1) Spojka
- e Kupplung
2) Přední sklo,zadní sklo
- e Vordersheibe, die Hintersheibe
3) Máme poruchu
- Wir hatten Panne.
4) Narazil do stromu
- Er hat einen Baum angefahren.
5) Nefungují brzdy
- Die Bremsen funktionieren nicht
6) Musíte vyměnit pneumatiky
- Sie musses die Reifen wechseln.
7) Měj jsem nehodu
- Ich hatte Unfall.
8) zpětné zrcátko, zadní sedadlo
- r Rückelspiegel , r Rücksitz
9) To by nedokázali
- Das könnten sie nicht.
10) Udělali byste to pro nás?
-Würdet ihr es für uns bitte machen?
11) Pomohl byste mi prosím?
- Würden Sie mir bitte helfen?
Němčina slovíčka
e Kneipe-hospoda
r koffer- kufr
e konditorei-cukrarna
s konzert-koncert
s kosmetikprodukt-kos. Vyrob.
e Krawatte-kravata
s kulturerlebnis- kult. Zazitek
r künstler- umělec
e leute-lide
locken- lákat
s lokal- lokal
e luft-vzduch
r markt-trh
s medikament-lék
meinen-myslet
e metzgerei-řeznictví
e möbel-nabytek
e modeschau- mod. Přehlid.
Morgen-zítra
e musik- muzika
na gut- no dobra
r nachmittag-odpoledne
e Nähe-blizkost
r ohrring-naušnice
r parkplatz-parkoviste
s plüschtier-plyš. Zvířátko
s polo-hemd-polokošile
e puppe-panenka
e region-region
r rock-sukně
s riesemrad-ruske kolo
e rolltreppe-jezdici schody
e schmuckwaren- bizuterie
s schvimmbad-bazen
schvimmen-plavat
selten- zřídka
e sonnencreme-opal. Krem
r spaß- legrace
spektakulär- senzační
s Spiel-hra
e spielotheke- herna
s sportgerät- sport. Nářadí
r stellplatz- místo na stani
r storf-látka
e toppich-koberec
r traum- sen
treffen-potkat
umgekehrt-opačně
um wie viel Uhr? V kolik hodin
verbinden-spojit
verrückt-zmateny
r vormittag- poledne
wählen- Vybrat
e ware-zboží
s warenhaus-obchod. Dům
e wiese-zpusob
e welt-svět
s wörterbuch-slovník
r koffer- kufr
e konditorei-cukrarna
s konzert-koncert
s kosmetikprodukt-kos. Vyrob.
e Krawatte-kravata
s kulturerlebnis- kult. Zazitek
r künstler- umělec
e leute-lide
locken- lákat
s lokal- lokal
e luft-vzduch
r markt-trh
s medikament-lék
meinen-myslet
e metzgerei-řeznictví
e möbel-nabytek
e modeschau- mod. Přehlid.
Morgen-zítra
e musik- muzika
na gut- no dobra
r nachmittag-odpoledne
e Nähe-blizkost
r ohrring-naušnice
r parkplatz-parkoviste
s plüschtier-plyš. Zvířátko
s polo-hemd-polokošile
e puppe-panenka
e region-region
r rock-sukně
s riesemrad-ruske kolo
e rolltreppe-jezdici schody
e schmuckwaren- bizuterie
s schvimmbad-bazen
schvimmen-plavat
selten- zřídka
e sonnencreme-opal. Krem
r spaß- legrace
spektakulär- senzační
s Spiel-hra
e spielotheke- herna
s sportgerät- sport. Nářadí
r stellplatz- místo na stani
r storf-látka
e toppich-koberec
r traum- sen
treffen-potkat
umgekehrt-opačně
um wie viel Uhr? V kolik hodin
verbinden-spojit
verrückt-zmateny
r vormittag- poledne
wählen- Vybrat
e ware-zboží
s warenhaus-obchod. Dům
e wiese-zpusob
e welt-svět
s wörterbuch-slovník
Němčina slovíčka
r abend-večer
e Delikatesse-delikatesa
Abgermacht-dohodnuto
direkt- primo
abheben-vyzvednout
e disco-diskoteka
s accesoire-modni doplnky
dringend- nutne
r aufzug-výtah
r durf- vůně
außergewöhnlich-mimořádne
durchschnittlich-průmerne
e Ausstellung- výstava
r einkauf-nákup
e bäckerei-pekárna
r eintritt-vchod
besonder-zvlastni
einverstanden-souhlasim
r Besucher-navštevník
s Eis-zmrzlina
e bettwäsche-lozni pradlo
s erdgeschoss-přízemí
r Bioladen-zdrava vyziva
s erlebnis-zážitek
s Bioprodukt-ekol. Výrobek
erlesen-vybrany
e bluse-halenka
e atega-poschodí
e Boutique- butik
r fahrradplatz- místo na kola
e Briefmarke- poštovní známka
e fashion-moda
s buch- kniha
e fainkost-pochutiny
e buchhandlunge- knuhkupectví
r feuerwerk- ohnostroj
s Café-kavarna
finden-najít
r Champagner-šampanske
s Flair-atmosfera
Demenbekleidung- dám. Konference
frisch- čerstvý
Demenmode-Damska moda
ganz-celý
die demenwäsche- damske prádlo
s geld-penize
s gemüsegeschäft- ochd. Zeleniny
joggen- behat
e gechenkidee- zde
jugendzentrum- centr. mlad
s Hauptwerk-hlavní jídlo
kameraüberwacht-kamer. straz
e herrenbekleidung- pan. Konference
e kartenreservieung-rez. Vstupen.
e herrenwäsche-panske pradlo
s karussell- kolotoc
e idee-napad
e kleidung- obleceni
e Delikatesse-delikatesa
Abgermacht-dohodnuto
direkt- primo
abheben-vyzvednout
e disco-diskoteka
s accesoire-modni doplnky
dringend- nutne
r aufzug-výtah
r durf- vůně
außergewöhnlich-mimořádne
durchschnittlich-průmerne
e Ausstellung- výstava
r einkauf-nákup
e bäckerei-pekárna
r eintritt-vchod
besonder-zvlastni
einverstanden-souhlasim
r Besucher-navštevník
s Eis-zmrzlina
e bettwäsche-lozni pradlo
s erdgeschoss-přízemí
r Bioladen-zdrava vyziva
s erlebnis-zážitek
s Bioprodukt-ekol. Výrobek
erlesen-vybrany
e bluse-halenka
e atega-poschodí
e Boutique- butik
r fahrradplatz- místo na kola
e Briefmarke- poštovní známka
e fashion-moda
s buch- kniha
e fainkost-pochutiny
e buchhandlunge- knuhkupectví
r feuerwerk- ohnostroj
s Café-kavarna
finden-najít
r Champagner-šampanske
s Flair-atmosfera
Demenbekleidung- dám. Konference
frisch- čerstvý
Demenmode-Damska moda
ganz-celý
die demenwäsche- damske prádlo
s geld-penize
s gemüsegeschäft- ochd. Zeleniny
joggen- behat
e gechenkidee- zde
jugendzentrum- centr. mlad
s Hauptwerk-hlavní jídlo
kameraüberwacht-kamer. straz
e herrenbekleidung- pan. Konference
e kartenreservieung-rez. Vstupen.
e herrenwäsche-panske pradlo
s karussell- kolotoc
e idee-napad
e kleidung- obleceni
Němčina préteritum
Způsobová
dürfen – durfte (smět)
können – konnte (moci,umět)
mögen – mochte (mít rád)
müssen – musste (muset)
sollen – sollte (mít povinnost)
wollen – wollte (chtít)
wissen – wusste (vědět)
Smíšená
kennen – kannte (znát)
erkennen – erkannte (poznat)
nennen – nannte (jmenovat)
denken – dachte (myslet)
bringen – brachte (přinést)
verbringen – verbrachte (strávit)
rennen – rannte (běžet)
senden – sandte,sendete (poslat)
wenden – wandte,wendete (obrátit)
brennen – brannte (hořet)
Pomocná
sein – war (být)
haben – hatte (mít)
werden – wurde (stát se)
Způsobová
dürfen – durfte (smět)
können – konnte (moci,umět)
mögen – mochte (mít rád)
müssen – musste (muset)
sollen – sollte (mít povinnost)
wollen – wollte (chtít)
wissen – wusste (vědět)
Smíšená
kennen – kannte (znát)
erkennen – erkannte (poznat)
nennen – nannte (jmenovat)
denken – dachte (myslet)
bringen – brachte (přinést)
verbringen – verbrachte (strávit)
rennen – rannte (běžet)
senden – sandte,sendete (poslat)
wenden – wandte,wendete (obrátit)
brennen – brannte (hořet)
Pomocná
sein – war (být)
haben – hatte (mít)
werden – wurde (stát se)
Způsobová
dürfen – durfte (smět)
können – konnte (moci,umět)
mögen – mochte (mít rád)
müssen – musste (muset)
sollen – sollte (mít povinnost)
wollen – wollte (chtít)
wissen – wusste (vědět)
Smíšená
kennen – kannte (znát)
erkennen – erkannte (poznat)
nennen – nannte (jmenovat)
denken – dachte (myslet)
bringen – brachte (přinést)
verbringen – verbrachte (strávit)
rennen – rannte (běžet)
senden – sandte,sendete (poslat)
wenden – wandte,wendete (obrátit)
brennen – brannte (hořet)
Pomocná
sein – war (být)
haben – hatte (mít)
werden – wurde (stát se)
dürfen – durfte (smět)
können – konnte (moci,umět)
mögen – mochte (mít rád)
müssen – musste (muset)
sollen – sollte (mít povinnost)
wollen – wollte (chtít)
wissen – wusste (vědět)
Smíšená
kennen – kannte (znát)
erkennen – erkannte (poznat)
nennen – nannte (jmenovat)
denken – dachte (myslet)
bringen – brachte (přinést)
verbringen – verbrachte (strávit)
rennen – rannte (běžet)
senden – sandte,sendete (poslat)
wenden – wandte,wendete (obrátit)
brennen – brannte (hořet)
Pomocná
sein – war (být)
haben – hatte (mít)
werden – wurde (stát se)
Způsobová
dürfen – durfte (smět)
können – konnte (moci,umět)
mögen – mochte (mít rád)
müssen – musste (muset)
sollen – sollte (mít povinnost)
wollen – wollte (chtít)
wissen – wusste (vědět)
Smíšená
kennen – kannte (znát)
erkennen – erkannte (poznat)
nennen – nannte (jmenovat)
denken – dachte (myslet)
bringen – brachte (přinést)
verbringen – verbrachte (strávit)
rennen – rannte (běžet)
senden – sandte,sendete (poslat)
wenden – wandte,wendete (obrátit)
brennen – brannte (hořet)
Pomocná
sein – war (být)
haben – hatte (mít)
werden – wurde (stát se)
Způsobová
dürfen – durfte (smět)
können – konnte (moci,umět)
mögen – mochte (mít rád)
müssen – musste (muset)
sollen – sollte (mít povinnost)
wollen – wollte (chtít)
wissen – wusste (vědět)
Smíšená
kennen – kannte (znát)
erkennen – erkannte (poznat)
nennen – nannte (jmenovat)
denken – dachte (myslet)
bringen – brachte (přinést)
verbringen – verbrachte (strávit)
rennen – rannte (běžet)
senden – sandte,sendete (poslat)
wenden – wandte,wendete (obrátit)
brennen – brannte (hořet)
Pomocná
sein – war (být)
haben – hatte (mít)
werden – wurde (stát se)
Massen Medien
Massenmedien sind Kommunikationsmittel, die uns Informationen ablagen. Massenmedien sind
Zeitungen, Fernsehen, Radio und Internet. Zeitung ist die älteste Form von Massenmedien. Zeitungen können Boulevard, Sport oder Informativer sind. Die Bekannte Tschechische Zeitungen sind Mladá Fronta, Právo oder Hospodářské Noviny. Die gröste Deutsche Zeitungen sind Bild und Die Zeit. Ich lese nur manche Zeitungen und am meisten nur der Sport Teil. Das Radio ist nicht so populär heutzutage, und es ist oft benutz nur in dem Auto oder auf Internet. Die bekannte Tschechische Radio Stationen sind Český Rozhlas, Kiss und Evropa 2. Das Fernsehen is immer beliebt, aber ich finde der Programmplan unausreichend, so ich am meistens nur Folge die Filme auf DVD. Tschechische Staatliche Programm ist Česká Televize, Private Programme sind z.B. TV Nova, Prima oder TV Barrandov. Große Deutsche Programme sind RTL, ProSieben oder Sat.1.
Es Gibt auch Kinder Programme, wie Disney Channel oder Animax. Meine beliebste Programme sind Discovery Channel, AXN und Animax. Die meist verbreitet Massenmedien ist Internet. Ein Drittel Alle Leuten benutzen es und es ist unabdingbar für viele von ihnen. Man kann Internet z.B.
auf dem Computer oder Handy besehen. Es enthält alle von Fernsehen, Zeitungen, Radio und viel mehr.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
MASSENMEDIEN
Rundfunk, Fernsehen und Presse
8) Medien - Welt der Medien
Články na hledaný výraz "Massenmedien" naleznete na bezuceni.cz
Zeitungen, Fernsehen, Radio und Internet. Zeitung ist die älteste Form von Massenmedien. Zeitungen können Boulevard, Sport oder Informativer sind. Die Bekannte Tschechische Zeitungen sind Mladá Fronta, Právo oder Hospodářské Noviny. Die gröste Deutsche Zeitungen sind Bild und Die Zeit. Ich lese nur manche Zeitungen und am meisten nur der Sport Teil. Das Radio ist nicht so populär heutzutage, und es ist oft benutz nur in dem Auto oder auf Internet. Die bekannte Tschechische Radio Stationen sind Český Rozhlas, Kiss und Evropa 2. Das Fernsehen is immer beliebt, aber ich finde der Programmplan unausreichend, so ich am meistens nur Folge die Filme auf DVD. Tschechische Staatliche Programm ist Česká Televize, Private Programme sind z.B. TV Nova, Prima oder TV Barrandov. Große Deutsche Programme sind RTL, ProSieben oder Sat.1.
Es Gibt auch Kinder Programme, wie Disney Channel oder Animax. Meine beliebste Programme sind Discovery Channel, AXN und Animax. Die meist verbreitet Massenmedien ist Internet. Ein Drittel Alle Leuten benutzen es und es ist unabdingbar für viele von ihnen. Man kann Internet z.B.
auf dem Computer oder Handy besehen. Es enthält alle von Fernsehen, Zeitungen, Radio und viel mehr.
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
MASSENMEDIEN
Rundfunk, Fernsehen und Presse
8) Medien - Welt der Medien
Články na hledaný výraz "Massenmedien" naleznete na bezuceni.cz
48. Koeficient teplotní expanze - Protetická technologie
Protetická technologie
Koeficient teplotní expanze
( WAK – 10¯6 K¯1, lin. WAK)
- uvádí o kolik se látka při ochlazení smrští, případně při zahřátí prodlouží.
Užívá se jako lineární koeficient tepelné roztažnosti, což znamená, že změna velikosti byla měřena pouze v prostorovém směru (změna délky).
Důležitá veličina pro systémy slitina-keramika. WAK keramiky má být mírně vyšší než WAK slitiny.
U keramiky se značí WAK
- pohybuje se okolo 5-8.10¯6/°C
U kovů v rozmezí 14-16¯6/1°C
Sádra
- čím méně použijeme do směsi vody, tím větší bude expanze
- 2% K2SO4 ↓ expanzi o 50%
- sádrovec v 1% množství ↑ expanzi o 10% (zbytky na nástrojích!)
- vysoká vlhkost vzduchu ↑ expanzi během tuhnutí o 10-15%
- alginátové otisky ↑ expanzi o 15%
- silikonové ji neovlivňují
Vosky
- ze všech materiálů mají největší koeficient tepelné roztažnosti
- dá se zmírnit, ale ne odstranit
- se stoupající teplotou se expanze stále více zvyšuje
- kontrakce probíhá i když je vosk tuhý – mezi 40°C a 25°C kontrahují některé voskové směsi až o 5%
- obecně platí, že vosk zpracovaný v plastickém stavu má menší tepelnou kontrakci než vosk nakapávaný
Fosfátové formovací hmoty
- značná expanze při tuhnutí 0,5-0,7%
- celková expanze je asi 1,5%
Polymetylmetakrylát
- při polymeraci dochází k značnému smrštění asi 25%
Au slitiny
- kontrakce zlatých slitin dosahuje okolo 1,4%
- hodně Pt a Pd - zvyšují tavnou teplotu, snižují teplotní expanzi, stříbrná barva (Safibond Plus - extra tvrdá)
Vysokotavitelné slitiny
- Co-Cr slitiny (chromkobaltové)
- teplotní kontrakce 2,3 – 2,7% (vysoká - menší přesnost odlévání - nevýhoda hl. u korunek a můstků)
Ni-Cr slitiny (chromniklové)
- vhodné pro metalokeramiku
- teplotní kontrakce 1,5-2,0% - větší přesnost než Co-Cr, ale menší než ušlechtilé slitiny
Kompozita
- Stupeň sorbce vody a rozpustnost ve vodě jsou důležité vlastnosti kompozit. Sorbce vody může vyrovnávat polymerační kontrakci, rozpustnost ve vodě je nežádoucí
(toto závisí na typu monomeru (uretan dimetakrylát má nižší sorbci a rozpustnost). Dále na typu plniva (mikrofilní mají větší sobrci vody než hybridní a makrofilní) a na poměru pryskyřice a plniva (méně plněný kompozit má větší tendenci k sobci vody). Dále stupeň polymerace (jestliže se čas polymerace zkrátí o ¼, je sobce dvojnásobná a rozpustnost čtyř až šesti násobná. Pokud je materiál kvalitně polymerován, jeho rozpustnost je velmi nízká.)
Koeficient teplotní expanze
( WAK – 10¯6 K¯1, lin. WAK)
- uvádí o kolik se látka při ochlazení smrští, případně při zahřátí prodlouží.
Užívá se jako lineární koeficient tepelné roztažnosti, což znamená, že změna velikosti byla měřena pouze v prostorovém směru (změna délky).
Důležitá veličina pro systémy slitina-keramika. WAK keramiky má být mírně vyšší než WAK slitiny.
U keramiky se značí WAK
- pohybuje se okolo 5-8.10¯6/°C
U kovů v rozmezí 14-16¯6/1°C
Sádra
- čím méně použijeme do směsi vody, tím větší bude expanze
- 2% K2SO4 ↓ expanzi o 50%
- sádrovec v 1% množství ↑ expanzi o 10% (zbytky na nástrojích!)
- vysoká vlhkost vzduchu ↑ expanzi během tuhnutí o 10-15%
- alginátové otisky ↑ expanzi o 15%
- silikonové ji neovlivňují
Vosky
- ze všech materiálů mají největší koeficient tepelné roztažnosti
- dá se zmírnit, ale ne odstranit
- se stoupající teplotou se expanze stále více zvyšuje
- kontrakce probíhá i když je vosk tuhý – mezi 40°C a 25°C kontrahují některé voskové směsi až o 5%
- obecně platí, že vosk zpracovaný v plastickém stavu má menší tepelnou kontrakci než vosk nakapávaný
Fosfátové formovací hmoty
- značná expanze při tuhnutí 0,5-0,7%
- celková expanze je asi 1,5%
Polymetylmetakrylát
- při polymeraci dochází k značnému smrštění asi 25%
Au slitiny
- kontrakce zlatých slitin dosahuje okolo 1,4%
- hodně Pt a Pd - zvyšují tavnou teplotu, snižují teplotní expanzi, stříbrná barva (Safibond Plus - extra tvrdá)
Vysokotavitelné slitiny
- Co-Cr slitiny (chromkobaltové)
- teplotní kontrakce 2,3 – 2,7% (vysoká - menší přesnost odlévání - nevýhoda hl. u korunek a můstků)
Ni-Cr slitiny (chromniklové)
- vhodné pro metalokeramiku
- teplotní kontrakce 1,5-2,0% - větší přesnost než Co-Cr, ale menší než ušlechtilé slitiny
Kompozita
- Stupeň sorbce vody a rozpustnost ve vodě jsou důležité vlastnosti kompozit. Sorbce vody může vyrovnávat polymerační kontrakci, rozpustnost ve vodě je nežádoucí
(toto závisí na typu monomeru (uretan dimetakrylát má nižší sorbci a rozpustnost). Dále na typu plniva (mikrofilní mají větší sobrci vody než hybridní a makrofilní) a na poměru pryskyřice a plniva (méně plněný kompozit má větší tendenci k sobci vody). Dále stupeň polymerace (jestliže se čas polymerace zkrátí o ¼, je sobce dvojnásobná a rozpustnost čtyř až šesti násobná. Pokud je materiál kvalitně polymerován, jeho rozpustnost je velmi nízká.)
47. Fazetovací materiály, princip retence na slitinách - Protetická technologie
Protetická technologie
Fazetovací materiály, princip retence na slitinách
Fazetovací materiály:
Keramika (podrobně viz. mat. otáz. keramika)
- jde o technologický postup, který umožňuje nanést keramiku na kovovou konstrukci a vytvořit tak estetickou náhradu chrupu.
Pro napalování keramiky se užívají
Ušlechtilé slitiny: Au-Pt a Pd
Slitiny obecných kovů: CoCr
Pro retenci se využívá:
- přímá chemická vazba (iontová) 50%
- tlaková retence (smrštění) 26%
- mechanická retence (drsnost) 22%
- asociační úhly 2%
• obsah obecných kovů (např. Zn,In,Sn, do 10%), jejichž oxidy jsou schpné chem. vazby na keramiku, žádná měď - tvoří barevné oxidy - špatná estetika
Velký význam má mechanická mikroretence, nejlépe se osvědčila jednoduchá úprava kovu úměrným obroušením a opískováním. Hrubší nerovnosti působí na spojení nepříznivě, protože mohou vzniknout vzduchové bublinky.
Plast (podrobně viz. mat. otáz. plastické hmoty)
- je hlavním a univerzálním protetickým materiálem
- tzv. metylmetakryláty
- vyniká snadnou zpracovatelností, dobrými mechanickými vlastnostmi, nerozpustností ve vodě, odolností proti bobtnání, možností potřebného obarvení, snadnou zpracovatelností a opravitelností
- při polymeraci se z jednoduchých molekul monomeru vytvářejí dlouhé řetězce polymeru
- k zabránění samovolné polymerace monomeru se používají látky, které ji brzdí nebo zastavují
- zpomalovače (inhibitory): fenoly a jejich étery, síra, kyslík
- využití chemických vazeb:
iontová vazba
Vodíkový můstek
Van der Waalsovy síly
Kompozita (podrobně viz. kompozita)
- obsahují vysoko vroucí komonomer k prodloužení zpracovatelnosti.
Hmota nestéká z modelu a nevysychá.
Přidáním mletých skel je zvýšena mechanická odolnost a zlepšeny optické vlastnosti.
FIXOTROPIE = zpracování při modelaci se materiál ztekutí
- materiály složené z organické pryskyřice – pojivo z anorganického plniva. Důležitou složkou je silan, který pojivo a plnivo spojuje. Silan = gama – metakryl oxid propyl trimetoxisilan. Dále obsahují iniciální systém spouštějící reakci tuhnutí. Další součástí jsou stabilizátory (inhibitory tuhnutí) a pigmenty.
