních představení (divadlo, kino, besedy s umělci...)
5. tělovýchovné, sportovní a turistické: činnosti jsou zaměřená na atletiku, gymnastiku, lyžování, plavání, hry, netradiční sporty (lakros, florball, squash...), patří sem i kondiční cvičení,
průpravná a zdravotní, akrobacie, turistika vodní, pěší, cyklistická, sledování sportovních soutěží...
Zájmové činnosti
jsou cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojení a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají obrovský vliv na rozvoj osobnosti, na správnou společenskou orientaci.
1. společensko-vědní: jsou charakteristické zájmem o historické objekty, kulturní podniky,
významné osobnosti, oslavy výročí, dodržování tradic, jazyky, individuální sběratelství...
2. pracovně-technické: zdokonalují manuální schopnosti, přispívají k profesní orientaci žáků,
práce s materiály, montážní činnosti, příprava pokrmů, modelářství...
3. přírodovědné: prohlubování vědomostí o přírodě, zájem o živou a neživou přírodu,
pozorování, zaměření činnosti na poznávání způsobu života a významu živočichů
v přirozeném prostředí. Dále sem patří pěstitelství, specializované zájmové činnosti
(rybářství, včelařství...)
4. esteticko-výchovné: činnosti jsou zaměřené na rozvíjení výtvarného, hudebního, literárního, dramatického a hudebně-pohybového projevu.
Výtvarné: modelování, kresba, návštěvy výstav
Hudební: zpěv, tanec, hra na orffovské nástroje, na hudební nástroje, poslech hudby,
znalost skladatelů...
Literárně-dramatické: četba, přednes, pokusy o dramatickou a literární činnost, tvorba,
návštěvy kulturních představení (divadlo, kino, besedy s umělci...)
5. tělovýchovné, sportovní a turistické: činnosti jsou zaměřená na atletiku, gymnastiku, lyžování, plavání, hry, netradiční sporty (lakros, florball, squash...), patří sem i kondiční cvičení,
průpravná a zdravotní, akrobacie, turistika vodní, pěší, cyklistická, sledování sportovních soutěží...
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování
Výchovné a vzdělávací činnosti mimo vyučování
Mimoškolní výchovu tvoří různé typy činností:
Odpočinkové má být fyzicky i psychicky nenáročná
Rekreační většinou je zaměřená na pohybové aktivity, slouží jako kompenzace nedostatku pohybu ve škole, smyslem je odstranění únavy a obnova sil.
Zájmové rozvíjí a kultivují zájmy dětí, jsou nejvýznamnější částí výchovy ve volném čase.
Veřejně prospěšné vedou děti k dobrovolné a nezištné práci ve prospěch ostatních.
Sebeobslužné se orientují na vedení dětí k samostatnosti v péči o sebe samy.
Příprava na vyučování je okruh činností spojených s plněním studijních povinností, opakování, upevňování a prohlubování vědomostí a dovedností. Odpočinkové a rekreační činností ve výchově mimo vyučování. Odpočinková činnosti jsou velmi klidné, pohybově i psychicky nenáročné. Rekreační činnosti mají naopak charakter vydatné pohybové aktivity většinou na zdravém vzduchu.
Školní vyučování vyvolává psychickou i fyzickou únavu. Odolnost je závislá na věku. S nedostatkem příležitostí odpočinku a rekreace dochází k pocitu přetížení. Děti reagují nepozorností, vzdorovitostí, odmítáním poslušnosti. Některé děti reagují neuroticky - bolestmi hlavy, nechutenstvím nebo naopak přejídáním, poruchami spánku, koktavostí, tiky...
Formy a obsah čin.: vychovatel hodnotí podmínky výchovy, respektuje věkové skupiny. Odpočinku slouží klid na lůžku, koberci, křesle, spánek, relaxační cvičení, klidné hry (stolní společenské), četba, poslech hudby, sledování videa... V rámci rekreace by měly děti mít denně příležitost k činnostem podle vlastního přání. Dodržuje se poměr mezi spontánní a organizovanou rekreační činností.
Patří sem: tělovýchovné chvilky, uvolňovací cviky, pohybové hra na hřišti, v parku, vycházky tělovýchovné, přírodovědné, společensko-vědní...
Zařízení: družiny, dětské domovy, školní kluby, domovy mládeže...
Vychovatel: přihlíží k přáním dětí, umožňuje jim aktivní podíl na plánování, co nejméně užívá příkazů a zákazů, nikdy neodmítne dítě vyslechnout, promluvit si s ním
„Herní specialista“ je to samostatná pedagogická profese, u nás se rozvíjí zvláště ve zdravotnictví.
ANALÝZA A PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ - prevence, pokračování
ANALÝZA A PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
Prevence - pokračování
Zajišťují depistáž a první kontakty s uživateli drog, předávání základních informací a podle možností poskytnutí první pomoci. Mohou být prvním impulsem k nastartování individuálního boje se závislostí, k zahájení léčby a cesty ke zdravému životu.
Součástí terciární prevence jsou:
- doléčovací centra s ambulantní docházkou,
- domy „na půl cesty“ a chráněné byty poskytující dočasné /obvykle 6 měsíců/ chráněné bydlení a kontrolu.
- kontrolní činnost a podpora sociálních kurátorů, dalších sociálních pracovníků a terapeutů,
- skupiny rodinné terapie a skupiny rodinných příslušníků /zejm. partnerů/,
- svépomocné skupiny toxikomanů.
Prevence - pokračování
Zajišťují depistáž a první kontakty s uživateli drog, předávání základních informací a podle možností poskytnutí první pomoci. Mohou být prvním impulsem k nastartování individuálního boje se závislostí, k zahájení léčby a cesty ke zdravému životu.
Součástí terciární prevence jsou:
- doléčovací centra s ambulantní docházkou,
- domy „na půl cesty“ a chráněné byty poskytující dočasné /obvykle 6 měsíců/ chráněné bydlení a kontrolu.
- kontrolní činnost a podpora sociálních kurátorů, dalších sociálních pracovníků a terapeutů,
- skupiny rodinné terapie a skupiny rodinných příslušníků /zejm. partnerů/,
- svépomocné skupiny toxikomanů.
ANALÝZA A PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ - prevence
ANALÝZA A PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
PREVENCE
- primární – aby jev vůbec nenastal,
- sekundární – aby nepokračoval a nešířil se, příp. aby se zmírnily důsledky,
- terciární – aby nedocházelo k recidivě a důsledky se odstranily.
Prevence musí být včasná – musí pohotově odpovídat na aktuální potřeby a stav klienta, na vývojové stadium jevu, na který je zaměřena. U konkrétních forem prevence je důležité vymezit cílovou skupinu, např. děti, mladiství, dospělí vojáci, vězni, recidivisté a další.
V oblasti primární prevence se prolínají prvky obecné i speciální prevence, kde se otevírá prostor pro pedagogiku volného času, jde především o:
- posilování žádoucích osobnostních charakteristik – důvěry, vůle, vytrvalosti, schopnosti komunikovat, spolupracovat, vytvářet vztahy,
- učení se psychosociálním dovednostem včetně dovednosti odmítat,
- pomoc při vytváření hodnotových preferencí na základě vhodné informovanosti o rizicích a důsledcích,
- nabídku hodnotových a dostupných volnočasových aktivit.
V oblasti sekundární prevence patří mezi efektivní formy protidrogové prevence:
- linky důvěry,
- terénní práce /streetwork – výměna jehel, základní pomoc v terénu/,
- nízkoprahová kontaktní centra /K-centrum – zajišťující základní hygienu, sociální kontakty, nabídku trávení volného času atd./
- léčebně-kontaktní centra s ambulantní léčbou,
- lůžková zařízení pro krátkodobou /3 - 4 měsíce/ nebo střednědobou /6 - 7 měsíců/ ústavní léčbu,
- terapeutické komunity pro dlouhodobou léčbu a resocializaci /12 a více měsíců/.
PREVENCE
- primární – aby jev vůbec nenastal,
- sekundární – aby nepokračoval a nešířil se, příp. aby se zmírnily důsledky,
- terciární – aby nedocházelo k recidivě a důsledky se odstranily.
Prevence musí být včasná – musí pohotově odpovídat na aktuální potřeby a stav klienta, na vývojové stadium jevu, na který je zaměřena. U konkrétních forem prevence je důležité vymezit cílovou skupinu, např. děti, mladiství, dospělí vojáci, vězni, recidivisté a další.
V oblasti primární prevence se prolínají prvky obecné i speciální prevence, kde se otevírá prostor pro pedagogiku volného času, jde především o:
- posilování žádoucích osobnostních charakteristik – důvěry, vůle, vytrvalosti, schopnosti komunikovat, spolupracovat, vytvářet vztahy,
- učení se psychosociálním dovednostem včetně dovednosti odmítat,
- pomoc při vytváření hodnotových preferencí na základě vhodné informovanosti o rizicích a důsledcích,
- nabídku hodnotových a dostupných volnočasových aktivit.
V oblasti sekundární prevence patří mezi efektivní formy protidrogové prevence:
- linky důvěry,
- terénní práce /streetwork – výměna jehel, základní pomoc v terénu/,
- nízkoprahová kontaktní centra /K-centrum – zajišťující základní hygienu, sociální kontakty, nabídku trávení volného času atd./
- léčebně-kontaktní centra s ambulantní léčbou,
- lůžková zařízení pro krátkodobou /3 - 4 měsíce/ nebo střednědobou /6 - 7 měsíců/ ústavní léčbu,
- terapeutické komunity pro dlouhodobou léčbu a resocializaci /12 a více měsíců/.
