 VÝLUKA -

 VÝLUKA - částečné nebo úplné zastavení práce ze strany zamtele
 podmínky:
 Zamtel musí vyhlásit výluku
 Informovat odborovou organizaci (datum, důvod, cíl, jmenný seznam zamců, kterých se ta výluka týká)
- zákaz výluky: stejné jako u stávky
 postavení zamců: výluka je chápaná jako překážka ze strany zamtele, zamci jsou zabezpečeni náhradou mzdy a to ve výši poloviny průměrného výdělku

 legálnost  odborová organizace se může odvolat na soud, soud dojde k závěru že je nelegální, pak ji musí zamtel ukončit, pokud by neukončil, pak by zamci mohli zpětně žádat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku
Další zástupci zaměstnanců v pracovněprávních vztazích mimo odborovou organizaci
- u zamtelů, kde nepůsobí odborová organizace
- zástupci reprezentují zamce v oblasti konzultace a práva
- zástupci nemají právní subjektivitu
- oblast projednávání a informací
- oba zástupci jsou voleni (konečný počet zástupců závisí na zamteli, který to projednává s komisí)
- funkční období je 3 roky, volí se ze zamců, volit mohou všichni zamci v pracovním poměru, volby jsou přímé, rovné, tajné a odehrávají se v pracovní době na pracovišti

Rada zaměstnanců
- nejméně 3 nejvíce 15 členů  počet je lichý

Zástupce pro oblast BOZP
- může být volen pouze u zamtele, který má více jak 10 zamců
- celkový počet zástupců závisí na počtu zamců, na 10 zamců nejvýše jeden zástupce
- tyto dva instituty nejsou v praxi příliš užívány

2. Strany se dohodnou na řízení před rozhodcem

 zásadně není povinné
 může být zahájeno na základě dohody
 pokud se jedná o pracoviště, kde je stávka a výluka zakázána, potom může jedna ze smluvních stran požádat ministerstvo o řízení před rozhodcem (zdravotnictví, zamce jaderných elektráren, soudců, státních zástupců, vojáků, hasičů)
 rozhodnutí rozhodce nahrazuje kolektivní smlouvu
 rozhodce může být pouze FO, která je zapsaná v seznamu ministerstva práce, předpoklady: plnoletost, bezúhonnost, způsobilost, VŠ vzdělání, osobní vlastnosti, zkouška  ověření znalostí z oblastí pracovněprávních vztahů opakující se co 3 roky
 rozhodnutí musí vydat do 15 dnů po seznámení s případem
 zašle smluvním stranám rozhodnutí, převzetí  nabývá právní moci, vzniká kolektivní smlouva, rozhodnutí je konečné a není možnost opravného prostředku
3. Jedna ze stran požádá o řízení před rozhodcem
4. Použití krajního prostředku (stávka, výluka)
 ke stávce můžou přistoupit odborové organizace, když není zákonem zakázána stávka
 STÁVKA  částečné nebo úplné přerušení práce ze strany zamců
 právo je zaručeno Listinou základních práv a svobod

 k tomu aby byla stávka zahájena je třeba splnit několik podmínek:

 Musí vyhlásit odborový orgán
 Musí informovat o zahájení stávky (datum, důvody, cíle)
 Je třeba informovat o počtu stávkujících zamců (i jmenný seznam)
 A dodat seznamy pracovišť, které nebudou v provozu
 Žádný zamec nesmí být nucen účasti na stávce
 Nelze bránit žádnému zamci účasti na stávce
 kdy nelze stávkovat v žádném případě
 Pokud by byla branná pohotovost státu
 Pokud by byla živelná pohroma
 postavení zamců,kteří stávkují  jejich nepřítomnost je posuzována jako omluvená absence, nedostává mzdu a ani náhradu mzdy,
 nestávkujícím zamcům se zamtel snaží umožnit normální výkon práce, pokud to není možné, můžou být převedeni na jinou práci po tu dobu stávky, nepracují  překážka na straně zamce, dostávají náhradu mzdy
 posuzování legálnosti nebo nelegálnosti stávky
 Posuzuje pouze soud na základě předložených skutečností
 Pokud soud dojde k závěru, že je stávka nelegální  odborové organizace musí stávku okamžitě ukončit, pokud by se pokračovalo po rozhodnutí, pak by neúčast byla posuzována jako neomluvená absence a zamtel by mohl zvolit okamžité zrušení pracovního poměru, výpovědí nebo požadavky na náhradu škody

Prostor pro vyjednávání podle typu zamtelů

- prostor mají větší odborové organizace u zamtelů podnikatelů, než u zamtelů u státních
organizací
Platnost
- Písemná forma
- Podpisy obou smluvních stran (zástupců) musí být na stejné listině
- Obsah kolektivní smlouvy musí být v souladu s právními předpisy
- Nároky zamců upravené kolektivní smlouvou vyššího stupně nesmí být v podnikové kolektivní smlouvě nemohou být v podnikové kolektivní smlouvě omezeny nebo kráceny
Účinnost
- podle kolektivní smlouvy lze postupovat, posuzovat nároky, lze ji aplikovat v praxi, smlouva podepsaná 31. Ledna, ale v textu smlouvy je stanovena účinnost od 1. Dubna
- kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou (převládají smlouvy na dobu určitou, dohodnuta výpovědní doba nejméně 6 měsíců)
- nepřípustná zpětná účinnost
- smluvní strany mají povinnost seznámit zamce nejpozději do 15 dnů od účinnosti
Závaznost
- Pro smluvní strany, které ji sjednaly (odborovou organizaci, zamtele / odborové svazy a svazy zamtelů)
- Pokud jde o kolektivní smlouvu vyššího stupně závazná pro zamtele, kteří jsou členy svazu zamtelů a závazná pro všechny odborové organizace, které jsou členy odborového svazu

- Platí pro všechny zaměstnance, ...

- Platí pro všechny zaměstnance, i pro ty kteří nejsou odborově zaměstnáni
- Kolektivní smlouva vyššího stupně rozšířená působnost na zamtele, kteří nejsou členy svazu zamtelů, ale spadají do příslušného rezortu  situace může nastat, když jedna ze stran požádá o toto rozšíření závaznosti ministerstvo práce a sociálních věcí
- pokud není možné uzavřít kolektivní smlouvu  neúspěšné kolektivní vyjednávání  vzniká kolektivní pracovní spor (spor o uzavření kolektivní smlouvy
ŘEŠENÍ:
1. Řešení před zprostředkovatelem – je to osoba, kterou si mohou smluvní strany dohodnout a pokud se nedohodnou, jedna z těch smluvních stran požádá o určení zprostředkovatele ministerstvo práce a sociálních věcí
Zprostředkovatelem může být:
 Plnoletý občan, který je způsobilý k právním úkonům
 zapsaná osoba v seznamu zprostředkovatelů, který má k dispozici minis.
 FO – bezúhonná, ukončené VŠ právnického či ekonomického směru osobní vlastnosti pro nestranné rozhodnutí
 PO – nejčastěji subjekt jehož předmětem činnosti je výzkumná nebo
poradenská činnost v oblasti pracovněprávních vztahů
 řízení je neformální
 zprostředkovatel získává podklady od obou stran
 snaží se najít kompromis
 řešení nabídne smluvním stranám, pokud ho přijmou, vzniká na návrh KOLEK. SMLOUVU
 řízení je neúspěšné pokud spor nevyřeší do 20 dnů od seznámení se s předmětem sporu

2) Konzultace (projednání) -

2) Konzultace (projednání) – zamtel má povinnost, aby určité otázky byly konzultovány s odborovou organizaci. Získává informace o názoru odboru. Dá se říct, že účelem je najít společné řešení, aniž by mezi nimi existovaly rozpory. Zamtel není stanoviskem odborové organizace vázán. Příklady: je povinen projednávat pravdivý hospodářských vývoj, strukturální změny, které by mohli ovlivnit zaměstnanost, otázky které se týkají systému odměňování, je třeba projednat výpověď je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizaci.
3) spolurozhodování – situace, kdy zamtel ke svému rozhodnutí musí mít souhlas ze strany odboru. Příklady: vydání pracovního řádu, rozvrh čerpání dovolených, zaměstnavatel dával výpověď zamci, který je funkcionářem, musí mít souhlas této odborové organizace. Když zamtel chce posoudit absenci jako neomluvenou musí to mít odsouhlaseno od odborové organizace.
4) rozhodování – odborové organizace samostatně rozhodují o věcech, o kterých by mohl rozhodovat zamtel. Je typické pro oblast bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Odbory mohou zakázat práci přesčas práci v noci, práci v určitém provozu. Tato rozhodnutí jsou zaměstnavatele povinní respektovat. Do té doby než rozhodne inspektorát práce.

5) kontrola –

5) kontrola – uplatňuje se především v oblasti BOZP. Mohou vstupovat na všechna pracoviště zamtele, mohou nahlížet do podkladu, které se týkají bezpečnosti práce, sami se účastní vyšetřování při pracovním úrazu, mají právo účastnit se jednání o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Vztahy kolektivních vyjednávání, které směřují k uzavření kolektivní smlouvy
- na nižší úrovni hovoříme o podnikové kolektivní smlouvě a tu uzavírá na straně jedné zamtel a odborová organizace. Statutární orgán - A.s – předseda představenstva., státní podnik – ředitel. Zamtel je tím, kdo podepisuje statutární smlouvu. Odborová organizace – předseda.
- Vyšší stupeň uzavírají svazy odboru a organizací a příslušné svazy zaměstnavatelů. Odborové svazy – předseda, a na straně zaměstnavatelské je jejich předseda.

12. 5. 2008
Kolektivní smlouva
Uzavírání
- Právo předložit návrh má kterákoliv ze smluvních stran, pokud dosud nebyla uzavřena žádná kolektivní smlouva, tak není stanoven termín pro podání
- Pokud je kolektivní smlouva už uzavřena u zaměstnavatele, smluvní strana má povinnost 60 dnů před ukončením platnosti stávající kolektivní smlouvy zahájit jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy (je jedno, která to je strana, v kolektivní smlouvě může být dohodnuto, která strana dojde s návrhem nové)  na dobu určitou uzavřená smlouva

- Smlouva může být uzavřena na ...

- Smlouva může být uzavřena na dobu neurčitou  v obsahu musí být klauzule, která stanoví datum rozhodující pro počítání 60 dnů
- jedna strana pošle druhé straně návrh, druhá strana musí do 7 dnů zareagovat na návrh (reaguje připomínkami, podává protinávrh), který putuje k té první straně a ta se vyjádří k připomínkám, platí 7 denní lhůta, není stanoven termín, do kdy musí být uzavřena smlouva

Kolektivní smlouva  dvoustranný právní úkon uzavíraný zamtelem a odborovou organizací, cílem je úprava pracovněprávních vztahů
a) Kolektivní smlouva podniková
- Na úrovni jednoho podniku zamtele

b) Kolektivní smlouva vyššího stupně
- Odborové svazy se svazy zamtelů, pro určitý rezort

- podniková vychází z obsahu kolektivní smlouvy vyššího stupně, podniková smlouva nemůže zhoršit nároky zamců, které jsou obsaženy ve smlouvě vyššího stupně, může jenom zlepšit

3) princip evidenční

- týká se vzniku odborové organizace
a) odborová organizace se musí založit - stačí 3 zaměstnanci. To se hlásí ministerstvu vnitra
b) vzniká dnem, který následuje po doručení toho oznámení na ministerstvo vnitra.
c) MV to pouze zaeviduje.