- polymerací kompozit na povrchu vzniká nepolymerovaná vazná vrstva o síle 0,02 mikrometrů, která vzniká vlivem kyslíku ve vzduchu. Této vrstvě se během polymerace nesmíme dotýkat prsty, ani ji stírat, protože slouží k chemické vazbě další pryskyřičné vrstvy.
- kompozitní materiály můžeme dělit podle různých měřítek :
a) podle způsobu tuhnutí
b) podle velikosti plniva
c) podle typu pojiva
VÝHODA FOTOKOMPOZIT :
1) Tuhnutí na povel
2) Možnost vrstvení
3) Barevná stálost
Při polymeraci po vrstvách (1 – 2 mm) se redukuje polymerační kontrakce na minimum. Nutností je kontrola kvality světelného zdroje.
Polymerace světlem:
- Dentacolor –KULTZER
- Termoresin LC II – DENTAMED (distributor)
- Visio gem – ESPE
- Art Glass – KULZER
- Hercilite KRV – KERR
- Spectrasit – IVOCLAR
- Vita Zeta LC – VITA
- Tagris a Vectris - IVOCLAR
Polymerace teplem:
- Duropont – NOVODENT (distributor)
- Isosit – IVOCLAR
- Monoplast – VITA
- Chromasit – IVOCLAR
- Bioment – K+B – DE TREY
- Vita Zeta - VITA
Princip retence:
Kritéria spojení:
a. chemická vazba
b. mechanická vazba
c. zatékavost, smáčivost
d. pevnost materiálu
e. teplotní roztažnost
add. a. úprava povrchu – dvojfunkční preparáty
• silan A 174 má metakrylátovou skupinu (Dentacolor)
• akrylonitril – Artglass
add. b. retenční tělísko – perličky (Japonci velmi jemné)
pískování – pískovač pouze na jeden materiál, dodržovat velikost částic při pískování,
písek nevracet do zásobníku
leptání
add. e. žídoucí je přibližně stejný koeficient tepelné roztažnosti obou materiálů (tep.
roztažnost kompozita co nejbližší hodnotě roztažnosti kovu). Např. Superpontu C+B
dachází díky pnutí k praskání – při chládnutí kontrahují oba materiály
různě.Kompozita mají přibližně koeficient tepelné roztažnosti jako kov.
Předpoklady pro vazbu polymeru ke slitině:
1) Minimalizace rozdílu KTE (koeficient tepelné expanze)
2) Zvětšení kontaktního povrchu plastu a slitiny (otryskání slitiny korundem)
3) Minimalizace kontrakce
4) Vazební mezivrstva
5) Čistý povrch slitiny
6) Suchý povrch slitiny
Otryskání zajistíme :
1) očištění od povlaků
2) odstranění deformované vrstvy mastnot a vlhkosti
3) chemické změny – oxidy, korund, reakční centra
4) zvětšení Ra (střední velikosti, plochy, mikroretence)
OXIDY – hliník na povrchu vzroste z 0,07 na 15,78 hmotnostních %.
Makromechanická retence:
- skříňka
- hodinové sklíčko
- perly
- tyčinky
Mikromechanická retence:
- otryskání
- leptání
- krystaly soli
1. pozitivní – mikroretence, odlije se
2. negativní - vyplavit
- retenční sítě
Otryskání:
- zvětší se účinný povrch pro smáčení
- očistí se povrch slitiny
- základní mikroretence
- zrnka písku 50 µm na zlato
250 µ m na slitiny obecných kovů
- písek je korund = kysličník hlinitý = oxid hlinitý
Chemická retence:
Vylepšit starosti s fazetovými materiály můžeme:
- galvanoplasticky zhotovit kapnu
- počítačové vyfrézování z vysokopevnostní keramiky
Fazetovací materiály, princip retence na slitinách
Fazetovací materiály:
Keramika (podrobně viz. mat. otáz. keramika)
- jde o technologický postup, který umožňuje nanést keramiku na kovovou konstrukci a vytvořit tak estetickou náhradu chrupu.
Pro napalování keramiky se užívají
Ušlechtilé slitiny: Au-Pt a Pd
Slitiny obecných kovů: CoCr
Pro retenci se využívá:
- přímá chemická vazba (iontová) 50%
- tlaková retence (smrštění) 26%
- mechanická retence (drsnost) 22%
- asociační úhly 2%
• obsah obecných kovů (např. Zn,In,Sn, do 10%), jejichž oxidy jsou schpné chem. vazby na keramiku, žádná měď - tvoří barevné oxidy - špatná estetika
Velký význam má mechanická mikroretence, nejlépe se osvědčila jednoduchá úprava kovu úměrným obroušením a opískováním. Hrubší nerovnosti působí na spojení nepříznivě, protože mohou vzniknout vzduchové bublinky.
Plast (podrobně viz. mat. otáz. plastické hmoty)
- je hlavním a univerzálním protetickým materiálem
- tzv. metylmetakryláty
- vyniká snadnou zpracovatelností, dobrými mechanickými vlastnostmi, nerozpustností ve vodě, odolností proti bobtnání, možností potřebného obarvení, snadnou zpracovatelností a opravitelností
- při polymeraci se z jednoduchých molekul monomeru vytvářejí dlouhé řetězce polymeru
- k zabránění samovolné polymerace monomeru se používají látky, které ji brzdí nebo zastavují
- zpomalovače (inhibitory): fenoly a jejich étery, síra, kyslík
- využití chemických vazeb:
iontová vazba
Vodíkový můstek
Van der Waalsovy síly
Kompozita (podrobně viz. kompozita)
- obsahují vysoko vroucí komonomer k prodloužení zpracovatelnosti.
Hmota nestéká z modelu a nevysychá.
Přidáním mletých skel je zvýšena mechanická odolnost a zlepšeny optické vlastnosti.
FIXOTROPIE = zpracování při modelaci se materiál ztekutí
- materiály složené z organické pryskyřice – pojivo z anorganického plniva. Důležitou složkou je silan, který pojivo a plnivo spojuje. Silan = gama – metakryl oxid propyl trimetoxisilan. Dále obsahují iniciální systém spouštějící reakci tuhnutí. Další součástí jsou stabilizátory (inhibitory tuhnutí) a pigmenty.
- polymerací kompozit na povrchu vzniká nepolymerovaná vazná vrstva o síle 0,02 mikrometrů, která vzniká vlivem kyslíku ve vzduchu. Této vrstvě se během polymerace nesmíme dotýkat prsty, ani ji stírat, protože slouží k chemické vazbě další pryskyřičné vrstvy.
- kompozitní materiály můžeme dělit podle různých měřítek :
a) podle způsobu tuhnutí
b) podle velikosti plniva
c) podle typu pojiva
VÝHODA FOTOKOMPOZIT :
1) Tuhnutí na povel
2) Možnost vrstvení
3) Barevná stálost
Při polymeraci po vrstvách (1 – 2 mm) se redukuje polymerační kontrakce na minimum. Nutností je kontrola kvality světelného zdroje.
Polymerace světlem:
- Dentacolor –KULTZER
- Termoresin LC II – DENTAMED (distributor)
- Visio gem – ESPE
- Art Glass – KULZER
- Hercilite KRV – KERR
- Spectrasit – IVOCLAR
- Vita Zeta LC – VITA
- Tagris a Vectris - IVOCLAR
Polymerace teplem:
- Duropont – NOVODENT (distributor)
- Isosit – IVOCLAR
- Monoplast – VITA
- Chromasit – IVOCLAR
- Bioment – K+B – DE TREY
- Vita Zeta - VITA
Princip retence:
Kritéria spojení:
a. chemická vazba
b. mechanická vazba
c. zatékavost, smáčivost
d. pevnost materiálu
e. teplotní roztažnost
add. a. úprava povrchu – dvojfunkční preparáty
• silan A 174 má metakrylátovou skupinu (Dentacolor)
• akrylonitril – Artglass
add. b. retenční tělísko – perličky (Japonci velmi jemné)
pískování – pískovač pouze na jeden materiál, dodržovat velikost částic při pískování,
písek nevracet do zásobníku
leptání
add. e. žídoucí je přibližně stejný koeficient tepelné roztažnosti obou materiálů (tep.
roztažnost kompozita co nejbližší hodnotě roztažnosti kovu). Např. Superpontu C+B
dachází díky pnutí k praskání – při chládnutí kontrahují oba materiály
různě.Kompozita mají přibližně koeficient tepelné roztažnosti jako kov.
Předpoklady pro vazbu polymeru ke slitině:
1) Minimalizace rozdílu KTE (koeficient tepelné expanze)
2) Zvětšení kontaktního povrchu plastu a slitiny (otryskání slitiny korundem)
3) Minimalizace kontrakce
4) Vazební mezivrstva
5) Čistý povrch slitiny
6) Suchý povrch slitiny
Otryskání zajistíme :
1) očištění od povlaků
2) odstranění deformované vrstvy mastnot a vlhkosti
3) chemické změny – oxidy, korund, reakční centra
4) zvětšení Ra (střední velikosti, plochy, mikroretence)
OXIDY – hliník na povrchu vzroste z 0,07 na 15,78 hmotnostních %.
Makromechanická retence:
- skříňka
- hodinové sklíčko
- perly
- tyčinky
Mikromechanická retence:
- otryskání
- leptání
- krystaly soli
1. pozitivní – mikroretence, odlije se
2. negativní - vyplavit
- retenční sítě
Otryskání:
- zvětší se účinný povrch pro smáčení
- očistí se povrch slitiny
- základní mikroretence
- zrnka písku 50 µm na zlato
250 µ m na slitiny obecných kovů
- písek je korund = kysličník hlinitý = oxid hlinitý
Chemická retence:
Vylepšit starosti s fazetovými materiály můžeme:
- galvanoplasticky zhotovit kapnu
- počítačové vyfrézování z vysokopevnostní keramiky
46. Technologie CAD/CAM - Protetická technologie
Protetická technologie
Technologie CAD/CAM
V poslední dobe se rozšírilo využití pocítacové technologie pri zhotovování dentálních náhrad. Zejména se jedná
o celokeramiku. Využití pocítacové technologie zajistí u zhotovování korunek a mustku maximální presnost
dosednutí náhrady, kterou samozrejme pacient, který zaplatí nemalou cástku za keramickou korunku nebo
mustek, požaduje.
V naší republice se zatím tato technologie príliš nerozšírila.
Obecné výhody a nevýhody celokeramických náhrad oproti metalokeramických
1. velkou výhodou celokeramiky oproti metalokeramice je estetika
2. výhodou je také to, že u pacientu nehrozí riziko vzniku alergické reakce na nekteré kovy
3. nevýhodou celokeramiky je omezená indikace
4. nevýhodou je také nutnost vetší preparace pahýlu
ad l) Estetika celokeramiky je mnohem lepší než estetika metalokeramiky. Hlavne v oblasti tzv. cervené estetiky.
U metalokeramiky v oblasti krcku muže prosvítat nasedly odstín kovové kapnicky, který výrazně narušuje výsledný vzhled náhrady. Celokeramická náhrada navíc propouští svetlo celá, ale metalokeramická propouští světlo pouze pro krycí barvu. Díky tomu vypadá celokeramická náhrada přirozeněji. Při použití nevhodné slitiny na kapničku navíc může kov zabarvovat černě gingivu přímo v místě naléhání na sliznici a v okolí. Tato pigmentace pak působí jako tetováž a i po sejmutí náhrady zůstane sliznice trvale zbarvená.
ad 3) U klasické celokeramiky kdy se kapnička zhotovuje vrstvením keramiky na žáruvzdorný model, lisováním, nebo odléváním sklokeramiky je indikace poměrně značně omezená. Indikace je pouze pro samostatně stojící korunky, inlaye a onlaye a pouze malé můstky ve frontálním úseku chrupu. Kontraindikací je také bruxismus a někdy onemocnění parodontu - to lze ale považovat za relativní.
Důvodem je malá pevnost konstrukce. Keramika je velice křehká a při použití na můstky s větší zátěží mohou praskat.
Klasicky zhotovené celokeramické korunky mají pevnost v ohybu 140-180MPa, ale korunky zhotovené pomocí počítačového frézování dosahují hodnot až kolem lOOOMPa.
U použití počítačové technologie (tj. výroba kapničky frézováním) se indikace celokeramiky rozšiřuje i na můstky v laterálním úseku chrupu s 3 až 4 cleny. Důvodem je vyšší pevnost keramické hmoty použité k frézování kapničky.
ad 4) U klasické celokeramiky se oproti metalokeramice musí více preparovat pahýl aby vznikl dostatek místa pro kapničku. Kapnička z keramiky musí být silnější, oproti metalokeramice, kde stačí síla kapničky jen 0,4mm.
Proto je při užití klasické celokeramiky také kontraindikací mladý zub, který má dřeňovou dutinu zubu podstatně silnější než zub staršího pacienta. Pojem „mladý zub“ je relativní - samozřejmě se musí šířka dřeňové dutiny zjistit pomocí rentgenu.
U počítačově vyfrézované keramické kapničky stačí síla, tak jako u lité kapničky pouze 0,4 mm. Proto se může celokeramická korunka nebo můstek indikovat i u poměrně mladého pacienta.
Techniky zhotovení keramické kapničky pomocí počítačové technologie
1. frézování sklokeramiky ve formě blocku (tzv. CAD/CAM) - například Cerec systém od firmy Sirona Dental,
Procera systém od firmy Nobel Biocare.
Tato technika spočívá v skenování sádrového pahýlu do počítače. Ve speciálním programu si pak navrhneme keramickou kapnu. Data se odešlou do centrály, kde je počítač přijme a podle dat vyfrézuje do blocku přesný tvar kapny. Z centrály nám pak přijde již hotová kapna, která naprosto přesne nasedá na sádrový model. U některých systému se data neodesílají do centrály, ale frézovací přístroj má zubní technik přímo v laboratoři.
Pořizovací náklady se pak ale značne zvýší.
2. kopírované frézování - například Celay-Systém, Cercon od firmy Degudent Dental.
Tato technika má trochu odlišný postup. Neskenujeme sádrový pahýl, ale skenuje se námi vymodelovaná konstrukce (kapna), kterou pak přístroj přesně podle voskového modelu vyfrézuje do blocku. U nás se tato technologie používá méně.
1. Frézování sklokeramiky ve forme blocku
První klinikou v České republice která začala používat systém CEREC od firmy Sirona Dental byla MILLENIUM dental care, s. r. o. - zubní klinika v Praze.
Díky tomuto systému se výrazně zkrátí doba zhotovení náhrady. Firma Sirona Dental uvádí, že zhotovení kapničky včetně skenování trvá asi 30 minut a zhotovení konstrukce můstku trvá kolem 57 minut.
Po preparaci a otiskování se v laboratoři zhotoví dělený model. Tento model se skenuje do počítače, kde navrhneme pomocí programu sílu kapničky, její tvar a materiál, ze kterého se bude zhotovovat. Po té přístroj vyfrézuje z bloku požadovaný tvar kapničky.
Na tuto kapničku pak zubní technik domodeluje klasicky korunku do požadovaného tvaru a barvy.
Tento systém používá k frézování blocky od firmy Vita. Používají se blocky z korundu, oxidu hlinitého, nebo zirkonia.
Pevnost v ohybu jednotlivých materiálu:
korund: 350 MPa oxid
hlinitý: 550 MPa
zirkonium: 750 MPa
U Cerec systému se také muže navrhnout a vyfrézovat počítačově celá korunka (inlay, onlay), která se pak individuálně pouze dobarvuje.
O neco rozšířenějším systémem u nás je PROCERA sytém od firmy Nobel Biocare.
Přesto, že tento sytém spadá do kategorie „Frézování sklokeramiky ve formě blocku", kapna (konstrukce) se z blocku nefrézuje. Spadá do této kategorie hlavně proto, že se při snímání skenuje sádrový pahýl a ne voskový model.
Tento systém začali používat v roce 1996 ve Švédsku a v severní Evropě. O několik let později se tato metoda rozšířila i do Spojených státu. Nyní se tento systém používá ve více než 25 zemích.
Tato metoda má oproti systému Cerec tu nevýhodu, že celková doba zhotovení je podstatne delší.
Má ale výhodu v pořizovací ceně. Ke zhotovení korunky systémem Procera potřebujeme jen skener Procera a příslušný software.
Nejprve se zhotoví dělený model, který musí být naprosto přesný a bez bublinek. Do držáku skeneru se pak upevní pahýl, na který budeme zhotovovat korunku. Pahýl musíme přesne vycentrovat.
Vycentrování je velice důležité. Pak přístroj začne pahýl otáčet a při tom snímat jeho povrch.
Po dokončení snímání povrchu přístroj spojí body v linie, z linií vytvoří plochy. V počítači se zobrazí digitální zvětšenina pahýlu.
Program dokáže díky přesnému vycentrování upozornit na chyby v preparaci. Tyto chyby přesně vyznačí. Díky této kontrole preparace se vyvarujeme chyb, které by způsobily, že by zhotovená kapnička nešla nasadit na pahýl.
Po důkladné kontrole preparace počítač stisknutím tlačítka nakreslí pomyslnou hranici preparace. Tuto hranici musíme individuálně upravit. Díky možnosti několikanásobného zvětšení pahýlu na monitoru lze tuto hranici určit velice přesně. Hranice musí být co nejpřesnější, protože to bude rozsah zhotovené kapničky.
Po té vybereme materiál, ze kterého chceme kapničku vyrobit. Nabízí se nám oxid hlinitý, nebo zirkonium.
Vybereme také sílu kapny která se pohybuje mezi 0,4-0,6mm a barvu budoucí kapny (bílou nebo transparentní).
Všechna tato data odešleme elektronicky do centrály ve Švédsku, která se nachází ve Stockholmu. Tam je zpracuje počítač, který nejprve zhotoví pahýl, na který pak nalisuje kapnu a uzavře ji vypalováním. Za 3 dny pak obdržíme hotovou kapnu.
Po obdržení zásilky kapnu zkontrolujeme.
Firma zaručuje přesnost u okraju 30 mikronů a uvnitř korunky 50 mikronů.
Na kapnu pak dále nanášíme vrstvy keramiky a modelujeme ji do anatomického tvaru jako obvykle.
2. Kopírované frézování
Z tohoto způsobu zhotovení konstrukce je u nás nejrozšířenější systém CERCON od německé firmy Degudent Dental.
Tento způsob je odlišný v tom, že se neskenuje sádrový pahýl zubu, ale z vosku namodelovaná konstrukce (kapna).
Postup modelace je stejný jako u metalokeramických náhrad. Na sádrovém modelu namodelujeme kapnu nebo konstrukci z dostatečně pevného vosku, aby se nemohl zdeformovat. Při skenování se u tohoto systému používá laser, aby se nemohl poškodit model z vosku. Protože laser neumí registrovat transparentní materiály, musí být konstrukce (kapna) modelována z opákního vosku. Jakmile je konstrukce namodelovaná, připevníme ji do skenovacího rámečku.
Model pak musíme přesně vycentrovat, aby mohl přístroj paralelně konstrukci z modelu sejmout bez jejího zdeformování.
Sejmutý voskový model se pak musí opticky upravit pro skenování stříbrným nátěrem.
Přístroj pak přesně podle naskenovaného trojrozměrného obrazu voskového modelu vyfrézuje konstrukci ze zirkoniového blocku. Máme na výběr dva barevné odstíny - bílou a slonovou kost. Po odřezání zbytků blocku je konstrukce (kapna) připravená k nanášení keramiky v požadované odstínu.
Přestože zajištuje tento sytém o poznání pevnější náhradu než u běžným způsobem zhotovené celokeramické náhrady (firma uvádí 900MPa), je zde riziko nepřesné modelace, či deformace voskového modelu konstrukce a tím způsobené nepřesné náhrady. Proto je dle mého názoru přesnější způsob zhotovení konstrukce (kapny), kde skenujeme sádrový model náhrady a počítač poté podle modelu vytvoří přesně nasedající konstrukci.
Technologie CAD/CAM
V poslední dobe se rozšírilo využití pocítacové technologie pri zhotovování dentálních náhrad. Zejména se jedná
o celokeramiku. Využití pocítacové technologie zajistí u zhotovování korunek a mustku maximální presnost
dosednutí náhrady, kterou samozrejme pacient, který zaplatí nemalou cástku za keramickou korunku nebo
mustek, požaduje.
V naší republice se zatím tato technologie príliš nerozšírila.
Obecné výhody a nevýhody celokeramických náhrad oproti metalokeramických
1. velkou výhodou celokeramiky oproti metalokeramice je estetika
2. výhodou je také to, že u pacientu nehrozí riziko vzniku alergické reakce na nekteré kovy
3. nevýhodou celokeramiky je omezená indikace
4. nevýhodou je také nutnost vetší preparace pahýlu
ad l) Estetika celokeramiky je mnohem lepší než estetika metalokeramiky. Hlavne v oblasti tzv. cervené estetiky.
U metalokeramiky v oblasti krcku muže prosvítat nasedly odstín kovové kapnicky, který výrazně narušuje výsledný vzhled náhrady. Celokeramická náhrada navíc propouští svetlo celá, ale metalokeramická propouští světlo pouze pro krycí barvu. Díky tomu vypadá celokeramická náhrada přirozeněji. Při použití nevhodné slitiny na kapničku navíc může kov zabarvovat černě gingivu přímo v místě naléhání na sliznici a v okolí. Tato pigmentace pak působí jako tetováž a i po sejmutí náhrady zůstane sliznice trvale zbarvená.
ad 3) U klasické celokeramiky kdy se kapnička zhotovuje vrstvením keramiky na žáruvzdorný model, lisováním, nebo odléváním sklokeramiky je indikace poměrně značně omezená. Indikace je pouze pro samostatně stojící korunky, inlaye a onlaye a pouze malé můstky ve frontálním úseku chrupu. Kontraindikací je také bruxismus a někdy onemocnění parodontu - to lze ale považovat za relativní.
Důvodem je malá pevnost konstrukce. Keramika je velice křehká a při použití na můstky s větší zátěží mohou praskat.
Klasicky zhotovené celokeramické korunky mají pevnost v ohybu 140-180MPa, ale korunky zhotovené pomocí počítačového frézování dosahují hodnot až kolem lOOOMPa.
U použití počítačové technologie (tj. výroba kapničky frézováním) se indikace celokeramiky rozšiřuje i na můstky v laterálním úseku chrupu s 3 až 4 cleny. Důvodem je vyšší pevnost keramické hmoty použité k frézování kapničky.
ad 4) U klasické celokeramiky se oproti metalokeramice musí více preparovat pahýl aby vznikl dostatek místa pro kapničku. Kapnička z keramiky musí být silnější, oproti metalokeramice, kde stačí síla kapničky jen 0,4mm.
Proto je při užití klasické celokeramiky také kontraindikací mladý zub, který má dřeňovou dutinu zubu podstatně silnější než zub staršího pacienta. Pojem „mladý zub“ je relativní - samozřejmě se musí šířka dřeňové dutiny zjistit pomocí rentgenu.
U počítačově vyfrézované keramické kapničky stačí síla, tak jako u lité kapničky pouze 0,4 mm. Proto se může celokeramická korunka nebo můstek indikovat i u poměrně mladého pacienta.
Techniky zhotovení keramické kapničky pomocí počítačové technologie
1. frézování sklokeramiky ve formě blocku (tzv. CAD/CAM) - například Cerec systém od firmy Sirona Dental,
Procera systém od firmy Nobel Biocare.
