Po ovulaci se buňky membrana granulosa a vnitřní buňky tekální, které zůstávají v ovariu, přeměňují v dočasnou endokrinní žlázu -corpus luteum, umístěné v korové vrstvě ovária a vylučující progesteron a estrogeny. Progesteron zamezuje diferenciaci dalších ovariálních folikulů a tak zabraňuje další ovulaci. Odtok folikulární tekutiny vyvolá kolaps stěny folikulu, která se řasí. V lumen je malé množství krve, která se srazí, organizuje a mění ve vazivo zaujímající centrální část corpus luteum. Přestože se buňky membrana granulosa po ovulaci již nedělí, zvětšují svůj objem a tvoří až 80 % parenchymu žlutého tělíska a nazývají se nyní granulóza-luteinní buňky. Na vzniku žlutého tělíska se také podílejí buňky theca interna tím, že se mění na téka-luteinní buňky. Jsou v podstatě podobné buňkám granulóza-luteinním s tím rozdílem, že jsou menší a mnohem intenzivněji se barví. Najdeme je v řasách tvořených kolabovanou stěnou folikulu. Krevní a lymfatické kapiláry theca interna vrůstají do nitra corpus luteum a vytvářejí bohaté pleteně. Žluté tělísko vzniká na podnět LH, syntetizovaného v pars distalis hypofýzy pod kontrolou hypotalamu.
Vzhledem k tomu, že progesteron vytvářený žlutým tělískem má inhibiční účinek na produkci LH, corpus luteum brzy zaniká, nedostane-li se mu dalších stimulů z jiného zdroje. Inhibiční efekt progesteronu na LH je nepřímý, zprostředkovaný hypotalamem. Jestliže nedojde k těhotenství, žluté tělísko přetrvává pouze 10-14 dní, tj. perzistuje jen v druhé polovině menstruačního cyklu a nazývá se corpus luteum menstruationis. Po tomto období vyvolává nedostatek LH jeho degeneraci a zánik. V případě těhotenství je žluté tělísko stimulováno choriovým gonadotropinem, produkovaným placentou. Corpus luteum se pak udržuje po dobu šesti měsíců, a pak postupně zaniká. Nevymizí však úplně a secernuje progesteron až do konce těhotenství jako corpus luteum graviditatis. Těhotenské žluté tělísko také vylučuje polypeptidový hormon relaxin, který změkčuje vazivo symphysis ossium pubis a usnadňuje tak porod. Buňky obou typů žlutého tělíska degenerují cestou autolýzy a jejich zbytky jsou pohlceny makrofágy. Žluté tělísko se postupně mění v tuhou vazivovou jizvu corpus albicans, která přetrvává po měnlivou dobu a je časem vstřebána makrofágy stromatu.
Podporujeme:
kosmetika a líčení Brno a lepení, barvení a prodlužování řas
love Moon - aniontová intimní hygiena pro ženy a dětské pleny
omlazení obličeje, neinvazivní liposukce, trvalá epilace Brno
léky, vitamíny, kosmetika, zdravá výživa nejen proti striím
latexové matrace, lamelové rošty a dětský nábytek
Žádné komentáře:
Okomentovat