ANALÝZA A PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
ANALÝZA A PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
POJMY
- záškoláctví
- agresivní chování, šikana – 5 stupňů – od fyzické agrese po dokonalou šikanu
- vliv mediálního násilí na psychosociální vývoj nezralých jedinců
- deviantní jednání a závadové party
- vandalismus, sprejeři, grafitti
- patologické hráčství – gambling
- delikvence – alkoholismus
- drogová závislost – příčiny, důsledky
- krizové stavy u dětí a mládeže
- sebezničující a sebevražedné jednání
- dětská prostituce – pornografie
- školní fobie
---) sociální práce /kurátoři/ a etopedie
B. KRAUS
1. sociálně pedagogická prevence
2. sociálně pedagogická terapie
- úzce souvisí s PVČ a pedagogickou diagnostikou
PŘÍČINY VZNIKU SPJ
- únik od reality
- nezvládnutí nějaké situace
- snaha upozornit na sebe
- nechat se svést partou, významným druhým
- chybějící vrba, zvědavost
- reakce na neplnění některé z funkcí rodiny
- týrání atd.
PREVENCE
- primární – aby jev vůbec nenastal,
- sekundární – aby nepokračoval a nešířil se, příp. aby se zmírnily důsledky,
- terciární – aby nedocházelo k recidivě a důsledky se odstranily.
Pedagogika zážitku - Outward Boudu 2.
Pedagogika zážitku - Outward Boudu 2.
Aktivity Outward Boundu
nespočívají v exotickém dobrodružství, ale ve výchovně strukturované a podle principů pedagogiky zážitku organizované kultivaci osobnosti.
Vychází z následujících zákonitostí:
- skoro všichni lidé dokáží víc než se domnívají;
- společný život v malých koedukovaných skupinách a trvalý styk s přírodou účastníkům připravuje významná fyzická a psychická vyzvání;
- učení je víc než pouhé osvojení zprostředkovaných faktů receptů; stres a subjektivně prožívané nebezpečí (při objektivně vysoké záruce jistot) znamená impozantní příležitost k uspokojení potřeby rozvoje sebe sama; podpora týmové spolupráce.
Aktivity Outward Boundu
nespočívají v exotickém dobrodružství, ale ve výchovně strukturované a podle principů pedagogiky zážitku organizované kultivaci osobnosti.
Vychází z následujících zákonitostí:
- skoro všichni lidé dokáží víc než se domnívají;
- společný život v malých koedukovaných skupinách a trvalý styk s přírodou účastníkům připravuje významná fyzická a psychická vyzvání;
- učení je víc než pouhé osvojení zprostředkovaných faktů receptů; stres a subjektivně prožívané nebezpečí (při objektivně vysoké záruce jistot) znamená impozantní příležitost k uspokojení potřeby rozvoje sebe sama; podpora týmové spolupráce.
Pedagogika zážitku - Outward Boudu 1.
Pedagogika zážitku
Outward Boudu 1.
Zážitkově pedagogickou nabídkou Outward Boundu se rozumí příspěvek k aktuální preventivně zaměřené práci, hlavně s mládeží. Outward Bound představuje již téměř 50 let neměnné označení pro krátkodobou intenzivní zážitkově pedagogickou koncepci pobytu v přírodě (outdoor).
Cílovými kategoriemi výchovy v přírodě (outdoor education, Naturzeihung) je mimo jiné zvyšování sebedůvěry, schopnost spolupráce, zvyšování pocitu odpovědnosti za členy skupiny a skupinové soudržnosti, způsobilost tvořivě řešit náročné problémové úkoly, dále komunikace, kooperace, tělesná zkušenost, výkonová pohotovost, využití intelektu a fantazie.
K charakteristickým znaků Outward Boundu patří situace:
a) jimž se účastníci nemohou vyhýbat: musí se spolehnout na svoje tělesné a duševní síly; b) do nichž by se jedinec málokdy vlastním přičiněním dostal
c) jejichž zvládnutí vyžaduje fyzické, sociální a kreativní schopnosti: tím poskytují šanci k projevům iniciativy a převzetí odpovědnosti za celou skupinu;
d) které nejsou předem naplánovány a inscenovány, nýbrž se jeví jako skutečné, vyžadují opravdové jednání (podstatou se blíží k pedagogice dobrodružství),
e) které podmiňují nutnost vědomě se střetnout se stresem a strachem, kdy „odpadají masky“ a najevo vychází reálné „já“ vlastní osoby i ostatních.
Pedagogika zážitku 2. část
Pedagogika zážitku 2. část
Pro pedagogiku zážitku je typická pohotovost „otevření se“ novým horizontům, tedy zvědavost a hledání dosud nepoznaného. Také odvaha nechat se vyzvat, vyzvání přijmout a sám sebe vybídnout k akci. Současně přinášejí kouzlo chuti „přinést novoty do souboru zkušeností“ a staré vidět a rozumět mu inovovaným způsobem.
Patří sem i schopnost vnímání poznat a třeba i využít poskytnuté šance, stejně jako senzibilita, adekvátní zacházení s vlastními pocity a ohleduplná pozornost existenci bližního. Při aktivitách zážitkově pedagogického charakteru si účastník lépe uvědomuje křehkost a potřebu ochrany sociálního, materiálního a emocionálního světa, a z toho vyplývající vzory myšlení a schemata jednání.
S pedagogikou zážitku se spojuje i přání a vůle nenechat vše jen plynout a ponechat ostatní, aby definovali vlastní štěstí a také aktivní zásahy do děje. Pedagogika zážitku však nabízí daleko víc: humanitu k bližnímu (empatie, smysl pro společnost a připravenost pomoci, solidární jednání), bezprostřední přírodní zážitky, dojmy a zkušenosti, překračující vlastní „já“. Nejvíce se pedagogika zážitku vztahuje k aktivitám při pobytu v přírodě.
Cílové kategorie představuje zvyšování sebedůvěry, schopnost spolupráce, zvyšování pocitu zodpovědnosti za členy skupiny a skupinové soudržnosti, schopnost vyrovnat se se zátěžovou situací, způsobilost tvořivě řešit problémové úkoly atd.
Intenzivní, emocionálně bohaté, společné prožívání situací, silně spojených s poznáváním vlastních i jiných schopností, kladů a nedostatků, vede k dokonalejšímu chápání druhých, porozumění potřebám ostatních násobí toleranci vůči jiným lidem i okolnímu prostředí. Současně také umožňuje naplnit seberealizační touhy jedince, pochopit jeho místo v životě, sjednotit vnitřní svět osobnosti s vnější realitou.
Pedagogika zážitku
Pedagogika zážitku
Současný vzdělávací systém vyvolává nejednu kritiku, která vede k pedagogickým inovacím. Pedagogická diskuze zřetelně upozorňuje na nedostatky v rodinné a „veřejné“ výchově, v nichž se sotva zvládají nové problémy pomocí starých a osvědčených prostředků. V rámci tohoto intenzivního pátracího procesu po vhodných a účinných způsobech se (znovu) objevila a ožila pedagogika zážitku; samotný termín není cizí, neznámý, má jen pedagogicky aktuální obsah.
Vedle práce se zážitek stal základní metodickou kategorií moderní pedagogiky.
Cílem pedagogiky zážitku je vyzkoušet si „aktivní základní postavení“, tzn. Pohotovost nebo připravenost zahájit aktivní život. Smysl prožívaných „dobrodružství“ neznamená pouhé prožití volného času jistým originálním způsobem: činnosti jsou změrně zapojeny, vrstveny, stupňovány v předem plánovaném schematu. Sociálně psychologické představy musí přitom brát ohled i na institucionální a koncepční podmínky.
Zážitkově pedagogické přístupy vytvářejí situace, které člověku umožňují vlastní, jedinečný a konkrétní „pro-žitím“ odhalit neznámé osobité oblasti, dosáhnout vědomosti a získat empirické poznatky.