Tato technika spočívá v skenování sádrového pahýlu do počítače. Ve speciálním programu si pak navrhneme keramickou kapnu. Data se odešlou do centrály, kde je počítač přijme a podle dat vyfrézuje do blocku přesný tvar kapny. Z centrály nám pak přijde již hotová kapna, která naprosto přesne nasedá na sádrový model. U některých systému se data neodesílají do centrály, ale frézovací přístroj má zubní technik přímo v laboratoři.
Pořizovací náklady se pak ale značne zvýší.
2. kopírované frézování - například Celay-Systém, Cercon od firmy Degudent Dental.
Tato technika má trochu odlišný postup. Neskenujeme sádrový pahýl, ale skenuje se námi vymodelovaná konstrukce (kapna), kterou pak přístroj přesně podle voskového modelu vyfrézuje do blocku. U nás se tato technologie používá méně.
1. Frézování sklokeramiky ve forme blocku
První klinikou v České republice která začala používat systém CEREC od firmy Sirona Dental byla MILLENIUM dental care, s. r. o. - zubní klinika v Praze.
Díky tomuto systému se výrazně zkrátí doba zhotovení náhrady. Firma Sirona Dental uvádí, že zhotovení kapničky včetně skenování trvá asi 30 minut a zhotovení konstrukce můstku trvá kolem 57 minut.
Po preparaci a otiskování se v laboratoři zhotoví dělený model. Tento model se skenuje do počítače, kde navrhneme pomocí programu sílu kapničky, její tvar a materiál, ze kterého se bude zhotovovat. Po té přístroj vyfrézuje z bloku požadovaný tvar kapničky.
Na tuto kapničku pak zubní technik domodeluje klasicky korunku do požadovaného tvaru a barvy.
Tento systém používá k frézování blocky od firmy Vita. Používají se blocky z korundu, oxidu hlinitého, nebo zirkonia.
Pevnost v ohybu jednotlivých materiálu:
korund: 350 MPa oxid
hlinitý: 550 MPa
zirkonium: 750 MPa
U Cerec systému se také muže navrhnout a vyfrézovat počítačově celá korunka (inlay, onlay), která se pak individuálně pouze dobarvuje.
O neco rozšířenějším systémem u nás je PROCERA sytém od firmy Nobel Biocare.
Přesto, že tento sytém spadá do kategorie „Frézování sklokeramiky ve formě blocku", kapna (konstrukce) se z blocku nefrézuje. Spadá do této kategorie hlavně proto, že se při snímání skenuje sádrový pahýl a ne voskový model.
Tento systém začali používat v roce 1996 ve Švédsku a v severní Evropě. O několik let později se tato metoda rozšířila i do Spojených státu. Nyní se tento systém používá ve více než 25 zemích.
Tato metoda má oproti systému Cerec tu nevýhodu, že celková doba zhotovení je podstatne delší.
Má ale výhodu v pořizovací ceně. Ke zhotovení korunky systémem Procera potřebujeme jen skener Procera a příslušný software.
Nejprve se zhotoví dělený model, který musí být naprosto přesný a bez bublinek. Do držáku skeneru se pak upevní pahýl, na který budeme zhotovovat korunku. Pahýl musíme přesne vycentrovat.
Vycentrování je velice důležité. Pak přístroj začne pahýl otáčet a při tom snímat jeho povrch.
Po dokončení snímání povrchu přístroj spojí body v linie, z linií vytvoří plochy. V počítači se zobrazí digitální zvětšenina pahýlu.
Program dokáže díky přesnému vycentrování upozornit na chyby v preparaci. Tyto chyby přesně vyznačí. Díky této kontrole preparace se vyvarujeme chyb, které by způsobily, že by zhotovená kapnička nešla nasadit na pahýl.
Po důkladné kontrole preparace počítač stisknutím tlačítka nakreslí pomyslnou hranici preparace. Tuto hranici musíme individuálně upravit. Díky možnosti několikanásobného zvětšení pahýlu na monitoru lze tuto hranici určit velice přesně. Hranice musí být co nejpřesnější, protože to bude rozsah zhotovené kapničky.
Po té vybereme materiál, ze kterého chceme kapničku vyrobit. Nabízí se nám oxid hlinitý, nebo zirkonium.
Vybereme také sílu kapny která se pohybuje mezi 0,4-0,6mm a barvu budoucí kapny (bílou nebo transparentní).
Všechna tato data odešleme elektronicky do centrály ve Švédsku, která se nachází ve Stockholmu. Tam je zpracuje počítač, který nejprve zhotoví pahýl, na který pak nalisuje kapnu a uzavře ji vypalováním. Za 3 dny pak obdržíme hotovou kapnu.
Po obdržení zásilky kapnu zkontrolujeme.
Firma zaručuje přesnost u okraju 30 mikronů a uvnitř korunky 50 mikronů.
Na kapnu pak dále nanášíme vrstvy keramiky a modelujeme ji do anatomického tvaru jako obvykle.
2. Kopírované frézování
Z tohoto způsobu zhotovení konstrukce je u nás nejrozšířenější systém CERCON od německé firmy Degudent Dental.
Tento způsob je odlišný v tom, že se neskenuje sádrový pahýl zubu, ale z vosku namodelovaná konstrukce (kapna).
Postup modelace je stejný jako u metalokeramických náhrad. Na sádrovém modelu namodelujeme kapnu nebo konstrukci z dostatečně pevného vosku, aby se nemohl zdeformovat. Při skenování se u tohoto systému používá laser, aby se nemohl poškodit model z vosku. Protože laser neumí registrovat transparentní materiály, musí být konstrukce (kapna) modelována z opákního vosku. Jakmile je konstrukce namodelovaná, připevníme ji do skenovacího rámečku.
Model pak musíme přesně vycentrovat, aby mohl přístroj paralelně konstrukci z modelu sejmout bez jejího zdeformování.
Sejmutý voskový model se pak musí opticky upravit pro skenování stříbrným nátěrem.
Přístroj pak přesně podle naskenovaného trojrozměrného obrazu voskového modelu vyfrézuje konstrukci ze zirkoniového blocku. Máme na výběr dva barevné odstíny - bílou a slonovou kost. Po odřezání zbytků blocku je konstrukce (kapna) připravená k nanášení keramiky v požadované odstínu.
Přestože zajištuje tento sytém o poznání pevnější náhradu než u běžným způsobem zhotovené celokeramické náhrady (firma uvádí 900MPa), je zde riziko nepřesné modelace, či deformace voskového modelu konstrukce a tím způsobené nepřesné náhrady. Proto je dle mého názoru přesnější způsob zhotovení konstrukce (kapny), kde skenujeme sádrový model náhrady a počítač poté podle modelu vytvoří přesně nasedající konstrukci.
45. Odlévání velkých odlitků - Protetická technologie
Protetická technologie
Odlévání velkých odlitků
Skelety částečných snímatelných protéz modelujeme ve vosku na tzv.licím modelu dublovaném.
Sádrový model vykryjeme voskem (podsekřivá místa, odlehčení apod.), ponoříme na 20-30 minut do vlažné vody. Rozehřejeme dublovací agarovou hmotu (Dublaga), buď v dublagátoru nebo ve vodní lázni. Po zchlazení na pracovní teplotu 50-55°C naléváme na sádrový model a dutinu vylijeme fosfátovou formovací hmotou. Odstraníme formovací hmotu, licí model vytvrdíme – potíráme vytvrzovací tekutinou (Zahorex, Duryfloid).
Modelujeme přímo na model. Společný licí kanál je upraven už v dublovací hmotě. Tento model je zatmelen do licího kroužku. Modifikujeme vtokovou soustavu. Používáme válcové nebo oválné vtoky o průměru alespoň 4mm, které vycházejí ze společného kanálu, který je veden středem patrové klenby horního nebo středem báze dolního licího modelu.
Společný licí kanál se nesmí nikdy vrtat – přeformujeme ho i s předtvarem licí prohlubně již při dublování.
Firma Bego nabízí silikonovou dvoukomponentní dublovací hmotu Wirosil tuhnoucí polyadicí s výbornými reprodukčními vlastnostmi pro dublování polyéterovou hmotu Reprogum – komponenty I a II se smíchají s katalyzátorem, tenkým proudem se hmota nalije do dublovací kyvety a za 20 min. lze lít formovací hmotu. Tyto hmoty jsou velice kvalitní, nejsou však reverzibilní a proto je zpracování velmi drahé
Odlévání velkých odlitků
Skelety částečných snímatelných protéz modelujeme ve vosku na tzv.licím modelu dublovaném.
Sádrový model vykryjeme voskem (podsekřivá místa, odlehčení apod.), ponoříme na 20-30 minut do vlažné vody. Rozehřejeme dublovací agarovou hmotu (Dublaga), buď v dublagátoru nebo ve vodní lázni. Po zchlazení na pracovní teplotu 50-55°C naléváme na sádrový model a dutinu vylijeme fosfátovou formovací hmotou. Odstraníme formovací hmotu, licí model vytvrdíme – potíráme vytvrzovací tekutinou (Zahorex, Duryfloid).
Modelujeme přímo na model. Společný licí kanál je upraven už v dublovací hmotě. Tento model je zatmelen do licího kroužku. Modifikujeme vtokovou soustavu. Používáme válcové nebo oválné vtoky o průměru alespoň 4mm, které vycházejí ze společného kanálu, který je veden středem patrové klenby horního nebo středem báze dolního licího modelu.
Společný licí kanál se nesmí nikdy vrtat – přeformujeme ho i s předtvarem licí prohlubně již při dublování.
Firma Bego nabízí silikonovou dvoukomponentní dublovací hmotu Wirosil tuhnoucí polyadicí s výbornými reprodukčními vlastnostmi pro dublování polyéterovou hmotu Reprogum – komponenty I a II se smíchají s katalyzátorem, tenkým proudem se hmota nalije do dublovací kyvety a za 20 min. lze lít formovací hmotu. Tyto hmoty jsou velice kvalitní, nejsou však reverzibilní a proto je zpracování velmi drahé
44.Stříbropaládiové slitiny - Protetická technologie
Protetická technologie
Stříbropaládiové slitiny
složení:
65%stříbra
20-25%paladia
9%mědi
0-5%zlata
-stříbro tvoří s paladiem měkké směsné krystalky
-mají sklon k tvorbě dendritů
-mají bílou barvu
jsou odolné vůči korozi v dutině ústní
použití:
lité můstky
pro napalování keramiky-složení :2—40%zlata
18-40%stříbra
29-60%paladia
+ přísady:železo ,indium,cín,zinek
-český výrobek stříbropaladiové slitiny se jmeuje Palargen:
Paralgen L-má tepelný interval 1175-1250ºC
- odlévá se do fosfátových formovacích hmot
- k tavení používáme vysokofrekvenční indukci
- použití na celoplášťové a fasetové korunky a mezičleny
- má menší přesnost a nižší mechanickou odolnost
Stříbropaládiové slitiny
složení:
65%stříbra
20-25%paladia
9%mědi
0-5%zlata
-stříbro tvoří s paladiem měkké směsné krystalky
-mají sklon k tvorbě dendritů
-mají bílou barvu
jsou odolné vůči korozi v dutině ústní
použití:
lité můstky
pro napalování keramiky-složení :2—40%zlata
18-40%stříbra
29-60%paladia
+ přísady:železo ,indium,cín,zinek
-český výrobek stříbropaladiové slitiny se jmeuje Palargen:
Paralgen L-má tepelný interval 1175-1250ºC
- odlévá se do fosfátových formovacích hmot
- k tavení používáme vysokofrekvenční indukci
- použití na celoplášťové a fasetové korunky a mezičleny
- má menší přesnost a nižší mechanickou odolnost
43. Způsoby zpracování PMMA, lisovací technika - Protetická technologie
Protetická technologie
Způsoby zpracování PMMA, lisovací technika
Polymerační reakce je exotermická.
Lze ji zahájit:
• zahřátím (teplem polymerující pryskyřice)
• chemickými iniciátory (rychle polymerující)
• ozářením světlem (světlem polymerující)
• působením mikrovln (mikrovlnná polymerace)
způsoby zpracování Metylmetakrylátů
1)Lisovaní
§ Korunkové teplem polymerující
• Zpracování analogické-voskový model,sádrová forma .. (SUPERPONT)
• Užití -pryskyřičná korunka,provizorní můstky
Lisovací technika
Pracovní postup:
1) zhotovení modelu :
-pracovní situační model - pro totální protézy z kamenné sádry
- pro částečné protézy a prysk.korunky ze stounu
- dodržujeme poměry
-voskový model protézy- musí být vymodelován co nejpřesněji a s hladkým povrchem
minimální povrchové úpravy protézy
2)zhotovení formy :
- používáme 4-dílné kyvety –uvnitř lehce naolejujeme - usnadnění dekyvetování
-ke zhotovení formy bychom měli požít kamennou sádru ,ale pro usnadnění dekyvetování ji můžeme smíchat s alabastrovou
Dva způsoby kyvetování :
- na val –obtížnější
- obrácené kyvetovéní –jednodušší ,ale hrozí nebezpečí zvýšení skusu ,protože těsto vniká mezi díly kyvety
-před zhotovením horního dílu musíme dolní díl naizolovat –používáme vodní sklo nebo talek
-sádra nesmí přesahovat na kovové okraje kyvety
3)Odstranění vosku z formy
- nahřejeme kyvetu asi 5 min. ve vodě horké 90ºC – nikdy ne vařící (vosk by vnikl do sádry a znemožnil by její izolaci)
4)Izolace sádrové formy před cpaním těsta
-má tři významy:
a) brání pronikání vodní páry a vlhkosti z formy do pryskyřičného těsta
b) brání pronikání volného monomeruz pryskyřičného těsta do formy
c) zajišťuje hladký povrch náhrady a snadné oddělení protézy od formy
- musíme pečlivě očistit spodní plochy zubů
- naizolovanou formu nenecháváme dlouho stát - ztráta izolační schopnosti (izol.prostředky jsou hydroskopické-přijímají vodu
5)Cpání pryskyřičného těsta
-v poměru 1:3 (monomer:polymeru)
-podíl monomeru ve směsi má vliv na:
a) kontrakci při polymeraci
b) pružnost
c) modul elasticity
d) pevnost
e) množství zbytkového monomeru v hotové protéze
-čím více monomeru, tím větší bude a, b, e
-směs krátce promícháme do homogenní konzistence
-zakrytou nádobku necháme 10-15 min odstát
-monomer se postupně zahušťuje bobtnajícím práškem
-těsto nabývá plasticity a ztrácí lepivost
-těsto se nelepí na nástroje a dá se z nádobky vyjmout v kuse = správná konzistence pro cpaní
-při kyvetování na val je cpaní těsta obtížné-těsto musíme pod umělými zuby protlačit do vestibulárních patrií formy
-při obráceném kyvetování vložíme těsto ve tvaru silného válečku do dílu kyvety s umělými zuby a lehce tlakem prstů přes folii rovnoměrně rozdělíme po celé ploše
-pryskyřičné zuby musí být před cpaním těsta bezpečně zbaveny vosku a izol.prostředků-spodní plochy zdrsníme brouskem a lehce zvlhčíme monomerem - pevnější spojení s bazální pryskyřicí
6)Lisování
-má splnit požadavky:
a)zcela vyplnit formu
b)odstranit přebytky pryskyřice
c)odstranit vzduch obsažený v těstu
d)slisováním těsta zabránit porozitě
-poprvé lisujeme přes navlhčený celofán nebo polyetylenovou folii,abychom mohli zkontrolovat vyplnění formy a odstranit přebytky těsta! - nedodržení = zvýšení skusu
-zvolna zvyšujeme tlak
-závěrečné lisování bez folie se může provést rychleji do bezpečného dotyku obou polovin formy kovovými okraji
-po lisování formu dáme do třmene-vhodné jsou třmeny,se kterými se kyveta vkládá do lisu, a které se ještě v lisu utáhnou
-chyby při lisování:
a)málo prysk.těsta ve formě
b)příliš brzo slisované těsto
c)rychlé slisování
7)Klasická Kulzerova polymerace
- Probíhá ve vodní lázni 2-3l vody na jednu kyvetu.
- Kyveta musí být izolovaná od stěn.
- Studenou lázeň zvolna zahříváme na 60-70 st.C,udržujeme půl až hodinu při 73 st. je kyveta homogenně prohřátá.
- Přívod tepla zvýšíme až dosáhneme 100st.C,které udržujeme půl hodiny.
8)Dekyvetování-vypracování a vyleštění
-dekyvetovíní hotové protézy provádíme nenásilně
-při mechanickém opracování se vyvarujeme přílišného tlaku a vysokých otáček
-k závěrečnému očištění,poleštění nesmíme v žádném případě pouřít organických rozpouštědel(líh,benzín) - mikroskopické popraskání povrchu
2)Volná modelace
§Korunkové pryskyřice K+B pro přímou modelaci
• Modelace přímo na modelu nebo k fazetování kovové konstrukce náhrad.
• Obsahují vysoko vroucí komonomer k prodloužení zpracovatelnosti.
• Hmota nestéká z modelu a nevysychá.
• Přidáním mletých skel je zvýšena mechanická odolnost a zlepšeny optické vlastnosti.
3)Lití
§ Licí pryskyřice
• Kvalita podobná rychle polymerujícím
• náhrady jsou méně odolné a přesné
• Zpracování vyžaduje speciální vybavení,formy jsou z agaru nebo jiných spec. hmot.
• Způsoby lití : volné,odstředivé, injekční,vakuové.
Injekční technika - polykarbonáty a některé vinylové polymery.
§ Chemoplastická metoda litím
• Polymerace - 30 min., t=40-45 st.C,tlak 0,3-0,6 MPa
• Způsoby lití pryskyřic: volné,odstředivé, injekční,vakuové
• optimální mísící hmotnostní poměr pro SUPERACRYL je 2,4g prášku:1 g tekutiny. Objemový poměr -3:1 .
Způsoby zpracování PMMA, lisovací technika
Polymerační reakce je exotermická.
Lze ji zahájit:
• zahřátím (teplem polymerující pryskyřice)
• chemickými iniciátory (rychle polymerující)
• ozářením světlem (světlem polymerující)
• působením mikrovln (mikrovlnná polymerace)
způsoby zpracování Metylmetakrylátů
1)Lisovaní
§ Korunkové teplem polymerující
• Zpracování analogické-voskový model,sádrová forma .. (SUPERPONT)
• Užití -pryskyřičná korunka,provizorní můstky
Lisovací technika
Pracovní postup:
1) zhotovení modelu :
-pracovní situační model - pro totální protézy z kamenné sádry
- pro částečné protézy a prysk.korunky ze stounu
- dodržujeme poměry
-voskový model protézy- musí být vymodelován co nejpřesněji a s hladkým povrchem
minimální povrchové úpravy protézy
2)zhotovení formy :
- používáme 4-dílné kyvety –uvnitř lehce naolejujeme - usnadnění dekyvetování
-ke zhotovení formy bychom měli požít kamennou sádru ,ale pro usnadnění dekyvetování ji můžeme smíchat s alabastrovou
Dva způsoby kyvetování :
- na val –obtížnější
- obrácené kyvetovéní –jednodušší ,ale hrozí nebezpečí zvýšení skusu ,protože těsto vniká mezi díly kyvety
-před zhotovením horního dílu musíme dolní díl naizolovat –používáme vodní sklo nebo talek
-sádra nesmí přesahovat na kovové okraje kyvety
3)Odstranění vosku z formy
- nahřejeme kyvetu asi 5 min. ve vodě horké 90ºC – nikdy ne vařící (vosk by vnikl do sádry a znemožnil by její izolaci)
4)Izolace sádrové formy před cpaním těsta
-má tři významy:
a) brání pronikání vodní páry a vlhkosti z formy do pryskyřičného těsta
b) brání pronikání volného monomeruz pryskyřičného těsta do formy
c) zajišťuje hladký povrch náhrady a snadné oddělení protézy od formy
- musíme pečlivě očistit spodní plochy zubů
- naizolovanou formu nenecháváme dlouho stát - ztráta izolační schopnosti (izol.prostředky jsou hydroskopické-přijímají vodu
5)Cpání pryskyřičného těsta
-v poměru 1:3 (monomer:polymeru)
-podíl monomeru ve směsi má vliv na:
a) kontrakci při polymeraci
b) pružnost
c) modul elasticity
d) pevnost
e) množství zbytkového monomeru v hotové protéze
-čím více monomeru, tím větší bude a, b, e
-směs krátce promícháme do homogenní konzistence
-zakrytou nádobku necháme 10-15 min odstát
-monomer se postupně zahušťuje bobtnajícím práškem
-těsto nabývá plasticity a ztrácí lepivost
-těsto se nelepí na nástroje a dá se z nádobky vyjmout v kuse = správná konzistence pro cpaní
-při kyvetování na val je cpaní těsta obtížné-těsto musíme pod umělými zuby protlačit do vestibulárních patrií formy
-při obráceném kyvetování vložíme těsto ve tvaru silného válečku do dílu kyvety s umělými zuby a lehce tlakem prstů přes folii rovnoměrně rozdělíme po celé ploše
-pryskyřičné zuby musí být před cpaním těsta bezpečně zbaveny vosku a izol.prostředků-spodní plochy zdrsníme brouskem a lehce zvlhčíme monomerem - pevnější spojení s bazální pryskyřicí
6)Lisování
-má splnit požadavky:
a)zcela vyplnit formu
b)odstranit přebytky pryskyřice
c)odstranit vzduch obsažený v těstu
d)slisováním těsta zabránit porozitě
-poprvé lisujeme přes navlhčený celofán nebo polyetylenovou folii,abychom mohli zkontrolovat vyplnění formy a odstranit přebytky těsta! - nedodržení = zvýšení skusu
-zvolna zvyšujeme tlak
-závěrečné lisování bez folie se může provést rychleji do bezpečného dotyku obou polovin formy kovovými okraji
-po lisování formu dáme do třmene-vhodné jsou třmeny,se kterými se kyveta vkládá do lisu, a které se ještě v lisu utáhnou
-chyby při lisování:
a)málo prysk.těsta ve formě
b)příliš brzo slisované těsto
c)rychlé slisování
7)Klasická Kulzerova polymerace
- Probíhá ve vodní lázni 2-3l vody na jednu kyvetu.
- Kyveta musí být izolovaná od stěn.
- Studenou lázeň zvolna zahříváme na 60-70 st.C,udržujeme půl až hodinu při 73 st. je kyveta homogenně prohřátá.
- Přívod tepla zvýšíme až dosáhneme 100st.C,které udržujeme půl hodiny.
8)Dekyvetování-vypracování a vyleštění
-dekyvetovíní hotové protézy provádíme nenásilně
-při mechanickém opracování se vyvarujeme přílišného tlaku a vysokých otáček
-k závěrečnému očištění,poleštění nesmíme v žádném případě pouřít organických rozpouštědel(líh,benzín) - mikroskopické popraskání povrchu
2)Volná modelace
§Korunkové pryskyřice K+B pro přímou modelaci
• Modelace přímo na modelu nebo k fazetování kovové konstrukce náhrad.
• Obsahují vysoko vroucí komonomer k prodloužení zpracovatelnosti.
• Hmota nestéká z modelu a nevysychá.
• Přidáním mletých skel je zvýšena mechanická odolnost a zlepšeny optické vlastnosti.
