Při testování přesnosti v čase a mezilaboratorní je třeba zajistit stabilitu chemikálií. Přesnost analýzy se vyjadřuje jako její reprodukovatelnost. Absolutní přesnost nelze nikdy docílit, protože náhodné chyby vždy způsobují, že výsledky opakovaných analýz jsou rovnoměrně rozptýleny kolem průměrné hodnoty.
Matematicky nevyjadřujeme přesnost metody, ale její opak → nepřesnost. Mírou nepřesnosti je směrodatná odchylka, která má stejný rozměr jako měřená veličina. Protože velikost směrodatné odchylky závisí na naměřené hodnotě počítá se obvykle tzv. relativní směrodatná odchylka neboli variační koeficient:
(nebo se výsledek udává v relativních dílech)
SPRÁVNOST – je definována jako shoda mezi výsledkem měření a skutečnou hodnotou (BIAS měření). S očekávanou hodnotou (skutečnou) se nesmí porovnávat jen jedno stanovení protože může být zatíženo náhodnou chybou. Srovnává se očekávaná hodnota x0 s aritmetickým průměrem měření opakovaných s kontrolním vzorkem (x). Nesprávnost vyjadřujeme jako absolutní chybu: BIAS = x – x0.
Nesprávnost metody bývá způsobena systematickou chybou při analýze (špatně nastavená pipeta, nesprávná inkubační teplota atd.) a odchyluje výsledek vždy jedním směrem. Kromě absolutní chyby se počítá chyba relativní:
Relativní chyba =
(výsledek opět buď v relativních dílech nebo x 100 a v %)
Žádné komentáře:
Okomentovat