VLASTNÍ PŘÍPRAVA PRŮVODCE
VLASTNÍ PŘÍPRAVA PRŮVODCE
1) topologická příprava – přesné zmapování trasy zájezdu
průvodce zpracovává excerpční lístky – jsou na tzv. toponyma – každé zajímavé místo je zpracováno – toponyma => místo projíždění, zastávkové, prohlídkové (město, zámek) – záleží na průvodci jaký udělá rozsah – formát A6 (pohlednice)
2) chronologická příprava – časové zmapování celého zájezdu
• průvodce zpracovává deník průvodce – rozvržení každého dne
• itinerář – rozvržení toponym
3) psychologická příprava
• průvodce by měl vědět věkové složení, profesní složení,…. podle toho volí přístup, formu výkladu
• průvodce si zpracovává tzv. informační minimum = souhrnný přehled o dané zemi (název, hlava státu, hospodářství, zemědělství, úřední jazyk, vlajka a další zajímavé informace) – musí být pravdivé a aktuální
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
1) topologická příprava – přesné zmapování trasy zájezdu
průvodce zpracovává excerpční lístky – jsou na tzv. toponyma – každé zajímavé místo je zpracováno – toponyma => místo projíždění, zastávkové, prohlídkové (město, zámek) – záleží na průvodci jaký udělá rozsah – formát A6 (pohlednice)
2) chronologická příprava – časové zmapování celého zájezdu
• průvodce zpracovává deník průvodce – rozvržení každého dne
• itinerář – rozvržení toponym
3) psychologická příprava
• průvodce by měl vědět věkové složení, profesní složení,…. podle toho volí přístup, formu výkladu
• průvodce si zpracovává tzv. informační minimum = souhrnný přehled o dané zemi (název, hlava státu, hospodářství, zemědělství, úřední jazyk, vlajka a další zajímavé informace) – musí být pravdivé a aktuální
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
POŽADAVKY NA OSOBNOST PRŮVODCE
POŽADAVKY NA OSOBNOST PRŮVODCE
1. odborné znalosti
2. psychologická stránka
3. dobré fyzické předpoklady
PRŮVODCE
- prodloužená ruka CK v dané destinaci
- přátelský vztah ke klientům (nebýt podlézavý)
- dobrý průvodce je dominantní osobou, ale neměl by se moc navyšovat
- měl by dodržovat zásady společenského chování
- jazykové znalosti
PŘÍPRAVA PRŮVODCE
- záleží zejména na typu zájezdu
1. CK kontaktuje průvodce, ten se dostaví asi týden před zájezdem pro převzetí všech potřebných formalit
2. pracovní agenda průvodce = soubor všech povinností před, v průběhu a po skončení zájezdu
3. CK přidělí zájezd a všechny potřebné doklady (formality) – číslo zájezdu, destinace, termín, druh dopravy, počet klientů + jmenný seznam účastníků, zasedací pořádek (bus/vlak), společnou jízdenku, letenky, víza (vyřizuje CK i průvodci), pokyny na cestu (organizační pokyny + program zájezdu), objednávky ubytování, stravování, povolení k exkurzi, reklamační protokoly, doklady s razítkem CK, cestovní příkaz na vyúčtování odměny, dostatečné množství valut, drobné dárečky pro dlouholeté partnery v zahraničí
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
1. odborné znalosti
2. psychologická stránka
3. dobré fyzické předpoklady
PRŮVODCE
- prodloužená ruka CK v dané destinaci
- přátelský vztah ke klientům (nebýt podlézavý)
- dobrý průvodce je dominantní osobou, ale neměl by se moc navyšovat
- měl by dodržovat zásady společenského chování
- jazykové znalosti
PŘÍPRAVA PRŮVODCE
- záleží zejména na typu zájezdu
1. CK kontaktuje průvodce, ten se dostaví asi týden před zájezdem pro převzetí všech potřebných formalit
2. pracovní agenda průvodce = soubor všech povinností před, v průběhu a po skončení zájezdu
3. CK přidělí zájezd a všechny potřebné doklady (formality) – číslo zájezdu, destinace, termín, druh dopravy, počet klientů + jmenný seznam účastníků, zasedací pořádek (bus/vlak), společnou jízdenku, letenky, víza (vyřizuje CK i průvodci), pokyny na cestu (organizační pokyny + program zájezdu), objednávky ubytování, stravování, povolení k exkurzi, reklamační protokoly, doklady s razítkem CK, cestovní příkaz na vyúčtování odměny, dostatečné množství valut, drobné dárečky pro dlouholeté partnery v zahraničí
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Kategorie průvodců
Kategorie průvodců
1. podle druhu cestovního ruchu - pro domácí CR
- pro aktivní CR
- pro pasivní CR
2. zaměstnanecký druh - externí (95% - najímají se podle potřeby CK)
pozn.: pracují na základě živnostenského listu (většina) nebo na dohodu o provedení práce (do 100 hodin ročně) nebo na dohodu o provedení pracovní činnosti (nad 100 hodin)
- interní (zaměstnanci CK)
3. podle druhu zájezdu
- poznávací zájezd - průvodce dbá na dodržování programu, poskytuje dostatečné množství informací ve srozumitelné formě (studenti středních škol, důchodci, profesionální architekti)
- pobytový zájezd a) technický průvodce – je v dopravním prostředku po dobu cesty, v cílové stanici předá skupinu
b) delegát – zástupce CK v místě pobytu, úkolem je klientelu ubytovat a být jim k dispozici po celou dobu pobytu
- sportovní zájezd - průvodce by měl absolvovat výcvik v dané sportovní disciplíně, měl by být dobrý organizátor, kurz první pomoci
zvláštní kategorií je horský průvodce – povinnost projít kurzem horské služby, získat certifikát
- kongresová turistika - průvodce tlumočník
- lovy pro cizince - průvodce při lovu zvěře (myslivec)
- zvláštní průvodce Prahou (vyčleněn extra)
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
1. podle druhu cestovního ruchu - pro domácí CR
- pro aktivní CR
- pro pasivní CR
2. zaměstnanecký druh - externí (95% - najímají se podle potřeby CK)
pozn.: pracují na základě živnostenského listu (většina) nebo na dohodu o provedení práce (do 100 hodin ročně) nebo na dohodu o provedení pracovní činnosti (nad 100 hodin)
- interní (zaměstnanci CK)
3. podle druhu zájezdu
- poznávací zájezd - průvodce dbá na dodržování programu, poskytuje dostatečné množství informací ve srozumitelné formě (studenti středních škol, důchodci, profesionální architekti)
- pobytový zájezd a) technický průvodce – je v dopravním prostředku po dobu cesty, v cílové stanici předá skupinu
b) delegát – zástupce CK v místě pobytu, úkolem je klientelu ubytovat a být jim k dispozici po celou dobu pobytu
- sportovní zájezd - průvodce by měl absolvovat výcvik v dané sportovní disciplíně, měl by být dobrý organizátor, kurz první pomoci
zvláštní kategorií je horský průvodce – povinnost projít kurzem horské služby, získat certifikát
- kongresová turistika - průvodce tlumočník
- lovy pro cizince - průvodce při lovu zvěře (myslivec)
- zvláštní průvodce Prahou (vyčleněn extra)
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY
PRŮVODCOVSKÉ SLUŽBY
DCR = domácí cestovní ruch (česká klientela cestuje po území ČR)
PCR = pasivní cestovní ruch (výjezdy české klientely do zahraničí)
ACR = aktivní cestovní ruch (příjezdy zahraniční klientely do ČR => devizové příjmy pro ČR)
zájezd (zák. 159/1999 Sb.) = předem sestavená kombinace alespoň 2 základních služeb (doprava, ubytování, strava), jsou prodávány za souhrnnou cenu, jsou poskytovány po dobu přesahující 24 hodin a nebo zahrnující ubytování přes noc
CK může fungovat jako touroperátor
i jako cestovní agentura (CA) – doprava………oddělené služby
Průvodcovské služby = opětovné provázení klientů (i jednotlivců), dodržování a zabezpečování programu zájezdu a poskytování informací za úplatu
- první počátky – Egypt, Řecko, Řím
- rozkvět – středověk – ke společenskému životu patřilo, že mladíci vyráželi do světa hlavně poznávat, jak to ve světě chodí, studovali jazyky, umění (z bohatých rodin), měli 1 opatrovníka – chudší student
- nejoblíbenější zemí byla Itálie (hudba, umění)
- důležitou složku hráli kněží – suplovali roli průvodců, hlavně do svatých zemí – Jeruzalém, Mekka
- zakladatelem moderní průvodcovské služby v moderním CR byl COOK – stanovil obecné zákonitosti => průvodce má být vzdělaný, má mít rozhled, schopnost vyjadřování, musí znát minimálně 2 jazyky
PROVOZ SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU
PROVOZ SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU
- terciární sféra
- služby = určeny k uspokojování potřeb účastníků organizovaného cestovního ruchu
Dělení služeb CR:
1. základní – doprava, ubytování, stravování
pozn.: lázeňské služby – mají zvláštní specifika
2. doplňkové – klient může, ale nemusí čerpat, je to dáno typem zájezdu
- průvodcovské služby, pojišťovací služby (připojištění léčebných výloh, pojištění zavazadel, odpovědnost za škodu, pojištění storno zájezdu), směnárenské služby, tlumočnické služby, prodej map, příruček atd.
Další hlediska dělení:
- podle místa, kde je služba nabízena – prvotní je CK
- podle sezónnosti – plná sezóna (duben – říjen)
- časové hledisko – časová ohraničenost volného času (fond volného času)
- destinace – v které cílové zemi klient čerpá služby
Specifika služeb CR:
• vázány na určitý prostor
• na jejich zajištění se podílí celá řada dalších subjektů
• jsou vzájemně zastupitelné – např. dopravce, auto, autobus, ubytovací zařízení
• většinou mají nehmotný charakter
• většinou jsou čerpány s velkým časovým odstupem od jejich zaplacení
- terciární sféra
- služby = určeny k uspokojování potřeb účastníků organizovaného cestovního ruchu
Dělení služeb CR:
1. základní – doprava, ubytování, stravování
pozn.: lázeňské služby – mají zvláštní specifika
2. doplňkové – klient může, ale nemusí čerpat, je to dáno typem zájezdu
- průvodcovské služby, pojišťovací služby (připojištění léčebných výloh, pojištění zavazadel, odpovědnost za škodu, pojištění storno zájezdu), směnárenské služby, tlumočnické služby, prodej map, příruček atd.
