Školní učitel/pedagog Volnočasový pedagog
disponuje velmi omezenými časovými možnostmi pro individuální práci s dětmi, zaměřenou na jejich osobnostní růst času pro působení na osobnostní růst je mnohem více; jedná-li se o dlouhodobé působení, prostor je téměř neomezený
učitel se musí vyrovnávat s povinností zprostředkovat veškeré znalosti a dovednosti obsažené v kurikulu; sleduje tak i jiné cíle než volnočasový pedagog věnuje se aktivitám týkajícím se daného oboru a přitom se může lépe a častěji koncentrovat na růst jedince
často musí spoléhat na vnější motivaci, kterou pro žáka sám připravuje a v něm podněcuje jedinec přichází (obvykle) vnitřně motivován k činnosti, odpadá namáhavé budování vnitřní motivace
tlak hodnocení na žáky zmenšuje prostor pro budování důvěry mezi žáky a učitelem (např.: milý učitel hodnotí negativně) hodnocení je nahrazeno absolutním přijetím osobnosti jedince, důvěra vzniká přirozeným způsobem
škola je stále ještě vnímána jako ‚práce‘ a povinnost; učitel jako nositel autority a zadavatel povinných úkolů; často se vyskytuje strach ze školy a odmítání aktivita ve volném čase je dobrovolná, je možné z ní kdykoli odstoupit; proto chybí strach a odmítání
Žádné komentáře:
Okomentovat