Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

7. VÝŽIVA ČLOVĚKA

MĚĎ

V těle dospělého člověka 100-150 mg

Optimální denní potřeba:
· děti do 8 let 0,3-0,6 mg
· děti nad 8 let 0,8 mg
· ženy 1,5 mg
· muži a těhotné ženy 2 mg
· kojící ženy 1,8-2,2 mg


Význam mědi: Cu je v řadě enzymů, zajišťuje jejich aktivitu, katalyzuje tvorbu hemových barviv

- zabudovává Fe


Existuje případ nedostatku i přebytku Cu => ten se projevuje narušením využití bílkovin a energie v potravě => onemocnění ledvin a hlavně jater

Nedostatek Cu = anemie spolu s nedostatkem Fe

Nadbytek Cu = - ukládání v játrech => cirhóza

- ukládání v ledvinách (vylučování AMK, glukózy)


Zdroje Cu: vnitřnosti, maso, luštěniny

Vstřebáváná měď (Cu) se váže na bílkoviny, pokud je nadbytečná, vrací se zpět do střeva a vyloučí se stolicí.

ð recyklace Cu => problémy s vředovými onemocněními

Ve formě minerálních solí je využitelnost nízká => do potravinových doplňků se zabudovávají vazby Cu na bílkoviny.

Desintegrace stěn buňky fyzikální cestou => zpřístupnění (zlepšení) obsahu buňky => fytokoly


MANGAN

Tělo obsahuje 100 mg Mn

Optimální denní potřeba:
· děti do 8 let 400 mg
· děti nad 8 let 800 mg
· ženy 1,4 mg
· muži a těhotné ženy 2 mg
· kojící ženy 4 mg


Nedostatek:
porucha zabudování Ca do kostí

snížená aktivita enzymů

porucha tvorby hemu

porucha nervového systému

narušení odbourávání cukrů a tuků

ð příjem v optimálních formách


Zdroje: maso, vnitřnosti a výrobky z masa
pšeničné klíčky, ovesné vločky, zelený čaj!

Zelený čaj – kde procesem fermentace není narušena vazba mikroprvků – ale nesmí se zalévat horkou vodou => 1. extrakt – teiny, sacharidy + 2. přeliv – i obsah mikroprvků – toto je teprve plnohodnotný výluh

Mn je v kostech, zásobárnou jsou játra + ledviny


Doplňky: MuO – využitelnost 8%

laktátová forma


JÓD

Je přechodným prvkem mezi mikroprvky a ultramikroprvky => je zodpovědný za správnou funkci štítné žlázy a tím ovlivňuje neurosystém.

Typickým příznakem nedostatku jódu => vyvalené oči, nervozita, vysychání kůže – dermatitida

- lze léčit doplňky
- některé regiony jsou chudé na jód => jodizovaná sůl přidávaná do potravy (pozor vyprchá z obalu!)


Obsah v těle 50 mg z toho:

ve štítné žláze 15 mg


Denní potřeba:
· děti

· dospělí


Význam: součást hormonu thyroxinu

pro správnou funkci štítné žlázy

aktivátor některých enzymů (amyláza)


Nedostatek: hypothyreasa – vznik strumy, pomalý puls, nižší mentální a fyzická aktivita, obezita, vyšší hladina cholesterolu

+ typické je i tzv. opatrné našlapování díky bolesti šlach a svalstva => není odbourávána kyselina mléčná jako faktor únavy


Nadbytek: hyperthyreasa – nadměrná produkce hormonů, může se rovněž objevit struma, únava, nervozita, hubnutí, vyšší teplota, pocení

+ u nás nadbytek není


Doplněk: Jodid draselný – poměrně dobrá využitelnost

V běžné stravě nedostatek, konzumovat jodizovanou kuchyňskou sůl – do uplynutí záruční doby => hrozí vyprchání z obalu!


KOBALT a jeho spolupůsobitel B12

Který se především účastní krvetvorby v kostní dřeni, bývá také součástí podpůrných systémů při napadení rakovinou.

