Temperament

Temperament
Z vlastní zkušenosti víme, že mezi lidmi jsou v oblasti prožívání velké rozdíly, dokonce i u jednoho člověka můžeme pozorovat určité výkyvy. Přesto lze v prožívání jednoho člověka pozorovat většinou ustálené způsoby prožívání. Čím je to podmíněno? Temperamentem - konstitučním základem emocí (nejen jich).
Slovo T má pro laiky jiný význam. Řekneme-li temperamentní žena, myslíme tím ženu energickou, dynamickou, aktivní, živou a vznětlivou. Málokdy to říkáme o mužích. Ovšem v psychologii má T úplně jiný význam.
T chápeme jakou označení celé skupiny vlastností, které člověka profilují především směrem ven.. Jde o tzv. vrozený základ osobnosti (kam ještě např. patří vlohy jako základ pro rozvoj schopností.)
T jako dispozice k emocionálním reakcím.
T je určován především vrozenými vlastnostmi nervové soustavy. Jde o jakési základní citové ladění člověka. T vlastnosti jsou podmíněny patrně tím, jak v CNS vznikají, probíhají a jak rychle se střídají vzruchy a impulsy.

Základní temperamentové charakteristiky:
1) intenzita a rychlost reagování člověka na různé podněty
2) odolnost vůči silným a dlouhotrvajícím podnětům
3) citovost - míra stálosti prožívání
4) náladovost - jak je člověk ovládán svými emocemi, a jaké je jejich převažující ladění
5) výrazovost - míra, v níž se emoce projevují navenek, a způsob, jímž k tomu dochází.
T se tedy projevuje v celkovém způsobu reagování člověka na jakékoliv podněty prostředí. Zahrnuje konkrétní vnější charakteristiky jeho projevu - gestikulaci, mimiku, tempo řeči, chůzi, pohyby.
Jelikož jde o vrozenou dispozici, lze ho výchovou ovlivnit jen málo. (překrývání s charakterem).