Další hlediska dělení:
- podle místa, kde je služba nabízena – prvotní je CK
- podle sezónnosti – plná sezóna (duben – říjen)
- časové hledisko – časová ohraničenost volného času (fond volného času)
- destinace – v které cílové zemi klient čerpá služby
Specifika služeb CR:
• vázány na určitý prostor
• na jejich zajištění se podílí celá řada dalších subjektů
• jsou vzájemně zastupitelné – např. dopravce, auto, autobus, ubytovací zařízení
• většinou mají nehmotný charakter
• většinou jsou čerpány s velkým časovým odstupem od jejich zaplacení
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 5.
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 5.
Další specializace pracovníků je také podle destinací, aktivit CK, jsou zde např. i odborníci na sekci jazykových kurzů pro děti. Dnes je trend, aby některé okrajové činnosti byly vytěsněny a na tyto se zaměřily jen některé CK.
Dále CK mají trvalá prodejní místa nebo k tomu mají vyčleněná pracoviště nebo expozitury (v supermarketu GLOBUS v Č.B. je expozitura CK Firotour). Tyto expozitury či pobočky mají některá omezení – např. nemají on-line připojení na centrálu apod. což některé zákazníky odrazuje.
Rovněž CK mohou mít své pracoviště v zahraničí – zde spíše hovoříme o sezónnosti – např. v Řecku si v létě otevírají své pobočky (expozitury), kde jsou pracovníci (delegáti) nápomocni klientům. Tyto pracoviště by měli naplnit veškeré potřeby zákazníka na místě + je to i určitá reprezentace nejen CK ale i České republiky. Záleží však na finančních možnostech CK zda si vytvoří takovou pobočku v zahraničí. A také některé významné zahraniční CK mají své pobočky u nás – zejména v lokalitě Prahy.
Když se hovoří o zahraničních zastoupeních, tak tyto reprezentační zastoupení podporované státem jsou zahraniční centrály – Česká centrála cestovního ruchu má své expozitury téměř ve všech významných destinacích – a pomáhá CK tím, že propaguje naše CK v zahraničí tím, že jim např. vystavuje prospekty.
www.cccr.cz
Další specializace pracovníků je také podle destinací, aktivit CK, jsou zde např. i odborníci na sekci jazykových kurzů pro děti. Dnes je trend, aby některé okrajové činnosti byly vytěsněny a na tyto se zaměřily jen některé CK.
Dále CK mají trvalá prodejní místa nebo k tomu mají vyčleněná pracoviště nebo expozitury (v supermarketu GLOBUS v Č.B. je expozitura CK Firotour). Tyto expozitury či pobočky mají některá omezení – např. nemají on-line připojení na centrálu apod. což některé zákazníky odrazuje.
Rovněž CK mohou mít své pracoviště v zahraničí – zde spíše hovoříme o sezónnosti – např. v Řecku si v létě otevírají své pobočky (expozitury), kde jsou pracovníci (delegáti) nápomocni klientům. Tyto pracoviště by měli naplnit veškeré potřeby zákazníka na místě + je to i určitá reprezentace nejen CK ale i České republiky. Záleží však na finančních možnostech CK zda si vytvoří takovou pobočku v zahraničí. A také některé významné zahraniční CK mají své pobočky u nás – zejména v lokalitě Prahy.
Když se hovoří o zahraničních zastoupeních, tak tyto reprezentační zastoupení podporované státem jsou zahraniční centrály – Česká centrála cestovního ruchu má své expozitury téměř ve všech významných destinacích – a pomáhá CK tím, že propaguje naše CK v zahraničí tím, že jim např. vystavuje prospekty.
www.cccr.cz
Organizační struktura CK 1.
Organizační struktura CK 1.
Organizační struktura velmi úzce navazuje na velikost CK a velikost odpovídá rozsahu činnosti kanceláře – jestli je to samostatná nezávislá provozní jednotka nebo jen pobočka. U malých CK dochází ke kumulaci činností. S rozvojem internetu a nových rezervačních technologií ustupuje trochu lidský faktor do pozadí.
Dokonce jsou připraveny rezervační programy pro CK a jsou prezentovány na významných veletrzích. Dnes navigační vyhledávací programy člověku přímo doporučí rezervaci v místě pobytu, dnes se připravuje proces nabízení nejprve rezervace přes cestovní kanceláře.
Co se týká vnitřní organizace CK – ta je řízena organizačním řádem. V organizačním řádu by pracovníci měli znát hlavní pravidla a zásady dané CK event. CA. Samozřejmě by měli znát členění a také kdo za co odpovídá. Každý pracovník CK by měl být seznámen a měla by mu být určena jeho pracovní náplň event. u větších CK by měl být zařazen do sekce ve které je povinen pracovat (např. úsek domácího CR).
Někdy se stává u menších CK, že v sezóně pracují i ti kteří se zabývají ekonomikou či jinými záležitostmi nesouvisejícími s CR. Často se v CK podceňují mladší pracovníci – nedává se jim taková možnost, aby předvedli své schopnosti. Motivace pracovníků je velmi důležitá = incentiva (incentivní pobídkové zájezdy).
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 3
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 3
Dále rozlišujeme CK na vysílací a přijímací, kdy hovoříme o hledisku územním. Vysílací CK působí většinou v místě bydliště účastníků CR – měli by znát maximálně svoji klientelu. CK přijímací jsou kanceláře, které působí v rekreačním prostoru – obchodní partneři, kteří se naplňují komfort služeb v místě realizace CR.
Dále můžeme CK dělit podle toho na který druh klientely se zaměřují – zda více na zahraniční klientelu či na tuzemskou klientelu. Tak dělíme kanceláře na incomingové CK a nebo na outgoingové CK.
Dále poté dělíme CK podle sezónnosti na CK s celoročním provozem a nebo CK se sezónním provozem. U nás v ČR sezónní CK se vyskytují méně, event. CK otvírá své pobočky sezónně. Zahraniční touroperátoři v přímořských oblastech otevírají běžně v sezóně své pobočky, které mají sezónní charakter. Sezónní CK by měla pracovat cca 9 měsíců v roce.
Dále se můžeme podívat na CK z hlediska velikosti – zde je dělení jednoduché:
CK malé nebo CK střední či CK velké. Na toto rozdělení má vliv počet pracovníků CK, objem tržeb a výnosů CK. Dnes tyto údaje musí zveřejňovat na přelomu listopadu a prosince předkládat své účty pojišťovně a na základě těchto údajů a prognóza pak platí pojištění na další rok (ovšem někdy se snaží toto obejít prostřednictvím CA a tím snižují povinné pojištění).
Tato velikost se taktéž dá určit podle počtu klientů, které CK odbaví v roce. Pro malé a střední CK, které na trhu ČR převládají, tak platí malá kapitálová náročnost na založení takovéto CK – což souvisí právě s pojištěním a dalšími souvisejícími náklady. Výhodnou malých a středních CK je to, že mají velmi jednoduchou organizační strukturu (nemají příliš poboček, pracuje v nich málo pracovníků).
U malých a středních CK existuje významná flexibilita pracovníků – tzn. každý pracovník umí „všechno“. A také tím vzniká u těchto malých a středních CK je vysoká produktivita práce + někdy existují na bázi rodinných podniků.
Dále CK dělíme také podle vztahů vlastnických = kdy mohou být jak fyzické, právnické osoby, někdy i ve vlastnictví obce. Vše musí být s obchodním zákonem tak se zákonem 159/99 Sb.
Dále rozlišujeme CK na vysílací a přijímací, kdy hovoříme o hledisku územním. Vysílací CK působí většinou v místě bydliště účastníků CR – měli by znát maximálně svoji klientelu. CK přijímací jsou kanceláře, které působí v rekreačním prostoru – obchodní partneři, kteří se naplňují komfort služeb v místě realizace CR.
Dále můžeme CK dělit podle toho na který druh klientely se zaměřují – zda více na zahraniční klientelu či na tuzemskou klientelu. Tak dělíme kanceláře na incomingové CK a nebo na outgoingové CK.
Dále poté dělíme CK podle sezónnosti na CK s celoročním provozem a nebo CK se sezónním provozem. U nás v ČR sezónní CK se vyskytují méně, event. CK otvírá své pobočky sezónně. Zahraniční touroperátoři v přímořských oblastech otevírají běžně v sezóně své pobočky, které mají sezónní charakter. Sezónní CK by měla pracovat cca 9 měsíců v roce.
Dále se můžeme podívat na CK z hlediska velikosti – zde je dělení jednoduché:
CK malé nebo CK střední či CK velké. Na toto rozdělení má vliv počet pracovníků CK, objem tržeb a výnosů CK. Dnes tyto údaje musí zveřejňovat na přelomu listopadu a prosince předkládat své účty pojišťovně a na základě těchto údajů a prognóza pak platí pojištění na další rok (ovšem někdy se snaží toto obejít prostřednictvím CA a tím snižují povinné pojištění).
Tato velikost se taktéž dá určit podle počtu klientů, které CK odbaví v roce. Pro malé a střední CK, které na trhu ČR převládají, tak platí malá kapitálová náročnost na založení takovéto CK – což souvisí právě s pojištěním a dalšími souvisejícími náklady. Výhodnou malých a středních CK je to, že mají velmi jednoduchou organizační strukturu (nemají příliš poboček, pracuje v nich málo pracovníků).