U zamtele více odborových organizací
• zamtel chce přijmout opatření týkající se všech zamců – musí to projednat se všemi odborovými organizacemi.
• pokud by nastala situace,že by došlo ke konfliktu ve stanoviscích, platí stanovisko té nejsilnější a největší odborové organizace.
• Týká se jednotlivce – uplatní se zásada členství. Pokud se jedná o zamce, který není členem žádné odborové organizace, zamec má možnost volby, může si vybrat organizaci, která bude za něj jednat, může vyloučit účast odborů. Pokud nezvolí ani jednu možnost platí, že za ní bude jednat ta nejpočetnější odborová organizace.

Tripartita

- není subjektem právních vztahů
- je to partnerství tří subjektů
 jsou to zamci, kteří jsou reprezentování odbory
 dále to jsou zamtelé, kteří jsou reprezentování svazy zamců
 třetí subjekt je stát, který reprezentuje vláda nebo konkrétní ministři.
- O jakých otázkách se jedná: jsou to otázky politického, ekonomického a sociálního charakteru.
- Výsledkem mohou být Generální dohody (když se dohodnou) – zavazuje pouze smluvní strany a plnění toho na čem se dohodly nelze vynutit, charakter je politický. Je to jakýsi materiál, který může být dál zpracováván, že část dohody bude obsažena do pracovního předpisu a tím pádem se stane závaznou. Závazky budou převzaty do textu kolektivních smluv vyššího stupně, případně do kolektivních smluv na úrovni i jednotlivých podniků →touto cestou získají prvek závaznosti.

Druhy kolektivních pracovněprávních vztahů
Vztahy, kterými se realizuje podíl zaměstnanců na rozhodnutí zaměstnavatele
- realizují se prostřednictvím různých mechanismu.Jedná se o účast nepřímou, zprostředkovatelnou, realizují odbory. Mechanismy, které se uplatňují:
1) informace - znamená to, že odbory mohou od zaměstnavatele požadovat vydání informací, ale nemají možnost ty údaje ovlivnit. Mají právo tu informaci dostat. Příklady: informace o ekonomické a hospodářské situaci zaměstnavatele. O dopadech zamtele za životní prostředí, o změnách předmětu činnosti zaměstnavatele, o vývoji mezd.

- ZP

- ZP
- nejdůležitější zákon o kolektivním vyjednávání

Subjekty:
Odbory – jsou dobrovolné sdružení občanů a toto sdružení je charakterizováno 5 principy:
2) svoboda sdružování
– jedná se o základní lidskou svobodu, která je garantována jak mezinárodními právními dokumenty, tak vnitrostátní úpravou. Úmluva mezinárodní organizace práce o odborové svobodě a ochraně odborového práva. Úmluva mezinárodní organizace práce o právu na organizaci a kolektivní vyjednávání. Vnitrostátní úprava – Listina základních práv a svobod, zákon 83/1990 Sb O sdružování občanů
– odborovou organizace lze považovat takovou organizaci, která byla vytvořena na základě svobodného výběru zaměstnanců – nikomu nelze bránit členství v odborech a nikdo nemůže být nucen, aby se stal členem odborové organizace.
– Odborové organizace mohou vzniknout pouze na profesním základě. – sdružují zaměstnance stejné profese, nebo rozdělená profese, ale jde o zaměstnance stejného podniku.
– Další profesní organizace: profesní komory advokátů, notářů, veterinářů, lékařů – základní rozdíl mezi profesními organizacemi a odborovými organizacemi je v prvku dobrovolnosti. Zde je členství povinné!!!!

Forma a obsah:

- tato dohoda má volnější úpravu v ZP, než DPČ a od toho se odvíjí požadavky na formu a obsah.
Má volnější úpravu

Forma:
- může být písemná i ústní forma

Obsah:
- pouze odměna co zákon vyžaduje.
- Pracovní úkol další obsahová náležitost
- Termín provedení práce
- Předpokládány rozsah práce v hodinách ( DPP má časové omezení,je stanoven maximální rozsah v hodinách a je to 150 hodin za rok, tenhle ten limit je v rámci jednoho zaměstnavatele)

Odměna:
- dohoda je splatná po odevzdání splněného úkolu. Není vyloučeno si v dohodě sjednat, že po odevzdání částí práce bude zaplacena část dohody
Náhrady škody:
- v případě že dojde na škodě z obou stran, postupuje se obdobně jako u pracovního poměru.

Zánik dohody o provedení práce:

- nejtypičtější způsob je splnění pracovního úkolu v dohodnutém termínu
- dohoda, že se skončí
- možnost odstoupení od dohody
• ze strany zamtele - odstoupit v případě, že nebude pracovní úkol odevzdán v termínu
• jde o odstoupení ze strany zamce - zamtel nevytvoří dohodnuté pracovní podmínky na trhu práce a zaměstnanec může odstoupit.

Kolektivní pracovní právo
- jedná se o část pracovního práva, která upravuje specifické právní vztahy, specifické v tom že zde vystupují specifičtí účastnicí – organizace zamců na straně jedné a na straně druhé je to zamtel . Organizace zaměstnanců – odbory.
- Těmi subjekty mohou být nadstavbové struktury - jsou na straně zamců – Svazy odborových organizací a na straně zamtelů – Svazy zaměstnavatelů. Vyšší struktury organizací vyjednávají kolektivní smlouvy vyššího stupně.

Předmět kolektivního pracovního práva
- jde o vymezení toho, čím se toto právo zabývá, co řeší a co upravuje.
- Jsou to pracovní právní vztahy, které můžeme rozdělit do dvou skupin:
1) vztahy kolektivního vyjednávání – prostřednictvím těchto vztahů dochází k uzavření kolektivní smlouvy
2) vztahy, kterými se realizuje podíl zaměstnanců na rozhodování zaměstnavatele

Stěžejní právní úprava:

- ZP
- nejdůležitější zákon o kolektivním vyjednávání

Subjekty:
Odbory – jsou dobrovolné sdružení občanů a toto sdružení je charakterizováno 5 principy:
1) svoboda sdružování
– jedná se o základní lidskou svobodu, která je garantována jak mezinárodními právními dokumenty, tak vnitrostátní úpravou. Úmluva mezinárodní organizace práce o odborové svobodě a ochraně odborového práva. Úmluva mezinárodní organizace práce o právu na organizaci a kolektivní vyjednávání. Vnitrostátní úprava – Listina základních práv a svobod, zákon 83/1990 Sb O sdružování občanů
– odborovou organizace lze považovat takovou organizaci, která byla vytvořena na základě svobodného výběru zaměstnanců – nikomu nelze bránit členství v odborech a nikdo nemůže být nucen, aby se stal členem odborové organizace.
– Odborové organizace mohou vzniknout pouze na profesním základě. – sdružují zaměstnance stejné profese, nebo rozdělená profese, ale jde o zaměstnance stejného podniku.
– Další profesní organizace: profesní komory advokátů, notářů, veterinářů, lékařů – základní rozdíl mezi profesními organizacemi a odborovými organizacemi je v prvku dobrovolnosti. Zde je členství povinné!!!!

Úprava v ZP nelze použít na dohody o pracích:

- odstoupení
- pracovní doba
- doba odpočinku
- odměna za práci
- skončení pracovního poměru

1) Dohoda o pracovní činnosti
- dohoda, která musí být uzavřena písemně – jinak je neplatná
- typ dohody – jedná se o práci menšího rozsahu – opakující se charakter
- pracovní doba nesmí přesahovat polovinu týdenní pracovní doby
Obsah:
- ZP povinný obsah stanoví:
● Sjednaná práce
● Odměna za vykonanou práci
● Rozsah pracovní doby
● Doba na kterou se tato dohoda uzavírá (může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou)

- Pokud během dohody nastane změna.

- Pokud během dohody nastane změna. Změna musí být provedena souhlasem obou účastníku
- Náhrada škody →postupuje se podle stanoveného pracovního poměru

Ukončení této dohody:
- daná velká smluvní volnost
- ZP stanoví možnost upravit si otázky okolo této dohody přímo v té dohodě.
- Pokud této možnosti účastnicí nevyužití →pak podle ZP

Úprava následovně:
- ukončit dohodou
- výpověď ze strany zamce nebo zamtele →má zjednodušená pravidla – výpověď může dát jak zamec, tak zamtel z jakéhokoliv důvodu.
- Výpovědní doba je 15 dnů a začíná běžet dnem, kdy byla výpověď doručena.

5.5.2008 Přednáška č. 10
Příští týden poslední přednáška!!!!!!!

2) Dohoda o provedení práce
- typ smlouvy, která se používá u ojedinělého pracovního úkolu. Musí být individuálně určen ten úkol. Může jít o práci manuální tak zpracování posudku.

– Mateřská dovolená –

– Mateřská dovolená – má nárok žena v souvislosti s porodem a péči o narozené dítě. Délka je 28 týdnů, pokud žena porodila dvě nebo více děti najednou je to 37 týdnů. Nástup na mateřskou se nastupuje 6 týdnů před očekávaným porodem. Během mateřské je žena zabezpečená dávkou z nemocenského pojištění „mateřská“ Nárok na mateřskou dovolenou má i žena, která převezme dítě do náhradní péče, má nárok na 22 týdnu mateřské dovolené jinak 37 týdnu u více dětí (děti do jednoho roku). Pokud žena ukončí mateřskou dovolenou a nastoupí do zaměstnání musí zaměstnavatel zabezpečit vrácení ženy na stejnou práci a stejné pracoviště. Pokud by se stalo že práce nebo pracoviště zaniklo, tak se musí jednat o práci v pracovní smlouvě.
– Po skončení mateřské může žena požádat o rodičovskou dovolenou, může být čerpána do 3 let věku dítěte. Záleží na ženě, jak dlouho jí bude čerpat. V této době má žena nárok na zabezpečení dávka ze státní sociální podpory, která se vyplácí ženám na rodičovské dovolené. Na rodičovskou dovolenou má nárok i náhradní matka. Na rodičovskou dovolenou má nárok i muž (otec). Otec může čerpat tuto dovolenou ode dne narození. Mohou jí čerpat součastně ale rodičovský příspěvek naleží jen jednomu.
– Těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě do věku 8 let – mohou být vysílány na pracovní cesty pouze se svým souhlasem. V zákoníku práce.
– Přestávky na kojení – určený kojícím matkám. Žena, která má dítě do 1 roku, má nárok za směnu na dvě půl hodinové přestávky. A další tří měsíce má nárok na jednu půl hodinovou přestávku - jsou normálně placené.

Ukončení pracovního poměru s ženou, ...

Ukončení pracovního poměru s ženou, která je těhotná nebo čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, tady je ochrana žen, pracovní poměr může být ukončen v případě že by docházelo k zrušení zamtele nebo přemístění, nebo by šlo o zvláštní porušení pracovní kázně těhotné ženy.

Mladiství
 Souhrn zvláštních práv na straně zaměstnanců a specifických práv na straně zaměstnavatelů
 Zamci ve věkové skupině 15 – 18 let
 Úprava je ovlivněná ukazatelem společenským a biologickým.
Biologický – v tomto věkovém rozpětí, není zcela dokončen ani duševní ani fyzický vývoj jedince a zvláštní pracovní podmínky má být zabezpečeno to aby vývoj nebyl negativně ovlivněn nadměrnou námahou atd.
Společenský – v tomto věkovém rozpětí mladí lidé mají menší životní zkušenosti – menší schopnost jednat v otázkách složitých z náležitou rozvahou a posouzení rozhodnutí
 Zákazy některých práci:
● Vyhláška, kde najdeme zákazy mladistvých. Zákoník práce další zákazy: práce přes čas, práce v noci (absolutní zákaz pro osoby do 16 let věku nad 16 let 1 hodinu v noci ale v souvislosti s přípravou na budoucí povolání), dále práce v úkolu (nesmí být odměňování úkolovou formou mzdy)

Specifické povinnosti zaměstnavatelů:

● Lékařská prohlídka, pravidelně opakována jednou ročně až do dosažení dospělosti, a pokud by během trvání pracovního poměru došlo k přesunu práce musí být znovu provedená lékařská prohlídka.

DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
● Jsou dvě dohody:
1) dohodo o pracovní činnosti
2) dohoda o provedení práce

- doplňková funkce k pracovní smlouvě
- na práce menšího rozsahu se nevyžaduje výkon na plný úvazek
- nepravidelného charakteru →typ dohody

Obsah pracovněprávních vztahu, které vznikly na základě uvedených dohod
- podobný pracovnímu poměru (prac. Smlouva)
- volnější režim
- zákon ponechává dostatek prostoru pro smluvní volno (řada otázek pro tuto práci)

Účastnici mají stejné označení jako v pracovní smlouvě:
- na úpravu lze použit paragrafy, které upravují prac. smlouvu, prac. poměr, ale jsou stanovené věci, kde postupovat nelze ani přiměření

ad 4) Odborná praxe absolventů škol

- zákon ukládá zamtelům, pokud přijímají nového absolventa musí mu zajistit odbornou praxi. Zajistit určitou pozornost.
- Jakým způsobem realizuje odbornou praxi, která trvá měsíc až rok.
- Absolvent je zaměstnanec který nastupuje do pracovního poměru na práci, která odpovídá kvalifikaci absolventa, za předpokladu že celková doba praxe nedosáhla po skončení školy dvou let.

ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY
 Tykají se dvou skupin zaměstnanců:
1) ženy
2) mladiství
Ženy
 obecně se zvláštní pracovní podmínky se chápou jako soubor specifických práv na straně žen (zaměstnankyň) na druhé straně soubor specifických práv na straně zaměstnavatele
 jsou ovlivněný dvěma faktory:
1) biologický – spočívá se fyziologických zvláštnostech ženského organizmu, který ten organizmus reaguje citlivěji na fyzickou námahu a škodliviny na ženský organizmus.
2) společenský – spočívá v tom, že na ženách spočívá převážný podíl v péči o domácnost, výchovu dětí, právní úprava má podpořit společenskou funkci žen, která je spojená s mateřským posláním.

 Zákazy určitých práci.

 Zákazy určitých práci. Jsou to zákazy, které se týkají všech žen obecně. A potom jsou to zákazy týkající se těhotných žen a matek dětí. Úpravu najdeme v zákoníku práce a existuje speciální předpis „vyhláška, která stanoví seznam práci a pracovišť, které jsou zakázané těhotným a matkám do 9 měsíce po porodu a mladistvým
Konkrétní zákazy všech žen
– práce v podzemí při těžbě nerostů (existují výjimky, které se týkají žen, které vykonávají řídicí funkce, a potom zdravotnic, nesmí vykonávat manuální práci)
– těhotné ženy a matek do 9 měsíce po porodu – práce, které jsou uvedeny ve vyhlášce, a dále jsou situace lékař v konkrétním případě doporučí práci nevykonávat (převést na jinou práci) V zákoníku práce je stanoveno, že žena je zabezpečená vyrovnávací příspěvek dorovnává se mzda Je to dávka z nemocenského pojištění. (když přejde na jinou práci)
– zákaz práce přesčas pro těhotné ženy
– práce v noci pro těhotné ženy a matky do 9 měsíce po porodu, jim práce není zakázaná, pokud oni sami požádají o přeložení na denní směny, musí zaměstnavatel vyhovět.

Péče o stravování

● ZP stanoví že zamtelé mají povinnost umožnit svým zaměstnancům ve všech směnách stravování buď ve vlastních zařízeních nebo zařízeních veřejného stravování.
● Zamtelé mohou přispívat svým zamtelům na stravování. Tyto záležitosti jsou v kolektivní smlouvě.

Péče o bezpečné uložení svršku
● Jedná se o to, aby zamtel poskytl podmínky pro uložení věci, které musí zamce odložit.

Péče o odborný růst zaměstnanců
● Rozlišujeme 4 formy:
1) zaškolení, zaučení
2) prohlubování kvalifikace
3) zvyšování kvalifikace
4) odborná praxe absolventů škol

ad 1) Zaškolení, zaučení
- tato forma se týká zamců, kteří nastupují do pracovního poměru bez kvalifikace. Těmto zamcům je zamtel povinen zabezpečit získání min. kvalifikace zaškolení nebo zaučení. Po absolvování je povinen dát zamtel zamci nějaké osvědčení o zaškolení nebo zaučení.
- Týká se všech případu pokud je zamce převeden na jiný druh práce.

ad 2) Prohlubování kvalifikace

- je to průběžné doplňování kvalifikace, kterou zamec má. Zamtel si kvalifikaci udržuje případně obnovuje.
- Prohlubování kvalifikace se nemění podstata, kterou zaměstnanec má.
- Zákon stanoví povinnost prohloubit si kvalifikace. Zamtel může v rámci prohlubování kvalifikace zajistit účast na školení, nebo nějaká studia. Zamec se musí zúčastnit, je to chápáno jako práce a je mu za to vyplácená mzda.

ad 3) zvyšování kvalifikace
- se mění hodnota kvalifikace, je to získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající se kvalifikace
- Pokud se zvýšení kvalifikace děje v zájmu zamtele, tak poskytuje zaměstnanci hmotné úlevy i hmotné zabezpečení.
- Zákon upravuje na jaký typ zkoušky, kolik dnů dá zamtel volno zaměstnanci
- Pracovní úlevy – kvalifikační dohoda se sepisuje se zaměstnancem – v rámci této dohody se zamtel zavazuje poskytovat pracovní úlevy, a ze strany zamce je zachycen závazek, že po získání té kvalifikace setrvá na určitou dobu v zaměstnání. A je to pět let. Pokud by došlo k ukončení pracovního poměru než uplyne doba pracovního závazku, je zamec povinen uhradit poměrnou část nákladu zaměstnavateli

DOZOR NA BEZPEČNOSTÍ PRÁCE

- dozor probíhá na 3 úrovních:
1) kontrola přímo u zamtele „sebekontrola“
2) odborová kontrola
3) státní dozor nad všemi zamteli

ad 1. Kontrola u zamtele
- tuto kontrolu vykonávají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení den co den
- specialisté provádějí – zamci jejíž náplň je bezpečnosti práce. „bezpečnostní technikové“
- specialistu může najmout od specializovaných agentur.
ad 2. Odborová kontrola
- kde jsou odbory, tam je tato kontrola
- významné kompetence:
• kontrolují zamtele, jestli plní povinnosti
• vyšetřování pracovních úrazu, mohou se sami zúčastnit
• můžou přikázat odstranění závad, pokud nějaké zjistí.
• Když je bezprostředně ohroženo zdraví mohou práci zakázat
• Možnost zákazu práce přesčas i v noci
• Musí informovat inspektora práce
- zaměstnavatel je povinen respektovat, může se odvolat na inspektora práce

ad 3. Státní dozor

4 základní dozory:
1) státní odborný dozor – vykonávají inspektoráty práce
2) hygienický dozor – zabezpečují hygienické stanice
3) požární dozor – zabezpečují požární zbrojnice
4) báňský dozor – zabezpečují báňské úřady

Státní odborný dozor
- inspektoráty práce – působí v příslušném regionu
- Státní úřad inspekce práce a sídlí v Opavě

Inspektoři
- Zamtel je povinen předložit všechny doklady. Musí jim být k dispozici.
- Mohou vstupovat do všech prostor zamtele
- Pokud zjistí závady – lhůta k odstranění
- Mohou nařídit vyřazení stroj a zařízení z provozu
- Mohou zakázat práci na nebezpečných strojích
- Mohou ukládat sankci za porušení BOZP – pokuty do 2 mil.Kč za zjištěné nedostatky

28.4.2008 Přednáška č. 9 Přednáška č.9

Péče o zaměstnance
- jsou to různá opatření ze strany zamtelů ve prospěch zamců
oblasti:
- péče o pracovní a životní podmínky
- péče o stravování
- péče o bezpečné uložení svršku
- péče o odborný růst zamců


Péče o pracovní a životní podmínky
● povinnost zamtele pečovat o pracovní a životní podmínky je zakotvena v listině základních práv a svobod
● je to především péče o bezpečné pracovní podmínky a takové, které neohrožují zdraví nebo život zaměstnanců
● bezpečnost práce není jediná, zákoník práce říká, že má také zabezpečovat a dbát na příjemný vzhled pracoviště
● zamtel může uspokojovat kulturní zájmy, pro rekreaci. Záleží na ekonomické pozici
● zákon nastiňuje, co je možné není to povinnost

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI BOZP

● zásada – péče o BOZP je rovnocenná a neoddělitelná součást plnění hospodářských a pracovních úkolu
● Zamtelé nesmí dávat přednost plnění hospodářských a pracovních úkolu na úkor bezpečnosti práce
● Povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky. A jsou povinní přecházet rizikům (vytvořit preventivní opatření)
● Povinnost zajistit školení svým zamcům o bezpečnosti práce
● Povinnost pravidelně kontrolovat znalost bezpečnosti práce
● Četnost školení je na zamteli
● Povinnost zařadit zamce na takovou práci, která odpovídá jeho stavu a schopnostem
● Povinnost vybavit všechna pracoviště lékárničkou, musí být vybaven i prostředkem přivolání lékařské pomoci (telefon)
● Jsou povinni zjišťovat a odstraňovat následky pracovních úrazu. Vést evidenci. Provádět hlášení – inspektorát práce i na policii ČR – pokud je podezření na trestný čin i smrtelné úrazy.
● Povinnost vybavit zamce osobními ochrannými pracovními prostředky (ochranné nápoje)
● Všichni vedoucí zamci jsou odpovědní za plnění úkolu za BOZP

Kdy školení musí být:

1) při nástupu do zaměstnání
2) dojde-li ke změně pracovního zařízení
3) zavedení nové technologie a pracovního postupu

Zásada každý zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost a o své zdraví. I bezpečnost a zdraví jiných osob, kterých se týká jeho jednání.
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE
● zamci jsou povinní dodržovat předpisy k bezpečnosti práce a pracovní postupy stanovené, že byli s nimi řádné seznámení
● nepoužívat alkoholické nápoje a jiné návykové látky v pracovní době na pracovišti
● podrobit se na pokyn příslušného zaměstnavatele zda není pod vlivem alkoholu nebo drog
● dodržovat na pracovní zákaz kouření kde pracují i nekuřáci
● povinnost je používat osobní ochranné pracovní prostředky
● účastnit se školení v oblasti bezpečnosti práce
● podrobit se povinným zkouškám týkající se bezpečnosti
● oznámit nadřízenému nedostatky a závady, které by mohli ohrozit život a zdraví

POVINNOSTI PRO STÁTNÍ ZAMĚSTNANCE

- zásada nestrannosti – jsou povinní jednat a rozhodovat nestranně ve věcech, které řeší.
- Povinnost mlčenlivosti – jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozví během svého výkonů
- Povinnost nepřijímat žádné dary a jiné výhody
- Musí se zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohlo vést ke střetu se zájmem veřejným a osobním
- Nesmí být členem řídicích a kontrolních orgánu PO, které provozují podnikatelskou činnost.
- Pokud by chtěli podnik, ale z předchozím písemným souhlasem jeho zamtele.

