Specifikum je hlavně v technikách vyučování. Za nejdůležitější prostředky vyučování se považují:
- Volné vyjadřování - všemi formami, zejména však volné texty
- Praktická práce - v pracovních ateliérech, školní tiskárně, malování, modelování
- Mimoškolní pozorování - poznávání životní reality, exkurze mimo prostory školy
-
Individuální práce - s pracovními sešity, s autokorektívnymi kartami,
individuální práce musí podporovat kolektivní práci, kde každý pracuje
pro svou potřebu.
- Úzká spolupráce učitelů
Volný
text - slouží jazykovému vyučvaniu, psaní, čtení, ale i ostatním
oblastem poznání. Freinet prosazuje přirozenou metodu čtení a psaní.
Motivace psaní se realizuje tiskem textů, korenšpondenciou, školními
novinami. Volný text musí být opravdu volný, jeho volba je ponechána na
dítěti. Text se čte, společně upravuje, vylepšuje, ale nesmí být
formální a samoúčelný, proto je dále motivován, že text bude zveřejněn.
Školní
tiskárna - umožňuje fixovat vyjádření dětí. Text získá vytištěním větší
vážná, tím že je zveřejněn pro ostatní - učitelů, rodičů, spolužáků.
Tato skutečnost dělá děti lépe připraveny ke spolupráci, k akceptování
ostatních.
Podobné úkoly plní i školní noviny. Odrážejí život
třídy, celý kolektiv přebírá za ně zodpovědnost. Mají formativního vliv
na čtenáře i tvůrců. Proto třeba dbát na úpravu, pestrost příspěvků a
jejich rozmanitost, jazykovou správnost.
Freinetovská
pedagogika je plná podnětných myšlenek pro aktivizaci a samostatnost
dítěte, pro individualizaci vyučování iv našich podmínkách.
Kritici
Freinetovskej školy poukazují na nedostatek teoretického zázemí pro
tuto koncepci i možný anarchismus v organizaci vyučování.
Tvořivý
učitel v ní však může najít mnoho inspirace. Pro náročnost této koncepce
se v mnoha zemích realizuje spíše ve freinetovských třídách v rámci
běžných škol, jak v samostatně organizovaných celých školách
freinetovského typu.
Žádné komentáře:
Okomentovat