U malých a středních CK existuje významná flexibilita pracovníků – tzn. každý pracovník umí „všechno“. A také tím vzniká u těchto malých a středních CK je vysoká produktivita práce + někdy existují na bázi rodinných podniků.
Dále CK dělíme také podle vztahů vlastnických = kdy mohou být jak fyzické, právnické osoby, někdy i ve vlastnictví obce. Vše musí být s obchodním zákonem tak se zákonem 159/99 Sb.
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 2
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 2
Dnes se jedná o změně zákona zejména v oblasti provizního prodeje či prodeje třetí osobou tak aby nehrozilo, že zájezd není pojištěn.
Zprostředkovatelé - kromě produktu touroperátora, který není u CA nikdy hlavní (CA by z provize nepřežila) – tak se zaměřují i na zprostředkování ostatních druhů služeb (nabízejí mapy, letenky, knihy s cestovní tématikou, rezervace) a tím se snaží získat další peněžní prostředky pro svoji činnost.
Otázka problému DPH – některé CA a CK jsou plátci a někteří nejsou plátci DPH. Vyhláška pro CR dovoluje, jestliže je CK plátce DPH má dealer, který je neplátcem DPH tak je mu provize snižuje o 22%. Je třeba úprava.
CK (touroperátoři) i zprostředkovatelé spolupracují rovněž se zahraničními CK, zahraničními touroperátory a v současné době se uzavírá jedna kapitola přípravy sezóny – je uzavřena zimní sezóna, která se již prodává (již jsou uzavřeny kontrakty). A již se připravuje letní sezóna, protože velké CK musejí mít již připraven nabídkový katalog na další rok. Katalogy jsou různě obsáhlé – dnes je tendence co největší rozsah katalogů.
S rozdělením CK na organizátory CR a na zprostředkovatele můžeme rozdělit tyto na základní CK a specializované CK. Menší CK můžeme víceméně dát do skupiny kanceláří základních, které se snaží poskytovat služby v celé šíři. Naopak specializované CK jsou zaměřeny na nabídku služeb na vyšší úrovni kvality a ve vyšších cenový relacích. Někdy je tato specializace umožněna tím, že představují reprezentanty zahraničních dodavatelů těchto služeb přímo u nás.
Tyto specializované CK připravují i speciální package služeb dopravních, nakombinují veškeré služby v dopravě (rent a car). Některé velké CK (jako Čedok, Eximtours, Firo) se spojují u nás i s leteckými společnostmi – kontrahují charterové lety a blokují letadlo na své produkty.
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 1
ČLENĚNÍ CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍCH AGENTUR 1
Na základě předmětu činnosti se od sebe liší, také se odlišují od sebe na základě struktury, vlastní velikosti. Právě z hlediska předmětu činnosti rozlišujeme
a) tzv. touroperátory = neboli organizátorech cestovního ruchu a
b) o zprostředkovatele CR.
Hlavním úkolem touroperátorů je nakupování služeb od jednotlivých dodavatelů – tyto služby třídí, kombinují a vytvářejí tzv. package (balíky služeb), které publikují v katalozích CK a prodávají je ve vlastní prodejní síti a nebo se spojují a prodávají tyto své produkty prostřednictvím zprostředkovatelů. Zákon 159/99 Sb. povoluje a přímo nabádá druhé subjekty – tedy cestovní agentury, aby prodávaly jedině prostřednictvím touroperátorů - agentura nesmí mít vlastní produkt (zájezd), CA může mít pouze zájezdy „šité na míru“ – forfaitové zájezdy. Rovněž CA může organizovat jednodenní zájezd na který se nevztahuje povinné smluvní pojištění.
Jestliže vystupuje CA jako zprostředkovatel – tedy provizní prodejce – tak musí prodávat produkty od touroperátora přímo jeho jménem a na jejich cestovní smlouvě. Někdy touroperátoři mají údaje o těchto provizních klientech = a proto je někdy přímo kontaktují aby si je přebrali. Package (balík služeb) je vlastně hotový zájezd nebo pobyt – a za tento balík zákazník platí jednotnou souhrnnou cenu – tj. není možné aby touroperátor prodával za jednu cenu a CA si k ní připočítávala nějakou provizi!
Prostřednictvím svých poboček touroperátor nabízí svůj produkt a tento musí přizpůsobit klientele (poptávce) a také cenové dostupnosti dané lokality. Musí se zaměřit buď více na domácí cestovní ruch – dnes některé produkty jsou dražší než některé zájezdy do zahraničí + musí přizpůsobit pasivní CR + hledat nové prvky aby přilákali nové klienty (CR mládeže, náboženský).
Na základě předmětu činnosti se od sebe liší, také se odlišují od sebe na základě struktury, vlastní velikosti. Právě z hlediska předmětu činnosti rozlišujeme
a) tzv. touroperátory = neboli organizátorech cestovního ruchu a
b) o zprostředkovatele CR.
Hlavním úkolem touroperátorů je nakupování služeb od jednotlivých dodavatelů – tyto služby třídí, kombinují a vytvářejí tzv. package (balíky služeb), které publikují v katalozích CK a prodávají je ve vlastní prodejní síti a nebo se spojují a prodávají tyto své produkty prostřednictvím zprostředkovatelů. Zákon 159/99 Sb. povoluje a přímo nabádá druhé subjekty – tedy cestovní agentury, aby prodávaly jedině prostřednictvím touroperátorů - agentura nesmí mít vlastní produkt (zájezd), CA může mít pouze zájezdy „šité na míru“ – forfaitové zájezdy. Rovněž CA může organizovat jednodenní zájezd na který se nevztahuje povinné smluvní pojištění.
Jestliže vystupuje CA jako zprostředkovatel – tedy provizní prodejce – tak musí prodávat produkty od touroperátora přímo jeho jménem a na jejich cestovní smlouvě. Někdy touroperátoři mají údaje o těchto provizních klientech = a proto je někdy přímo kontaktují aby si je přebrali. Package (balík služeb) je vlastně hotový zájezd nebo pobyt – a za tento balík zákazník platí jednotnou souhrnnou cenu – tj. není možné aby touroperátor prodával za jednu cenu a CA si k ní připočítávala nějakou provizi!
Prostřednictvím svých poboček touroperátor nabízí svůj produkt a tento musí přizpůsobit klientele (poptávce) a také cenové dostupnosti dané lokality. Musí se zaměřit buď více na domácí cestovní ruch – dnes některé produkty jsou dražší než některé zájezdy do zahraničí + musí přizpůsobit pasivní CR + hledat nové prvky aby přilákali nové klienty (CR mládeže, náboženský).
10 RAD PRO CESTOVATELE
10 RAD PRO CESTOVATELE
1. seznámit se s nabídkou pojistného trhu
2. vybrat vyhovující pojišťovnu
3. předem dobře prostudovat druh pojištění
4. informovat se na vše potřebné
5. vybrat druh pojištění odpovídající našim potřebám a zaměření cesty
6. nikdy nešetřit na pojištění
7. seznámit se s asistenční službou
8. mít neustále potřebné doklady související s pojištěním
9. mít u sebe alespoň menší finanční hotovost
10. v případě pojistné události si nechat vystavit na vše potřebné doklady (atestatio medici + další doklady o placená + zjistit platný kurz v den platby)
1. seznámit se s nabídkou pojistného trhu
2. vybrat vyhovující pojišťovnu
3. předem dobře prostudovat druh pojištění
4. informovat se na vše potřebné
5. vybrat druh pojištění odpovídající našim potřebám a zaměření cesty
6. nikdy nešetřit na pojištění
7. seznámit se s asistenční službou
8. mít neustále potřebné doklady související s pojištěním
9. mít u sebe alespoň menší finanční hotovost
10. v případě pojistné události si nechat vystavit na vše potřebné doklady (atestatio medici + další doklady o placená + zjistit platný kurz v den platby)
Pojistné sazby:
Pojistné sazby:
Všeobecná zdravotní pojišťovna 16,- Kč/ den
Česká pojišťovna 25,- Kč/ den
- záleží i na věku klientů
- záleží na druhu pobytu – lyžařský zájezd má vyšší sazbu
- slevy pro rodiny s dětmi
Úrazové pojištění
- finanční zabezpečení pojištěné osoby pro nezbytnou dobu léčení a v případě, kdy v důsledku úrazu dojde k trvalému poškození (následkům)
- bolestné (odškodné)
- refundace následného úmrtí následkem úrazu => vyplatí se pozůstalým
Pojištění cestovních zavazadel
- zavazadla a věci osobní potřeby - proti krádeži, poškození, zničení, zpoždění
- nevztahuje se na:
• krádeže ze stanu
• vytržení z ruky
• loupežné přepadení
• peníze, šeky, klenoty, platební karty, letenky
- protokol => policie - jaké překážky byly překonány pro zcizení zavazadel- seznam odcizených věcí
Pojištění odpovědnosti za škodu
- obecná odpovědnost za škodu – na zdraví a majetku, kterou způsobil klient třetí osobě při běžném občanském životě (zábava, rekreace, sport)
- nevztahuje se na úmyslné škody a škody, které nemají nahodilý charakter
Pojištění storna zájezdu
- odřeknutí nasmlouvané služby ve vztahu: zákazník – cestovní kancelář
- proti propadnutí zájezdu
- pojišťovna platí 8-80% z ceny zájezdu, může být stanovena i maximální hodnota, kterou vyplatí
- jde o záležitost mezi pojišťovnou a CK – nejedná se o individuální pojištění!!!
