Osobnost
I. vymezení pojmu
celek dispozic k psychickým reakcím, který způsobuje že v téže situaci se lidé chovají různým způsobem a tyto reakce vykazují určitou jednotu cítění, myšlení, vnímání, představ a snah.
Df: organizovaný, dynamický a interindividuálně odlišný celek psychofyzických dispozic, determinující průběh a projevy psychických procesů (chování a prožívání).
Zásadní dva přístupy
a) behaviorální – systém naučených tendencí chovat se v určité situaci určitým způsobem
b) fenomenologický – osobnost je něco skrytého za projevy, chováním jako nepostihnutelná podstata.
Srovnání tří přístupů k osobnosti:
Názor na lidskou povahu
Je chování svobodné?
Základní motivy
Struktura osobnosti
Role nevědomí
Pojetí svědomí
Vývojový důraz
Bariéry osobního růstu
Psychoanalýza
negativní
determinované
sex a agrese
id, ego, super-ego
maximalizovaná
super-ego
psychosexuální st.
nevědomé konflikty, fixace
Behaviorismus
neutrální
determinované
drives
zvyky
prakticky neexistující
sebe-zpevňování
kritické situace, učení, identifikace
maladaptivní zvyky,
patologické prostředí
Humanistická ps.
pozitivní
svobodná volba
sebeaktualizace
jáství
minimalizovaná
ideální já
vývoj sebepojetí
inkongurence
Žádné komentáře:
Okomentovat