3)Lití
§ Licí pryskyřice
• Kvalita podobná rychle polymerujícím
• náhrady jsou méně odolné a přesné
• Zpracování vyžaduje speciální vybavení,formy jsou z agaru nebo jiných spec. hmot.
• Způsoby lití : volné,odstředivé, injekční,vakuové.
Injekční technika - polykarbonáty a některé vinylové polymery.
§ Chemoplastická metoda litím
• Polymerace - 30 min., t=40-45 st.C,tlak 0,3-0,6 MPa
• Způsoby lití pryskyřic: volné,odstředivé, injekční,vakuové
• optimální mísící hmotnostní poměr pro SUPERACRYL je 2,4g prášku:1 g tekutiny. Objemový poměr -3:1 .
42. Artikulační přístroje - Protetická technologie
Protetická technologie
Artikulační přístroje
historie:
•1805 Jean Babtiste Gariot
-první kovový artikulátor umožňující šarnýrový pohyb
•1854 Bonwill popsal trojúhelník
-1859 k aplikaci 4 palcové teorie ( 1 palec =2,54 cm) sestrojil anatomický artikulátor- pohyb šarnýrový+ lehký pohyb do stran a do propulze umožňovaly horizontální tyčinky na dolní čelisti.
•1890 Spee popsal pohyb kloubních hlavic při propulzi
– domníval se že zakřivení chrupu vzhledem k okluzní rovině se shoduje s celkovou dráhou dolní čelisti.
- toto využil v roce1923 Manson ke konstrukci artikulátoru.
-Manson kombinuje Bonwilův trojúhelník,Speeovu křivku , používá Bankwillovu a Christenzenovu teorii o pohybu kondylů, centrum v očnici ,výseč koule.
•1896 Walker
-sestrojil první seřiditelný artikulátor typu argon
•1902 Kerr vycházel z konstrukce Walkerova artikulátoru.
•1899Grittman a Snow
–artikulátor s nastaveným sklonem kloubní dráhy na 15˚
-Kloubní hlavice vykonávaly nepatrný Bankwill- Bennetův pohyb.
-Snow- zkonstruoval první obličejový oblouk k přenosu anatomických vztahů maxily ke kondylům.
•1912 Gysi Simplex
-Nastaveny průměrné hodnoty sklonu kloubní dráhy a stolečku řezákového vedení, vzdálenost kloubních hlavic a hrotu řezákového indexu odpovídala B T.
•1907 Bennet – popsal boční trojrozměrný posun pracovního konsulu
•1908 Gysi první adaptabilní artikulátor ADAPTABLE
-Jeho součástí byl incizální čep a stoleček řezákového vedení.Kloubní hlavice a řezákový bod = B T
-Třetí modifikace měla nastavitelné rotační středy,sklony kloubních drah a Bennetův úhel.
•1924Hall –Třídimenzionální artikulátor
•1930 Mc Collum vyvinul Gnathograph
-a v roce 1934 artikulátor Gnathoscope.
•Modifikace Gysiho artikulátoru
-Gysi Trubyte
-Gysi Ratinal
•1917 Hall - artikulátor přizpůsobený konické teorii mandibulárních pohybů
•1921 Hallův artikulátor Automatic Anatomic
•1921 Hanau postavil artikulátor Kinscope podle teorie Gisiho
-Pohyby artikulátoru mají být ekvivalentí pohybům dolní čelisti.
-Hanau Universální serie č. 1
-Hanau Teledyne XP- 51-Poloadaptabilní typu argon
•1970 Guichet -Denar artikulátor Denar D4H
-Nastavitelnou mezikondylovou vzdálenost, Bennetův úhel, přímý stranový posun v rozsahu3 mm směrem nahoru a blokovací zařízení centrální polohy.Dál univerzální Hanaův stoleček řv a Schuylerův čep.
Artikulátory
- simulátory mezičelistních vztahů a pohybů
- pomocí artikulátoru lze přenést polohu čelistního kloubu vzhledem k hornímu a dolnímu oblouku a simulovat pohyby čelistního kloubu
Nástroje reprodukce čelistních pohybů
Artikulátory – k reprodukci pohybů čelisti
Okludory – napodobování otáčivých pohybů v čelistním kloubu
1. Přístroje pro pevné hodnoty
-všechny kloubní hodnoty Benettů úhel,sklony kloubních drah,Bonwillův trojúhelník jsou vestavěny jako průměrné hodnoty.
Podle množství použitých hodnot je dělíme:
• Okludory
• Kalotové přístroje středněhodnotové
• Artikulátory středněhodnotové
2. Přístroje pro individuální nastavení
cíl užívání:
- usnadňují vytvoření náhrady , minimálně zatížené sekundárními artikulačními chybami a tím, preventivně profylaktický vliv na stomatognátní systém.
-Znázornění statických a dynamických okluzních vztahů
Vlastnosti a stavba
-Znázornění statických a dynamických okluzních vztahů.
• Reciproční napodobování pohybů-tzn. že pohyblivý element je horní čelist.
• Zadní determinanta- artikulátorový kloub
• Přední determinanta opěrný trn a seřizovač opěrného trnu (+ řezákové vedení)
Podle stavby kloubu je dělíme:
• 1. Typ ARCON---- kloubní jamka je na horním rameni, kloubní hlavice je součástí dolního ramene artikulátoru
• Typ NON-ARKON---kloubní hlavice je součástí horního a jamka dolního ramene
• Condylátor – kombinace
Dělení podle hodnot které lze nastavit a podle pohybů které simulují.
• Tvrdoň:
1. individuální
2. průměrné
3. okludory
•Bittner:
1. plně adaptabilní
2. poloadaptabilní
3. neadaptabilní
• Voldřich et al.:
1. okludory
2. artikulátory
3. registrátory žvýkací dráhy (pohybů DČ bez kloubu)
•1. Přístroje pro pevné hodnoty
-OKLUDOR:-Pouze šarnýrový pohyb – otvírání a zavírání.
-Reprodukovatelná je pouze centrální okluze, modely se pohybují proti sobě pomocí šarnýrových kloubů. Mají být vybaveny fixátory pro výšku skusu.
KALOTOVÉ ARTIKULAČNÍ PŘÍSTROJE:
-možný pouze šarnýrový pohyb
-obsahují zakřivené kaloty
-okluzní křivky podle středních hodnot kloubních drah
- přijímá se u nich skutečnost, že klouby vynucují určitou žvýkací dráhu, která může být opět obnovena.
-PRŮMĚRNÉ ARTIKULÁTORY- umožňují depresi a elevaci mandibuly,
- propulzi a lateropulzi
- sklon kloubní dráhy nastaven asi 34 ˚
- Benettův úhel asi 18 ˚
- řezákové vedení je buď pevně stanoveno, nebo nastavitelné, nikoliv však individuálně.
- interkondylární vzdálenost – pevná
- pevná je i hodnota polohy dolního řezákového bodu a tím je –
-také pevná hodnota pro polohu okluzní roviny ke kloubům buď vyznačením na artikulátoru, nebo pomocí klíčem pro dolní model
-zhotoví se žvýkací dráha podle průměrných hodnot, kterou však lze přezkoušet kontrolními pohyby.
•2.Individuálně nastavitelné přístroje
-Umožňují napodobení individálních pohybů dolní čelisti
-Podle množství individuálně nastavitelných kloubních hodnot je dělíme:
-Polonastavitelné
-Plně nastavitelné
Polonastavitelné individuální přístroje
- s pevnou interkondylární vzdáleností
- tvar kloubních drah je určen
-Benettův úhel je nastavitelný pouze omezeně
- pevné hodnoty pro polohu modelů vůči kloubům základem je Bonwillův trojúhelník
-okluzní rovina leží paralelně k nosiči dolního modelu
Plně nastavitelné artikulátory
- nazývají se také simulátory žvýkacích pohybů
-Individuálně nastavitelné jsou tyto hodnoty:-interkondylární vzdálenost
-exaktní poloha žvýkací roviny vůči kloubům pomocí přenosového oblouku
-sklony kloubních drah vpravo a vlevo
-Benettův úhel vpravo a vlevo odděleně
- individuální vedení řezáků.
-K exaktnímu nastavení modelů jsou nutné náročné registrační metody
- všechny hodnoty musí být přenášeny individuálně
Metody registrace pro individuální artikulátor
• Pantografická metoda-registruje pohyby ve 3 směrech
Poloadaptabilní – průměrný artikulátor
I.Trvale nastaven – PODÉLNÝ SKLON KLOUBNÍ DRÁHY-v úhlu 33˚.
=dráha kterou vykonává kloubní hlavice v kloubní jamce při pohybu vpřed- tedy z polohy centrální do polohy propulzní.
-Rozsah tj. tedy počátek a konec dráhy vymezí přímku, která svírá úhel s některou referenční linií na hlavě =SKLON KD.
• Úhel kloubní dráhy , který svírá přímka s frankfurtskou horizontálou činí v průměru 40˚.
• Úhel který svírá s Camperovou linií je průměrně 30˚
• FH- dolní okraj orbity- horní okraj zevního zvukovodu
• CL-spojnice dolního okraje nosního křídla a zevního zvukovodu
-II. Trvale zafixován PŘÍČNÝ SKLON- KD-BENNETUV ÚHEL-15˚
-III. Trvale zafixován - SKLON ŘEZÁKOVÉHO VEDENÍ - 10˚
• Bennetův úhel – odchylka pohybu kloubní hlavice od pohybu propulzního na balanční straně.
• Řezákové vedení- hloubka a sklon překusu horních frontálních zubů.
Umístění modelů do průměrného artikulátoru
• Podle parametrů BONWILLOVA TROJÚHELNÍKU- dolní řezákový bod-středy obou kloubních hlavic 10,6 cm.
• Průběh okluzní roviny – hrot řezákového indexu + zářezy na nosných sloupcích.
• Okluzní rovina na artikulátoru musí souhlasit s okluzní rovinou na modelu horní čelisti.
Poloadaptabilní artikulátory(Bittner)
• Některé -mají navíc měnitelný sklon registrátoru řezákového vedení
• Montáž modelů provádíme podle záznamu z obličejového oblouku.
• OR v hč. – v ozubené čelisti-s linií tečující řb., hrot špičáku a meziobukální hrbolek prvního moláru .
• V bezzubé čelisti souhlasná s valem skusové šablony.
Individuální artikulační přístroje
-Gnatologické
-Umožní zhotovení náhrad s artikulací sladěnou s funkcemi ostatních složek stomatognátního systému- na základě přenesení hodnot naměřených přímo na pacientovi do artikulátoru.
-Prostorová orientace modelů vzhledem ke kloubu se provádí obličejovým obloukem
-Záznam individuálního rozsahu pohybů dč. se získá skusovými registráty.
Obličejové oblouky
Z hlediska funkce je dělíme na :
• 1.REGISTRAČNÍ
• 2.PŘENOSOVÉ
• 3. NÁKRESOVÉ
Význam užití oblouků:
• Ztotožnění pomyslné TKO (terminální kyvné osy – užívá se pro ně také termín lokátory kyvné osy).
• pacienta se skutečnou osou artikulátoru a záznamů CVČ (centrální vztah čelistí)představuje základ pro plánování jakéhokoliv protetického ošetření mimo ústa pacienta.
-Registrační obličejové oblouky
• lokalizujeme přesnou polohu TKO (terminální kyvné osy )Vyhledání skutečné TKO umožní přesnější práci s artikulátorem.
-Přenosové obličejové oblouky
• K individuálnímu záznamu vzdálenosti horního řezákového bodu, nebo celého horního zubního oblouku od terminální kyvné osy
• K orientaci shodného sklonu okluzní roviny modelu k horizontále (orbito-axiální spojnici)
• Arbitrární osa i oblouky pro rychlou montáž , přenášejí vzdálenost horního zubního oblouku od arbitrální osy, se hodí pro méně náročné práce , zejména u pacientů u kterých neprovádíme úpravu čelistních vztahů.
• Arbitrální osa- její poloha je získána z průměrných měření, nachází se 12 mm před tragem, na spojnici koutek oční- tragus.
Lokalizace šarnýrové osy
•Skladba
registrační oblouk
– otevřený rám ,1 rameno je tranzverzální, 2 ramena sagitální
• Registrační oblouky od přenosových se liší tím , že mají obě postranní ramena pohyblivá v sagitálním i vertikálním směru.
• Na koncích ramen – různě upravené koncovky, situované kolmo k sagitálnímu průběhu bočních ramen.
• Součástí příčného ramene je aretační zařízení pro uchycení spojky.
• Spojka má tvar krátké otiskovací lžíce, opatřené úchytkou.
• Její pomocí je spojení s dolní čelistí pevně fixováno k příčnému rameni registrátu
Přenosový oblouk
• Pevný rám bez pohyblivých bočních ramen.
• Upínacím zařízením k tranzverzální části šroubem fixujeme skusovou vidličku a orbitální tyčinku.
• Boční ramena jsou zakončena kondylárními tyčinkami se zajišťovacím šroubem.
• Na konci kondylárních tyček (směřují ke kloubům) jsou otvory pro nasazení přenosového oblouku na osu artikulátoru.
Nákresový oblouk
• -Extraorální grafická registrace kondylárních pohybů v různých rovinách
Artikulační přístroje
historie:
•1805 Jean Babtiste Gariot
-první kovový artikulátor umožňující šarnýrový pohyb
•1854 Bonwill popsal trojúhelník
-1859 k aplikaci 4 palcové teorie ( 1 palec =2,54 cm) sestrojil anatomický artikulátor- pohyb šarnýrový+ lehký pohyb do stran a do propulze umožňovaly horizontální tyčinky na dolní čelisti.
•1890 Spee popsal pohyb kloubních hlavic při propulzi
– domníval se že zakřivení chrupu vzhledem k okluzní rovině se shoduje s celkovou dráhou dolní čelisti.
- toto využil v roce1923 Manson ke konstrukci artikulátoru.
-Manson kombinuje Bonwilův trojúhelník,Speeovu křivku , používá Bankwillovu a Christenzenovu teorii o pohybu kondylů, centrum v očnici ,výseč koule.
•1896 Walker
-sestrojil první seřiditelný artikulátor typu argon
•1902 Kerr vycházel z konstrukce Walkerova artikulátoru.
•1899Grittman a Snow
–artikulátor s nastaveným sklonem kloubní dráhy na 15˚
-Kloubní hlavice vykonávaly nepatrný Bankwill- Bennetův pohyb.
-Snow- zkonstruoval první obličejový oblouk k přenosu anatomických vztahů maxily ke kondylům.
•1912 Gysi Simplex
-Nastaveny průměrné hodnoty sklonu kloubní dráhy a stolečku řezákového vedení, vzdálenost kloubních hlavic a hrotu řezákového indexu odpovídala B T.
•1907 Bennet – popsal boční trojrozměrný posun pracovního konsulu
•1908 Gysi první adaptabilní artikulátor ADAPTABLE
-Jeho součástí byl incizální čep a stoleček řezákového vedení.Kloubní hlavice a řezákový bod = B T
-Třetí modifikace měla nastavitelné rotační středy,sklony kloubních drah a Bennetův úhel.
•1924Hall –Třídimenzionální artikulátor
•1930 Mc Collum vyvinul Gnathograph
-a v roce 1934 artikulátor Gnathoscope.
•Modifikace Gysiho artikulátoru
-Gysi Trubyte
-Gysi Ratinal
•1917 Hall - artikulátor přizpůsobený konické teorii mandibulárních pohybů
•1921 Hallův artikulátor Automatic Anatomic
•1921 Hanau postavil artikulátor Kinscope podle teorie Gisiho
-Pohyby artikulátoru mají být ekvivalentí pohybům dolní čelisti.
-Hanau Universální serie č. 1
-Hanau Teledyne XP- 51-Poloadaptabilní typu argon
•1970 Guichet -Denar artikulátor Denar D4H
-Nastavitelnou mezikondylovou vzdálenost, Bennetův úhel, přímý stranový posun v rozsahu3 mm směrem nahoru a blokovací zařízení centrální polohy.Dál univerzální Hanaův stoleček řv a Schuylerův čep.
Artikulátory
- simulátory mezičelistních vztahů a pohybů
- pomocí artikulátoru lze přenést polohu čelistního kloubu vzhledem k hornímu a dolnímu oblouku a simulovat pohyby čelistního kloubu
Nástroje reprodukce čelistních pohybů
Artikulátory – k reprodukci pohybů čelisti
Okludory – napodobování otáčivých pohybů v čelistním kloubu
1. Přístroje pro pevné hodnoty
-všechny kloubní hodnoty Benettů úhel,sklony kloubních drah,Bonwillův trojúhelník jsou vestavěny jako průměrné hodnoty.
Podle množství použitých hodnot je dělíme:
• Okludory
• Kalotové přístroje středněhodnotové
• Artikulátory středněhodnotové
2. Přístroje pro individuální nastavení
cíl užívání:
- usnadňují vytvoření náhrady , minimálně zatížené sekundárními artikulačními chybami a tím, preventivně profylaktický vliv na stomatognátní systém.
-Znázornění statických a dynamických okluzních vztahů
Vlastnosti a stavba
-Znázornění statických a dynamických okluzních vztahů.
• Reciproční napodobování pohybů-tzn. že pohyblivý element je horní čelist.
• Zadní determinanta- artikulátorový kloub
• Přední determinanta opěrný trn a seřizovač opěrného trnu (+ řezákové vedení)
Podle stavby kloubu je dělíme:
• 1. Typ ARCON---- kloubní jamka je na horním rameni, kloubní hlavice je součástí dolního ramene artikulátoru
• Typ NON-ARKON---kloubní hlavice je součástí horního a jamka dolního ramene
• Condylátor – kombinace
Dělení podle hodnot které lze nastavit a podle pohybů které simulují.
• Tvrdoň:
1. individuální
2. průměrné
3. okludory
•Bittner:
1. plně adaptabilní
2. poloadaptabilní
3. neadaptabilní
• Voldřich et al.:
1. okludory
2. artikulátory
3. registrátory žvýkací dráhy (pohybů DČ bez kloubu)
•1. Přístroje pro pevné hodnoty
-OKLUDOR:-Pouze šarnýrový pohyb – otvírání a zavírání.
-Reprodukovatelná je pouze centrální okluze, modely se pohybují proti sobě pomocí šarnýrových kloubů. Mají být vybaveny fixátory pro výšku skusu.
KALOTOVÉ ARTIKULAČNÍ PŘÍSTROJE:
-možný pouze šarnýrový pohyb
-obsahují zakřivené kaloty
-okluzní křivky podle středních hodnot kloubních drah
- přijímá se u nich skutečnost, že klouby vynucují určitou žvýkací dráhu, která může být opět obnovena.
-PRŮMĚRNÉ ARTIKULÁTORY- umožňují depresi a elevaci mandibuly,
- propulzi a lateropulzi
- sklon kloubní dráhy nastaven asi 34 ˚
- Benettův úhel asi 18 ˚
- řezákové vedení je buď pevně stanoveno, nebo nastavitelné, nikoliv však individuálně.
- interkondylární vzdálenost – pevná
- pevná je i hodnota polohy dolního řezákového bodu a tím je –
-také pevná hodnota pro polohu okluzní roviny ke kloubům buď vyznačením na artikulátoru, nebo pomocí klíčem pro dolní model
-zhotoví se žvýkací dráha podle průměrných hodnot, kterou však lze přezkoušet kontrolními pohyby.
•2.Individuálně nastavitelné přístroje
-Umožňují napodobení individálních pohybů dolní čelisti
-Podle množství individuálně nastavitelných kloubních hodnot je dělíme:
-Polonastavitelné
-Plně nastavitelné
Polonastavitelné individuální přístroje
- s pevnou interkondylární vzdáleností
- tvar kloubních drah je určen
-Benettův úhel je nastavitelný pouze omezeně
- pevné hodnoty pro polohu modelů vůči kloubům základem je Bonwillův trojúhelník
-okluzní rovina leží paralelně k nosiči dolního modelu
Plně nastavitelné artikulátory
- nazývají se také simulátory žvýkacích pohybů
-Individuálně nastavitelné jsou tyto hodnoty:-interkondylární vzdálenost
-exaktní poloha žvýkací roviny vůči kloubům pomocí přenosového oblouku
-sklony kloubních drah vpravo a vlevo
-Benettův úhel vpravo a vlevo odděleně
- individuální vedení řezáků.
-K exaktnímu nastavení modelů jsou nutné náročné registrační metody
- všechny hodnoty musí být přenášeny individuálně
Metody registrace pro individuální artikulátor
• Pantografická metoda-registruje pohyby ve 3 směrech
Poloadaptabilní – průměrný artikulátor
I.Trvale nastaven – PODÉLNÝ SKLON KLOUBNÍ DRÁHY-v úhlu 33˚.
=dráha kterou vykonává kloubní hlavice v kloubní jamce při pohybu vpřed- tedy z polohy centrální do polohy propulzní.
-Rozsah tj. tedy počátek a konec dráhy vymezí přímku, která svírá úhel s některou referenční linií na hlavě =SKLON KD.
• Úhel kloubní dráhy , který svírá přímka s frankfurtskou horizontálou činí v průměru 40˚.
• Úhel který svírá s Camperovou linií je průměrně 30˚
• FH- dolní okraj orbity- horní okraj zevního zvukovodu
• CL-spojnice dolního okraje nosního křídla a zevního zvukovodu
-II. Trvale zafixován PŘÍČNÝ SKLON- KD-BENNETUV ÚHEL-15˚
-III. Trvale zafixován - SKLON ŘEZÁKOVÉHO VEDENÍ - 10˚
• Bennetův úhel – odchylka pohybu kloubní hlavice od pohybu propulzního na balanční straně.
• Řezákové vedení- hloubka a sklon překusu horních frontálních zubů.
Umístění modelů do průměrného artikulátoru
• Podle parametrů BONWILLOVA TROJÚHELNÍKU- dolní řezákový bod-středy obou kloubních hlavic 10,6 cm.
• Průběh okluzní roviny – hrot řezákového indexu + zářezy na nosných sloupcích.
• Okluzní rovina na artikulátoru musí souhlasit s okluzní rovinou na modelu horní čelisti.
Poloadaptabilní artikulátory(Bittner)
• Některé -mají navíc měnitelný sklon registrátoru řezákového vedení
• Montáž modelů provádíme podle záznamu z obličejového oblouku.
• OR v hč. – v ozubené čelisti-s linií tečující řb., hrot špičáku a meziobukální hrbolek prvního moláru .
• V bezzubé čelisti souhlasná s valem skusové šablony.
Individuální artikulační přístroje
-Gnatologické
-Umožní zhotovení náhrad s artikulací sladěnou s funkcemi ostatních složek stomatognátního systému- na základě přenesení hodnot naměřených přímo na pacientovi do artikulátoru.
-Prostorová orientace modelů vzhledem ke kloubu se provádí obličejovým obloukem
-Záznam individuálního rozsahu pohybů dč. se získá skusovými registráty.
Obličejové oblouky
Z hlediska funkce je dělíme na :
• 1.REGISTRAČNÍ
• 2.PŘENOSOVÉ
• 3. NÁKRESOVÉ
Význam užití oblouků:
• Ztotožnění pomyslné TKO (terminální kyvné osy – užívá se pro ně také termín lokátory kyvné osy).
• pacienta se skutečnou osou artikulátoru a záznamů CVČ (centrální vztah čelistí)představuje základ pro plánování jakéhokoliv protetického ošetření mimo ústa pacienta.