- doložit lékařské osvědčení, že nemohu jet
TD1 – je to v podstatě všechno pojištění kromě pojištění zavazadel (může být za příplatek)
DRUHY CESTOVNÍHO POJIŠTĚNÍ
DRUHY CESTOVNÍHO POJIŠTĚNÍ
Pojištění cestovník výloh
- jde o samostatnou službu nebo v kombinaci s dalšími druhy pojištění (zavazadel, úrazové, apod.)
- nutná hospitalizace
- nutná doprava k ošetření – vztahuje se pouze na dopravu do zdravotního zařízení (ne zpět domů!!!)
- lékařské vyšetření nutné ke stanovení diagnózy
- potřebné lékařské úkony
- předepsání léku lékařem (v lékárně zaplatíme, v ČR nám to pojišťovna proplatí)
- zubní výkony v akutním stavu
- náklady na převoz (i letecky) nemocného z ciziny do místa trvalého bydliště a zdravotnického zařízení v ČR – funguje dobře, musí to schválit ošetřující lékař, podmínkou je souhlas nemocného
- náklady spojené s převozem ostatků (repatriace)
- vyslání opatrovníka a jeho pobyt v cizině (ojedinělý případ)
ošetření v Německu angína 2000,- Kč bez pojištění, v Rakousku 500,- Kč bez pojištění, v USA 5000,- Kč bez pojištění
zánět průdušek 6000,- Kč Evropa, 8000,- Kč USA
zánět slepého střeva 50.000,- Kč Rakousko, 70.000,- Kč Německo, 250.000,- Kč USA
na co se nevztahují léčebné výlohy:
• nadstandardní ošetření
• chronické onemocnění
• ošetření mimo zdravotnické zařízení nekvalifikovaným personálem
• rehabilitace
• balneologická léčba
• nakažlivé pohlavní choroby
• náhrady za zhotovení brýlí, protéz, naslouchacích přístrojů
• těhotenské komplikace vzniklé po 6. měsíci těhotenství, včetně porodu a interupce
• úrazy pod vlivem alkoholu, drog a omamných látek
• úrazy při provozování nebezpečných druhů sportů
• úrazy při trestném činu či výtržnictví
POJIŠŤOVACÍ SLUŽBY
POJIŠŤOVACÍ SLUŽBY
- pro pojištění účastníků CR nabízí pojišťovny produkty pro individuální i organizovaný CR
- v současné době – téměř 40 pojišťovacích ústavů
- jde o doplňkovou službu (fakultativní) + za úplatu
- buď ji zprostředkuje CK nebo přímo nakupujeme produkt v pojišťovně
- právní rámec: Občanský zákoník („smluvní pojištění“)
- pojistná smlouva musí mít vždy písemnou formu
- pojistit lze osoby s trvalým pobytem na území ČR s platným cestovním pasem
- ihned po podpisu smlouvy dáváme peníze
- každá pojišťovna má vlastní interní předpisy, může požadovat po klientovy předložení dokladů potřebných k sepsání smlouvy
- klient obdrží kopii pojistné smlouvy, originál si ponechá pojišťovna pro případ vzniku pojistných událostí (popř. k její likvidaci)
- klient dostává telefonní čísla na asistenční službu
+ atestatio medici
- kartička (dostává klient), lékař vyplňuje latinsky (může i anglicky, německy, francouzsky), překlad si hradí pojistitel, pokud je to v jiném jazyce
- předkládá se pojišťovně – poštou klienta k ošetřujícímu lékaři
Světová gastronomie
Světová gastronomie
- spojeno s PCR a poznáním kultury navštíveného státu
- klient by měl zkusit národní kuchyni
- základ = francouzská – jemnost, pestrost stolování, způsob stolování
- odráží společensko-ekonomický vývoj dané země
- mnoho směrů a názorů na zdravou výživu – makrobiotika, vegetariánství
- lidé se zdravotními problémy – např. bezlepková dieta
vegetariánství - způsob života
- celková péče o zdraví, pohyb, abstinentce
- 2 skupiny:
1. přirozené – tradice národů (Afrika)
2. záměrné – uvědoměle odmítají maso (etické, zdravotní důvody, móda)
- formy:
vegani – pouze strava rostlinného původu
vitariáni – pouze syrová strava
laktovegetariáni – rostlinné potraviny + mléko a mléčné produkty
semivegetariáni – rostlinné potraviny + ryby + drůbež
makrobiotika - filozofie staročínských vesmírných sil JIN-JANG
- udržet rovnováhu
- obilí, přírodní produkty vyrobené doma (natural)
dělené stravy - kořínková => pozor na narušení metabolismu
STRAVOVACÍ SLUŽBY
STRAVOVACÍ SLUŽBY
MENU
Nápojový lístek - zahrnuje široký sortiment nápojů, sestavuje se na delší období, obsah se mění jen při změně sortimentu
pořadí nápojů:
aperitivy
koktejly
bílá vína
červená vína
šumivá vína
dezertní vína
likéry
destiláty
nealkoholické nápoje
pivo
teplé nápoje
- v zařízeních vyšších cenových kategorií => i cizojazyčné překlady
- může být umístěn i na viditelném místě u vstupu do zařízení
FORMY PRODEJE
1. volný výběr podle jídelního lístku
2. volný výběr v menu (např. ze 3 menu)
3. volný výběr jídel na bufetovém (švédském) stole – nejčastější a nejoblíbenější
- v současné době => rychlé stravování – ne moc zdravé, diskutabilní
NABÍDKA A PRODEJ ZÁJEZDŮ
NABÍDKA A PRODEJ ZÁJEZDŮ
= cílevědomá účinná součinnost pracovníků CK a účastníků organizací CR, která je zaměřena na konečnou realizaci
prodej – začíná nabídkou, která je výsledkem předchozích pracovních aktivit:
• trasování
• sestavování programu
• zabezpečování služeb
• určení ceny
trasování – vzdálenost, počet řidičů, bezpečnostní pauza, místa atraktivit
program – doporučují se 2 města za 1 den
nabídka a prodej – tvoří počet plánovaných účastnických míst, kterými disponuje CK k uspokojení poptávky v určitém čase, struktuře a do určitých středisek CR v tuzemsku nebo zahraničí
- tuto nabídku můžeme specifikovat z těchto hledisek:
- opakovatelnosti
- času
- adresnosti
- potencionálních účastníků
- nositelem nabídky zájezdů a pobytů, jejich propagace přímými či nepřímými metodami a vhodnými prostředky formou katalogů
- kalendář zájezdů
ZÁJEZDOVÁ ČINNOST
ZÁJEZDOVÁ ČINNOST
(prodej s co nejvíce komplexními službami)
zájezd
definice = organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým poznávacím, rekreačním, vzdělávacím nebo jiným cílem
definice = kombinací alespoň 2 navazujících služeb (ubytování + přeprava, ubytování + stravování), CK se snaží, aby to byly 3 a více služeb (pozn. průvodce není podmínkou)
pobytový zájezd = účastníci jsou ubytování na 1 místě (dopraveni hromadně nebo individuálně)
poznávací zájezd = zákazník nezůstává na 1 místě, podmínkou je odborný průvodce
poznávací hvězdicové zájezdy = paprskovitě se vyjíždí z 1 místa (je tam výhodné ubytování)
SORTIMENT SLUŽEB CK
SORTIMENT SLUŽEB CK
CK poskytují různorodé služby (oboustranné = zprostředkovatelské - CK nakupuje od jiných dodavatelů)(placené * neplacené služby)
Z funkčního hlediska rozlišujeme:
1. poskytování informací souvisejících s účastní na cestovním ruchu – neplacená služba, forma prezentace CK
2. rezervování míst v různých druzích dopravních prostředků
3. zajišťování tuzemské a zahraniční dopravy cenin – místenka, jízdenka
4. obstarávání ubytování – recepční služba podle požadavku zákazníků
5. organizování a prodej standardních a forfaitových zájezdů a pobytů v tuzemsku nebo zahraničí – s komplexními nebo částečně zabezpečenými službami – pro jednotlivce nebo kolektivy - tématicky zaměřené
6. obstarávání a prodej lázeňských sanatorních a ambulantních zájezdů
7. služby průvodců – během pobytů (delegát), zájezdů, průvozů, prohlídkách pamětihodností a kulturních zařízení
8. služby účastníkům kongresových akcí – školení, semináře, sympózia
9. organizování výletů a transferů – transfer (odvoz bez čerpání služeb), výlet (i jednoduchý)