PRACOVNÍ ŘÁD
– vnitřní předpis
– podrobná úprava pracovní kázně.
Podmínky pro platnost:
● není povinnosti zamtele vydat pracovní řád (výjimkou je státní správa – tady musí)
● pokud se rozhodné ho vydat je třeba dodržet písemnou formu
- nesmí mít zpětnou účinnost
- všichni zamci musí být s ním seznámení
- všem zamcům musí být přípustný
Pokud působí odborová organizace – musí mít souhlas k vydání pracovního řádu.

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

- jedná se o rozsáhlý komplex různých opatření
- hlavním cílem je odstranit nebo snížit ohrožení života a zdraví v pracovním procesu.

Opatření:
● technická zařízení
● osobní ochranné pracovní pomůcky
● organizační opatření zaměstnavatelů

Pracovní právo stanoví základní právní úpravu k zajištění bezpečnostní práce.
BOZP
1) souhrn práv a povinnosti účastníků pracovního poměru, které mají v oblasti bezpečnosti práce
2) je to souhrn právních povinnosti orgánu, které vykonávají dozor na bezpečnost práce.
Nejdůležitější právní úpravy (předpisy)
- listina základních práv a svobod, právo zaměstnanců na bezpečnost práce při práci
- zákoník práce – povinnosti
- zákon o státním odborném dozoru na bezpečnosti práce
- zákon o inspekci práce
- zákon o zajištění dalších podmínek BOZP – navazují na zákoník práce

ODPOVĚDNOST PŘI ODVRÁCENÍ ŠKODY

- zamtel odpovídá za věcnou škodu, kterou utrpěl zamec při odvracení škody hrozící zamteli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zamce a zamec si počínal způsoben přiměřeným okolnostem.

SMÍŠENÁ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU
- zaměstnance utrpí
- škoda na zdraví, které nelze označit jako pracovní úraz a ani jako nemoc z povolání (např. zamtel nezajišťuje dostatečnou teplotu a zaměstnanec onemocní zánětem ledvin)
- podmínky pro vznik této odpovědnosti jsou stejné jak u obecné odpovědnosti za škodu a odškodnění se provádí podle odpovědnosti za pracovní úraz.

LHŮTY K UPLATŇOVÁNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY
- každý nárok poškozeného musí být uspokojen řádně a včas
- „škůdce“ ne vždy jsou si vědomí této povinnosti, a je třeba do kdy nejpozději se o tyto nároky postarat:
1) subjektivní promlčecí lhůta – která běží ode dne, kdy se poškozený doví, že mu škoda vznikla a v jaké vyšší.
- Délka 2 roky

2) Objektivní promlčecí lhůta –

2) Objektivní promlčecí lhůta – vzniká ode dne, kdy k té škodě skutečně došlo. Nezávislé na tom, zda o tom poškozený ví.
- Délka 3 roky
- obě tyto lhůty běží součastně k uplatnění nároku.
- A pokud by se zjistilo, že škoda byla způsobená úmyslně, objektivní lhůta by byla větší 10 let.
- Lhůty musí běžet současně, aby mohl být uplatněn nárok. Pokud jde o škody na zdraví, tady platí pouze subjektivní promlčecí lhůta (vážné úrazy, léčení delší dobu, může to přesáhnout 3 roky)

PRACOVNÍ KÁZEŇ
- plnění povinnosti, které vyplývají pro zamce z pracovního poměru
- v zákoníku nenajdeme žádnou definici, upravuje ji jinak, že vymezuje základní povinnosti všech zamců, základní povinnosti všech vedoucích zaměstnanců, a konečně specifické povinnosti státních zamců
- zamtele volí cestu podrobné úpravy pracovní kázně, která je v pracovním řádě.
Obsah: Pracovní kázně

POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ

- povinnost pracovat řádně a svědomitě, podle svých sil, znalosti a schopnosti
- povinnost plnit pokyny nadřízených za předpokladu, že pokyny jsou v souladu s právními předpisy.
- Povinnost plně využívat pracovní dobu
- Povinnost plnit kvalitně a včas pracovní úkoly
- Povinnost dodržovat právní předpisy, které se vztahují k vykonávaní práce za předpokladu, že s nimi byli zamci seznámení.
- Zamci jsou povinni pečovat o majetek zamtelů především, před zničením, ztrátou a nebo zneužitím.
- Povinnost zamce nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy svého zamtele.

POVINNOSTI VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ
- povinnost řídit a kontrolovat práce podřízených a pravidelně hodnotit pracovní výkonnost
- povinnost co nejlépe organizovat práci svým podřízeným a připravovat příznivé pracovní podmínky
- povinnost zabezpečovat odměňování svých podřízených podle zákonů práce
- povinnost zabezpečovat dodržování právních předpisů
- povinnost zabezpečovat pro podřízené podmínky pro zvyšování jejich kvalitní úrovně

- který zamtel odpovídá za pracovní úraz:

o jedná se o zamtele u kterého je zamec v pracovním poměru v okamžiku, kdy dojde k pracovnímu úrazu (i služební cesty)
- který zamtel odpovídá za nemoc z povolání:
o zamtel nebo zamtelé, u kterých pracoval zamec za podmínek, kdy může vzniknout nemoc z povolání
- zproštění se odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoci z povolání:
o možnost úplného zproštění nebo částečného zproštění
o úplné zproštění- pokud by se zjistilo, že zamec svým zaviněním porušil předpisy k zajištění bezpečnosti práce, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a znalost předpisů byla vyžadována a kontrolována nebo kdyby došlo k úrazu v důsledku opilosti zaměstnance nebo v důsledku požití jiných návykových látek
o částečné zproštění- zjistilo sem že poškozený zamec svým zaviněním porušil předpisy k zajištění bezpečnosti práce, ale byla to jen jedna z příčin vzniku škody nebo zjistí se že opilost je jednou z příčin vzniku škody, nebo zjištění, že zamec si počínal lehkomyslně – musel si být vědom toho, že si může přivodit ujmu na zdraví

- odškodňování:

o náhrada za ztrátu na výdělku (náhrada ušlého výdělku)
 v době pracovní neschopnosti – pobírá nemocenskou, náhrada =rozdíl mezi prac. výdělkem před vznikem škody a plnou výši nemocenské
 po skončení pracovní neschopnosti – zamec se vrátí do práce, ale nemůže vykonávat stávající práci, je převeden na práci méně placenou, náhrada = rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělek, kterého dosahuje při návratu do práce nebo je mu uznám částečný nebo invalidní důchod – rozdíl mezi předchozím průměrným výdělkem a důchodem, vyplácí se měsíčně (forma renty) nejdéle do 65 let
o náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
 jednorázové odškodnění, po ukončení léčby se vyhotoví posudek a označí se pomocí bodů kolik činí bolest a ztížení spol. uplatnění 1 bod činí 120 Kč a dostane celkovou částku za bolest a ztížení společenského uplatnění
o náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením
 poplatky za recept, zvýšené náklady na dietní stravování, jízdní výlohy, které mají rodinní příslušníci, kteří jezdí za zamcem do nemocnice, náklady, které vzniknou v souvislosti s najatí pomocí jiné osoby
o náhrada věcné škody
 škoda na osobních věcech

Odškodnění smrtelných pracovních úrazů

- náhrada nákladů spojených s léčením – tomu kdo je skutečně vynaložil (nejčastěji rodinní příslušníci)
- náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
- jednorázové odškodnění pozůstalých (dětem – 240 000,-; manželovi nebo manželce –
240 000,-, rodičům zemřelého pokud s ním žili ve společné domácnosti – 240 000,- oběma)
- náhrada věcné škody (dědicům zemřelého)

21.4.2008 Přednáška č. 8
Odpovědnost zamtele za škodu na odložených věcech
- osobní věci (oděv atd.)
- tyto věci zamec odložil na místě k tomu určené nebo na místě obvyklém.

Za věci, které zamec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zamtel do částky 10 000 Kč. U běžných věcí limit není.
- u věci u kterých nenosí zamec obvykle do práce, neuplatní se limit a je to tehdy jestli zaměstnavatel převezme do zvláštní úschovy. Nahradí zamtel v plné výší.
- Speciální úprava, délka, do které může zamec požádat o náhradu škody, je 15 dní od dne, kdy zjistí škodu. Jestli to neudělá je to prekluzivní lhůta, a po uplynutí nárok zaniká.

Obecná:

Odpovědnost zamtele při plnění pracovních úkolů
Odpovědnost zamtele i mimo plnění pracovních úkolů
Zvláštní:
Odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání
Odpovědnost za škodu na odložených věcech
Odpovědnost při odvrácení škody

Smíšená:
Odpovědnost kdy může dojít k újmě na zdraví, kterou nejde posoudit jako pracovní úraz nebo nemoc z povolání
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím
- podmínky:
o vznik škody na straně zamce při plnění pracovních úkolů
o porušení povinnosti ze strany kohokoliv (může to být vedoucí zamec, který převede zamce na méně placenou práci -> vzniká mu škoda; může to být spolupracovních, který způsobí škodu na osobních věcech; osoba odlišná od zamtele – revizor při provádění kontroly -> škoda když mu např. někdo strhne hodinky , nahrazuje to zamtel
o příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ze strany kohokoliv a vznikem škody na straně zamce
o zavinění se nevyžaduje (odpovídá zamtel)
- náhrada škody – nahrazuje se v penězích, vychází se z ceny věci, kdy došlo ke škodě

Odpovědnost za škodu zaměstnance i mimo plnění pracovních úkolů

- podmínky:
o vznik škody na straně zamce kdykoliv
o porušení odpovědnosti zamcem, který jedná jménem zamtele s poškozeným zamcem
o příčinná souvislost mezi porušením odpovědnosti a vznikem škody

Odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání
- má charakter přechodné právní úpravy, která by měla být nahrazena novou úpravou tzv. úrazové pojištění (v oblasti sociálního zabezpečení)
- podmínky pro pracovní úraz:
o pracovní úraz
o škoda na straně zamce případně dalších osob (pozůstalí a dědicové)
o příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody
- pracovní úraz: poškození zdraví nebo smrt zamce v důsledku úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím
- velké množství případů končí u soudu (zamtelé se brání této odpovědnosti)
- podmínky pro nemoci z povolání:
o nemoc z povolání (upravená v právním předpisu- nařízení vlády č 290/95 Sb. – seznam nemocí z povolání)
o škoda na straně zamce
o příčinná souvislost mezi vznikem nemoci a škody
- nemoc z povolání: jedná se o důsledek dlouhodobého působení rizikového pracoviště na zaměstnance

Nahrazení způsobené škody

Obvykle se projednává celá záležitost v škodní komisi složená ze zamců a zástupců odborů a ta rozhodně o výši náhrady škody.
zamec souhlasí → - malá částka se zaplatí najednou
-větší částka – dohoda o srážkách ze mzdy se sepisuje
Zamec nesouhlasí → zamtel se obrací na soud na náhradu této škody a ten rozhodne, zda je zamec odpovědný za škodu a v jaké výši

Ad 2)
Odpovědnost zamce za nesplnění odpov. k odvrácení škody:
Podmínky
I. Vznik škody na straně zamtele
II. Porušení povinnosti zamce odvrátit hrozící škodu zamteli – neupozorní zamtele nebo nezakročí proti škodě, která se blíží
III. Příčinná souvislost mezi tím, že neupozornil a nezakročil a vznikla škoda
IV. Zamec si byl vědom hrozící škody, ale nereagoval
V. Škodu způsobenou nelze uhradit jiným způsobem – tzn. že nebyl zjištěn jiný škůdce – např. žhář
Pak náhrada škody od zamce, maximálně do výše 3násobku průměrného měsíčního výdělku.