-Registrační obličejové oblouky
• lokalizujeme přesnou polohu TKO (terminální kyvné osy )Vyhledání skutečné TKO umožní přesnější práci s artikulátorem.
-Přenosové obličejové oblouky
• K individuálnímu záznamu vzdálenosti horního řezákového bodu, nebo celého horního zubního oblouku od terminální kyvné osy
• K orientaci shodného sklonu okluzní roviny modelu k horizontále (orbito-axiální spojnici)
• Arbitrární osa i oblouky pro rychlou montáž , přenášejí vzdálenost horního zubního oblouku od arbitrální osy, se hodí pro méně náročné práce , zejména u pacientů u kterých neprovádíme úpravu čelistních vztahů.
• Arbitrální osa- její poloha je získána z průměrných měření, nachází se 12 mm před tragem, na spojnici koutek oční- tragus.
Lokalizace šarnýrové osy
•Skladba
registrační oblouk
– otevřený rám ,1 rameno je tranzverzální, 2 ramena sagitální
• Registrační oblouky od přenosových se liší tím , že mají obě postranní ramena pohyblivá v sagitálním i vertikálním směru.
• Na koncích ramen – různě upravené koncovky, situované kolmo k sagitálnímu průběhu bočních ramen.
• Součástí příčného ramene je aretační zařízení pro uchycení spojky.
• Spojka má tvar krátké otiskovací lžíce, opatřené úchytkou.
• Její pomocí je spojení s dolní čelistí pevně fixováno k příčnému rameni registrátu
Přenosový oblouk
• Pevný rám bez pohyblivých bočních ramen.
• Upínacím zařízením k tranzverzální části šroubem fixujeme skusovou vidličku a orbitální tyčinku.
• Boční ramena jsou zakončena kondylárními tyčinkami se zajišťovacím šroubem.
• Na konci kondylárních tyček (směřují ke kloubům) jsou otvory pro nasazení přenosového oblouku na osu artikulátoru.
Nákresový oblouk
• -Extraorální grafická registrace kondylárních pohybů v různých rovinách
41. Stomatologické druhy sádry - Protetická technologie
Protetická technologie
Stomatologické druhy sádry
Sádra: - univerzální pomocný materiál ,patřící do skupin otiskovacích modelových a formovacích
-v dnešní době především jako materiál ke zhotovení všech typů situačních modelů a k výrobě lisovacích forem na zpracování korunkových bazálních pryskyřic
Výroba: zahřáním přírodního nebo umělého sádrovce na teplotu při které ztrácí vodu = dehydratace
Sádrovec –dihydrát síranu vápenatého CaSO4 . 2 H2O
Dehydratace : CaSO4 . 2 H2O + energie → CaSO4 . 1/2 H2O + 1 ½ H2O
sádra = polohydrát síranu vápenatého CaSO4.1/2 H2O
Tuhnutí sádry = rehydratace : CaSO4 . 1/2 H2O + 1 ½ H2O→ CaSO4 + 2 H2O + energie
(prášek +voda →mazlavá hmota→tvrdá hmota)
- reakce exotermická –uvolňuje se teplo
rychlost tuhnutí se dá ovlivnit:
§ urychlovače:
-anorganické kyseliny a soli
-sádrovec
-dlouhé a intenzivní míchání
-nižší poměr vody a sádry
-vyšší teplota vody –do 40º C
sádra pří tuhnutí expanduje –expanze závisí na poměru vody a prášku-↑vody =↓expanze
§ požadavky:
-objemová stabilita
-dostatečná manipulační doba
-přesná reprodukce detailů
-žádné dodatečné změny po ztuhnutí
-hladký neporézní povrch
-pevnost v tlaku a ohybu
-dostatečná tvrdost (např.při manipulaci s kovovými odlitky )
sádru je třeba skladovat v uzavřené nádobě (obalu)při teplotě asi 23 º C ve vlhkosti max. 50%
druhy sádry prášek (g) voda (ml) pevnost v tlaku (MPa) max.expanze(%)
Otiskovací (typ I) 100 60 3 0,1
Alabastrová (typ II) 100 40-50 40 30
Kamenná (typ III) 100 28-32 60 20
Stone (typ IV) 100 21-25 100 15
- Příčinou různého množství vody pro různé sádry je typ (tvar) krystalků polohydrátu a jejich velikost
§ Alabastrová sádra je tvořena tenkými jehličkami o délce 5 mikronů, které jsou různě zaklíněny a nemohou se dokonale naskládat a tak homogenně vyplní celý prostor. Mezi krystalky se při rozmísení vyplní velkým množstvím vody.
§ U sáder s hranolkovitým tvarem (kamenná sádra) krystalů se prostor vyplní lépe a proto i množství vody je nižší.
§ U vysoce pevných látek denzitů je množství vody tak malé, že prakticky odpovídá množství vody potřebné ke ztuhnutí.
Otiskovací sádra
-vyrábí se s polyhydrátu
- přesný a nejlevnější ot.hmota
- její hl. nevýhoda –nutnost hotový otisk rozlámat
- využití:otisky (dříve )
pomocné úkony v laboratoři :zhotovení sádrového indexu pro zhotovení baze
část.sním.náhrad
- připravuje se sypáním prášku do vody
výrobek:Efektor
Alabastrová sádra
-vhodná ke zhotovení orientačních situačních modelů a k výrobě lisovacích forem
-správně namíchané těsto je tuhé
Kamenná sádra
- použití na antagonální modely (protiskusy) a na prac.situační modely pro zhotovení konstrukčně jednodušších částečných sním. náhrad
-výrobek :Mramorář
Stone
- ke zhotovení všech pracovních situačních modelů pro zhotovení všech typů fixníh a sním.náhrad
-výrobek : Gil-stone , Glastone
Stomatologické druhy sádry
Sádra: - univerzální pomocný materiál ,patřící do skupin otiskovacích modelových a formovacích
-v dnešní době především jako materiál ke zhotovení všech typů situačních modelů a k výrobě lisovacích forem na zpracování korunkových bazálních pryskyřic
Výroba: zahřáním přírodního nebo umělého sádrovce na teplotu při které ztrácí vodu = dehydratace
Sádrovec –dihydrát síranu vápenatého CaSO4 . 2 H2O
Dehydratace : CaSO4 . 2 H2O + energie → CaSO4 . 1/2 H2O + 1 ½ H2O
sádra = polohydrát síranu vápenatého CaSO4.1/2 H2O
Tuhnutí sádry = rehydratace : CaSO4 . 1/2 H2O + 1 ½ H2O→ CaSO4 + 2 H2O + energie
(prášek +voda →mazlavá hmota→tvrdá hmota)
- reakce exotermická –uvolňuje se teplo
rychlost tuhnutí se dá ovlivnit:
§ urychlovače:
-anorganické kyseliny a soli
-sádrovec
-dlouhé a intenzivní míchání
-nižší poměr vody a sádry
-vyšší teplota vody –do 40º C
sádra pří tuhnutí expanduje –expanze závisí na poměru vody a prášku-↑vody =↓expanze
§ požadavky:
-objemová stabilita
-dostatečná manipulační doba
-přesná reprodukce detailů
-žádné dodatečné změny po ztuhnutí
-hladký neporézní povrch
-pevnost v tlaku a ohybu
-dostatečná tvrdost (např.při manipulaci s kovovými odlitky )
sádru je třeba skladovat v uzavřené nádobě (obalu)při teplotě asi 23 º C ve vlhkosti max. 50%
druhy sádry prášek (g) voda (ml) pevnost v tlaku (MPa) max.expanze(%)
Otiskovací (typ I) 100 60 3 0,1
Alabastrová (typ II) 100 40-50 40 30
Kamenná (typ III) 100 28-32 60 20
Stone (typ IV) 100 21-25 100 15
- Příčinou různého množství vody pro různé sádry je typ (tvar) krystalků polohydrátu a jejich velikost
§ Alabastrová sádra je tvořena tenkými jehličkami o délce 5 mikronů, které jsou různě zaklíněny a nemohou se dokonale naskládat a tak homogenně vyplní celý prostor. Mezi krystalky se při rozmísení vyplní velkým množstvím vody.
§ U sáder s hranolkovitým tvarem (kamenná sádra) krystalů se prostor vyplní lépe a proto i množství vody je nižší.
§ U vysoce pevných látek denzitů je množství vody tak malé, že prakticky odpovídá množství vody potřebné ke ztuhnutí.
Otiskovací sádra
-vyrábí se s polyhydrátu
- přesný a nejlevnější ot.hmota
- její hl. nevýhoda –nutnost hotový otisk rozlámat
- využití:otisky (dříve )
pomocné úkony v laboratoři :zhotovení sádrového indexu pro zhotovení baze
část.sním.náhrad
- připravuje se sypáním prášku do vody
výrobek:Efektor
Alabastrová sádra
-vhodná ke zhotovení orientačních situačních modelů a k výrobě lisovacích forem
-správně namíchané těsto je tuhé
Kamenná sádra
- použití na antagonální modely (protiskusy) a na prac.situační modely pro zhotovení konstrukčně jednodušších částečných sním. náhrad
-výrobek :Mramorář
Stone
- ke zhotovení všech pracovních situačních modelů pro zhotovení všech typů fixníh a sním.náhrad
-výrobek : Gil-stone , Glastone
40. Licí forma, její vyhřátí a odlití - Protetická technologie
Protetická technologie
Licí forma, její vyhřátí a odlití
Licí forma
- skládá se z licí prohlubně,licích kanálků a případného zásobníku
a. Licí prohlubení
- tvarujeme podle způsobu tavení
- při tavení v licí prohlubni musí mít prohlubeň tvar polokulovité misky
- tavíme-li mimo licí prohlubeň v tavícím kelímku, musí mít tvar kužele
- K vytvoření prohlubně Bezpodmínečně použijeme předtvar(vosk, umělá hmota)
b.Licí kanálky
- spojují prohlubeň s dutinou pro odlitek a vedou tedy roztavenou litinu do formy
- vytváří se pomocí licích čepů
- průměr kanálků: příliš úzký kanálek omezuje dynamiku vtoku, příliš široký se může předčasně ucpat
c. Dosycování ze zásobníku
- je účinné jen tehdy, jestliže tuhnutí ve formě probíhá v pořadí odlitek-vtoková soustava-licí prohlubeň
- model protézy umístíme ve formě mimo tzv.tepelné centrum a licí soustavu naopak do tepelného centra
Úprava licí formy:
- označit si na povrchu formy umístění voskového modelu, aby se dutina odlitku spolehlivě naplnila a došlo k tzv. řízenému tuhnutí(objekt-kanálek- prohlubeň)
Připojení čepů:
1. na jednu korunku nebo mezičlen jeden čep
2. čep se doporučuje zapichovat do malé voskové kapičky nanesené na povrch modelu, přechody musí být všude zaobleny
3. čep připevnit pod úhlem 45°
Velikost kroužku:
- vybíráme tak, aby od okrajů modelu ke stěnám a ke dnu nebylo více než 8-10mm
- kroužek vyložíme vrstvou žáruvzdorného papíru, silného asi 1 mm,který umožní expanzi formovací hmoty
- papír lehce navlhčíme aby neodsával vodu z formovací hmoty
Zatmelení:
- provedeme formovací hmotou připravenou podle návodu
- zatmelujeme ihned po sejmutí voskového modelu z prac. modelu a pořádném odmaštění
- během 40-60 minut formovací hmota ztuhne a proběhne expanze po zuhnutí
Vyhřátí formy a odlití
1. po ztuhnutí formovací hmoty odstraníme předtvar licí prohlubně
2 .formu uložíme do předehřívací pece a zvolna zahříváme na 200°C (nemáme-li zvláštní pec, začínáme formu vyhřívat ve vypalovací peci při otevřených dvířkách)
3.forma je vysušená po 30min
4.pokračujeme ve vyhřívání: u sádrových hmot do 700°C
u fosfátových hmot do 900-1000°C
Překročením vypalovací teploty ohrožujeme strukturu odlitku porozitou a rozměry odlitku!
5. vypalování nikdy nepřerušujeme, protože tím ohrožujeme pevnost formy
6. po dosažení požadované teploty co nejrychleji vložíme formu do licího přístroje, roztavíme slitinu a odlijeme
7. zlaté slitiny tavíme pod tavidly,chromkobaltové bez tavidel,ale pokud možno pod ochrannou atmosférou
8. odléváme bez prodlení , ihned po dosažení licí teploty( poznáme podle zaoblení povrchu a případného zrcadlení u zlatých slitin)
-na vzduchu forma rychle chladne a jakmile ztratí nálitek tmavočernou barvu,je možné dokončit chlazení ve vodě, tím získáme změkčený odlitek,který musíme po vypracování tepelně vytvrdit
- po pomalém chladnutí dostaneme odlitek vytvrzený
Odlévání velkých odlitků
1. odléváme-li konstrukce částečných sním.protéz, postupujeme jinak
2. model konstrukce se vytváří na licím modelu a s ním se také zatmeluje
3. pro zhotovení licí soustavy používáme čepy o síle 4mm, které vycházejí ze společného licího kanálku
4. licí kanálek je středem patrové klenby horního nebo středem báze dolního licího modelu
5. vyhřívání velké licí formy trvá až 2 hodiny
Licí forma, její vyhřátí a odlití
Licí forma
- skládá se z licí prohlubně,licích kanálků a případného zásobníku
a. Licí prohlubení
- tvarujeme podle způsobu tavení
- při tavení v licí prohlubni musí mít prohlubeň tvar polokulovité misky
- tavíme-li mimo licí prohlubeň v tavícím kelímku, musí mít tvar kužele
- K vytvoření prohlubně Bezpodmínečně použijeme předtvar(vosk, umělá hmota)
b.Licí kanálky
- spojují prohlubeň s dutinou pro odlitek a vedou tedy roztavenou litinu do formy
- vytváří se pomocí licích čepů
- průměr kanálků: příliš úzký kanálek omezuje dynamiku vtoku, příliš široký se může předčasně ucpat
c. Dosycování ze zásobníku
- je účinné jen tehdy, jestliže tuhnutí ve formě probíhá v pořadí odlitek-vtoková soustava-licí prohlubeň
- model protézy umístíme ve formě mimo tzv.tepelné centrum a licí soustavu naopak do tepelného centra
Úprava licí formy:
- označit si na povrchu formy umístění voskového modelu, aby se dutina odlitku spolehlivě naplnila a došlo k tzv. řízenému tuhnutí(objekt-kanálek- prohlubeň)
Připojení čepů:
1. na jednu korunku nebo mezičlen jeden čep
2. čep se doporučuje zapichovat do malé voskové kapičky nanesené na povrch modelu, přechody musí být všude zaobleny
3. čep připevnit pod úhlem 45°
Velikost kroužku:
- vybíráme tak, aby od okrajů modelu ke stěnám a ke dnu nebylo více než 8-10mm
- kroužek vyložíme vrstvou žáruvzdorného papíru, silného asi 1 mm,který umožní expanzi formovací hmoty
- papír lehce navlhčíme aby neodsával vodu z formovací hmoty
Zatmelení:
- provedeme formovací hmotou připravenou podle návodu
- zatmelujeme ihned po sejmutí voskového modelu z prac. modelu a pořádném odmaštění
- během 40-60 minut formovací hmota ztuhne a proběhne expanze po zuhnutí
Vyhřátí formy a odlití
1. po ztuhnutí formovací hmoty odstraníme předtvar licí prohlubně
2 .formu uložíme do předehřívací pece a zvolna zahříváme na 200°C (nemáme-li zvláštní pec, začínáme formu vyhřívat ve vypalovací peci při otevřených dvířkách)
3.forma je vysušená po 30min
4.pokračujeme ve vyhřívání: u sádrových hmot do 700°C
u fosfátových hmot do 900-1000°C
Překročením vypalovací teploty ohrožujeme strukturu odlitku porozitou a rozměry odlitku!
5. vypalování nikdy nepřerušujeme, protože tím ohrožujeme pevnost formy
6. po dosažení požadované teploty co nejrychleji vložíme formu do licího přístroje, roztavíme slitinu a odlijeme
7. zlaté slitiny tavíme pod tavidly,chromkobaltové bez tavidel,ale pokud možno pod ochrannou atmosférou
8. odléváme bez prodlení , ihned po dosažení licí teploty( poznáme podle zaoblení povrchu a případného zrcadlení u zlatých slitin)
-na vzduchu forma rychle chladne a jakmile ztratí nálitek tmavočernou barvu,je možné dokončit chlazení ve vodě, tím získáme změkčený odlitek,který musíme po vypracování tepelně vytvrdit
- po pomalém chladnutí dostaneme odlitek vytvrzený
Odlévání velkých odlitků
1. odléváme-li konstrukce částečných sním.protéz, postupujeme jinak
2. model konstrukce se vytváří na licím modelu a s ním se také zatmeluje
3. pro zhotovení licí soustavy používáme čepy o síle 4mm, které vycházejí ze společného licího kanálku
4. licí kanálek je středem patrové klenby horního nebo středem báze dolního licího modelu
5. vyhřívání velké licí formy trvá až 2 hodiny
39. Elektrochemická koroze - Protetická technologie
Protetická technologie
Elektrochemická koroze
Koroze dentálních materiálů:
Korozní článek v heterogenní slitině tzv.mezikrystalová koroze.
Zinek jako obecný kov má negativní elektrodový potenciál. Stává se anodou, prootže jeho ionty lehce přecházejí do roztoku a elektrony směřují k ušlechtilé mědi, které má pozitivní elektrodový potenciál – sátáv se katodou. Napětí korozního článku je 1,2mV. Anody ubývá, na katodě může vzniknout usazenina a zabarvení.
Koroze je rozrušení povrchu slitin chemickými a elektrochemickými reakcemi..podstatou koroze je sklon kovů tvořit původní stabilní sloučeniny, zejémna oxidy a sulfidy.
Dělení:
o Chemická – suchá
o Elektrochemická – mokrá
Většina kovů má tendenci vytvářet chemické sloučeniny – kovový předmět při tom ztrácí hmotnost, koroduje.
Ponoříme-li kov do vhodného roztoku, mohou kladně nabité ionty opouštět svou krystalickou mřížku a zbývající elektrony přitom kov nabíjí záporně. Proces porbíhá tak dlouho, až se oba pochody vyrovnají a dosáhnou dynamické rovnováhy. Kolik kovových iontů se vyloučí do roztoku závisí na jeho koncentraci – pži nízké více, při vysoké se naopak ionty z roztoku vylučují na kovu.
Kovy před mědí (Al. Mn, Cr, Fe, Ni) jsou méně odolné vůči korozi než kovy uvedení za mědí (Ag, Hg, PD, Pt, Au).
Elektrochemická koroze probíhá za pčasti slin jako elektrolytu. Elektrická vodivost se úměrně zvyšuje podle odchylky od neutrálního pH. Koroze nastává tehdy, jestliže se vytvoří galvanický článek, kterým teče elektrický porud, jehož napětí vzniká při styku kovu např.s amalgámem. Lokální korozní článek se tvoří z mikroplošných elektrod na téže slitině.
Místa vzniku koroze:
o V prasklinách a porhloubeninách
o V místě sváru u letování
o Porozi nebo v místě kovového povrchu, jehož první část je stále ve slitině (méně kyslíku=anoda) a druhá část ve vzduchu (katoda).
Kovy se stávájí v elektrolytu (u nás ve slitině) alektrodami. Prvky kovů mají snahu vytvořit ionty a přejít do elektrolytu.
Příčiny koroze (a zabarvení fixních náhrad je nejčastějším vlivem nedokonalého zpracování)
a) přehřátí slitin indukčním litím
b) heterogenita
c) porozita (na povrchu se objevuje zinek, med, paladium, vedle Au a Ag)
d) znečištění oxidy a sulfidy
e) zbytky formovacích hmot.
Protetická technologie
Zpracování sádrových formovacích hmot
Do forem ze sádrových formovacích hmot odléváme nízkotavitelné slitiny, jejichž teplota tání se pohybuje většinou mezi 800-900°C.
Od formovací hmoty –jako pomocného materiálu očekáváme ,že usnadní výrobu odlitku,který bude rozměrově odpovídat výchozímu modelu a bude mít i bezvadnou strukturu.
Doba tuhnutí
-je přidáním katalizátorů nastavena na určitou hodnotu
-je výhodnější používat pomalutuhnoucí hmoty, které snižují nebezpečí povrchových defektů při přípravě formy
-musí být použity při vakuovém ztmelování
Pevnost formy
-závisí na dodržení mísícího poměru
-čím více sádry je ve směsi ,tím je forma pevnější a naopak
-pevnost vzrůstá nejvíc v první hodině po ztuhnutí
-každý milimetr vody snižuje pevnost po ztuhnutí i vyhřátí formy
-přerušení vypalování podstatně snižuje pevnost formy
Porozita formovací hmoty
-její prodyšnost napomáhá k úniku vzduchu z formy před nárazem roztavené slitiny
-je závislá na složení formovací hmoty ,na velikosti jejich částic a na poměru vody a prášku.
Objemové změny
-smrštění voskového modelu, závislé na zpracování vosku
-kontrakce kovové slitiny od roztavení, až po vychladnutí na pokojovou teplotu
Tepelná expanze
-podílí se velkou měrou na kompenzaci kontrakce vosku a slitiny
-změny obou složek formy jsou přitom proti sobě-sádra při zahřívání kontrahuje,ostřivo expanduje
-velikost tep. expanze závisí na:
- množství ostřiva
- chemických přísadách
- na poměru vody a prášku
Tepelná kontrakce
-necháme- li formu , zahřátou na 700°C, chladnout na lab. Teplotu , dojde ke kontrakci form. Hmoty
-přesnost odlitku závisí na délce intervalu od vyjmutí formy z pece do okamžiku odlití:čím bude interval kratší, tím bude odlitek přesnější
Sádrové formovací hmoty smějí být vyhřáty jen v elektrických pecích a vypalovací teplota nesmí překročit 750°C.
Doba vypalovaní nemá překročit 45minut.
Licí vosk musí být z formy úplně a beze zbytku eliminován.
K vakuovému zatmelování jsou vhodné jen pomalu tuhnoucí hmoty.
Nejdůležitější je dodržení mísícího poměru-ovlivňuje fyzikální vlastnosti formy.
Př.
MRAMORIT BLUE Modelová sádra III. Třídy (SpofaDental)
K přípravě všech pracovních situačních modelů, ke kyvetování pryskyřičných náhrad voskových modelu,
k fixaci modelu do artikulátoru.
Tvrdá kamenná sádra pro dentální laboratoře.
Charakteristika
Tvrdá modelová sádra pro dentální účely.
Použití
K přípravě veškerých pracovních a situačních modelů, k přípravě forem na pryskyřičné náhrady, k fixaci modelů do artikulátorů.
Zpracování
Mísí se s vodou v pryžovém nebo plastikovém kelímku v poměru 32 ml vody na 100 g sádry.
Vlastnosti
Barva: modrá
Doba tuhnutí: 8-12 minut
Pevnost v tlaku: min. 30 MPa
Expanze při tuhnutí: max. 0,2 %
GLORIA SPECIAL
Sádrová formovací hmota pro nízkotavitelné slitiny.
Ke zhotovení forem pro lití kořenových inlayí, korunek a můstků, slitin s bodem tání nižším
než 1000 °C.
Formovací hmota na bázi křemene a sádry s velmi dobrou reprodukcí a optimální objemovou změnou.
Elektrochemická koroze
Koroze dentálních materiálů:
Korozní článek v heterogenní slitině tzv.mezikrystalová koroze.