10. pojištění osob a jejich zavazadel – během pobytu v tuzemsku i zahraničí
11. obstarávání případně předprodej vstupenek – společenské, kulturní, sportovní a další akce
12. směnárenské služby – spíše větší CK
13. obstarávání taxi služby, případně osobního vozidla bez řidiče – většinou v Praze
14. obstarávání víz
15. prodej cenin, kolků, map, cestovních pomůcek
CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE
CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI V ČESKÉ REPUBLICE
1. Slavkovský les
2. České středohoří
3. Labské pískovce
4. Lužické hory
5. Kokořínsko
6. Český ráj
7. Jizerské hory
8. Krkonošský národní park
9. Broumovsko
10. Orlické hory
11. Železné hory
12. Žďárské vrchy
13. Křivoklátsko
14. Český kras
15. Národní park Šumava
16. Šumava
17. Blanský les
18. Třeboňsko
19. Blaník
20. Jeseníky
21. Litovelské Pomoraví
22. Poodří
23. Beskydy
24. Národní park Podyjí
25. Pálava
1. Slavkovský les
2. České středohoří
3. Labské pískovce
4. Lužické hory
5. Kokořínsko
6. Český ráj
7. Jizerské hory
8. Krkonošský národní park
9. Broumovsko
10. Orlické hory
11. Železné hory
12. Žďárské vrchy
13. Křivoklátsko
14. Český kras
15. Národní park Šumava
16. Šumava
17. Blanský les
18. Třeboňsko
19. Blaník
20. Jeseníky
21. Litovelské Pomoraví
22. Poodří
23. Beskydy
24. Národní park Podyjí
25. Pálava
ZÁJEZDY
ZÁJEZDY
1. Geografické hledisko
- domácí
- zahraniční
2. Způsob přípravy ze strany CK
- standardní (anonymní klientela)
- forfaitové (konkrétní objednávka zákazníka)
3. Podle použitého dopravního prostředku
- autokarové
- vlakové
- letecké
- lodní
- kombinované
- se sportovní tématikou (na kole)
4. Podle ročního období
- sezónní
- mimosezónní (více- v sezóně přeplněná střediska + vyšší ceny)
- letní (60:40 preference letních zájezdů)
- zimní
5. Podle délky trvání
- krátkodobé (do 3 dnů = 2 noci)
- dlouhodobé
6. Podle tématického zaměření
- rekreačně pobytové
- kulturně poznávací
- sportovní
- pro školní mládež a studenty
- pro novomanžele
- pro rodiny s dětmi
- pro seniory
CESTOVNÍ KANCELÁŘE - ceny
CESTOVNÍ KANCELÁŘE - ceny
informativní cena - není známa přesná cena
- u zájezdů forfaitových (zájezdy na míru) – cena je trochu nižší než standardní
- CK nakupují v zahraničí ubytovací a stravovací služby a na základě smlouvy (smlouva s cenami) s nimi pracují
- CK dohadují ceny už na konci sezóny
Dvojí ceny:
1. alotmanské = cena bez rizika
- fakturovaná částka odpovídá skutečnému počtu klientů
2. garanční = problémové (důvod krachu některých CK)
- zahraniční partner fakturuje všechny služby bez ohledu na čerpání (objednáme 10, ale obsadíme 8 pokojů, zaplatíme 10 – jedinou šancí je pak „last minute“)
Nabídka a prodej zájezdů
• prodej =: cílevědomá účelná součinnost pracovníků CK a zákazníků, zaměřená na konečnou realizaci služeb
• prodej zájezdů začíná jejich nabídkou, která je výsledkem předcházejících příprav a končí spokojeností klienta
• nabídka = připravování katalogů, letáků, nabídkové listy, internetové stránky, teletex, reklama v TV
• prodej = realizace
informativní cena - není známa přesná cena
- u zájezdů forfaitových (zájezdy na míru) – cena je trochu nižší než standardní
- CK nakupují v zahraničí ubytovací a stravovací služby a na základě smlouvy (smlouva s cenami) s nimi pracují
- CK dohadují ceny už na konci sezóny
Dvojí ceny:
1. alotmanské = cena bez rizika
- fakturovaná částka odpovídá skutečnému počtu klientů
2. garanční = problémové (důvod krachu některých CK)
- zahraniční partner fakturuje všechny služby bez ohledu na čerpání (objednáme 10, ale obsadíme 8 pokojů, zaplatíme 10 – jedinou šancí je pak „last minute“)
Nabídka a prodej zájezdů
• prodej =: cílevědomá účelná součinnost pracovníků CK a zákazníků, zaměřená na konečnou realizaci služeb
• prodej zájezdů začíná jejich nabídkou, která je výsledkem předcházejících příprav a končí spokojeností klienta
• nabídka = připravování katalogů, letáků, nabídkové listy, internetové stránky, teletex, reklama v TV
• prodej = realizace
CESTOVNÍ KANCELÁŘE
CESTOVNÍ KANCELÁŘE
Zprostředkovatelská funkce
- TUI, TERA, NECKERMAN, WOLF, THOMAS COOK – zahraniční CK
- zkrachovalé kanceláře: EAST WEST TRAVEL, TRAVELA, PROG
- nový zákon 159/1999 Sb.
- aby se pojišťovny dohodly na plnění pojistných záležitostí ve vztahu k tomuto zákonu, utvořil se POOL na pojištění CK (POOL = sdružení pojišťoven tak, aby mohly pojistit CK)
- sídlo Evropské pojišťovny – Praha
- pokus o založení cestovní pojišťovny (CK EUTOUR) – snaha o prosazení nevyšla – krach
Zájezdová činnost
- ceny zájezdu na českém trhu – cenová liberalizace – odvozuje se z poptávky a nákladové kalkulace, cena je ovlivňována různou mírou poptávky
- při kalkulaci se bere v úvahu:
• náklady na nakupované služby – doprava, ubytování, stravování
• vlastní náklady – telefon, fax
• reklama
• mzdy zaměstnanců a průvodců
• marže (přirážka) – zisk
- předběžná kalkulace * výsledná kalkulace
- předběžná cena (informativní) * pevná cena (ve vztahu k zákazníkovi)
- započítává se i riziko neobsazenosti
INDIVIDUÁLNÍ UBYTOVÁNÍ
INDIVIDUÁLNÍ UBYTOVÁNÍ
Poskytujeme prostor nebo jeho část, která je ve vlastnictví nebo užívání občana a je vybaveno pro účely přechodného ubytování za úplatu včetně případných navazujících služeb.
Formy ubytování v soukromí:
• VLASTNÍ PŘÍBYTEK = zahrnuje rekreační chaty, chalupy, domy užívané členy domácnosti
• PRONAJÍMANÉ POKOJE V RODINNÝCH DOMECH = jako úroveň penzionů – turista tráví pobyt s rodinou, nelze realizovat vlastní stravování
• UBYTOVÁNÍ PŘÍBUZNÝMI/PŘÁTELI = bezplatné (daňové úniky)
Jiné typy ubytování v soukromí (v ČR nejsou příliš tradiční):
• HAUSBÓTY – např. holandské
Péče o klienty u individuálního ubytování:
- výměna ložního prádla - po 7 dnech
- výměna ručníků - po 3 dnech
- samoúklid - ubytovatel zajistí úklidové prostředky nebo nabídne služby úklidové čety
KULTURNĚ-HISTORICKÉ OBJEKTY
KULTURNĚ-HISTORICKÉ OBJEKTY
- jako zařízení pro ubytování hostů
- zámečky, lovecké chaty, objekty lidové architektury => zpravidla 4-5hvězdičkové
- rozsahem a úrovní služeb a podmínkami ubytování se řídí vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu
- jsou zařazeny do mezinárodních řetězců ubytovacích zařízení (Č. Krumlov – Česká růže – UNESCO)
+ mimo těchto hromadných ubytovacích zařízení existují ještě specializovaná ubytovací zařízení:
• LÉČEBNÁ ZAŘÍZENÍ
= zajišťují léčebné kůry a péči - lázně, sanatoria, termální lázně, horská sanatoria
• PRACOVNÍ A PRÁZDNINOVÉ KEMPY
= v rámci prázdninových aktivit - skautské tábory, archeologické tábory
• VEŘEJNÉ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY
= přenocování ve vlacích a na palubách lodí
• KONFERENČNÍ CENTRA
= konference, kongresy, náboženské akce => určené pouze účastníkům uvedených akcí
UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ
UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Každé ubytovací zařízení musí mít na viditelném místě značeno kategorii a třídu + adresu + IČO provozovatele + jméno a příjmení odpovědného vedoucího + kontaktní telefon. Také by měl být zajištěn 24hodinový provoz.
