V organismu dospělého člověka je asi 5-6g Fe. Z tohoto množství je nejvíce železa vázaného na hemoglobin, dále v krevní plazmě, v sloučeninách železa, v myoglobinu ( svalové barvivo ) a v některých enzymech.
Význam Fe záleží především v tom, že se jako součást hemoglobinové molekuly a jiných látek účastní oxido- redukčních jevů.
Naše denní strava obsahuje 10-15mg Fe a z tohoto množství se vstřebává 3-13%.Je to prakticky stejné množství jako denně vylučuje ( stolice, olupování kůže a sliznice, ztráta vlasů ). Pokud člověk ztrácí Fe více ( krvácení ) vstřebávání železa se zvyšuje až na 20ti násobek normálního množství.Organismus se vždy snaží zachovat rovnováhu.Při větší spotřebě = větší vstřebávání. Úbytek zásob Fe vyvolává v organismu tzv. hlad po železu. Nedostatkem Fe jsou ohroženy zejména ženy ( v těhotenství a kojení – je zapotřebí používat více potravin bohatých na Fe ). Velká spotřeba je také u dětí a to zejména v období růstu a infekcí. Na dobré vstřebávání Fe má vliv vitamin C ( kyselina askorbová ).
Fe v potravě žaludek díky přítomnost HCl dojde k odštěpení Fe z potravy a ionizaci Fe Fe dvojmocné tenké střevo:
1. Buď to tělo nespotřebuje a dostává se do stolice a ven z těla
2. Nebo ho spotřebuje a
Ve stěně střeva se Fe++ váže na apoferitin, k tomu potřebuje vitamin C a vzniká feritin ( ten obsahuje Fe+++). V této formě se dostává do krevního oběhu, z části feritinu se Fe uvolňuje a váže se na transferin 2,5-3g/l ale jen 1/3 je nasycena železem = vázaný
Úkolem transferinu je přesun Fe do kostní dřeně pro výstavbu krevního barviva a nebo přesun do míst tkáňového rezervního železa.Zásobní železa: Feritin nebo Hemosiderin. Obecně zásoby Fe máme v 1/3 v kostní dřeni, 1/3 v játrech a zbylá 1/3 ve slezině, střevní stěně, svaly a ostatní tkáně.
Feritin je apoferitin + Fe a je rozpustný ve vodě
Hemoglobin je nerozpustný ve vodě.
Obě zásobní formy železa jsou viditelné ve světelném mikroskopu zvláště po obarvení.Vztah feritinu a hemosiderinu není úplně jasný, snad při stárnutí feritinu dochází k denaturaci na hemosid
V kostní dřeni se železo dostává do bazofilních normoblastů a zde se rozbíhá syntéza hemoglobinu
Pro tento účel je využíváno Fe ze zásob nebo z feritinu.
Feritin je také bohatě v buňkách retikuloendotelového ( RES ) systému, kterých je v kostní dřeni velké množství.Je-li v těle tzv. Hlad po železe je okolí bazofilních normoblastů a RES nahromaděno velké množství Fe. V nátěru kostní dřeně po obarvení berlínskou modří je tento jev velmi dobře viditelný.Po obarvení berlínskou modří odečítáme množství normoblastů ve kterých jsou patrná zrnka železa.Normoblast ve kterém je takto patrné Fe je sideroblast.Za normální situace ze 100 normoblastů je 40 sideroblastů. Někdy nacházíme zrnka Fe i v erytrocytech a ty pak nazýváme siderocyty.
Zásobní Fe v těle dělíme na :
1. Mobilizovatelné ( tělo je schopno Fe dále přenášet a ukládat )
2. Nemobilizovatelné ( Fe ve svalech, v myoglobinu )
LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ METABOLISMU ŽELEZA
Hladina železa v séru.
Hladina transferinu – volného nebo vázaného.
Hladina feritinu – to ukazuje na skutečné zásoby Fe.
Hladina Fe v krvi = SIDERÉMIE
Nedostatek železa v krvi = SIDEROPENIE
Nedostatek Fe může být:
1. málo Fe ve stravě
2. Fe z těla ztrácíme ( krevní ztráty )
3. Onemocnění tenkého střeva – železo se nevstřebává
SIDEROPENIE
1. latentní ( skrytá, nepoznaná ) LS
2. manifestní MS
Fe/s Volný trans feritin Hb
LS N N
MS
Podporujeme:
kosmetika a líčení Brno a lepení, barvení a prodlužování řas
love Moon - aniontová intimní hygiena pro ženy a dětské pleny
omlazení obličeje, neinvazivní liposukce, trvalá epilace Brno
léky, vitamíny, kosmetika, zdravá výživa nejen proti striím
latexové matrace, lamelové rošty a dětský nábytek
Žádné komentáře:
Okomentovat