Zinek jako obecný kov má negativní elektrodový potenciál. Stává se anodou, prootže jeho ionty lehce přecházejí do roztoku a elektrony směřují k ušlechtilé mědi, které má pozitivní elektrodový potenciál – sátáv se katodou. Napětí korozního článku je 1,2mV. Anody ubývá, na katodě může vzniknout usazenina a zabarvení.
Koroze je rozrušení povrchu slitin chemickými a elektrochemickými reakcemi..podstatou koroze je sklon kovů tvořit původní stabilní sloučeniny, zejémna oxidy a sulfidy.
Dělení:
o Chemická – suchá
o Elektrochemická – mokrá
Většina kovů má tendenci vytvářet chemické sloučeniny – kovový předmět při tom ztrácí hmotnost, koroduje.
Ponoříme-li kov do vhodného roztoku, mohou kladně nabité ionty opouštět svou krystalickou mřížku a zbývající elektrony přitom kov nabíjí záporně. Proces porbíhá tak dlouho, až se oba pochody vyrovnají a dosáhnou dynamické rovnováhy. Kolik kovových iontů se vyloučí do roztoku závisí na jeho koncentraci – pži nízké více, při vysoké se naopak ionty z roztoku vylučují na kovu.
Kovy před mědí (Al. Mn, Cr, Fe, Ni) jsou méně odolné vůči korozi než kovy uvedení za mědí (Ag, Hg, PD, Pt, Au).
Elektrochemická koroze probíhá za pčasti slin jako elektrolytu. Elektrická vodivost se úměrně zvyšuje podle odchylky od neutrálního pH. Koroze nastává tehdy, jestliže se vytvoří galvanický článek, kterým teče elektrický porud, jehož napětí vzniká při styku kovu např.s amalgámem. Lokální korozní článek se tvoří z mikroplošných elektrod na téže slitině.
Místa vzniku koroze:
o V prasklinách a porhloubeninách
o V místě sváru u letování
o Porozi nebo v místě kovového povrchu, jehož první část je stále ve slitině (méně kyslíku=anoda) a druhá část ve vzduchu (katoda).
Kovy se stávájí v elektrolytu (u nás ve slitině) alektrodami. Prvky kovů mají snahu vytvořit ionty a přejít do elektrolytu.
Příčiny koroze (a zabarvení fixních náhrad je nejčastějším vlivem nedokonalého zpracování)
a) přehřátí slitin indukčním litím
b) heterogenita
c) porozita (na povrchu se objevuje zinek, med, paladium, vedle Au a Ag)
d) znečištění oxidy a sulfidy
e) zbytky formovacích hmot.
Protetická technologie
Zpracování sádrových formovacích hmot
Do forem ze sádrových formovacích hmot odléváme nízkotavitelné slitiny, jejichž teplota tání se pohybuje většinou mezi 800-900°C.
Od formovací hmoty –jako pomocného materiálu očekáváme ,že usnadní výrobu odlitku,který bude rozměrově odpovídat výchozímu modelu a bude mít i bezvadnou strukturu.
Doba tuhnutí
-je přidáním katalizátorů nastavena na určitou hodnotu
-je výhodnější používat pomalutuhnoucí hmoty, které snižují nebezpečí povrchových defektů při přípravě formy
-musí být použity při vakuovém ztmelování
Pevnost formy
-závisí na dodržení mísícího poměru
-čím více sádry je ve směsi ,tím je forma pevnější a naopak
-pevnost vzrůstá nejvíc v první hodině po ztuhnutí
-každý milimetr vody snižuje pevnost po ztuhnutí i vyhřátí formy
-přerušení vypalování podstatně snižuje pevnost formy
Porozita formovací hmoty
-její prodyšnost napomáhá k úniku vzduchu z formy před nárazem roztavené slitiny
-je závislá na složení formovací hmoty ,na velikosti jejich částic a na poměru vody a prášku.
Objemové změny
-smrštění voskového modelu, závislé na zpracování vosku
-kontrakce kovové slitiny od roztavení, až po vychladnutí na pokojovou teplotu
Tepelná expanze
-podílí se velkou měrou na kompenzaci kontrakce vosku a slitiny
-změny obou složek formy jsou přitom proti sobě-sádra při zahřívání kontrahuje,ostřivo expanduje
-velikost tep. expanze závisí na:
- množství ostřiva
- chemických přísadách
- na poměru vody a prášku
Tepelná kontrakce
-necháme- li formu , zahřátou na 700°C, chladnout na lab. Teplotu , dojde ke kontrakci form. Hmoty
-přesnost odlitku závisí na délce intervalu od vyjmutí formy z pece do okamžiku odlití:čím bude interval kratší, tím bude odlitek přesnější
Sádrové formovací hmoty smějí být vyhřáty jen v elektrických pecích a vypalovací teplota nesmí překročit 750°C.
Doba vypalovaní nemá překročit 45minut.
Licí vosk musí být z formy úplně a beze zbytku eliminován.
K vakuovému zatmelování jsou vhodné jen pomalu tuhnoucí hmoty.
Nejdůležitější je dodržení mísícího poměru-ovlivňuje fyzikální vlastnosti formy.
Př.
MRAMORIT BLUE Modelová sádra III. Třídy (SpofaDental)
K přípravě všech pracovních situačních modelů, ke kyvetování pryskyřičných náhrad voskových modelu,
k fixaci modelu do artikulátoru.
Tvrdá kamenná sádra pro dentální laboratoře.
Charakteristika
Tvrdá modelová sádra pro dentální účely.
Použití
K přípravě veškerých pracovních a situačních modelů, k přípravě forem na pryskyřičné náhrady, k fixaci modelů do artikulátorů.
Zpracování
Mísí se s vodou v pryžovém nebo plastikovém kelímku v poměru 32 ml vody na 100 g sádry.
Vlastnosti
Barva: modrá
Doba tuhnutí: 8-12 minut
Pevnost v tlaku: min. 30 MPa
Expanze při tuhnutí: max. 0,2 %
GLORIA SPECIAL
Sádrová formovací hmota pro nízkotavitelné slitiny.
Ke zhotovení forem pro lití kořenových inlayí, korunek a můstků, slitin s bodem tání nižším
než 1000 °C.
Formovací hmota na bázi křemene a sádry s velmi dobrou reprodukcí a optimální objemovou změnou.
38. Vosky, druhy, složení, vlastnosti - Protetická technologie
Protetická technologie
Vosky, druhy, složení, vlastnosti
-slouží k zhotovení náhrady (obejdeme se bez nich jen při použití plastických hmot k volné modelaci nebo u keramiky)
-použití vosků musí být bezchybně sladěno s formov. hmotou v návaznosti na další materiály (Fixakryl, keramický papír, …)
Hlavní požadavky
-snadné uvedení do plastického stavu, kvůli formování do určitých tvarů
-podržet si svůj získaný tvar beze změn (i objemu)
-barva kontrastní s barvou modelu
-beze zbytku spalitelné
Obecné požadavky voskových směsí
-při laboratorní teplotě jsou pevné až křehké
-změkčují se při teplotě 30-50°C, tají při 50-90°C
-roztavené mají malou viskozitu a nejsou vláknité
-mají krystalickou strukturu
-jsou lehce leštitelné
-spalitelné prakticky beze zbytku
A) Dělení vosků
a)podle použití
-vosky na fixní protetiku
-vosky na snímací protetiku
-vosky na pomocné účely(k vykrývání podsekřivých míst, ke zhotovení licí
soustavy, k lepení a na izolaci)
b)podle technologických postupů
-frézovací
-modelovací
-vosky na namáčecí techniku
-voskové prefabrikáty
-vosky cervikální(na krčkové uzávěry u korunek)
c)podle tvrdosti
-měkké
-tvrdé
-velmi tvrdé
d)podle původu
-přírodní(rostlinné-karnaubský ,živočišné-včelí vosk ,lanolin, minerální-
parafinky, ozokerit, cerezín)
-syntetické
B) Složení
-parafín :základní součástí voskových směsí, který po ochlazení tuhne v pevnou krystalickou hmotu se značnou kontrakcí 11-15objem. %
-ozokerit a cerezin :používá se ke zlepšení vlastností parafínu (zvyšuje bod tání)
-monntání a karnaubský vosk :zvyšuje tvrdost a bod tání
-včelí vosk :změkčuje a zvyšuje lepivost
-většina vosků má po ztuhnutí krystalickou strukturu
Protetické druhy vosků
a)modelovací vosk (základem je parafín a včelí vosk)
b)licí vosk (parafín a karnaubský vosk)
c)lepící vosk (parafín a kalafuna)
Modelovací vosk
-používá se nejen k modelaci ,ale i k řadě pomocným úkonům
-typ1 –zimní vosk, měkčí, označení W
typ2 – letní vosk, tvrdší, označení S
-neměl by mít expanzi větší než 0,8%
-vosk se vyplavuje horkou vodou nejčastěji se saponátem(beze zbytku)
-vyrábí se formou destiček, po změkčení by měli zůstat homogenní, nelepí se, nepraskají, dají se odříznout, jsou hladké, barva světle růžová až tmavě fialová
CERADENT
-už se navyrábí s označením W a S, změnilo se označení Ceradentu W na 1, z Ceradentu S na 2 a z pomocného na 3
Ceradent 1
-měkký vosk, určen k modelaci vestibulárních okrajů, voskových modelů SN, okluzní otisky, fazetování v kyvetě
-nikdy pro stavení zubů do protéz, protože při delší práci nezabrání deformaci modelu !!!!!!!!!
Ceradent 2
-středně tvrdý vosk pro voskové modely SN za běžných teplot v prostředí
Ceradent 3
-na voskové modely SN za vysoké teploty v prostředí
-vosk by neměl mít expanzi větší než 0,8%
-vosk se vyplavuje horkou vodou nejčastěji se saponátem(beze zbytku), barvivo vosku nesmí zabarvit sádru ani umělé zuby
-vyrábí se formou destiček, po změkčení by měli zůstat homogenní, nelepí se, nepraskají, dají se odříznout, jsou hladké, barva světle růžová až tmavě fialová
Licí vosk
-dělí se na:
typ 1 – licí vosk pro přímou techniku = v ordinaci (český výrobek)
typ 2 – inlejový vosk pro nepřímou techniku = v laboratoři (dovážíme)
vosky pro ponořovací techniku
cervikální vosky
korunkové, okluzní vosky, na vytyčovací techniku
-plasticity dosahují od 45°C, mají expanzi 0,2-0,6%
-po zahřátí by se měli dobře formovat, po ochlazení seříznout do ostré hrany, neměli by praskat, štěpit se, mají tmavou barvu, jsou měkké až velmi tvrdé(zvlášť tvrdé vosky se používají pro frézování)
-při nanášení nepřehřívat, nanášet jedním tahem za pomocí nožů(nad plamenem nebo elektrickým nožem)
-vypalují se z formy beze zbytku
-výroba ve formě: tyčinky, bločky, folie ,lancety, …., většinou tmavě zbarvené
-př. Dental-Cerin
Voskové prefabrikáty
-některé musíme individualizovat, mají široké použití
-pro adaptování mírně lepivé, ke spojení a domodelování se užívá vosk stejného složení
-předtvary pro snímací a fixní protetiku
-u ČSN z licích vosků :retenční mřížky, voskové třmeny, dráty ,ploténky
-ve fixní protetice: předtvary celoplášťových korunek, žvýkací plošky, retenční rámečky pro fazety, voskové mezičleny pro fazetování, předtvary licí soustavy,
-je potřebný velký tvarový a rozměrový sortiment
C) Vlastnosti
Objemové změny
-vosk při zahřátí zvětšuje svůj objem=expanduje a při ochlazení se smršťuje=kontrakuje
-mají velký koeficient tepelné roztažnosti – voskový model musíme ihned po sejmutí z modelu zatmelit
-při tuhnutí roztaveného vosku dochází zpočátku k velké kontrakci, která se časem tuhnutí stále zmenšuje, ale probíhá dál, i když vosk je už tuhý, mezi 40 a 20°C je kontrakce některých směsí až 5%
-vlivy na uplatnění kontrakce má i použití izolačního prostředku
Tok vosku neboli plasticita vosku
-voskový model musíme před sejmutí ochladit, aby nedošlo k deformaci
Deformace voskového modelu
-vlastní deformace je závislá na čase a teplotě
-nemůžeme-li voskový model ihned po vymodelování zatmelit, musíme ho uchovat v chladnu
-vnitřní pnutí lze snížit, prohřejeme-li vosk před modelací v termostatu na 50°C 15min
-deformace snižuje i homogenně roztavený vosk v termostatickém zásobníku při ponořovací technice
Tvárlivost a pevnost vosků (plasticita a elasticita)
měření tvrdosti: metoda podle Shorea: většinou se uvádí pevnost v tlaku
-pevnost vosků závisí na průběhu krystalizace a její rychlosti
-další druhy vosků:
lepící vosky
-ke slepování protéz při opravách, sádrových otisků nebo kovových dílců před spájením
-složení: včelí vosk nebo parafín + kalafuna nebo damarová pryskyřice
-vysoká lepivost při zahřátí, po ochlazení tvrdá, křehká
-smrštění při ochlazení mezi 40-30°C o 5%
-při spájení musí beze zbytku shořet – zbytek max. 0,2% popela
vosky k blokování
-používají před dublováním, povrch se upraví na paralelometru
vosky ke zjišťování okluzních kontaktů
-po nanesení na okluzní plochy prokousneme v místě předčasného s antagonisty a umožní provést zábrus
otiskovací vosky
-k otiskování bezzubých čelistí nebo jejich úseků, k funkční modelaci okrajů individuálních lžiček nebo k okluzní otiskům
-ve 3 konzistencích: tuhý nebo střední(na úpravu indiv. lžiček)
měkký(na registraci slizničního reliéfu)
vosky k rámování otisků bezzubých čelistí
-silná vlákna nebo pásky
plasty (některé prefabrikáty obsahující syntetické materiály)
-tepelné formování plastů
folie, tenké destičky=termoplasty- základní čepičky pro celokovové destičky, fazety, dočasné dlahy, individ. Lžičky, beze skusových šablon
-nahřátá folie se na model formuje pod tlakem vzduchu nebo pomocí vakua
adapta systém
-méně přesný, pro modelaci korunek
-folie se nahřeje nad plamenem a model preparovaného zubu se vtlačí do nádoby se silikonovým tmelem
vosky pro domodelování
Vytyčovací technika
bílý vosk
-nejtvrdší s vysokým obsahem plastů a vyšším bodem tání, použití: na ostrou modelaci, při strojním obráběním voskových modelů=frézování
červený vosk
-bod tání 60-65°C s prodlouženým bodem skápnutí, použití:domodelování okluzních ploch, bodů kontaktů, spojování prefab. celků
modrý vosk
-použití: modelace ging. u, inlejí a spojování větších prafab. celků
zelený vosk
má nejnižší kontrakci, použití: spojování větších prafabrikátů, vtokového systému
hnědý vosk
-nejměkčí s bodem tání 65-70°C, má zkrácený bod skápnutí, použití: vykrytí podsekřivých míst, konečné vyartikulování žvýkacích plošek
Vosky, druhy, složení, vlastnosti
-slouží k zhotovení náhrady (obejdeme se bez nich jen při použití plastických hmot k volné modelaci nebo u keramiky)
-použití vosků musí být bezchybně sladěno s formov. hmotou v návaznosti na další materiály (Fixakryl, keramický papír, …)
Hlavní požadavky
-snadné uvedení do plastického stavu, kvůli formování do určitých tvarů
-podržet si svůj získaný tvar beze změn (i objemu)
-barva kontrastní s barvou modelu
-beze zbytku spalitelné
Obecné požadavky voskových směsí
-při laboratorní teplotě jsou pevné až křehké
-změkčují se při teplotě 30-50°C, tají při 50-90°C
-roztavené mají malou viskozitu a nejsou vláknité
-mají krystalickou strukturu
-jsou lehce leštitelné
-spalitelné prakticky beze zbytku
A) Dělení vosků
a)podle použití
-vosky na fixní protetiku
-vosky na snímací protetiku
-vosky na pomocné účely(k vykrývání podsekřivých míst, ke zhotovení licí
soustavy, k lepení a na izolaci)
b)podle technologických postupů
-frézovací
-modelovací
-vosky na namáčecí techniku
-voskové prefabrikáty
-vosky cervikální(na krčkové uzávěry u korunek)
c)podle tvrdosti
-měkké
-tvrdé
-velmi tvrdé
d)podle původu
-přírodní(rostlinné-karnaubský ,živočišné-včelí vosk ,lanolin, minerální-
parafinky, ozokerit, cerezín)
-syntetické
B) Složení
-parafín :základní součástí voskových směsí, který po ochlazení tuhne v pevnou krystalickou hmotu se značnou kontrakcí 11-15objem. %
-ozokerit a cerezin :používá se ke zlepšení vlastností parafínu (zvyšuje bod tání)
-monntání a karnaubský vosk :zvyšuje tvrdost a bod tání
-včelí vosk :změkčuje a zvyšuje lepivost
-většina vosků má po ztuhnutí krystalickou strukturu
Protetické druhy vosků
a)modelovací vosk (základem je parafín a včelí vosk)
b)licí vosk (parafín a karnaubský vosk)
c)lepící vosk (parafín a kalafuna)
Modelovací vosk
-používá se nejen k modelaci ,ale i k řadě pomocným úkonům
-typ1 –zimní vosk, měkčí, označení W
typ2 – letní vosk, tvrdší, označení S
-neměl by mít expanzi větší než 0,8%
-vosk se vyplavuje horkou vodou nejčastěji se saponátem(beze zbytku)
-vyrábí se formou destiček, po změkčení by měli zůstat homogenní, nelepí se, nepraskají, dají se odříznout, jsou hladké, barva světle růžová až tmavě fialová
CERADENT
-už se navyrábí s označením W a S, změnilo se označení Ceradentu W na 1, z Ceradentu S na 2 a z pomocného na 3
Ceradent 1
-měkký vosk, určen k modelaci vestibulárních okrajů, voskových modelů SN, okluzní otisky, fazetování v kyvetě
-nikdy pro stavení zubů do protéz, protože při delší práci nezabrání deformaci modelu !!!!!!!!!
Ceradent 2
-středně tvrdý vosk pro voskové modely SN za běžných teplot v prostředí
Ceradent 3
-na voskové modely SN za vysoké teploty v prostředí
-vosk by neměl mít expanzi větší než 0,8%
-vosk se vyplavuje horkou vodou nejčastěji se saponátem(beze zbytku), barvivo vosku nesmí zabarvit sádru ani umělé zuby
-vyrábí se formou destiček, po změkčení by měli zůstat homogenní, nelepí se, nepraskají, dají se odříznout, jsou hladké, barva světle růžová až tmavě fialová
Licí vosk
-dělí se na:
typ 1 – licí vosk pro přímou techniku = v ordinaci (český výrobek)
typ 2 – inlejový vosk pro nepřímou techniku = v laboratoři (dovážíme)
vosky pro ponořovací techniku
cervikální vosky
korunkové, okluzní vosky, na vytyčovací techniku
-plasticity dosahují od 45°C, mají expanzi 0,2-0,6%
-po zahřátí by se měli dobře formovat, po ochlazení seříznout do ostré hrany, neměli by praskat, štěpit se, mají tmavou barvu, jsou měkké až velmi tvrdé(zvlášť tvrdé vosky se používají pro frézování)
-při nanášení nepřehřívat, nanášet jedním tahem za pomocí nožů(nad plamenem nebo elektrickým nožem)
-vypalují se z formy beze zbytku
-výroba ve formě: tyčinky, bločky, folie ,lancety, …., většinou tmavě zbarvené
-př. Dental-Cerin
Voskové prefabrikáty
-některé musíme individualizovat, mají široké použití
-pro adaptování mírně lepivé, ke spojení a domodelování se užívá vosk stejného složení
-předtvary pro snímací a fixní protetiku
-u ČSN z licích vosků :retenční mřížky, voskové třmeny, dráty ,ploténky
-ve fixní protetice: předtvary celoplášťových korunek, žvýkací plošky, retenční rámečky pro fazety, voskové mezičleny pro fazetování, předtvary licí soustavy,
-je potřebný velký tvarový a rozměrový sortiment
C) Vlastnosti
Objemové změny
-vosk při zahřátí zvětšuje svůj objem=expanduje a při ochlazení se smršťuje=kontrakuje
-mají velký koeficient tepelné roztažnosti – voskový model musíme ihned po sejmutí z modelu zatmelit
-při tuhnutí roztaveného vosku dochází zpočátku k velké kontrakci, která se časem tuhnutí stále zmenšuje, ale probíhá dál, i když vosk je už tuhý, mezi 40 a 20°C je kontrakce některých směsí až 5%
-vlivy na uplatnění kontrakce má i použití izolačního prostředku
Tok vosku neboli plasticita vosku
-voskový model musíme před sejmutí ochladit, aby nedošlo k deformaci
Deformace voskového modelu
-vlastní deformace je závislá na čase a teplotě
-nemůžeme-li voskový model ihned po vymodelování zatmelit, musíme ho uchovat v chladnu
-vnitřní pnutí lze snížit, prohřejeme-li vosk před modelací v termostatu na 50°C 15min
-deformace snižuje i homogenně roztavený vosk v termostatickém zásobníku při ponořovací technice
Tvárlivost a pevnost vosků (plasticita a elasticita)
měření tvrdosti: metoda podle Shorea: většinou se uvádí pevnost v tlaku
-pevnost vosků závisí na průběhu krystalizace a její rychlosti
-další druhy vosků:
lepící vosky
-ke slepování protéz při opravách, sádrových otisků nebo kovových dílců před spájením
-složení: včelí vosk nebo parafín + kalafuna nebo damarová pryskyřice
-vysoká lepivost při zahřátí, po ochlazení tvrdá, křehká
-smrštění při ochlazení mezi 40-30°C o 5%
-při spájení musí beze zbytku shořet – zbytek max. 0,2% popela
vosky k blokování
-používají před dublováním, povrch se upraví na paralelometru
vosky ke zjišťování okluzních kontaktů
-po nanesení na okluzní plochy prokousneme v místě předčasného s antagonisty a umožní provést zábrus
otiskovací vosky
-k otiskování bezzubých čelistí nebo jejich úseků, k funkční modelaci okrajů individuálních lžiček nebo k okluzní otiskům
-ve 3 konzistencích: tuhý nebo střední(na úpravu indiv. lžiček)
měkký(na registraci slizničního reliéfu)
vosky k rámování otisků bezzubých čelistí
-silná vlákna nebo pásky
plasty (některé prefabrikáty obsahující syntetické materiály)
-tepelné formování plastů
folie, tenké destičky=termoplasty- základní čepičky pro celokovové destičky, fazety, dočasné dlahy, individ. Lžičky, beze skusových šablon
-nahřátá folie se na model formuje pod tlakem vzduchu nebo pomocí vakua
adapta systém
-méně přesný, pro modelaci korunek
-folie se nahřeje nad plamenem a model preparovaného zubu se vtlačí do nádoby se silikonovým tmelem
vosky pro domodelování
Vytyčovací technika
bílý vosk
-nejtvrdší s vysokým obsahem plastů a vyšším bodem tání, použití: na ostrou modelaci, při strojním obráběním voskových modelů=frézování
červený vosk
-bod tání 60-65°C s prodlouženým bodem skápnutí, použití:domodelování okluzních ploch, bodů kontaktů, spojování prefab. celků
modrý vosk
-použití: modelace ging. u, inlejí a spojování větších prafab. celků
zelený vosk
má nejnižší kontrakci, použití: spojování větších prafabrikátů, vtokového systému
hnědý vosk
-nejměkčí s bodem tání 65-70°C, má zkrácený bod skápnutí, použití: vykrytí podsekřivých míst, konečné vyartikulování žvýkacích plošek
37. Hydrokoloidní hmoty agarové a alginátové - Protetická technologie
Protetická technologie
Hydrokoloidní hmoty agarové a alginátové
AGAROVÉ ALGINÁTOVÉ
(termoplastické) (chemoplastické)
• společným základem koloidní roztoky
• jejich disperzním prostředím je voda
• látky rostlinného původu, ve vodě bobtnají
• za určitých podmínek jsou schopné přejít z tekutého stavu SOL na pružný stav GEL, pokud z tohoto stavu jdou zpátky přeměnit z GEL na SOL = reverzibilní, pokud ne = ireverzibilní
AGAROVÉ HMOTY
• pružné hmoty, využití jak v ordinaci, tak v laboratoři
o ordinační užití → složité, nákladné
o v laboratoři → používají se k tzv.dublování,kterým získáváme licí model z formovací hm.