• HOTEL = ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s návaznými stravovacími službami
• HOTEL GARNI = min. 10 pokojů pro hosty, stanovuje rozsah služeb stanovenou třídou s omezeným rozsahem stravování (bez snídaně atd., ale může být smluvní restaurace kam své hosty posílají)
• DEPANDANCE = vedlejší budova hotelu (motelu, penzionu)
- nemá vlastní recepci
- souvisí s hlavním ubytovacím zařízením – zabezpečuje fungování služeb v plném rozsahu podle kategorie
- neměla by být vzdálena více než 300 m od hlavní budovy
• MOTEL = nejméně 10 pokojů, výjimkou je jednohvězdičkový motel – může mít míň pokojů
- slouží k přechodnému ubytování motoristů – umístěný v bezprostřední blízkosti silnice s možností parkování
• BOTEL= trvale na zakotvené lodi
- má kajuty s 1-2 lůžky, je zpravidla vícehvězdičkový
• PENZION = větší či menší ubytovací zařízení pro klienty s požadavkem na tiché a pohodlné prostředí, klienti nežádají doplňkové služby
•TURISTICKÁ UBYTOVNA = jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v ubytovacích místnostech
- není pravidlem, že je zajištěno jídlo
• CHATOVÁ OSADA = přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele
• KEMP = ubytovací zařízení hostů je zpravidla jejich vlastní zařízení – stan, karavan
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA CESTOVNÍ RUCH - vnitřní
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA CESTOVNÍ RUCH
(2) VNITŘNÍ
SPECIFIKACE V CESTOVNÍM RUCHU
Podstata služeb, které jsou vázány na:
• místo, kde se vyskytují atraktivity (pro realizaci CR)
• časovost (místní a časová propojení)
• pomíjivost (nelze vyrábět na sklad, pokud ji nevyužiji, je ztracena)
• osobní služba (vázány na osobní potřeby účastníků CR – zajistit bezproblémové fungování služeb)
SOUČASNÝ STAV SLUŽEB CR V ČESKÉ REPUBLICE
- oblast služeb je téměř plně privatizována
- význam služeb se dostává do povědomí široké veřejnosti - malý zájem ze strany místních a státních orgánů o rozvoj CR (legislativní chyby, nezájem o rozvoj informačních systémů místních orgánů) - nabídka ubytovacích a stravovacích možností převyšuje poptávku
- po privatizační euforii, kdy začaly v CR podnikat neodborníci => dnes začínají podnikat více lidé z profese (zákon o CR – „odrazový můstek“ ne „styčný bod“) - postupná stabilizace podnikatelských struktur - přetrvávající nepoctivost řady podnikatelů v CR - nedostatečná kontrola nad podnikáním v oblasti CR ze strany místních a finančních orgánů
- podceňování významu domácí klientely (hoteliéři upřednostňují zahraniční klienty, dávají ji vyšší ceny) - mění se zahraniční klientela (mladší a chudší vrstvy) - růst výkonu hotelových zařízení při současném poklesu využití pokojové kapacity - nesoulad úrovně a kvality poskytovaných služeb s jejich cenou - dvojí ceny ubytovacích služeb, které negativně působí na zahraniční klientelu - legislativní mezery vytvořily prostor pro nekalou konkurenci
- zahraniční investory odrazuje vysoká daň z vysoké hodnoty na ubytovací služby - ztráta důvěry ve výhodnost investování do hotelového podnikání - úvěrová politika je pro podnikatele v CR téměř neúnosná (když už úvěr dostane, je velké % splácení) - stále častěji jsou zaměstnávány sezónní a nekvalifikované pracovní síly (ty jsou např. z Polska, Slovenska, Ukrajiny)
(2) VNITŘNÍ
SPECIFIKACE V CESTOVNÍM RUCHU
Podstata služeb, které jsou vázány na:
• místo, kde se vyskytují atraktivity (pro realizaci CR)
• časovost (místní a časová propojení)
• pomíjivost (nelze vyrábět na sklad, pokud ji nevyužiji, je ztracena)
• osobní služba (vázány na osobní potřeby účastníků CR – zajistit bezproblémové fungování služeb)
SOUČASNÝ STAV SLUŽEB CR V ČESKÉ REPUBLICE
- oblast služeb je téměř plně privatizována
- význam služeb se dostává do povědomí široké veřejnosti - malý zájem ze strany místních a státních orgánů o rozvoj CR (legislativní chyby, nezájem o rozvoj informačních systémů místních orgánů) - nabídka ubytovacích a stravovacích možností převyšuje poptávku
- po privatizační euforii, kdy začaly v CR podnikat neodborníci => dnes začínají podnikat více lidé z profese (zákon o CR – „odrazový můstek“ ne „styčný bod“) - postupná stabilizace podnikatelských struktur - přetrvávající nepoctivost řady podnikatelů v CR - nedostatečná kontrola nad podnikáním v oblasti CR ze strany místních a finančních orgánů
- podceňování významu domácí klientely (hoteliéři upřednostňují zahraniční klienty, dávají ji vyšší ceny) - mění se zahraniční klientela (mladší a chudší vrstvy) - růst výkonu hotelových zařízení při současném poklesu využití pokojové kapacity - nesoulad úrovně a kvality poskytovaných služeb s jejich cenou - dvojí ceny ubytovacích služeb, které negativně působí na zahraniční klientelu - legislativní mezery vytvořily prostor pro nekalou konkurenci
- zahraniční investory odrazuje vysoká daň z vysoké hodnoty na ubytovací služby - ztráta důvěry ve výhodnost investování do hotelového podnikání - úvěrová politika je pro podnikatele v CR téměř neúnosná (když už úvěr dostane, je velké % splácení) - stále častěji jsou zaměstnávány sezónní a nekvalifikované pracovní síly (ty jsou např. z Polska, Slovenska, Ukrajiny)
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA CESTOVNÍ RUCH
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA CESTOVNÍ RUCH
(1) VNĚJŠÍ – nesouvisí přímo s CR, ale ovlivňují jej
4 oblasti:
a) demografické a sociální – stárnutí obyvatelstva, zvyšování počtu pracujících žen, zvyšování příjmů, růst podílu jednočlenných domácností, růst vzdělanosti populace, trend pozdějšího zakládání rodiny, zakládání bezdětných manželství, zvýšení objemu migrace obyvatel, zvýšení objemu volného času
b) ekonomické – produkt CR produkt zbytný, tzn. v případě ekonomické recese lidé omezují spotřebu tohoto produktu => při - vydaných prostředcích, pokud ukazatele související s cenou zůstanou nezměněny => - nárůst spotřeby o 1% => - nárůst spotřeby produktu CR o 1% + v případě nárůstu osobní spotřeby o 5% => nárůst spotřeby produktu CR o 10%!
c) politické – ve střední a východní Evropě probíhají změny => usnadnily cestování => volný pohyb mezi západní a východní Evropou, dochází k vytvoření jednotného trhu v rámci EU => volný pohyb osob, služeb a kapitálu => sjednocování předpisů a uvolňování vzájemného obchodu, což se příznivě odráží v podnikatelských aktivitách CR
d) technický rozvoj – nejvíce v letecké dopravě (dnes nastal mírný pokles) => hledají se nové možnosti + trend výpočetních systémů (Internet) + důraz na bezpečnost cestování
TYP TURISTIKY
TYP TURISTIKY
1. přírodní – národní parky
+ venkovská – agroturistika (Rakousko), ekoagroturistika
2. kulturní – poznávací zájezdy za historií i současností do určité destinace (např. Francie – zámky)
3. religiózní – s určitým prvkem náboženství – např. Vatikán, Mekka v Saudské Arábii, Jeruzalém
4. sportovní
5. turistika pro zdraví – léčebné pobyty
6. incentivní – firmy pro své zaměstnance zajišťují zájezdy
=> motivační turistika – výběr: za odměnu, kvůli zvýšení vzdělání atd.
7. azylová – např. Rómové
8. vesmírná - květen 2001 – Američan strávil několik hodin ve vesmíru
- r. 2004 – vyletí 1. vesmírná turistická raketa
9. pivní – hlavně na Západě
10. vinná
11. sýrová
12. sexuální – oblast JV Asie (Thajsko) – ročně okolo 10 mil. turistů
TYPOLOGIE TURISTŮ
TYPOLOGIE TURISTŮ
Ministerstvo obchodu a turistiky Španělska:
1. vysoce nároční klienti s relativně vysokými příjmy, kteří od cestovní kanceláře vyžadují maximum (z hlediska kvality služeb), jsou ochotni zaplatit, většinou nejsou národky na časové omezení (týden – 10 dní = žádný rozdíl), málo početná skupina
2. za málo peněz co nejvíce – plně využívají služeb CK, snaží se rekreovat, ale i něco poznat (fakultativní výlety, procházky) – aktivní i pasivní odpočinek, tato skupina je nejpočetnější
3. turističtí flegmatici – nezajímá je skoro nic, jen ležet na pláži, početně nevelká skupina
Další členění turistů:
1. turista objevitel - motiv: něco poznávat, nové objevovat
- velmi vyhraněný jedinec
- poznávací zájezdy
- preferuje autokar, popřípadě vlastní dopravu
2. turista individuální - vše si zajišťuje sám nebo základní služby prostřednictvím CK - většinou mladšího věku
3. turista masový - služby čerpají od CK, chtějí spojit odpočinek a poznání
4. turista charterový
- většinou podnikatelé, nemají čas na delší dovolenou, využívají nepravidelné lety třeba jen na víkend
- vyžadují vysoký standard, jsou ochotni zaplatit
5. turista elitní - mají dost financí, nehledí na čas
- typ „všude byli, všechno znají"
PODMÍNKY CESTOVNÍHO RUCHU, MOTIVY PRO CESTOVÁNÍ – „KONÍČEK“, CESTOVÁNÍ – MOTIVY
PODMÍNKY CESTOVNÍHO RUCHU
1. politické a společenské podmínky + otázka náboženství
2. fond volného času člověka
3. finanční (ekonomická) situace člověka – existují i banky, které půjčují na dovolenou peníze
4. technologický pokrok společnosti – ústup od vlastní dopravy, autobusů, spíše mají přednost letadla
5. životní styl člověka – složení populace
6. módnost
MOTIVY PRO CESTOVÁNÍ – „KONÍČEK“
1. takoví klienti, pro které není problém si na cestování finance vyčlenit a svoji vysněnou cestu realizovat
2. cestování je velkým koníčkem, ale brzdí to nedostatek financí
3. cestování neznamená vůbec nic, lidi jsou nejraději doma
- národ, který nejvíce cestuje = NEMCI
- nejnavštěvovanější země = FRANCIE
CESTOVÁNÍ – MOTIVY
• poznání něčeho nového
• odpočinek
• sport
• pobyt v přírodě
+ 1 prvek bývá dominantní a ostatní jsou doplňkové
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)