Hranice biologické účinnosti a toxicity je poměrně blízká (vhodně volit množství).


FLOR

Spoluúčastní se upevňování minerálních látek v zubech => školní mládež je dotována florizovanými tabletami.

Ale také negativně ovlivňuje tvorbu enzymů.

Většinou při konzumaci ryb bývá Kobalt i Flor v dostatečném množství + doplňky


CHROM

Obsah chromu v těle je pod 1 mg

Biologicky významný je Cr3+, kdežto Cr6+ (šestimocný) je kontaminant z průmyslové výroby – karcinogenní.


Význam: stimuluje syntézu insulinu, zapojuje se do mechanismů snižujících obsah krevního cukru a cholesterolu

stimuluje účinek insulinu


Nedostatek: zejména při psychickém zatížení

celková únava, vyšší krevní tlak, vyšší hladina cholesterolu a cukru v krvi

ovlivňuje psychiku

celkově snižuje aktivitu

Předcházení nedostatku: existuje řada preparátů (např. Ultra Eaten Loose) + složky obsahující Cr v roztoku (kapky)

Nedostatek Cr lze zčásti nahradit mlékem, zeleninou + pšenicí a dalšími.


Zdroje:
mléko (30-50 mg/l)

zelenina a ovoce 10-20ug/100g

pšenice (v obalových vrstvách) 170-180ug/100g

Vstřebatelnost je asi 3%

Optimální denní dávka využitelného Cr je u dospělých 10 ug

Doporučená denní dávka 200 ug chloridu chromitého dodá asi 5-8 ug využitelného Cr. V laktátové formě stačí dodat 11 ug


SELEN

Další součástí ultramikroprvků je selen (Se)

V těle je obsaženo asi 5 mg

- má katalitické účinky, jako prevence infarktu myokardu


Optimální denní potřeba:
· děti do 8 let 15 ug
· děti nad 8 let 20 ug
· ženy 35 ug
· muži 50 ug
· těhotné a kojící ženy 30 ug


Význam: pro tkáňové dýchání, antiovidant

Váže se v AMK, kde může nahradit síru

Houby hromadí selen – musí být v půdě

Ø podporuje antioxidační činnost


Doplňky: seleničitan sodný – využitelnost 5x nižší než u organického


ARSÉN

Z historie jsou známy případy travičů, kteří používali arsén

Hranice biologické účinnosti a toxicity je poměrně blízká => přebytek se začíná ukládat ve vlasech + při překročení 2 ug má toxický účinek

Ø katalizuje ukládání bílkovin + jedním z vedlejších účinků je napínání podkoží (kosmetika)


PLATINA A ZLATO

- zlaté injekce = pro změnu kvality pochodů za pomoci hormonů jako nosičů

- olygodynamie => část zlata se uvolňuje např. ze zlatých zubů a působí polykatalicky (obezita)

Nikl, Vanad + Transurany => u nich vzniká nebezpečí, že mohou obsahovat radioaktivní záření, které negativně působí na organismus


Mělo by platit: nic se nemá přehánět => přebytek může nabourat rovnováhu

Potravinová pyramida => žádný či minimální potravní doplněk u stravy na vrcholu pyramidy

Ø aby se jím nenarušil metabolismus



HISTORIE VÝŽIVY ČLOVĚKA

Člověk je původem všežravec

1. Tělesné dispozice – chrup, žaludek, střeva
2. Pohyblivost a používání smyslů
3. Sociální vliv – život ve skupině = snadnější lov
4.