SLOŽENÍ:
• 75% voda
• 10% agar→ derivát galaktózy, získává se z mořských řas, rozpuštěním ve vodě vznikne hydrosol, po ochlazení gel
• 7% glycerin → ovlivňuje vysychání
• 8% kaolin
VÝROBA:
• ke ztekucení dochází po zahřátí na 95°C, želatina ve 40°C
→ hysterezer (teplotní rozdíl)
• syhereze = vysychání
o zabraňujeme umístění do vlhkého prostředí
o tavíme v termoplastických zásobnících (mikrovlnná trouba)
• k urychlení procesu → nakrájíme, nastrouháme; zahřejeme na 95°C, ochladíme na 55°C; před dublováním namočíme model do teplé vody →umožní lepší zatékání hmoty; po ztuhnutí a vyjmutí vznikne otvor → licí model.
• Dublaga (Dental), Geloform (Degussa)
ALGINÁTOVÉ HMOTY (ireverzibilní hmoty)
• univerzální otiskovací materiály tuhnoucí chemoplasticky
o otiskování bezzubých i ozubených čelistí
o orientační otisky
o otisky u částečných náhrad
SLOŽENÍ, VÝROBA:
• základem pro výrobu jsou algináty = sodné, draselné soli kyseliny algové (připomíná škrob) → kyselina se získává z buněčných stěn červených a hnědých mořských řas
• podstata tuhnutí :
o přidáním vápenatých solí CaSO4 přejde roztok alginátu sodného v nerozpustný gel = alginát sodnovápenatý
o reakce je rychlá – zpomaluje se fosforečnanem sodným
o nejprve se vytvoří roztok alginátu sodného, rozpouštějící se síran vápenatý reaguje s fosforečnanem → po jeho spotřebování teprve vzniká alginát sodnovápenatý.
→Algináty
• vyrábí se ve formě prášku, který se mísí s vodou (poměr udává výrobce)
• prášek sypeme do vody
• směs obsahuje:
o alginát sodný 15%
o síran vápenatý 15% (sádrovec)
o fosforečnan sodný 3%
o 60% plniva → kaolin, křemelina
• ochucen, parfémován.
• dodávají se v neprodyšně uzavřených nádobách (ochrana před vzdušnou vlhkostí),
nebo v pytlích, v sáčcích pro jeden otisk
• snadno se mísí → nutno protřepat!
• balení obsahuje 2 odměrky → jedna na vodu, druhá na prášek
VLASTNOSTI, POUŽITÍ:
• pružný gel, pevný, ale v omezené míře
→pružnost je omezena hodnotou tzv. trvalé deformace – závisí na množství vody (čím více vody, tím měkčí gel→ deformace)
• omezená je i pevnost → při snímání podsekřivých míst se trhá
• reprodukční schopnost je horší než u elastomerů nebo agarů
• objemová nestálost otisku je hlavní nevýhodou těchto hmot
• na vzduchu se vypařuje z otisků voda – vysychají (objem se zmenšuje)
• kontrakci nelze zamezit lze ji pouze zmírnit (igelitový sáček nebo uzavíratelná nádoba s vlhkým mulem, někteří výrobci dodávají speciální transportní nádoby)
! otisk nutno zpracovat neprodleně během několika minut, nejdéle do 30 minut !
! neponořovat do vody !
• mísíme v kelímku lopatkou, aplikujeme v otiskovacích lžících (konfekčních perforovaných nebo v individuálních)
• modelovým materiálem je sádra.
• Ypeen (Spofadental), Deguprint (Ögussa), Palgat (Espe)
→k otiskování protilehlých čelistí, pomocný otisk
Hydrokoloidní hmoty agarové a alginátové
AGAROVÉ ALGINÁTOVÉ
(termoplastické) (chemoplastické)
• společným základem koloidní roztoky
• jejich disperzním prostředím je voda
• látky rostlinného původu, ve vodě bobtnají
• za určitých podmínek jsou schopné přejít z tekutého stavu SOL na pružný stav GEL, pokud z tohoto stavu jdou zpátky přeměnit z GEL na SOL = reverzibilní, pokud ne = ireverzibilní
AGAROVÉ HMOTY
• pružné hmoty, využití jak v ordinaci, tak v laboratoři
o ordinační užití → složité, nákladné
o v laboratoři → používají se k tzv.dublování,kterým získáváme licí model z formovací hm.
SLOŽENÍ:
• 75% voda
• 10% agar→ derivát galaktózy, získává se z mořských řas, rozpuštěním ve vodě vznikne hydrosol, po ochlazení gel
• 7% glycerin → ovlivňuje vysychání
• 8% kaolin
VÝROBA:
• ke ztekucení dochází po zahřátí na 95°C, želatina ve 40°C
→ hysterezer (teplotní rozdíl)
• syhereze = vysychání
o zabraňujeme umístění do vlhkého prostředí
o tavíme v termoplastických zásobnících (mikrovlnná trouba)
• k urychlení procesu → nakrájíme, nastrouháme; zahřejeme na 95°C, ochladíme na 55°C; před dublováním namočíme model do teplé vody →umožní lepší zatékání hmoty; po ztuhnutí a vyjmutí vznikne otvor → licí model.
• Dublaga (Dental), Geloform (Degussa)
ALGINÁTOVÉ HMOTY (ireverzibilní hmoty)
• univerzální otiskovací materiály tuhnoucí chemoplasticky
o otiskování bezzubých i ozubených čelistí
o orientační otisky
o otisky u částečných náhrad
SLOŽENÍ, VÝROBA:
• základem pro výrobu jsou algináty = sodné, draselné soli kyseliny algové (připomíná škrob) → kyselina se získává z buněčných stěn červených a hnědých mořských řas
• podstata tuhnutí :
o přidáním vápenatých solí CaSO4 přejde roztok alginátu sodného v nerozpustný gel = alginát sodnovápenatý
o reakce je rychlá – zpomaluje se fosforečnanem sodným
o nejprve se vytvoří roztok alginátu sodného, rozpouštějící se síran vápenatý reaguje s fosforečnanem → po jeho spotřebování teprve vzniká alginát sodnovápenatý.
→Algináty
• vyrábí se ve formě prášku, který se mísí s vodou (poměr udává výrobce)
• prášek sypeme do vody
• směs obsahuje:
o alginát sodný 15%
o síran vápenatý 15% (sádrovec)
o fosforečnan sodný 3%
o 60% plniva → kaolin, křemelina
• ochucen, parfémován.
• dodávají se v neprodyšně uzavřených nádobách (ochrana před vzdušnou vlhkostí),
nebo v pytlích, v sáčcích pro jeden otisk
• snadno se mísí → nutno protřepat!
• balení obsahuje 2 odměrky → jedna na vodu, druhá na prášek
VLASTNOSTI, POUŽITÍ:
• pružný gel, pevný, ale v omezené míře
→pružnost je omezena hodnotou tzv. trvalé deformace – závisí na množství vody (čím více vody, tím měkčí gel→ deformace)
• omezená je i pevnost → při snímání podsekřivých míst se trhá
• reprodukční schopnost je horší než u elastomerů nebo agarů
• objemová nestálost otisku je hlavní nevýhodou těchto hmot
• na vzduchu se vypařuje z otisků voda – vysychají (objem se zmenšuje)
• kontrakci nelze zamezit lze ji pouze zmírnit (igelitový sáček nebo uzavíratelná nádoba s vlhkým mulem, někteří výrobci dodávají speciální transportní nádoby)
! otisk nutno zpracovat neprodleně během několika minut, nejdéle do 30 minut !
! neponořovat do vody !
• mísíme v kelímku lopatkou, aplikujeme v otiskovacích lžících (konfekčních perforovaných nebo v individuálních)
• modelovým materiálem je sádra.
• Ypeen (Spofadental), Deguprint (Ögussa), Palgat (Espe)
→k otiskování protilehlých čelistí, pomocný otisk
36. Tavení a tváření kovů, princip užití galvanoplastiky - Protetická technologie
Protetická technologie
Tavení a tváření kovů, princip užití galvanoplastiky
TAVENÍ ČISTÝCH KOVŮ:
• přechod kovu z pevného do kapalného skupenství nazýváme tavením a teplotu k tomu potřebnou teplotou tání
• při zahřívání čistého kovu stoupá jeho teplota, až dosáhne teploty tání, při níž se začíná měnit skupenství
• přes další přívod tepla se teplota taveného kovu nezvyšuje tak dlouho, dokud se veškerý kov neroztaví
• tento časový úsek se nazývá prodleva a množství tepla, které je během ní dodáváno a které je třeba ke změně skupenství se nazývá skupenské teplo
• při dalším zahřívání začne teplota taveniny opět stoupat, až dosáhne bodu varu, ten je ale pro laboratorní zpracování kovů bezvýznamný, protože jej nikdy nedosahujeme
• celý pochod je reverzibilní a při chladnutí dosáhne opačného průběhu, včetně prodlevy, při níž dojde k opačné změně skupenství
• čistý kov má bod tání totožný s bodem tuhnutí a teplota kovu během prodlevy je stálá
TVÁŘENÍ KOVŮ:
• tvárlivost kovů je vlastnost , která jim dovoluje měnit tvar vlivem zevního mechanického násilí bez porušení celistvosti
• nazýváme ji také plasticitou kovů a rozumíme jí tažení, válcování, kování a lisování
• tažením kovů měníme tvar tahem do délky → např. tažení drátů
• válcování je také výsledkem jejich tažnosti, tvar ale měníme do plochy → plech
• modifikací tažení je ale i kování, kdy měníme tvar údery
• dříve hojně užívané ražení bylo vlastně také jen kombinací tažení a kování
• během mechanického tváření kovu měníme jeho zevní tvar a vnitřní strukturu
• s postupující deformací krystalů se mění i mechanické vlastnosti kovů – stoupá pružnost i pevnost a posléze kov tvrdne
• návrat k původním vlastnostem se dá urychlit zahřátím na tzv. rekrystalizační teplotu, při níž nabudou deformované krystaly původního tvaru → rekrystalizace
GALVANOTECHNIKA:
• způsob vyrábění kovového odlitku cestou vyloučení kovu z galvanotechnické lázně elektrickým proudem
• velmi přesná technika, pracovně nenáročná
• používá se k výrobě bazí pro inleje, onleje, částečné korunky, korunky a pilířové konstrukce snímacího můstku (teleskop. korunky)
PRINCIP METODY:
• pracovní model pokryjeme v místech žádaného vyloučení kovu vodivou vrstvou a připojíme ho k zápornému pólu stejnosměrného proudu a ponoříme do elektrolytu, což je koncentrát zlata, stává se katodou, 2. elektroda – anoda – je ponořena přímo do elektrolytu
• procházející proud usměrnění rozptýlené kationy a vyloučí je na katodě, tj na vodivé vrstvě pracovního modelu
• sílu stěny odlitku od 0,1 µm do 1 mm ovlivňují 2 faktory
o čas po který probíhá vylučování
o intenzita procházejícího proudu
• takto vzniklý výrobek je pak zabrušován, frézován, leštěn běžnými postupy a poté fazetován nejčastěji keramikou
Tavení a tváření kovů, princip užití galvanoplastiky
TAVENÍ ČISTÝCH KOVŮ:
• přechod kovu z pevného do kapalného skupenství nazýváme tavením a teplotu k tomu potřebnou teplotou tání
• při zahřívání čistého kovu stoupá jeho teplota, až dosáhne teploty tání, při níž se začíná měnit skupenství
• přes další přívod tepla se teplota taveného kovu nezvyšuje tak dlouho, dokud se veškerý kov neroztaví
• tento časový úsek se nazývá prodleva a množství tepla, které je během ní dodáváno a které je třeba ke změně skupenství se nazývá skupenské teplo
• při dalším zahřívání začne teplota taveniny opět stoupat, až dosáhne bodu varu, ten je ale pro laboratorní zpracování kovů bezvýznamný, protože jej nikdy nedosahujeme
• celý pochod je reverzibilní a při chladnutí dosáhne opačného průběhu, včetně prodlevy, při níž dojde k opačné změně skupenství
• čistý kov má bod tání totožný s bodem tuhnutí a teplota kovu během prodlevy je stálá
TVÁŘENÍ KOVŮ:
• tvárlivost kovů je vlastnost , která jim dovoluje měnit tvar vlivem zevního mechanického násilí bez porušení celistvosti
• nazýváme ji také plasticitou kovů a rozumíme jí tažení, válcování, kování a lisování
• tažením kovů měníme tvar tahem do délky → např. tažení drátů
• válcování je také výsledkem jejich tažnosti, tvar ale měníme do plochy → plech
• modifikací tažení je ale i kování, kdy měníme tvar údery
• dříve hojně užívané ražení bylo vlastně také jen kombinací tažení a kování
• během mechanického tváření kovu měníme jeho zevní tvar a vnitřní strukturu
• s postupující deformací krystalů se mění i mechanické vlastnosti kovů – stoupá pružnost i pevnost a posléze kov tvrdne
• návrat k původním vlastnostem se dá urychlit zahřátím na tzv. rekrystalizační teplotu, při níž nabudou deformované krystaly původního tvaru → rekrystalizace
GALVANOTECHNIKA:
• způsob vyrábění kovového odlitku cestou vyloučení kovu z galvanotechnické lázně elektrickým proudem
• velmi přesná technika, pracovně nenáročná
• používá se k výrobě bazí pro inleje, onleje, částečné korunky, korunky a pilířové konstrukce snímacího můstku (teleskop. korunky)
PRINCIP METODY:
• pracovní model pokryjeme v místech žádaného vyloučení kovu vodivou vrstvou a připojíme ho k zápornému pólu stejnosměrného proudu a ponoříme do elektrolytu, což je koncentrát zlata, stává se katodou, 2. elektroda – anoda – je ponořena přímo do elektrolytu
• procházející proud usměrnění rozptýlené kationy a vyloučí je na katodě, tj na vodivé vrstvě pracovního modelu
• sílu stěny odlitku od 0,1 µm do 1 mm ovlivňují 2 faktory
o čas po který probíhá vylučování
o intenzita procházejícího proudu
• takto vzniklý výrobek je pak zabrušován, frézován, leštěn běžnými postupy a poté fazetován nejčastěji keramikou
35. Spoj slitin s polymerem a kompozity pryskyřic - Protetická technologie
Protetická technologie
Spoj slitin s polymerem a kompozity pryskyřic
Předpoklady pro vazbu polymeru ke slitině
Kritéria spojení:
a. chemická vazba
b. mechanická vazba
c. zatékavost, smáčivost
d. pevnost materiálu
e. teplotní roztažnost
add. a. úprava povrchu – dvojfunkční preparáty
• silan A 174 má metakrylátovou skupinu (Dentacolor)
• akrylonitril – Artglass
add. b. retenční tělísko – perličky (Japonci velmi jemné)
pískování – pískovač pouze na jeden materiál, dodržovat velikost částic při pískování,
písek nevracet do zásobníku
leptání
add. e. žádoucí je přibližně stejný koeficient tepelné roztažnosti obou materiálů
(tep. roztažnost kompozita co nejbližší hodnotě roztažnosti kovu). Např. Superpontu C+B
dachází díky pnutí k praskání – při chládnutí kontrahují oba materiály
různě.Kompozita mají přibližně koeficient tepelné roztažnosti jako kov.
Předpoklady pro vazbu polymeru ke slitině:
1) Minimalizace rozdílu KTE (koeficient tepelné expanze)
2) Zvětšení kontaktního povrchu plastu a slitiny (otryskání slitiny korundem)
3) Minimalizace kontrakce
4) Vazební mezivrstva
5) Čistý povrch slitiny
6) Suchý povrch slitiny
Otryskání zajistíme :
1) očištění od povlaků
2) odstranění deformované vrstvy mastnot a vlhkosti
3) chemické změny – oxidy, korund, reakční centra
4) zvětšení Ra (střední velikosti, plochy, mikroretence)
OXIDY – hliník na povrchu vzroste z 0,07 na 15,78 hmotnostních %.
Kompozita
FIXOTROPIE = zpracování při modelaci se materiál ztekutí
- materiály složené z organické pryskyřice – pojivo z anorganického plniva. Důležitou složkou je silan, který pojivo a plnivo spojuje. Silan = gama – metakryl oxid propyl trimetoxisilan. Dále obsahují iniciální systém spouštějící reakci tuhnutí. Další součástí jsou stabilizátory (inhibitory tuhnutí) a pigmenty.
- pryskyřičná část (pojivo) je chemický dyakrylát. Většina systémů obsahuje vysoce viskózní aromatický monomer
bis - GMA (bisfenol-A diglyciclyl dimetakrylát). Některé systémy tuto základní pryskyřici částečně nebo úplně nahrazují uretandimetakryláty. Pro odlehčení klinického zpracování se přidávají monomery s nízkou viskozitou (TEGMA, HEMA).
- anorganické plnivo - vyrábí se drcením, broušením a prosíváním skla, křemenem nebo keramiky. Podle velikosti rozlišujeme mikroplnivo a mikroplnivo. Velikost částic u mikroplniva je do 30mikrometrů. V dnešní době je součástí hybridních kompozit velikost částic od 0,5 – 8. Amorfní SiO2, aerosol o průměrné velikosti 0,04 mikrometrů. Ke zvýšení rádiokapacity se přidává báriové sklo stromtnaté nebo latchové. Obsah anorganického plniva a jeho velikost určuje mechanickou odolnost, pružnost, leštitelnost, sorbci vody. Obsah plniva u kompozita se označuje termínem ,,naplnění“. Pohybuje se o 52% u mikrofilních materiálů až po 8,5% u vysoce plněných hybridních kompozit. Silan jako spojovací článek obou složek hraje důležitou roli v trvanlivosti kompozitního materiálu. Ve slině podléhá hydrolýze.
- polymerací kompozit na povrchu vzniká nepolymerovaná vazná vrstva o síle 0,02 mikrometrů, která vzniká vlivem kyslíku ve vzduchu. Této vrstvě se během polymerace nesmíme dotýkat prsty, ani ji stírat, protože slouží k chemické vazbě další pryskyřičné vrstvy.
- kompozitní materiály můžeme dělit podle různých měřítek :
a) podle způsobu tuhnutí
b) podle velikosti plniva
c) podle typu pojiva
Nejčastěji se používá klasifikace založená na velikosti částic plniva
Makrofilní (1.typ) části jsou 1 - 5 mikrometrů. Mikrofilní (2.typ) - obsahují amorfní silikačástice o průměrné velikosti 0,04 mikrometrů. Mikrofilní se dělí na homogenní a inhomogenní - obsahují rozdrcené a předpolymerované částice a aglomerované mikrofilní komflexy.
Hybridní (3.typ) kompozita obsahují makro i mikroplnivo.
Dobře leštitelné jsou sumikronové hybridní materiály, nejvíce odolné jsou vysoce plněné hybridní materiály. První kompozita polymerovaly chemicky, s objevem světelné polymerace se prosadily fotokompozitní materiály. Fotoiniciátorem je kafrchinon, 0,2 – 0,7 diketon, který se účinkem intenzivního halogenového světla sám rozpadá na volné radikály, které zahajují polymerační reakci. Největší fotoiniciační efekt má vlnová délka okolo 470ti nanometrů (modrá část viditelného světla je těch 470 nm).
VÝHODA FOTOKOMPOZIT :
1) Tuhnutí na povel
2) Možnost vrstvení
3) Barevná stálost
Při polymeraci po vrstvách (1 – 2 mm) se redukuje polymerační kontrakce na minimum. Nutností je kontrola kvality světelného zdroje.
Stupeň sorbce vody a rozpustnost ve vodě jsou důležité vlastnosti kompozit. Sorbce vody může vyrovnávat polymerační kontrakci, rozpustnost ve vodě je nežádoucí, toto závisí na typu monomeru (uretan dimetakrylát má nižší sorbci a rozpustnost). Dále na typu plniva (mikrofilní mají větší sobrci vody než hybridní a makrofilní) a na poměru pryskyřice a plniva (méně plněný kompozit má větší tendenci k sobci vody). Dále stupeň polymerace (jestliže se čas polymerace zkrátí o ¼, je sobce dvojnásobná a rozpustnost čtyř až šesti násobná. Pokud je materiál kvalitně polymerován, jeho rozpustnost je velmi nízká.
Polymerace: světlem
a. iniciátor - kafrchinon
maximum rozkladu 468 nanometrů
průměr 400-500nm
viditelná oblast přístroje: halogenová lampa /filtry,teplo/
b. hloubka polymerace – (pevnost 400 Mpa), světlem polymerující materiál lze ještě zahřát asi na 100ºC – spirály ve světelných pecích
• tloušťka vrstev – 1-2mm
• intenzita záření – kontrolovat
• tam, kde se předmět přímo neosvítí, tam nedopolymeruje a nemá potřebné mechanické vlastnosti – dodržovat technologii. Polymerace je závislá na intenzitě světla – čistit polymerační komory.
Uložení práce: světlo musí dopadat kolmo na objekt (otočné stoly – lampy na bocích i na hoře). Modré světlo je pohlcováno oranžovou – opákry pohlcují modré světlo – polymerují méně – je třeba delší polymerační doba.
- Dentacolor –KULTZER
- Termoresin LC II – DENTAMED (distributor)
- Visio gem – ESPE
- Art Glass – KULZER
- Hercilite KRV – KERR
- Spectrasit – IVOCLAR
- Vita Zeta LC – VITA
- Tagris a Vectris - IVOCLAR
Teplem
- Duropont – NOVODENT (distributor)
- Isosit – IVOCLAR
- Monoplast – VITA
- Chromasit – IVOCLAR
- Bioment – K+B – DE TREY
- Vita Zeta - VITA
Opravy: lze přímo v ordinaci kterýmkoliv kompozitem, firmy dodávají sety na opravy.
Po chemické stránce jsou tyto materiály téměř stejné.
