8. vrcholné či mystické zážitky. Jde o okamžiky intenzivního vzrušení a vysokého napětí, stejně jako relaxace, klidnosti, blaženosti a tichostí
- představují unášející okamžiky života, jež se objevují obvykle z lásky a sexuálního vyvrcholení, výbuchu tvořivosti, jasnozření (insight), objevu, splynutí s přírodou
- tito lidé mohou "spustit" bez falešných, umělých dráždidel, tím, že jsou postrčeni (zapnuti)
- vrcholné či mystické zážitky nejsou svou podstatou teologické či nadpřirozené, byť jsou ve svém jádru zbožné
- pociťují více soulad se světem, ztrácejí či překračují své sebevědomí, cítí se současně mocnějšími i bezmocnějšími
9. sociální zájem. I když mají trable, truchlí či jsou rozrušení nedostatky lidské rasy, mají hluboký pocit spřízněnosti lidí
- mají nefalšovanou touhu pomoci zlepšit osud spolusmrtelníků
- tento výchovný postoj je zjevný v pocitech soucitu, sympatií a lásky k lidstvu
- často jde o zvláštní druh bratrství, jako postoj staršího bratra či sestry k mladším sourozencům
10. hluboké interpersonální vztahy. Mají tendenci utvářet hlubší a těsnější vztahy než běžný dospělý
= jsou nakloněnější intimně se sdružovat s jinými podobného charakteru, talentu a schopností ("vrá¬na k vráně"), ač jejich sociální zájem jim dovoluje mít zvláštní cit empatie pro méně zdravé lidi
- okruh jejich důvěrných přátel je malý, neboť přátelení v jejich stylu vyžaduje značný čas a úsilí
- mají rovněž zvláštní cit něžnosti k dětem a snadno na ně působí
11. demokratická struktura charakteru. Jsou demokraty v nejhlubším smyslu
- poněvadž jsou osvobození od předsudků, vykazují úctu k jiným lidem bez ohledu na třídu, rasu, náboženství, pohlaví, věk, povolání či jiné rysy skupinové příslušnosti
- mimoto jsou ochotni se od kohokoli učit, bez přijetí nadřazených či autoritářských postojů
- nerozlišovaně staví na stejnou úroveň všechny lidské bytosti
- sami o sobě jsou elitou, vybírají si elitu za své přátele, ale to je elita charakteru, schopností a talentu, nikoli narození, rasy, krve, jména, rodiny, věku, mládí, slávy či moci (1987)
12. rozlišování mezi prostředky a konci. Vykazují v denním životě méně zmatků, nedůslednosti a konfliktů než jiní v pojímání, co je správné či špatné, dobré či zlé
- mají jednoznačné morální a etické normy, i když jsou v ortodoxním smyslu málo zbožní
- vykazují neobyčejně pronikavou schopnost rozlišovat mezi cíli a prostředky jejich dosažení
- často přitom volí prostředky či pomocné (instrumentální) chování vedoucí k cíli, jež by se mnoha nedočkavým lidem nelíbily
= jakoby oceňovali dělat něco pro cvičení ducha, než jen pro to aby dosáhl jiného konce (vhod¬nost)
13.filozofický smysl pro humor. Zřetelně preferují humor filozofický, prostý hostility.jejich přístup k humoru je často rozvážný a vážný
- typické je nalézání nejpůsobivějšího, humorného vyjádření obecné pošetilosti lidí (v humoru je obsaženo sdělení, smysl za právě vytvářeným smíchem)
- filozofický humor obvykle vyloudí spíše úsměv, než smích (výsměch)
Žádné komentáře:
Okomentovat