Předchůdce člověka – primitivní primáti

- lesní plody, semena, ořechy => vícezrnné potraviny

- hmyz, měkkýši, drobní živočichové => ústřice

- savci, ptáci, vejce


Potrava pračlověka

- lov ve skupině, větší zvířata, rostlinný podíl živočišné potravy, doplňování rostlinnou potravou


Mladší doba kamenná (neolit)
- pastevectví + zemědělství

- pěstování obilovin – velký význam

- chov skotu, ovcí, koz = mléko

- roste hustota osídlení

- lepší výživa + zravotní stav

- hygiena výživy na nízké úrovni => vysoká úmrtnost


Starověk
- společný konsum stravy

- obiloviny, luštěniny (hrách, cizrna, různé boby)

- epa, zelí (=> cukry a vitamíny)

- chov skotu, ovcí a prasat

- lov zvěře, ryb

- u nás nedostatek ovoce

- nedostatečná hygiena

- malé zásoby – zima = hlad

- tlak na zvýšení pěstování ovoce


Středověk
- velký rozdíl mezi chudými a bohatými

ð bohatí:
dostatek potravy, vysoký konzum masa (zvěřina), vysoký konzum alkoholu (pivo, víno, medovina)

hodně koření – zakrytí pachu dlouho skladovaného masa => aflatoxiny: karcinogenní látky

ð chudí:
rostlinná strava, kaše

důležité mléko, kyselé mléko, sýry kysané

maso a sladkosti jen o svátcích

často hlad > příznivý dopad na využívání živin

Nedostatek hygieny, nízká kultura stolování

Špatná organizace zemědělské výroby


Novověk (1750-1900)
- roste životní úroveň na venkově + měšťanství

- pěstování brambor = konec hladomorů

- roste spotřeba cukrů a tuků

- rozšiřují se koloniální plodiny

- roste spotřeba kávy, lihovin, kouření

- častější maso u chudých

- výživa chudiny ve městech horší než na venkově

- městská chudina = strava jednotvárná, chudá na enzymy, bílkoviny, málo ovoce a zeleniny, maso vzácné, málo mléka, alkoholismus, žebrání


Česká strava lidová
- tradiční strava středních a chudších zemědělských vrstev

- jednotvárná, nepříliš chutná

- vyvinula se v letech 1750-1850

- základ obiloviny – kaše, tmavý žitný chléb z vysokovymílané mouky, pečivo z bílé mouky jen o svátcích

- denně brambory

- kyselé mléko, kyselé sýry, tvaroh

- máslo, sádlo

- časté polévky – husté, s mlékem, k snídani, obědu, večeři

- sváteční pokrmy – buchty, koláče, trochu masa, pamlsky – ořechy, sušené ovoce, med

- více masa – zabijačka

- koření většinou domácí (sušené rostliny)


Česká národní kuchyně
- strava bohatších městských vrstev

- vyvinula se v 18. a 19. století

- energeticky velmi vydatná, chutná

- bohatá na cukr, tuk

- hlavním jídlem oběd, večeře

- polévka – energeticky bohatá, zahuštěná jíškou, moukou, smetanou

- druhý chod = maso – husté omáčky, knedlíky !!!

- málo ovoce, zeleniny

- třetí chod = sladké moučníky

- teplé sladké pokrmy

- těžké, husté pivo

- sladká vína

- čokoláda


První polovina 20. století
- do 1. sv. války přetrvává trend 19. století

- 1. sv. válka = hlad

- po roce 1918 – vliv zahraničních kuchyní, pokles energeticky vydatné stravy, více ovoce a zeleniny

- 2. sv.válka = příděl potravin omezen, hlad nebyl, v této době nebyl velký rozdíl ve stravě bohatých a chudých, potraviny byly na přídělový systém

Vymizel rozdíl mezi venkovským a městským obyvatelstvem – ve stravě.

- nedostatek potravin trval do roku 1948-49


1948 – 1989
- po roce 1948 zlepšeno zásobování

- důraz na kvantitu, ne na kvalitu

- důraz na soběstačnost v potravinách => omezení sortimentu

- subtropické a tropické plodiny jen omezeně a před svátky

- rostla produkce pšenice

- růst spotřeby cukru a tuků

- růst produkce a spotřeby vepřového masa (60%) oproti hovězímu masu (25%)

- růst spotřeby sladkostí, alkoholu, vajec (20ks/os/rok => dnes 90)

- růst spotřeby mléka pomalejší, stagnace (doporučováno 300 l/os/rok => dnes 150)

- stagnace výroby ovoce a zeleniny

- nedostatek citrónů – vit. C

Žádné komentáře:

Okomentovat