14.4.2008

Odpovědnost zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k zúčtování
- označuje se také zpřísněná odpovědnost (má přísnější podmínky ve vztahu k zamci)
- jedná se o zamce, kterému byly svěřeny určité hodnoty (jedná se o hodnoty, které vyžadují vyšší pozornost, o hodnoty u kterých je možné průběžné kontrolovat jejich stav)

- předpoklady pro vznik odpovědnosti:
o uzavřená dohoda o odpovědnosti (mezi zamcem a zamtelem) – „dohoda o hmotné odpovědnosti“ – už se tak neoznačuje
o zjištěný schodek na svěřených hodnotách
o zavinění zaměstnance
o příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniku schodku

- dohoda o odpovědnosti:
o může jí uzavřít osoba starší 18 let
o musí mít písemnou formu jinak je neplatná
o může být uzavřena jenom na určitý typ hodnot (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu) – jakékoli hodnoty, které jsou předmětem oběhu nebo obratu
o pokud na určitém pracovišti pracuje více zamců a všichni mají tento typ odpovědnosti => jedná se o kolektivní (společné) odpovědnosti za schodek
o dohoda zaniká: dnem skončení pracovního poměru, zamec může od této dohody odstoupit (písemné, pokud je převeden na jinou práci, pokud je přeložen – změní místo výkonu práce, v případě, že zaměstnanec upozorní zaměstnavatele, že existují závady na pracovišti, které mu brání v řádem hospodaření se svěřenými hodnotami a zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů neodstraní závady)

o společná odpovědnost –

o společná odpovědnost – důvody k odstoupení: na pracoviště nastoupí nový zamec nebo se změní vedoucí
o inventarizace svěřených hodnot se provádí ke dni zániku dohody – k zjištění schodku
- náhrada škody:
o schodek – rozdíl mezi hodnotami převzatými a vyúčtovanými – schodek = zboží chybí (pokud by na skladě byly zásoby, ale byly zničené – odpovědnost obecná nikoliv za schodek)
o schodek se nahrazuje v plné výši
o pokud by zamec sám dokázal, že schodek vznik bez jeho zavinění = nemá tuto odpovědnost
o společná odpovědnost – stanoví se každému zamci jeho podíl náhrady a to podle poměrů hrubých výdělků společně odpovědných zaměstnanců mezi dvěma inventurami, přičemž výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši, stanoví že u řadového zaměstnance - podíl může být maximálně jeho jednoho průměrného výdělku => část schodku může být nepokryta, zbytek náhrady škody vedoucí a zástupce podle svých hrubých výdělků

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

- zpřísněná odpovědnost
- předpoklady pro vznik odpovědnosti:
o písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu (pokud se jedná o předmět do výše 50000 Kč, pokud se jedná o dražší předměty musí být uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu) – nástroje, pomůcky, mobily, notebooky, kalkulačky, ochranné pomůcky
o dojde ke ztrátě svěřeného předmětu
o předpokládá se automaticky zavinění zamce
o zaměstnanec porušil povinnosti => ztratil předmět
- dohoda u odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu:
o 18 let, písemně
o odstoupení: pokud zamec nemá vytvořeny podmínky pro zajištění ochrany svěřeného předmětu
- náhrada škody:
o zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši – při určování ceny – vychází se z ceny v době ztráty věci
Odpovědnost zaměstnavatel
- škody na osobních věcech, na zdraví (pracovní úrazy, nemoci z povolání)
- odpovědnost – obecná, zvláštní, smíšená

• Průměrný měsíční čistý výdělek –

• Průměrný měsíční čistý výdělek – odečteme zálohy na daň z příjmu, pojistné na soc.zabezpečení a zdravotní pojištění
• Pravděpodobný výdělek – se použije místo průměrného výdělku v případě, že zamec neodpracoval ani 21 dnů za čtvrtletí. Potom se vychází z hrubé mzdy, které by dosáhl, kdyby pracoval celé rozhodné období

Náhrada škody v pracovně-právních vztazích

Zamtel způsobil škodu svému zamci – odpovědnost zamtele za škodu
Zamec způsobil škodu svému zamteli – odpovědnost zamce za škodu

Odpovědnost zamce za škodu
1. Obecná odpovědnost
2. Zvláštní odpovědnost
a) Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
b) Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování
c) Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
d) Odpovědnost za zmetky byla vypuštěna ze zákoníku práce, ale pak se postupuje v rámci obecné odpovědnosti

Ad 1)

Podmínky pro vznik obecné odpovědnosti:
I. Vznik škody na straně zamtele
II. Porušení povinnosti zamce při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů
III. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti ze strany zamce a vznikem škody u zamtele
IV. Zavinění zamce musí být zamtelem prokázáno:
2 formy:
a) Z nedbalosti – nechce škodu způsobit, ale počíná si neopatrně
b) Úmyslné zavinění – zamec chce způsobit škodu zamteli s tímto úmyslem
Řešení otázky náhrady škody
 1 škoda zaviněná více zamci – hovoříme o tzv. dělené odpovědnosti - každý zamec bude odpovídat mírou svého zavinění
 Škoda z nedbalosti –zamec nahrazuje skutečnou škodu, ale do maximální hranice 4,5 násobku průměrného výdělku
 Škoda z nedbalosti pod vlivem alkoholu nebo drog – zamec musí nahradit skutečnou škodu a to v plné výši
 Úmyslná škoda – trestní postih, ale i náhrada škody v plné výši a navíc i náhrada ušlého zisku zamtele

Srážky ze mzdy

- základní pravidlo je, že zamtel může srážet ze mzdy zamci na základně písemné dohody o srážkách ze mzdy
- zamtel může srazit bez této dohody – záloha na daň z příjmů, pojistné na ZP a SP, částky postižené soudní exekucí, nevyúčtovaná záloha na cestovní výdaje

Příplatek za noční práci
- minimálně 10% průměrného výdělku
Příplatek za práci v sobotu a neděli
- minimálně 10% průměrného výdělku
Odměny za pracovní pohotovost
- minimálně 10% průměrného výdělku za jednu hodinu držení pohotovosti

7. 4. 2008
Plat
- označení pro odměnu
- v oblasti státní správy a státních služeb

Právní úprava:
Plat – má konstantní charakter; nejsou zde minimální limity; zamtelé musí dodržovat zákon, zákoník práce a další předpisy
Mzda – úprava minimálních limitů

Plat je vymezen :

Plat je vymezen : jako peněžitá odměna za práci v pracovním poměru, nepřipouští se naturální odměna

Zamec se doví z platového výměru o výši svého platu, pokud plat není přímo sjednán v pracovní smlouvě.
Platové třídy a platové stupně zamců a od toho se odvíjí výše jejich platu. Úpravu najdeme ve zvláštním předpise – vyhl. 564/2006 Sb o platových poměrech zaměstnanců ve veřejné správě a veřejných službách.
Zařazení do platové třídy závisí na dovršení kvalifikace zamce, které může osvědčit (výuční list, maturitní vysvědčení, vysokoškolský diplom…) a zařazení do stupně závisí na době (délce) praxe.

Plat za přesčasy
Je zvýhodněn příplatkem ve výši 25% průměrného výdělku v pracovní dny; ve dnech odpočinku (so,ne) to je 50% příplatek průměrného výdělku. Buď dostaneme peníze nebo si můžeme vybrat za hodiny přesčas náhradní volno (to je další možnost).

Plat za práci ve svátek

Pokud pracuje ve státem uznávaný svátek, má nárok na náhradní volno!!! Pak teprve může dostat příplatek ve výši 100% průměrného výdělku.
Plat při výkonu jiné práce
Obdobná úprava jako u mzdy.
Splatnost platu
Výplata platu obdobná úprava jako u mzdy
Srážka z platu

Příplatek za vedení
Je určen vedoucím zamcům, kteří řídí jiné zamce. Výše odstupňována podle stupně řízení, je to %tní částka (5-60%) z platebního tarifu.

Příplatek za noční práci
Je stanoven ve výši 20% průměrného hodinového výdělku.

Příplatek za práci v sobotu a neděli
Je stanoven za 1 hodinu vykonané práce ve výši 25% průměrného hodinového výdělku.

Osobní příplatek

- má povahu fakultativního plnění (nenároková složka k platu)
- je to ohodnocení náročnosti práce a zejména ocenění dlouhodobě dosahovaných kvalitních pracovních výsledků
- o osobním příplatku zamtel rozhoduje nejdříve po uplynutí zkušení doby
- je odstupňován % až do výše 50% platového tarifu

Odměna
Je stanovena zákoníkem práce.
• Za mimořádné plnění pracovních úkolů
• V souvislosti s životními jubilei (50 let, odchod do důchodu..)
Průměrný výdělek k pracovněprávním účelům
• Se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zamci k výplatě v rozhodném období
• Rozhodné období – pro zášť. Průměrného výdělku je předchozí kalendářní čtvrtletí; pokud vznikne prac. poměr během čtvrtletí, rozhodným obdobím je doba od vzniku zaměstnání do konce toho kalendářního čtvrtletí
• Zjišťuje se průměrný hodinový výdělek – hrubá mzda se dělí počtem odpracovaných hodin
• Průměrný měsíční výdělek – průměrný hodinový výdělek vynásobíme průměrným počtem hodin, které v roce připadají na 1 měsíc

- za měsíc 8000 Kč, za hodinu 48Kč 10 haléřů

- krácení minimální mzdy – se týká zamců, kteří pobírají částečný invalidní důchod (min. mzda 75% z uvedených částek), týká se mladistvých zamců (15-18 let) je to 80% uvedených částek, zamci, kteří pobírají plný invalidní důchod (min. mzda 50% ze stanovených částek), zamci ve věku od 18 do 21 let pokud se jedná o jejich první pracovní poměr (doba prvních šesti měsíců – min. mzda 90% uvedených částek)

Formy mzdy
- o formě mzdy rozhoduje zamtel (pokud jsou odbory – rozhoduje se v kolektivní smlouvě, pokud není kolektivní smlouva zamec to projedná s odborovou organizací)
1. časová
- na pracovištích, kde nejsou vytvořeny podmínky pro úkolové odměňování a kdy by zavedení úkolové mzdy způsobilo ohrožení při práci
- mzda za odpracovaný čas bez ohledu na kvantitu a kvalitu
2. úkolová
- je možno zavést na pracovištích, kde jsou přesně stanovené pracovní postupy podle výkonových norem, musí být možnost kontroly práce, jedná se o pracoviště, kde zamci svým zvýšeným úsilím ovlivnit množství vykonané práce
- odměna za stanovené množství vykonané práce (rozhodující je kvantita)

3. podílová

- celková odměna za všechny práce a za pracovní dobu, která souvisí s činností na určitém pracovišti a výše mzdy pro jednotlivé zamce se určuje podílem z dosažených tržeb
- obvykle není v čisté podobě – kombinace např. s časovou formou
4. kombinovaná
- kombinace časové a podílové, časové a úkolové => záleží na zamteli

Úprava mzdy podle zákoníku práce
- mzda je peněžité plnění nebo naturálie poskytované zamtelem za vykonanou práci
- povinností zamtele je oznámit zamci za jakou mzdu bude práci vykonávat (mzda v pracovní smlouvě – nepodstatný údaj PS, mzdový výměr – písemný dokument - z něho se zamec doví , za jakou mzdu bude pracovat a jaké jsou složky mzdy)
- minimální limity, které musí zamec splnit, je ponechán prostor, aby byly limity navyšovány (kolektivní smlouva, vnitřní předpis)
- individuální sjednávání mzdy – manažerská smlouva
- informace o mzdě – před zahájením výkonu práce

