Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

3. VÝŽIVA ČLOVĚKA

kyslík + voda + výživa = život

Co si máme představit pod pojmem výživa?

= je to zajištění optimálního nároku organismu na růst a obnovu tkání, na správný chod metabolismu, na udržení stálosti vnitřního prostředí a také organismus díky výživě zvládá fyzickou a psychickou zátěž a zajišťuje obranyschopnost imunitního systému (zevní vlivy – počasí + vnitřní vlivy – zvýšená teplota)


Lidský organismus = je to transformátor energie chemické na energii jiného charakteru:

1. mechanickou - pohyb

2. osmotickou - přenos nutrientů (vitamínů, minerálů, stopových prvků) a přenos elektrolytu

3. elektrická – EEG = elektroencephalografie, EKG = elektrická aktivita srdce, EMG

4. jiná chemická

5. tepelná energie – stálá tělesná teplota

ð člověk je homoioterm = má schopnost udržovat si relativně stálou vnitřní teplotu v různém okolní prostředí


- Energii bere organismus z výživy, sám člověk si ji neumí vytvořit.

- Přeměny, které probíhají => probíhají vždy s určitou ztrátou.

- Vždy by mělo platit: to co přijmeme v potravě bychom měli také vydat (do tohoto nám zasahuje endokreotická rovnice).

- Energii z výživy získáváme v oxidačně redukčních dějích – nejznámější je Krebsův cyklus.


Bazální metabolismus = spotřeba energie za standardních podmínek, kdy ale správně funguje vše, co v organismu fungovat má (toto je odrazový můstek pro výdej další energie)

ð závisí na: věku, pohlaví, povrchu těla v m2, hmotnosti a zdravotním stavu


Anabolismus BK Katabolismus

Katabolismus = představuje děje, při kterých se ze složitých látek tvoří jednodušší látky štěpením, které vstupují do dalších pochodů, energie narůstá

Anabolismus = je děj opačný, kdy se ze jednoduchých látek stávají látky složitější a energie se na tuto syntézu spotřebovává


Výživa má vliv na => onemocnění, imunitu, výkonnost, růst a správný vývoj jedince

Příjem potravy – do určité míry jej ovlivňujeme sami tím co sníme, ale také náš CNS aniž bychom to ovlivnily. Toto centrum se nazývá hypotalamus <= ten dostává informace z různých částí organismu – jednak tzv. hlavovými kontrakcemi a také mu posílá impulsy hladina cukru v krvi = glykémie. Výživa jako taková se skládá ze dvou velkých částí: (1) makronutrienty (MaN) – tuky (T), cukry (C), bílkoviny (B) (2) mikronutrienty (MiN) – vitamíny (Vit), minerály (Mi), stopové prvky (Sp) Výživa se rozděluje na 3 složky dle toho jakým způsobem ji dostáváme do těla: (a) p.o (per ost) – ústy, tj. přes dutinu ústní = fyziologický, normální klasický přísun výživy – lze regulovat, kdy co sníme (b) enter (enterální výživa) – buď přímo do žaludku nebo do střeva – výživa tenkého střeva (v případech, kdy člověk nemůže polykat, kousat apod.) => výhodou je, že střevo nelení – pracuje – vezme si to co dostane

(c) parenter. (parenterální výživa) – nitrožilní výživa – specifikum v tom, že člověk dostává tekutinu, která projde jehlou – nevýhodou je, že obchází střevo => nefunguje – je třeba, aby šlo o dočasnou výživu, aby organismus správně fungoval, musí pracovat střevo => musí se po určité době přejít na jiné formy výživy


Proteiny ~ Bílkoviny

Denní příjem bílkovin by měl tvořit cca 0,5 g na 1 kilogram tělesné hmotnosti a den.

Bílkoviny tvoří cca 10-15% celkového příjmu energie


Spalné teplo => je množství energie, které se uvolní při spálení 1g živiny, v tomto případě bílkoviny

=> v případě bílkovin se energie uvolňuje nejhůře

B ® 23 kJ – efektivně se přemění cca 17kJ

T ® 37 kJ

C ® 17 kJ

Bílkoviny nalezneme v podpůrných orgánech => svaly, vazivo, dále hormony jsou také bílkovinné povahy, enzymy a také protilátky.

Bílkoviny dělíme na:
® živočišného původu

® rostlinného původu


Bílkoviny se dělí na:
® aminokyseliny (AMK)

® proteiny (když se spojí AMK peptidovými vazbami)


Bílkoviny => jsou důležité, protože se dnes vyskytuje řada potravních alergií a právě bílkoviny jsou jejich původci (podílejí se na nich)


Aminokyseliny

· esenciální (leucin, fenylalanin, lizin,….) – lidský organismus si je nedokáže vyrobit

· semiesenciální (arginin, histidin) – zvláštní druh AMK, které si tělo za stresových situací zvládne vyrobit samo

· nonesenciální (glutanin, alanin,….)

