Právo na zprostředkování zaměstnání lze považovat za základní prvek práva na zaměstnání. Fyzická osoba se může obrátit na úřad práce nebo agenturu práce, ale realizace tohoto práva závisí výlučně na její vůli. Podle zákona o zaměstnanosti se zprostředkováním zaměstnání rozumí a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, který práci přiděluje a dohlíží na její provedení, c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Subjekty práva na zprostředkování zaměstnání jsou uchazeči o zaměstnání, zaměstnavatelé, úřady práce a agentury práce.
Fyzická osoba má právo na to, aby jí úřad práce zprostředkoval vhodné zaměstnání. Tím se rozumí to, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80% stanovené týdenní pracovní doby, je sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než tři měsíce a od-povídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno i její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. Fyzická osoba může vystupovat jako zájemce o zaměstnání (podá písemnou žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území ČR) nebo jako uchazeč o zaměstnání (osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož obvodu má bydliště).
Žádné komentáře:
Okomentovat