Minimální limity
- mzda za práci přes čas – musí dostat mzdu + příplatek minimální 25% průměrného výdělku nebo poskytnutí náhradního volna
- mzda za práci ve svátek – nárok zamce na náhradní volno, příplatek minimálně 100% průměrného výdělku
- mzda při výkonu jiné práce – zamec je převeden na jinou práci, která je méně placená (nemoci z povolání, prostoje, živelné události), po celou dobu převedení mu náleží doplatek průměrného výdělku

Splatnost mzdy

- mzda je splatná pozadu za měsíční období
- musí to být nejpozději v následujícím kalendářním měsíci
- zamtel má povinnost určit pravidelný výplatní termín

Výplata mzdy
- vyplácí se v penězích v české měně, v jiné než české měně (zamci, kteří mají místo výkonu práce v zahraničí, musí s tím souhlasit)
- naturální forma mzdy – část mzdy lze zaměstnanci poskytovat formou naturálií – část nad minimální mzdu (výrobky, služby, výkony prací), zamec s tím musí souhlasit, není možné poskytovat lihoviny a návykové látky
- mzda se vyplácí na pracovišti a v pracovní době (může převzít jiná osoba na základně písemné plné moci), pokud není dohodnuto něco jiného (zamtel posílá výplatu na peněžní účet)
- při měsíčním vyúčtování je zamtel povinen vydat písemný doklad o mzdě (příplatky, odměny, srážky)

Svátky

- dny pracovního klidu
- výčet svátků nalezneme ve zvláštním právním předpisu
- zamec má nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy
- pokud by zamec ve svátek pracoval, má nárok na kompenzaci formou náhrady volna nebo formou příplatků
- ve svátek se pracuje v nepřetržitých pracovištích, při naléhavých opravárenských pracích, při živelné události
Dovolená na zotavenou
a) dovolená za kalendářní rok nebo za poměrnou část roku
- základní podmínka pro vznik je odpracování 60 dní v příslušném kalendářním roce u stejného zamtele. V případě, že celý rok nepracuje pro 1 zamtele, platí zásada, že za každý odpracovaný měsíc má nárok na 1/12 dovolené za kalendářní rok
- dovolená za celý kalendářní rok je podle Zákoníku práce – 4 týdny
- zamci ve státní správě a službách mají 5 týdnů
- pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají 8 týdnů
- takto stanovena délka dovolené je fixní a nelze ji měnit, jinde je to možné (lekoktivní smlouva, vnitřní předpis)
b) dovolená za odpracované dny
- uplatní se v případě, že zamec neodpracuje ani 60 dní u 1 zamtele během roku, přesto mu může vzniknout nárok na dovolenou za každých 21 odpracovaných dní
- má nárok na 1/12 dovolené za kalendářní rok

c) dodatková dovolená

- týká se jen vybraných skupin zamců
- délka je 1 týden navíc
- hornická povolání, práce s chemickými koncentráty, při styku s infekčními materiály, ošetřovatele duševně nemocných

Čerpání dovolené
- rozhoduje o tom zamtel, kdy a jak zamci budou čerpat dovolenou, má povinnost vypracovat rozvrh čerpání dovolených, rozvrh musí odsouhlasit odbory
- dovolená by měla být čerpána v celku alespoň 2 týdny a to do konce příslušného roku
- pokud se objeví překážka během dovolené (nemoc), dovolená se odloží a pak dočerpá
- dovolenou je možno čerpat i v následujícím roce nebo ji dočerpat přes rok

31. 3. 2008
Odměňování
Mzda
- odměna, kterou je zamtel povinen zaplatit zamci za vykonanou práci
- odměna u zamtelů, kteří provozují podnikatelskou činnost
Plat
- odměna v pracovním poměru u státních zamců, u zamců v příspěvkových organizacích, u státních fondů, u územních samosprávných celků
Odměna
- používá se v souvislosti s dohodou o pracovní činnost nebo dohody o provedení práce

Mzda

Funkce mzdy
1. stimulační
- mzda by měla být nastavena tak, že čím více odvedené práce a čím je práce kvalitnější tím by měla být mzda vyšší
- kvalifikace, doba praxe, obtížnost vykonávané práce=> mělo by se to odrazit ve mzdě (vyšší)
2. kompenzační
- při odměňování práce je třeba vzít do úvahy taky objektivní podmínky za kterých práce probíhá
- objektivní podmínky mohou příznivě nebo negativně ovlivňovat práci
- projevuje se v tom, že mzda představuje peněžitou kompenzaci určitých nevýhod spojených s pracovních výkonem (nevýhody časového charakteru – práce přesčas nebo práce v noci => příplatky; nevýhodné prostření – práce ve zdraví škodlivém prostředí=> příplatky)
3. sociální
- mzda je základním činitelem, který ovlivňuje životní úroveň zamce, rodiny
- ochranné prvky – mzda se poskytuje v peněžní formě, periodicky, omezení u srážek ze mzdy, úprava minimální mzdy

Minimální mzda
- každému zamci, který během pracovní doby plní své povinnosti tak jak má, je bez ohledu na druh práce a kvalifikaci zaručena mzda ve stanovené částce a to i v případě, že zaměstnanec bez svého zavinění odvede práci v menším množství a kvalitě
- částka minimální mzdy je upravena v nařízení vlády (č. 567/2006 Sb.)

Práce přesčas

- práce vykonaná nad rámec stanovené týdenní prac. doby. Zaměstnanec vykonává práci na příkaz nebo na základě dohody se zaměstnavatelem.

- varianty:
1. nařízená – zamec ji musí vykonat, limit ve vztahu k týdnu – max. 8 h/týden, ke kalendářnímu roku 150 h/rok
2. dohodnutá – zamec vykoná, když s tím sám souhlasí, limit – 8 h/týden
součet pro nařízenou a dohodnutou = limit je 416 h/rok pro jednotlivce
- nesmí vykonávat:
o mladiství
o těhotné ženy
zamec má nárok na kompenzaci za práci přesčas, může být provedena:
příplatek za práci přesčas
poskytnutí náhradního volna

Noční práce
- práce, která je vykonávána mezi 22 a 6 hodinou
- má omezení pouze k mladistvým: do 16 let věku – absolutní zákaz; nad 16 let – mohou vykonat max. v rozsahu 1 hodiny za předpokladu, že je to v souvislosti s přípravou na jejich budoucí povolání
- specifické povinny, které ukládá zákon:
o zaměstnavatel, který umisťuje zamec musí povinně absolvovat zdrav. prohlídku, a musí ji opakovat nejméně 1x za rok
o zvýšená pozornost bezpečnosti práce
o zajištění občerstvení pro zamce
o všechna pracoviště musí být vybavena prostředky první pomoci
o musí mít k dispozici prostředek pro přivolání rychlé zdravotní pomoci

Pracovní pohotovost

- institut, situace nebo stav, kdy zamec nepracuje, ale je připraven pro případný výkon práce, kdyby jej zamtel potřeboval
- jedná se o pohotovost, která musí být držena mimo pracoviště zamtele, pokud by byl na pracovišti a čekal na výkon práce (lékař na pohotovostní službě) – není pohotovost, ale normální pracovní doba
- je pouze na základě dohody se zamcem nelze přikázat

Doby odpočinku
- opak pracovní doby
- jedná se o období, v kterém neplní zamec práva a povinnosti v pracovním poměru
- jsou to doby, kdy jejich délku a úpravu stanoví zákoník práce

Přestávky v práci
- dobou odpočinku, která je začleněna do pracovní doby prac. dne, může mít zásadní význam v ovlivnění prac. výkonu. Určena k odpočinku, najezení.
- nemůže být poskytnuta na začátku a konci prac. směny
- min. délka je 30 min.
- musí být poskytnuta nejdéle po 6-ti hodinách nepřetržité práce, u mladistvých zamců po 4,5 hodinách
- nezapočítává se do pracovní doby
- u nepřetržitých provozů, kde není možné přerušit práci – zamtel je povinen poskytnout přestávku, není stanoven limit, měla by být přiměřená, určena zamtelem, musí být zajištěn přísun občerstvení přímo na pracoviště. Přestávka se v tomto případě započítává do pracovní doby

Denní odpočinek (odpočinek mezi dvěma směnami)

- min. limit 12 hodin, zaměstnavatel je povinen rozvrhnout prac. dobu tak, aby měl zaměstnanec volno nejméně 12 h
- naléhavé opravárenské práce, živelné události – možno zkrátit odpočinek pod 12 h, ale 8 h musí být zajištěno

Týdenní odpočinek (nepřetržitý odpočinek v týdnu)
- rozlišujeme:
1. normální režim –
o můžeme charakterizovat několika principy:
o princip periodičnosti – jednou za týden
o princip nepřetržitosti – jedná se o nepřerušovaný úsek v době odpočinku, kdy zaměstnavatel není oprávněn zasahovat do odpočinku
o princip zaručené min. délky – 35 h, pro mladistvé zaměstnance 48 h
o princip simultánního poskytování všem zamcům – všichni zamci ve stejný den čerpají volno
o princip fixace na konkrétní kalendářní den – tímto dnem je neděle
2. zvláštní režim – připadá v úvahu tam, kde není z důvodu provozu splnit výše uvedené principy, týká se těch provozu, kde je zaveden nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

Délka pracovní doby

- je vyjadřována určitými časovými jednotkami a označujeme je jako pracovní hodiny
- uvádíme počet pracovních hodin ke vztahu k určitému kalendářnímu období, nejčastěji k týdnu, měsíci, může být i delší
- zákon rozlišuje 3 základní varianty prac. doby podle délky:
1. normální pracovní doba – délka je udávána vždy k týdennímu období (normální týdenní pracovní doba, prac. týden).
o Úprava normální pracovní doby za týden je 40 hodin/týden – zákonem stanovené maximum. Upravena varianta 37,5 h/týden – tento rozsah se týká zamců v podzemí, kteří pracují při těžbě, zam. kteří pracují v důlní výstavbě nebo báňských pracovištích, zam. v třísměnných a nepřetržitých pracovních režimech
o zaměstnanci ve dvoudenních pracovních režimech 38 ¾ h/ týden
2. zkrácená pracovní doba – týká se jenom případů, kdy tuto variantu zavedou zamtelé, můžou to uvést v pracovní smlouvě, že zkrátí prac. dobu zamci, aniž by to ovlivnilo jeho mzdu. Pracují méně, než to stanoví zákoník práce bez snížení mzdy. Není pro mladistvé.
3. kratší pracovní doba – týká se situací, kdy zamtelé nemají práci na plný pracovní úvazek, zaměstnávají zamce na kratší prac. úvazek (matky s malými dětmi, starob. důchodci, lidé se zdravotním handicapem). Je věcí dohody mezi zamcem a zamtelem, je součástí pracovní smlouvy. Odměna odpovídá skutečně pracovní době, projeví se snížením mzdy v závislosti na pracovním úvazku.