Spoj slitin s polymerem a kompozity pryskyřic
Předpoklady pro vazbu polymeru ke slitině
Kritéria spojení:
a. chemická vazba
b. mechanická vazba
c. zatékavost, smáčivost
d. pevnost materiálu
e. teplotní roztažnost
add. a. úprava povrchu – dvojfunkční preparáty
• silan A 174 má metakrylátovou skupinu (Dentacolor)
• akrylonitril – Artglass
add. b. retenční tělísko – perličky (Japonci velmi jemné)
pískování – pískovač pouze na jeden materiál, dodržovat velikost částic při pískování,
písek nevracet do zásobníku
leptání
add. e. žádoucí je přibližně stejný koeficient tepelné roztažnosti obou materiálů
(tep. roztažnost kompozita co nejbližší hodnotě roztažnosti kovu). Např. Superpontu C+B
dachází díky pnutí k praskání – při chládnutí kontrahují oba materiály
různě.Kompozita mají přibližně koeficient tepelné roztažnosti jako kov.
Předpoklady pro vazbu polymeru ke slitině:
1) Minimalizace rozdílu KTE (koeficient tepelné expanze)
2) Zvětšení kontaktního povrchu plastu a slitiny (otryskání slitiny korundem)
3) Minimalizace kontrakce
4) Vazební mezivrstva
5) Čistý povrch slitiny
6) Suchý povrch slitiny
Otryskání zajistíme :
1) očištění od povlaků
2) odstranění deformované vrstvy mastnot a vlhkosti
3) chemické změny – oxidy, korund, reakční centra
4) zvětšení Ra (střední velikosti, plochy, mikroretence)
OXIDY – hliník na povrchu vzroste z 0,07 na 15,78 hmotnostních %.
Kompozita
FIXOTROPIE = zpracování při modelaci se materiál ztekutí
- materiály složené z organické pryskyřice – pojivo z anorganického plniva. Důležitou složkou je silan, který pojivo a plnivo spojuje. Silan = gama – metakryl oxid propyl trimetoxisilan. Dále obsahují iniciální systém spouštějící reakci tuhnutí. Další součástí jsou stabilizátory (inhibitory tuhnutí) a pigmenty.
- pryskyřičná část (pojivo) je chemický dyakrylát. Většina systémů obsahuje vysoce viskózní aromatický monomer
bis - GMA (bisfenol-A diglyciclyl dimetakrylát). Některé systémy tuto základní pryskyřici částečně nebo úplně nahrazují uretandimetakryláty. Pro odlehčení klinického zpracování se přidávají monomery s nízkou viskozitou (TEGMA, HEMA).
- anorganické plnivo - vyrábí se drcením, broušením a prosíváním skla, křemenem nebo keramiky. Podle velikosti rozlišujeme mikroplnivo a mikroplnivo. Velikost částic u mikroplniva je do 30mikrometrů. V dnešní době je součástí hybridních kompozit velikost částic od 0,5 – 8. Amorfní SiO2, aerosol o průměrné velikosti 0,04 mikrometrů. Ke zvýšení rádiokapacity se přidává báriové sklo stromtnaté nebo latchové. Obsah anorganického plniva a jeho velikost určuje mechanickou odolnost, pružnost, leštitelnost, sorbci vody. Obsah plniva u kompozita se označuje termínem ,,naplnění“. Pohybuje se o 52% u mikrofilních materiálů až po 8,5% u vysoce plněných hybridních kompozit. Silan jako spojovací článek obou složek hraje důležitou roli v trvanlivosti kompozitního materiálu. Ve slině podléhá hydrolýze.
- polymerací kompozit na povrchu vzniká nepolymerovaná vazná vrstva o síle 0,02 mikrometrů, která vzniká vlivem kyslíku ve vzduchu. Této vrstvě se během polymerace nesmíme dotýkat prsty, ani ji stírat, protože slouží k chemické vazbě další pryskyřičné vrstvy.
- kompozitní materiály můžeme dělit podle různých měřítek :
a) podle způsobu tuhnutí
b) podle velikosti plniva
c) podle typu pojiva
Nejčastěji se používá klasifikace založená na velikosti částic plniva
Makrofilní (1.typ) části jsou 1 - 5 mikrometrů. Mikrofilní (2.typ) - obsahují amorfní silikačástice o průměrné velikosti 0,04 mikrometrů. Mikrofilní se dělí na homogenní a inhomogenní - obsahují rozdrcené a předpolymerované částice a aglomerované mikrofilní komflexy.
Hybridní (3.typ) kompozita obsahují makro i mikroplnivo.
Dobře leštitelné jsou sumikronové hybridní materiály, nejvíce odolné jsou vysoce plněné hybridní materiály. První kompozita polymerovaly chemicky, s objevem světelné polymerace se prosadily fotokompozitní materiály. Fotoiniciátorem je kafrchinon, 0,2 – 0,7 diketon, který se účinkem intenzivního halogenového světla sám rozpadá na volné radikály, které zahajují polymerační reakci. Největší fotoiniciační efekt má vlnová délka okolo 470ti nanometrů (modrá část viditelného světla je těch 470 nm).
VÝHODA FOTOKOMPOZIT :
1) Tuhnutí na povel
2) Možnost vrstvení
3) Barevná stálost
Při polymeraci po vrstvách (1 – 2 mm) se redukuje polymerační kontrakce na minimum. Nutností je kontrola kvality světelného zdroje.
Stupeň sorbce vody a rozpustnost ve vodě jsou důležité vlastnosti kompozit. Sorbce vody může vyrovnávat polymerační kontrakci, rozpustnost ve vodě je nežádoucí, toto závisí na typu monomeru (uretan dimetakrylát má nižší sorbci a rozpustnost). Dále na typu plniva (mikrofilní mají větší sobrci vody než hybridní a makrofilní) a na poměru pryskyřice a plniva (méně plněný kompozit má větší tendenci k sobci vody). Dále stupeň polymerace (jestliže se čas polymerace zkrátí o ¼, je sobce dvojnásobná a rozpustnost čtyř až šesti násobná. Pokud je materiál kvalitně polymerován, jeho rozpustnost je velmi nízká.
Polymerace: světlem
a. iniciátor - kafrchinon
maximum rozkladu 468 nanometrů
průměr 400-500nm
viditelná oblast přístroje: halogenová lampa /filtry,teplo/
b. hloubka polymerace – (pevnost 400 Mpa), světlem polymerující materiál lze ještě zahřát asi na 100ºC – spirály ve světelných pecích
• tloušťka vrstev – 1-2mm
• intenzita záření – kontrolovat
• tam, kde se předmět přímo neosvítí, tam nedopolymeruje a nemá potřebné mechanické vlastnosti – dodržovat technologii. Polymerace je závislá na intenzitě světla – čistit polymerační komory.
Uložení práce: světlo musí dopadat kolmo na objekt (otočné stoly – lampy na bocích i na hoře). Modré světlo je pohlcováno oranžovou – opákry pohlcují modré světlo – polymerují méně – je třeba delší polymerační doba.
- Dentacolor –KULTZER
- Termoresin LC II – DENTAMED (distributor)
- Visio gem – ESPE
- Art Glass – KULZER
- Hercilite KRV – KERR
- Spectrasit – IVOCLAR
- Vita Zeta LC – VITA
- Tagris a Vectris - IVOCLAR
Teplem
- Duropont – NOVODENT (distributor)
- Isosit – IVOCLAR
- Monoplast – VITA
- Chromasit – IVOCLAR
- Bioment – K+B – DE TREY
- Vita Zeta - VITA
Opravy: lze přímo v ordinaci kterýmkoliv kompozitem, firmy dodávají sety na opravy.
Po chemické stránce jsou tyto materiály téměř stejné.
34. Licí přístroje, odlévání slitin - Protetická technologie
Protetická technologie
Licí přístroje, odlévání slitin
Licí přístroje
- slouží k odlévání protéz ze všech druhů kovových slitin
- mají zajistit úplné a přesné naplnění formy
- dělíme je na odstředivé, tlakové a podtlakové
1. odstředivé
- jsou nejrozšířenější a nejspolehlivější
- předehřátá forma se po vytavení slitin uvede rázem do rotačního pohybu s odstředivá síla do ní vžene kov
- primitivním odstředivým přístrojem je ruční licí prak
- slitina se taví v licí prohlubni
- je celkem spolehlivý, struktura odlitku však není dostatečně kvalitní
2. mechanické licí přístroje
- jsou dokonalejší a vytváří se ve velkém množství typů
- vlastní pracovní částí je rotující rameno: na jednom konci má prostor pro vložení vypálené formy a tavícího kelímku, na druhém konci je vyrovnávací závaží
- rotující části přístroje jsou po obvodu kryty válcovým kovovým ochranným prstencem
- nejdokonalejší rotační přístroje jsou automatické, uzívané nyní pro tavení všech typů kovových slitin
- taví se pod ochrannou atmosférou
- typ Izodent
3. tlakové a podtlakové licí přístroje
- jsou rozšířeny podstatně méně, u nás se skoro nevyskytují
- strukturu odlitku ohrožuje nebezpečí náplní tlakem vzduchu nebo plynem, jímž se vhání litina do formy
Odlévání slitin
Zpracováváme - za tepla odléváním do formy
● Využívá se metoda ztraceného vosku.
● Předpoklad - voskový model náhrady - podle něj získáme přesnou licí formu, tu v licím přístroji vyplníme roztavenou slitinou.
● Lití je provázeno objemovými změnami - kontrakce jedněch materiálů je vyvážená expanzí druhých.
A) Licí forma
1 - Licí kroužek
2 - Keramický papír (expanze)
3 - Předtvar licí prohlubně
4 - Licí čep (2 mm se zásobníkem, 3 mm bez zásobníku pro 1 korunku)
5 - Odlévaný objekt (1 cm ode dna a od stěn)
Licí soustava – rozměrný odlitek + kanálky na vyrovnávání tlaku a odvzdušnění
● Na nejvyšší místa modelace připojíme v 1 cm odstupu voskový drát o síle 1, 2 mm pro vyrovnání tlaku v
tavenině - urychlí se plnění formy a stane se rovnoměrnější.
● Hroty modelace spojíme s vyrovnávacím kanálkem, odvzdušňovacími kanálky o síle 0, 8 mm .
Licí kanálky (zásobník)
● Musí se umístit v tepelném centru formy, odlévaný objekt se umístí mimo tepelné centrum (připojíme licí čep pod úhlem 45˚ a směr odklonu označíme na povrchu formy šipkou, abychom formu vložili do licího přístroje (odstředivého) proti směru rotace.
● Licí kanálek musí mít vždy větší objem jak, jako má ta část ke které se připojí.
Příprava formy + volba mufle
● Snížíme povrchové napětí voskového modelu.
● Změníme hydrofóbní vlastnosti vosku na hydrofilní.
● Povrch modelu odmastíme a osušíme - prostředek je doporučen v návodu pro přípravu formovací hmoty.
Volba a příprava formovací hmoty
Složení :
Plnivo - (křemen, krystobalit)
Pojivo - (směs sáder) - ( fosforečnan)
Přísady - ovlivnění kvality povrchu a expanze
Tekutina - pro sádrové - voda, pro fosfátové voda nebo soly SiO2.
● Dodržet mísící poměr (odměřit, odvážit)
● Mísit vakuově
● Plnit formu na vibrátoru
● Dodržet dobu tuhnutí (15 - 20 min)
● Hodinu ponechat v klidu - pro uplatnění expanze FH při tuhnutí
Požadavky na formu
● Pevnost - odolat tlaku taveniny při lití
● Prodyšnost - umožnit únik plynů z formy
● Žáruvzdornost - nesmí se poškodit teplotou taveniny
● Inertnost - nesmí reagovat s taveninou
● Formu vložíme do předehřívací pece kanálky dolů.
● Předehřívání probíhá ve 2 stupních.
● 1st. - sušení a odstranění vosku - teplotní nárůst je programován na zahřátí podle velikosti mufle 2 - 3 ˚za min.
● 2st. - předehřívání na 570 ˚C - Termická expanze - (beta na alfa křemen).
Teplotu na obou stupních udržujeme 30 min.
● 3st. -1000 - 1100˚C - udržujeme 20 až 30 min.
Předehřívání
● Licí kroužky uložit do předehřívací pece na vzdálenost jednoho prstu - pro rovnoměrné prohřívání
● Při předehřívání dodržet čas prodlevy (návod výrobce) - slouží k uplatnění expanze formovací hmoty. Jestliže
se dosáhne prodlevy až při konečné teplotě, nemá pro správnou expanzi žádný význam.
● Vlastní teplotní režim uvnitř licího kroužku je jiný než v bezprostředním okolí vytápění pece.
Přenos tepla ve formě
● Nejdříve vyschne FH na stěnách mufle. Teplota se v této části zvýší na teplotu v peci a krystobalit začne termicky expandovat.
● Na hranici mezi suchou a vlhkou FH nemůže teplota vystoupit na výše než 100˚C - přenosová vrstva FH. Na hranici k suché vrstvě (zahřáté na více než 100˚C se voda vypaří).
● Voda přeměněná na páru zvyšuje při normálním tlaku svůj objem1 700-násobně.
● Při velkém tlaku si vodní pára hledá cestu přes FH, tedy i směrem do středu mufle, což vede k změkčení a vytlačení vosku.
● Pozor - rychlé zahřívání vede k drsnému povrchu odlitku.
Příprava pro lití
● Při lití odstředivou silou vyvážíme odstředivku posunutím závaží.
● Tavící kelímek se spolu s muflí předehřeje - nepoužívat studený.
Tavení slitin - teplotní křivka
● Zahříváme-li slitinu tvořenou kovy rozpustnými v tuhém i tekutém stavu - křivka pravidelně stoupající od počátku tavení se v určitém bodě lomí a její průběh je méně strmý, dále pokračuje beze změn a pak opět začne stoupat strměji až k bodu varu kovů tvořících slitinu.
● Solidus a Likvidus jsou body, které vymezují tepelnou hranici, v níž do - chází ke změně skupenství slitiny.
● Tání začíná v bodě S a je ukončeno v bodě L. Pod S je slitina tuhá, nad L je ve fázi kapalné.
● V intervalu S - L se vedle sebe vyskytuje fáze tekutá i tuhá.
Způsoby tavení slitin
● Plamenem - směs kyslíku a acetylénu - dosáhneme teploty asi 3400ºC
● Zemní plyn a kyslík - 2700˚C.
● Kyslík nastavíme na 1, 5 barů, acetylén na 0, 5 barů.
● Správné nastavení acetylénkyslíkového plamene.
● Velké množství kyslíku vede k intenzivní oxidaci taveného kovu.
Tavení vysokofrekvenční indukcí - kelímek keramický
Výhody
- rychlost
- možnost automatizace
Nevýhody
- snadné přehřátí
Rychlost lití
● Plnění formy - závisí na zabíhavosti přehřáté taveniny.
● Proto lijeme pod tlakem nebo využíváme odstředivou sílu.
● Lití pod tlakem je charakterizováno tavením ve vakuu a odléváním pod tlakem plynů se sníženou oxidační schopností.
Odstředivé lití
● Po roztavení litiny se dvouramenná páka roztočí kolem své osy a sklopením kelímku se tavenina přelije do formy.
● Licí formu ponecháme pomalu chladnout na vzduchu.
● Všechny zlaté slitiny se při chladnutí smršťují.
● Celková kontrakce - 1. Tepelná kontrakce při ochlazování na teplotu likvidu.
- 2. Tepelná kontrakce při přechodu z Likvidu do Solidu.
- 3 .Tepelná kontrakce od solidu na laboratorní teplotu.
Defekty odlitků kovových slitin
a - vhodné pro laserový svár
b - méně vhodný typ
c - vhodné pro laserový svár
d – nevhodný typ
Licí přístroje, odlévání slitin
Licí přístroje
- slouží k odlévání protéz ze všech druhů kovových slitin
- mají zajistit úplné a přesné naplnění formy
- dělíme je na odstředivé, tlakové a podtlakové
1. odstředivé
- jsou nejrozšířenější a nejspolehlivější
- předehřátá forma se po vytavení slitin uvede rázem do rotačního pohybu s odstředivá síla do ní vžene kov
- primitivním odstředivým přístrojem je ruční licí prak
- slitina se taví v licí prohlubni
- je celkem spolehlivý, struktura odlitku však není dostatečně kvalitní
2. mechanické licí přístroje
- jsou dokonalejší a vytváří se ve velkém množství typů
- vlastní pracovní částí je rotující rameno: na jednom konci má prostor pro vložení vypálené formy a tavícího kelímku, na druhém konci je vyrovnávací závaží
- rotující části přístroje jsou po obvodu kryty válcovým kovovým ochranným prstencem
- nejdokonalejší rotační přístroje jsou automatické, uzívané nyní pro tavení všech typů kovových slitin
- taví se pod ochrannou atmosférou
- typ Izodent
3. tlakové a podtlakové licí přístroje
- jsou rozšířeny podstatně méně, u nás se skoro nevyskytují
- strukturu odlitku ohrožuje nebezpečí náplní tlakem vzduchu nebo plynem, jímž se vhání litina do formy
Odlévání slitin
Zpracováváme - za tepla odléváním do formy
● Využívá se metoda ztraceného vosku.
● Předpoklad - voskový model náhrady - podle něj získáme přesnou licí formu, tu v licím přístroji vyplníme roztavenou slitinou.
● Lití je provázeno objemovými změnami - kontrakce jedněch materiálů je vyvážená expanzí druhých.
A) Licí forma
1 - Licí kroužek
2 - Keramický papír (expanze)
3 - Předtvar licí prohlubně
4 - Licí čep (2 mm se zásobníkem, 3 mm bez zásobníku pro 1 korunku)
5 - Odlévaný objekt (1 cm ode dna a od stěn)
Licí soustava – rozměrný odlitek + kanálky na vyrovnávání tlaku a odvzdušnění
● Na nejvyšší místa modelace připojíme v 1 cm odstupu voskový drát o síle 1, 2 mm pro vyrovnání tlaku v
tavenině - urychlí se plnění formy a stane se rovnoměrnější.
● Hroty modelace spojíme s vyrovnávacím kanálkem, odvzdušňovacími kanálky o síle 0, 8 mm .
Licí kanálky (zásobník)
● Musí se umístit v tepelném centru formy, odlévaný objekt se umístí mimo tepelné centrum (připojíme licí čep pod úhlem 45˚ a směr odklonu označíme na povrchu formy šipkou, abychom formu vložili do licího přístroje (odstředivého) proti směru rotace.
● Licí kanálek musí mít vždy větší objem jak, jako má ta část ke které se připojí.
Příprava formy + volba mufle
● Snížíme povrchové napětí voskového modelu.
● Změníme hydrofóbní vlastnosti vosku na hydrofilní.
● Povrch modelu odmastíme a osušíme - prostředek je doporučen v návodu pro přípravu formovací hmoty.
Volba a příprava formovací hmoty
Složení :
Plnivo - (křemen, krystobalit)
Pojivo - (směs sáder) - ( fosforečnan)
Přísady - ovlivnění kvality povrchu a expanze
Tekutina - pro sádrové - voda, pro fosfátové voda nebo soly SiO2.
● Dodržet mísící poměr (odměřit, odvážit)
● Mísit vakuově
● Plnit formu na vibrátoru
● Dodržet dobu tuhnutí (15 - 20 min)
● Hodinu ponechat v klidu - pro uplatnění expanze FH při tuhnutí
Požadavky na formu
● Pevnost - odolat tlaku taveniny při lití
● Prodyšnost - umožnit únik plynů z formy
● Žáruvzdornost - nesmí se poškodit teplotou taveniny
● Inertnost - nesmí reagovat s taveninou
● Formu vložíme do předehřívací pece kanálky dolů.
● Předehřívání probíhá ve 2 stupních.
● 1st. - sušení a odstranění vosku - teplotní nárůst je programován na zahřátí podle velikosti mufle 2 - 3 ˚za min.
● 2st. - předehřívání na 570 ˚C - Termická expanze - (beta na alfa křemen).
Teplotu na obou stupních udržujeme 30 min.
● 3st. -1000 - 1100˚C - udržujeme 20 až 30 min.
Předehřívání
● Licí kroužky uložit do předehřívací pece na vzdálenost jednoho prstu - pro rovnoměrné prohřívání
● Při předehřívání dodržet čas prodlevy (návod výrobce) - slouží k uplatnění expanze formovací hmoty. Jestliže
se dosáhne prodlevy až při konečné teplotě, nemá pro správnou expanzi žádný význam.
● Vlastní teplotní režim uvnitř licího kroužku je jiný než v bezprostředním okolí vytápění pece.
Přenos tepla ve formě
● Nejdříve vyschne FH na stěnách mufle. Teplota se v této části zvýší na teplotu v peci a krystobalit začne termicky expandovat.
● Na hranici mezi suchou a vlhkou FH nemůže teplota vystoupit na výše než 100˚C - přenosová vrstva FH. Na hranici k suché vrstvě (zahřáté na více než 100˚C se voda vypaří).
● Voda přeměněná na páru zvyšuje při normálním tlaku svůj objem1 700-násobně.
● Při velkém tlaku si vodní pára hledá cestu přes FH, tedy i směrem do středu mufle, což vede k změkčení a vytlačení vosku.
● Pozor - rychlé zahřívání vede k drsnému povrchu odlitku.
Příprava pro lití
● Při lití odstředivou silou vyvážíme odstředivku posunutím závaží.
● Tavící kelímek se spolu s muflí předehřeje - nepoužívat studený.
Tavení slitin - teplotní křivka
● Zahříváme-li slitinu tvořenou kovy rozpustnými v tuhém i tekutém stavu - křivka pravidelně stoupající od počátku tavení se v určitém bodě lomí a její průběh je méně strmý, dále pokračuje beze změn a pak opět začne stoupat strměji až k bodu varu kovů tvořících slitinu.
● Solidus a Likvidus jsou body, které vymezují tepelnou hranici, v níž do - chází ke změně skupenství slitiny.
● Tání začíná v bodě S a je ukončeno v bodě L. Pod S je slitina tuhá, nad L je ve fázi kapalné.
● V intervalu S - L se vedle sebe vyskytuje fáze tekutá i tuhá.
Způsoby tavení slitin
● Plamenem - směs kyslíku a acetylénu - dosáhneme teploty asi 3400ºC
● Zemní plyn a kyslík - 2700˚C.
● Kyslík nastavíme na 1, 5 barů, acetylén na 0, 5 barů.
● Správné nastavení acetylénkyslíkového plamene.
● Velké množství kyslíku vede k intenzivní oxidaci taveného kovu.
Tavení vysokofrekvenční indukcí - kelímek keramický
Výhody
- rychlost
- možnost automatizace
Nevýhody
- snadné přehřátí
Rychlost lití
● Plnění formy - závisí na zabíhavosti přehřáté taveniny.
● Proto lijeme pod tlakem nebo využíváme odstředivou sílu.
● Lití pod tlakem je charakterizováno tavením ve vakuu a odléváním pod tlakem plynů se sníženou oxidační schopností.
Odstředivé lití
● Po roztavení litiny se dvouramenná páka roztočí kolem své osy a sklopením kelímku se tavenina přelije do formy.
● Licí formu ponecháme pomalu chladnout na vzduchu.
● Všechny zlaté slitiny se při chladnutí smršťují.
● Celková kontrakce - 1. Tepelná kontrakce při ochlazování na teplotu likvidu.
- 2. Tepelná kontrakce při přechodu z Likvidu do Solidu.
- 3 .Tepelná kontrakce od solidu na laboratorní teplotu.
Defekty odlitků kovových slitin
a - vhodné pro laserový svár
b - méně vhodný typ
c - vhodné pro laserový svár
d – nevhodný typ
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)