AMK jednoduché – albumíny, globumíny, gliadin

složené – glykoprotein, lypoprotein, fosfoprotein, nukleoprotein (mají dvě složky)


V případě, že bílkovin příjme organismus méně, tak následuje:

proteinoenergetická malnutrice => málo výživy = podvýživa

marasmus => když v potravě přijímáme málo proteinu a tím i málo energie (nedostatek B a E)
(netvoří se svaly, nerosteme)

kwashiorkor => stav, kdy dlouhodobě nepřijímáme bílkoviny, ale energeticky nestrádáme (nahrazujeme energii vyšším příjmem cukrů a tuků)

příjem hodně bílkovin => díky bílkovinám je osmotický tlak tak velký, že může dojít k selhání ledvin nadměrným příjmem bílkovin, kromě ledvin to může zasáhnout také játra


Současné zásady příjmu bílkovin (B) v našich poměrech:
Ø u dospělého zdravého člověka má být příjem bílkovin 0,5g (až 0,8-1g) na 1 kilogram hmotnosti a den

Ø poměr bílkovin živočišných (Bz) a rostlinných (Br) má být cca 1:1 => smíšená pestrá strava

Ø minimálně jednou týdně má být pouze strava rostlinná s velkým % vlákniny

Ø bílkoviny živočišného původu by se neměly příliš kořenit a solit

Ø při tepelné úpravě bílkovin by mělo převládat dušení, vaření resp. vaření na páře

Ø měli by převládat tzv. bílá masa


Zvýšení příjem bílkovin:
® rekonvalescence

® zlepšení imunitního systému

® v těhotenství

® děti

Ø sportovci přijímají 1,3 - 2,0g na 1 kilogram váhy a den



Vláknina

= všechny součásti běžné stravy, které nejsou stravitelné v tenkém střevě, ale jsou buď částečně nebo úplně využitelné ve střevě tlustém

Kolik bakterií z vlákniny nosíme v těle: 1-1,5 kg bakterií - prospěšných i nevhodných pro organismus

Vláknina ve střevě podporuje střevní peristaltiku (pohyb) => důležité pro prevenci rakoviny tlustého střeva!!! Vlákninu lidský organismus nezbytně potřebuje!

Čím je vlákniny více, tím více bakterií se rozmnožuje v tlustém střevě. Pokud mají živiny tak se tím více množí. Vznikají ale i patogenní => vznik průjmů.

Bakterie se živí tím co organismu dodáme => kyselina máselné, propionová => ty náš organismus dokáže i z tlustého střeva využít na energii.

Kolonocity => buňky tlustého střeva také využívají takto vzniklou energii


Vláknina rozpustná - inzulín
- fruktooligosacharidy (z artyčoků, pórku)

- galaktooligosacharidy (v tlustém střevě kvasí bakterie a metabolitem jsou právě galaktooligosacharidy)

nerozpustná - celulóza


TUKY » LIPIDY

Tuky tvoří 30-50% energetického příjmu organismu.

Spalné teplo = 38kJ z 1g tuků.

Tuky se začínají štěpit už v dutině ústní a to enzymem lypázou slin. Další štěpení je žaludečními šťávami a šťávou pankreatickou (sekret ze slinivky břišní). Úkolem lypáz je emulgace (co nejmenší kapičky tuku) => aby se co nejlépe vstřebával.

Tuky => alternativní zdroj energie => nahrazují bílkoviny a cukry pro každou buňku v těle

Tuky živočišné

rostlinné

Základem je mastná kyselina = esenciální mastná kyselina a) kyselina linolová

b) kyselina linolenová

ð důležité pro rozvoj CNS !!!

Tuky ® trigliceridy (TG)
a pozice

odštěpí se v tlustém střevě

b pozice
zbytek naše tělo využije


a pozice
glicerol


Cholesterol = je tzv. (1) exogenní a (2) endogenní

rozlišujeme 3 druhy cholesterolu:

(1) exogenní = to co přijímáme v potravě – jeho výši příjmu můžeme ovlivnit úpravou jídelníčku

(2) endogenní = je geneticky zatížený, tj. nemůžeme jej ovlivnit => tělo si ho vyrábí tím více, čím jej omezujeme!

Hladina cholesterolu v krvi = cca 4,2 – 5,0

Tuky jsou důležitou součástí stravy => rozpouští se v nich vitamíny A, D, E, K.

Doporučený příjem tuků = 300-400mg/den

>Doporučený příjem hořčíku = 150-200mg/den teplo =" 17kJ" a) využitelné => štěpeny v trávicí soustavě a amilázou v dutině ústní – jsou nejrychlejším zdroje energie pro organismus

b) nevyužitelné oligosacharidy => chovají se jako vláknina

1) monosacharidy = glukóza, fruktóza a galaktóza

2) disacharidy = maltóza, laktóza, sacharóza

3) oligosacharidy = 3-10 stavebních jednotek

4) polysacharidy = škrob, glykogen


Který enzym štěpí: sacharózu <= sacharon laktózu <= laktázou => glukózu a galaktázu

maltózu <= maltáza => glukóza a glukon


Glukóza => monosacharid => nezbytný pro některé lidské orgány:

u erytrocyty (červené buňky)

u leukocyty (bílé krvinky)

u dřeň ledvin

u CNS (i když krátkodobě nepotřebuje glukózu – využije katolátky)

Sacharidy => geneticky zatížené choroby:

· galaktosémie = porucha metabolismu galaktózy – klinicky se projevuje tak, že už v prvních hodinách příjmu mateřského mléka nastávají u dítěte průjmy, zvracení, novorozenecká žloutenka, zvětšení sleziny a jater

=> pokud není galaktóza vyloučena ze stravy novorozeněte tak může umřít

· intolerance laktózy = může být primární (dítěti se nevyvíjí enzym), sekundární (přechodně chybí enzym) a také vrozená (genetická zátěž)

· poruchy fruktózy => intolerance fruktózy


Podporujeme:

kosmetika a líčení Brno a lepení, barvení a prodlužování řas

love Moon - aniontová intimní hygiena pro ženy a dětské pleny

omlazení obličeje, neinvazivní liposukce, trvalá epilace Brno

léky, vitamíny, kosmetika, zdravá výživa nejen proti striím

latexové matrace, lamelové rošty a dětský nábytek

Žádné komentáře:

Okomentovat