Rozvržení pracovní doby

- řeší především otázku začátku a konce směny, v jednotlivých pracovních dnech, jedná se o začlenění přestávek do pracovního dne, může jít o rozdělení směny na několik částí, řeší se rozdělení týdenní pracovní doby na určitý počet pracovních dnů
- zákonná úprava je obecná, stanovuj mantinely a principy, ponechává prostor zaměstnavatelům, aby si upravili provoz podle svých potřeb a podmínek, jak to nejlépe vyhovuje jejich představám. O rozvržení prac. doby rozhoduje zaměstnavatel, pokud jsou u něj odbory, musí je projednávat s odborovou organizací v této oblasti.
- nemusí být stejné pro všechny pracoviště a provozy, není vyloučena jedna individuální dohoda s konkrétní zaměstnancem řešila rozvržení jeho prac. doby

- rozlišení pracovní doby:
o rovnoměrné – zákon stanoví jen základní principy, rozložena na jednotlivé týdny v roce rovnoměrně, požadavek – při tomto rozvržená prac. doby nesmí přesáhnout směna délku 9 h.
o nerovnoměrné – prac. doba v jednotlivých týdnech během roku je rozdílná, požadavek – průměrná týdenní prac. doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní prac. dobu. Průměr se zjišťuje nejdéle za 26 týdnů po sobě jdoucích, zamtel, kde fungují prac. odbory, jde to protáhnout až na 51 týdnů. Týká se délky směny – limit je 12 hodin.
- specifika prac. doby:
- pružná pracovní doba – varianta, která bývá vítána ze strany zamcům,
o podmínky – zabezpečena spolehlivá evidence pracovní doby (příchodů, odchodů z pracoviště), spolehlivá evidence, práce přesčas.

o má dvě části:

o má dvě části: základní pracovní doba – časový úsek, kdy zaměstnanec musí být na pracovišti, je určena zamtelem, volitelná pracovní doba – část pracovní doby, kterou si zamec volí, jak mu nejlépe vyhovuje
o tři varianty:
1. pružný pracovní den – zamec si volí pouze začátek prac. směny a má povinnost příslušném dni odpracovat celou směnu, která připadá na konkrétní den, podle rozvrhu týdenní pracovní doby
2. pružný pracovní týden – více využíván, zamec si volí začátek i konec pracovních směn v příslušném týdnu, v konkrétním týdnu je povinen odpracovat příslušnou prac. dobu. Délka prac. směny není omezena, může být max. 12 h/den
3. 4 týdenní prac. období – uplatňuje se u nerovnoměrného rozvržení prac. doby, zem-c si volí sám začátek a konec prac. směn v období 4 týdnů po sobě jdoucích, ale za 4 týdny musí odpracovat stanovenou prac. doby podle rozvrhu na 4 týdny

- konto pracovní doby – smyslem je umožnit zamteli přidělovat zamci práci během tzv. vyrovnávacího období, podle potřeb zamtele. Umožňuje zamteli dávkovat práci zamci podle aktuálních úkolů a práce. Vyrovnávací období musí být limitováno – 26 týdnů max., pokud působí odbory, může být nataženo až na 52 týdnů. Po celou dobu vyrov. období dostávají konstantní stálou mzdu, která činí 80 % jejich předchozího prům. výdělku. Až skončí vyrov. období – porovná se mzda se mzdou, na kterou mají nárok, pokud skutečná mzda přesahuje mzdu, zamtel jim to doplatí. Pokud nedosáhli svou prací ani konstantní mzdy, nic vracet nemusí. V praxi moc nepoužívaná.

3) okamžité zrušení pracovního poměru (hodinová výpověď)

- jedná se o výjimečný způsob ukončení PP
- trest za závažné porušení povinností ze strany zamtele nebo zamc
- jednostranný právní úkon
- ke skončení PP dochází okamžitě (okamžikem doručení písemnosti konči PP)
- pravidla pro okamžité zrušení PP:
o písemná forma
o zákonný důvod
o prokazatelné doručení adresátovi
- zákonné důvody - ze strany zamtele:
o zam. byl odsouzen za trestný čin na dobu delší než 1 rok nepodmíněně
o zam. byl odsouzen za trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů na alespoň 6 měsíců nepodmíněně
o porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem (neomluvená absence, výkon práce pod vlivem alkoholu nebo drog)
- ze strany zamce:
o na základě lékařského posudku nesmí vykonávat práci, která by škodila jeho zdraví, zaměstnavatel má lhůtu 15 dnů, aby převedl zaměstnance na jiné místo jinak může zaměstnanec okamžitě ukončit PP
o zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatí mzdu ve stanoveném termínu respektive do 15 dnů po termínu
- i při okamžitém zrušení PP je zaměstnavatel povinen spolupracovat s odbory stejným způsobem jako u výpovědi

4) zrušení PP ve zkušební době

- kdykoliv i bez uvedení důvodu ze strany zamtele i zamce
- aspoň 3 dny předem (oznámení) – pořádková lhůta – nemusí se dodržet – otázka slušnosti
5) uplynutí doby
- pracovní poměry na dobu určitou
- kdy dochází ke změně PP z doby určité na dobu neurčitou – zamec bude pokračovat v práci i po době, kdy měl PP skončit (s vědomím zamtele)
6) smrt zaměstnance
7) smrt zaměstnavatele pokud se jedná o FO
- zaniká PP, s výjimkou, že pokračuje v podnikání (dědictví)
- odstupné:
- odškodnění pro zamce, který končí PP ve stanovených případech:
o zaměstnanec dostal výpověď z organizačních důvodů nebo dohoda o rozvázaní PP z organizačních důvodů -> výše nejméně 3-násobek průměrného měsíčního výdělku, vyšší částku lze sjednat ve smlouvě (pracovní, kolektivní) nebo ve vnitřním předpisu
o výpověď ze zdravotních důvodů nebo dohoda ze zdravotních důvodů (pracovní úrazy, nemoc z povolání, nejvyšší přípustná expozice) -> min. 12-ti násobek průměrného měsíčního výdělku, může být i vyšší (kolektivní smlouva, vnitřní předpis)
o okamžité zrušení PP ze strany zaměstnance -> nárok zam. ve výši nejméně 3-násobek průměrného výdělku

Pracovní posudky a potvrzení o zaměstnání

- pracovní posudek – vydává zamtel na žádost zamce, zamtel popisuje skutečnosti jako hodnocení práce, kvalifikace, individuálních schopností, vztah k pracovnímu kolektivu
- potvrzení o zaměstnání – zápočtový list, musí zaměstnavatel zam. vydat
o údaje – o jakou práci šlo, kvalifikace zam., doba odpracování, srážky ze mzdy
o průměrný výsledek se neuvádí – jen v případě že o to zaměstnavatel požádá, a je to jako zvláštní potvrzení
- pokud zamec nesouhlasí s údaji, obrátí se na zamtele o nápravu, pokud zamtel nevyhoví, obrátí se na soud nejpozději do 3 měsíců, co se o posudku (potvrzení) dověděl

Možnost napadení ukončení PP
- obrátí se na soud nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy měl PP skončit neplatným rozvázáním
- pokud soud rozhodne, že je to neplatné rozvázání PP – důsledky:
o vítězem je zaměstnanec – má nárok na náhradu mzdy, kdy nemohl vykonávat práci
o vítězem je zaměstnavatel – náhradu škody, kterou mu vznikla, že zaměstnanec neplnil povinnosti, nechodil do práce

17. 3. 2008 Pracovní doba

Pracovní doba
- množství práce, které zamec vykoná, závisí na intenzitě s jakou pracuje a na délce časového úseku, během kterého danou práci vykonává (závisí na délce pracovní doby)
- stanovená zákoníkem práce, případně může být dohodou účastníků upravena jiným způsobem
- během pracovní doby dochází k plnění převážné většině práv a povinností
- doba, časový úsek, během kterého je zamec k dispozici zamteli k výkonu sjednané práce

Pojmy, které mají vztah k pracovní době:
směna – část stanovené týdenní pracovní doby, kterou zaměstnanec musí odpracovat v rámci 24 hodin po sobě jdoucích
dvousměnný pracovní režim – režim, ve kterém se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin
zpřísněný pracovní režim – zaměstnanci se střídají vzájemně ve třech směnách v rámci 24 hodin
nepřetržitý pracovní režim – varianta, kde se střídají zaměstnanci ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu
nepřetržitý provoz – provoz, který vyžaduje práci 24 hodin denně a sedm dní v týdnu

Způsoby ukončení pracovního poměru

1) dohoda o rozvázání pracovního poměru
- návrh může dát jak zamec, tak zamtel a pokud druhá strana na to přistoupí je dohoda uzavřena
- podstatný údaj – den, kdy pracovní poměr končí
- důvody, proč PP končí, v dohodě být nemusí
- pokud zamec požádá, aby byly důvody ukončení PP uvedeny, zamtel vyhoví
- forma musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná

2) výpověď
- výpověď buď ze strany zamtele nebo zamce
- jednorázový právní úkon
- obecná pravidla – která musí být vždy všechna splněna, aby výpověď byla platná
o skončení PP u výpovědi nastává až po uplynutí výpovědní doby
o výpověď musí být písemná jinak je neplatná
o výpověď musí být doručena adresátovi – do vlastních rukou (podpis toho kdo výpověď převzal – kopie; při výpovědi od zamtele – může být přítomen svědek), poslat výpověď poštou (doporučeně do vlastních rukou), doručení výpovědi emailem (pokud s tím účastníci vysloví předchozí souhlas – elektronický podpis na základě certifikátu)
o pokud adresát převezme výpověď a zaměstnavatel jí chce odvolat, je to možné jen se souhlasem adresáta

o délka výpovědní doby –

o délka výpovědní doby – min. délka je 2 měsíce (je možné, aby byla – např. v kolektivní smlouvě – odbory a zamec, i zamtel může prodloužit výpovědní dobu), pokud dojde k prodloužení tak to platí pro obě strany
o kdy začíná a kdy končí výpovědní doba, výpovědní doba začíná běžet první den následujícího měsíce po doručení výpovědi, končí po 2 měsících
o hledat novou práci (pracovní volno na 1 půl den v týdnu po celou výpovědní dobu, je možné to i slučovat pokud zaměstnavatel dovolí), pracovní volno je neplatné (mohou být i náhrady u výpovědi, kterou dostane zaměstnanec ze zdravotních důvodů nebo z organizačních důvodů)
- zvláštní pravidla (pokud výpověď dává zamtel – musí je respektovat)
o zamtel může dát výpověď zamci jen ze zákona stanovených důvodů
 organizační důvody:
• zamtel se ruší
• zamtel se přemisťuje (mění sídlo)
• nadbytečnost zamce (zamtel rozhodne o změně činnosti nebo technického vybavení nebo rozhodne o snížení zaměstnanců z důvodu zvýšení efektivnosti práce)
 zdravotní stav zamce – zamec na základě zdravotního posudku nesmí dělat dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu (nemoci z povolání)
• zamec dosáhl nejvyšší přípustné expozice na daném pracovišti
• zamec na základě lékařského posudku dlouhodobě ztratil způsobilost vykonávat práci

 zamec má neuspokojivé pracovní výsledky

 zamec má neuspokojivé pracovní výsledky (zamtel dá lhůtu na zlepšení výsledků)
 porušení pracovní kázně – závažné nebo méně závažné
• pozdní příchody, nedodržení přestávky na oběd -> drobné prohřešky->zaměstnanec se musí provinit alespoň 3x, aby ho mohl zaměstnavatel vyhodit
- spolupráce s odbory
- pokud zamtel dává výpověď běžnému zamec musí to zamtel projednávat s odbory
- pokud zamec dostává výpověď a je funkcionář odborů musí mít zamtel souhlas odborů
- ochranná doba při výpověď
- ochranná doba chrání zamec, zamtel nesmí dát výpověď zamci
- doba, kdy je zamec práce neschopný, zam., který je dlouhodobě uvolněn pro výkon veřejné funkce, zaměstnankyně je těhotná nebo na mateřské dovolené, zamci čerpají rodičovskou dovolenou
- pokud dává výpověď zamec, platí pro něj obecná pravidla, může výpověď podat bez uvedení důvodů nebo z jakéhokoliv důvodu

Změna pracovního poměru

= situace, kdy dochází ke změně obsahu pracovní smlouvy nebo se mění účastník pracovního poměru (zamtel)
Obsahové změny:
Mohou nastat:
• Dohoda o změně pracovního poměru
• Převedení zamce na jinou práci – mění se druh sjednané práce, zásadní změna, dělá se jednostranně i proti vůli zamce
ZP stanoví podmínky, kdy zamtel může převést zaměstnance:
1) Zákonný důvod k převedení
2) Zamec musí být převeden na práci odpovídající zdravotnímu stavu, kvalifikaci a jeho schopnostem
3) Zamtel předem sjednává se zamcem tyto důvody – písemný doklad
Např.:
 Zdravotní stav zamce – na základě lékařského posudku
 Těhotenství ženy
 Těhotné ženy na nočních směnách - těhotná má právo se nechat převést na denní směnu a zamtel musí její žádosti vyhovět
 Výpověď pro porušení pracovní kázně – po výpovědní dobu může takového zamce převést na jinou práci
 Zamtel potřebuje zamce vlivem živelné události převést dle potřeb zamtele

Pracovní cesta

= dočasně se mění sjednané místo výkonu práce
= zamec musí s pracovní cestou souhlasit
= aby se zamtel tomuto problému vyhnul, v pracovní smlouvě si sjednává, že zamec souhlasí s vysílám na pracovní cesty
Změna účastníka pracovního poměru – na straně zaměstnavatele
Např.:
 Fůze společnosti
 Vklad podniku (org.spol.) do jiné společnosti
 Prodej podniku
 Změna právní normy
 Nájem podniku
Práva a povinnosti z uzavřených pracovních poměrů přechází na nového zaměstnavatele.

10. 3. 2008
Ukončení pracovního poměru

- je možné pouze způsobem, který upravuje zákoník práce
= rozvázání pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
- většina práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele končí dnem skončení pracovního poměru (právo na mzdu, povinnost dodržovat pracovní kázeň a pracovní dobu, povinnost přidělovat pracovníkovi práci), některé práva a povinnosti trvají i po skončení pracovního poměru (povinnost mlčenlivosti, práva a povinnosti, které souvisejí s konkurenční doložkou, právo na prémie)

 zkušební doba

= určena k vyzkoušení pracovněprávního vztahu, zjišťuje pracovní schopnosti nového zamce
= max. limit 3 měsíce, ale lze sjednat i na dobu kratší, ale nelze ji dodatečně prodlužovat
= musí být sjednána nejpozději v den nástupu do práce, později nelze doplňovat
= když zamec onemocní, platí, že se jedná o překážku, ta se do zkušební doby nezapočítává a o tuto dobu se prodlouží zkušební doba

 konkurenční doložka
= závazek zamce, že po určitou dobu po skončení prac. poměru nebude vykonávat výdělečnou činnost, která byla shodná s činností bývalého zamtele nebo by mohla mít soutěžní povahu vůči bývalému zamteli.
= podle ZP se zamec nesmí dopředu vzdát svých zaměstnaneckých práv, ale tato doložka to povoluje
• max. délka doby
• sjednat nejdříve po uplynutí zkušební doby
Zamec dostane od svého bývalého zamtele peněžní vyrovnání – minimální výše je průměrný měsíční výdělek a vyplácí se měsíčně po určenou dobu.
Současně může být i ujednání o smluvní pokutě – pro případ porušení, ale ZP nestanoví žádnou částku ani minimální ani maximální.

 Mzda
 Odchodné
 Výhody pro zamce – služební mobil, služební auto…

Forma pracovní smlouvy

• Každá pracovní smlouva se uzavírá písemně!!!!!
• Zamtel musí zabezpečit písemnou formu pracovní smlouvy
• Pokud je sjednána ústně → je také platná, ale může způsobit komplikace, ale veškeré negativní důsledky nese zamtel, protože on je povinen sepsat pracovní smlouvu písemně

Odstoupení od pracovní smlouvy
• Zamtel může odstoupit jen v 1 PŘÍPADĚ (je upraven v ZP), že zamec nepříjde ve sjednaný den do práce a neomluví se do 1 týdne

B) Jmenování do funkce do funkce
• Jmenovaní dostanou jmenovací dekret → vznik pracovního poměru
U státní správy a služeb:
• O vedoucí organizačních složek státu (ministerstva, jiné správní úřady, ČSSZ, NKÚ…)
• Ředitelé státních podniků
• Vedoucí státních fondů
• Vedoucí příspěvkové organizace
• Ředitelé státních ZŠ a SŠ

Druhy pracovního poměru:

a) Podle délky jejího trvání:
• Na dobu určitou
• Na dobu neurčitou
b) Podle místa výkonu práce:
• Práce v objektu zamtele
• Práce vykonávána doma – Home Worning
c) Podle nového Zákoníku práce nerozlišujeme už pracovní poměry na hlavní a vedlejší!!!!!!
d) Podle právního základu, na kterém pracovní poměr vzniká:
• Pracovní smlouva
• Jmenování do funkce
Způsoby vzniku pracovního poměru

A) Pracovní smlouva
Je zásadní!!!!!!
= dvoustranný právní úkon ( zamce a zamtele) spočívá v souhlasném projevu vůle zamtele a potencionálního zamce.
= je založena na rovnosti stran
Povinnost zamtele před uzavřením pracovní smlouvy:
• Seznámit zamce s jeho právy a povinnostmi
• s pracovními podmínkami
• s mzdovými podmínkami

• U speciálně vymezených osob musí zajistit lékařskou prohlídku

 15-18 let (mladistvé)
 Se zdrav.pojištěním
 Zamce přicházející v práci do kontaktu s infekčním materiálem

Obsah pracovní smlouvy
1) Povinný – údaje, které musí být ve smlouvě uvedeny, jinak je pracovní smlouva neplatná
a) Druh práce
b) Místo výkonu práce
c) Den nástupu do práce
Ad a)
= je třeba vymezit dostatečně konkrétně možno sjednat i více profesí. Obvykle je více rozveden v pracovní náplni – doplňuje sjednaný druh práce. Může být součástí pracovní smlouvy, ale nemusí.
- Příloha pracovní smlouvy – změna jakákoliv musí být podepsána (souhlas) ze strany zamce
- Když není součástí pracovní smlouvy, zamtel může pracovní náplň jednostranně upravovat

Ad b)
= obvykle uvedeno adresou objektu zamtele a může to být i více míst výkonu práce (řidiči)

Ad c)
Tento den má základní význam na vznik pracovního poměru.

2) Nepovinný (doplňkový)

 Délka trvání pracovního poměru
 na dobu určitou
 na dobu neurčitou
Pokud není uvedena délka pracovního poměru, automaticky se má za to, že je sjednán na dobu neurčitou.

Doba určitá
= konkrétní doba, kdy pracovní poměr bude končit ( do 31.12.2008)
= možné v pracovní smlouvě, když je přijímám na zástup za mateřskou dovolenou (končí nástupem pracovníka po mateřské dovolené do práce
S každým zamcem lze uzavřít smlouvu na dobu určitou, maximální délka je 2 roky( podle Zákoníku práce). Pokud pak mezi nimi bude ½ roční odluka, poté může znovu zaměstnán na dobu určitou na max. 2 roky.
Vyjímky – kdy neplatí na dobu určitou maximální 2 roky:
• u starobních důchodců – uzavření pracovního poměru na 1 rok a to opakovaně
• u náhrady dočasně nepřítomného zamce – zástup za mateřskou dovolenou
• vážné provozní důvody na straně zamtele – pokud funguje odborová organizace u zamtele, musí být jimi schváleny – vnitřní předpis organizace

Systém pracovního práva

1) obecná část ( ustanovení společná pro všechny vztahy, které pracovní právo upravuje, patří sem např. předmět, pracovního práva, zásady pracovního práva, pracovněprávní vztahy, pracovněprávní skutečnosti)
2) zvláštní část ( ustanovení upravující konkrétní pracovněprávní skutečnosti, např. pracovní poměr, pracovní doba, doba odpočinku, mzda, náhrada škody)
3) kolektivní pracovní právo (ustanovení upravující vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli)

Prameny pracovního práva
1) právní předpisy
 zákoník práce
 občanský zákoník
(mezi zákoníkem práce a občanským zákoníkem platí princip delegace, tzn., že pokud je v zákoníku práce stanoveno, že se určitý vztah řeší podle občanského zákoníku, je nutno postupovat podle občanského zákoníku)
 zákon o zaměstnanosti
 zákon o kolektivním vyjednávání
2) kolektivní smlouvy (uzavírané mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací)
3) vnitřní předpisy zaměstnavatele (např. pracovní řád, mzdový předpis)
4) mezinárodní smlouvy a dokumenty (úmluvy mezinárodní organizace práce, dvoustranné smlouvy o zajištění rovného zacházení pro zaměstnance – občany smluvního státu, Charta základních sociálních práv zaměstnanců, směrnice EU v oblasti pracovněprávních vztahů)

Základní zásady pracovního práva

1) právo na zaměstnání a svobodnou volbu povolání, na uspokojivé a spravedlivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti
2) zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích
3) svoboda práce ( pracovněprávní vztah může vzniknout jen na základě svobodného rozhodnutí zaměstnavatele a zaměstnance)
4) zásada rovného zacházení se všemi zaměstnanci (při přijímání do zaměstnání, při odměňování, při šanci na povýšení)

Účastníci pracovněprávních vztahů
1) zaměstnavatel (právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních vztazích., za právnickou osobu jedná v těchto vztazích statutární orgán, fyzická osoba jedná sama)
2) zaměstnanec (dvě podmínky – věk 15 let a ukončení povinné školní docházky)
3) odborová organizace (subjekt kolektivních pracovněprávních vztahů)

Obsah pracovněprávních vztahů
Obsah pracovněprávních vztahů tvoří práva a povinnosti účastníků těchto vztahů (např. právo zaměstnance na mzdu, povinnost zaměstnavatele zaplatit za vykonanou práci, právo zaměstnavatele nařídit práci přesčas, povinnost zaměstnance vykonat nařízenou práci přesčas, právo zaměstnance na přestávku v práci, povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnanci čerpání přestávky v práci…)

Pracovněprávní skutečnosti

Pracovněprávní skutečnosti jsou skutečnosti, na jejichž základě dochází ke vzniku, změně nebo zániku pracovněprávních vztahů:
1) subjektivní skutečnosti = právní úkony (vychází z vůle lidí), např. pracovní smlouva, výpověď z pracovního poměru, převedení na jinou práci
2) objektivní skutečnosti = právní události (nastávají nezávisle na lidské vůli), např. smrt zaměstnance, uplynutí výpovědní doby, pracovní úraz)

3. 3. 2008
Pracovní poměr

= nejtypičtější a nejčastější pracovněprávní vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavatele; je to závazkový vztah
Ze strany zamce:
• Vykonávat práci osobně
• Vykonávat práci na sjednaném místě, v stanovené pracovní době
• A zároveň povinnost dodržovat pracovní kázeň

Ze strany zamtele:
• Je práci přidělit
• Řídit ji
• Platit za odvedenou práci
• Vytvářet bezpečné pracovní podmínky

25. 2. 2008 Základní pojmy pracovního práva

Pojem pracovní právo
Pracovní právo je jedno z odvětví českého právního řádu.
Je to soubor právních norem, které upravují vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tj. vztahy pracovněprávní.
Pracovněprávní vztahy jsou právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Závislá práce je práce vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti výlučně osobně zaměstnancem pro zaměstnavatele, podle jeho pokynů za mzdu, plat nebo odměnu. Je to práce vykonávaná v pracovní době nebo jinak dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, příp. na jiném dohodnutém místě, a to na náklady zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Předmět pracovního práva
Předmětem jsou pracovněprávní vztahy:
a) individuální (mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, např. pracovní poměr),
b) kolektivní (mezi kolektivem zaměstnanců, reprezentovaným odborovou organizací, a zaměstnavatelem, např. kolektivní vyjednávání)