Protetická technologie
Obličejové oblouky
- slouží k montáži modelů do poloadaptabilních artikulátorů a seřizování těchto přístrojů podle údajů zjištěných u pacientů.
Lze je použít k :
- zachycení osové vzdálenosti (horní řezáková bod – středy kondylů)
- zachycení mezikondylové vzdálenosti (mezi zevními plochami kondylů)
- určení průběhu okluzní roviny
- určení průběhu mezikondylové osy spojnice kondylových středů)
- registraci průběhu kondylové dráhy (podélné)
Hlavní částí obličejového oblouku je rám s posuvnými konsulárními koncovkami, opatřený posuvnou vidlicí (lžičkou) a orbitální tyčinkou. Jednodušší oblouky mají koncovky posuvné pouze transverzálně, složitější též sagitálně.
Důležité pro použití o.o. jsou tyto body a roviny na obličeji:
- rovina angulo-trageální (zevní koutek oka – dolní pól tragu)
- rovina orbito-axiální (orbito-trageální : dolní okraj očnice – vrchol tragu)
- rovina naso-trageální = protetická (odstup křídla nosního – dolní pól tragu)
Osovou vzdálenost zachytíme tak, že vidlici upevníme mezi valy skusových šablon (tak aby středem zachytily horní řezákový bod) a hroty koncovek oblouku nařídíme na středy kondylů. Frontálním seřízením hrotů koncovek zachytíme zároveň mezikondylovou vzdálenost.
Nařízením hrotu orbitální tyčinky (posuvné kolem a podél osy oblouku) na dolní okraj orbity vyznačíme jednak průběh orbitoaxiální roviny , jednak průběh protetické roviny.
Sagitálním seřízením koncovek za šarnýrového pohybu mandibuly v rozsahu asi 2 cm určíme průběh mezikondylové osy (koncovky musí rotovat v jednom bodě).
Po upevnění hrotů koncovek oblouku nad kondylové středy určíme a příp. zaregistrujeme graficky průběh a sklon sagitální kondylové dráhy.
Nastavený oblouk sejmeme z obličeje spolu se skusovými šablonami a montujeme jej na příslušný typ artikulátoru.
Pantografy jsou přístroje k registraci (dvoj- či trojrozměrné) pohybů kondylů, příp. celé mandibuly, a k seřizování plně adaptabilních artikulátorů podle údajů zjištěných u pacienta.
Mandibulární kineziografy jsou přístroje k registraci (dvoj- či trojrozměrné) výhradně pohybů mandibuly, mohou být intra- nebo extraorální.
Mechanické přístroje
Mezi nejstarší mechanické přístroje patří extraorální kineziograf a pantograf k dvojrozměrné registraci podle Gysiho, jímž se v podstatě podobají všechny mechanické přístroje novější.
Intraorální kineziografy pro dvojrozměrnou registraci reprezentuje v poslední době např. Funktiograph podle Kleinrokové.
V 60. letech sestrojil Guichet ve spolupráci s firmou Denar Comp pantograf k trojrozměrné registraci – Denáre Pantograph – natolik jednoduchý, že byl používán v praxi i ve výuce.
Slavicek sestrojil hodinkový registrátor pohybů mezikondylové osy pod názvem SAM-Axiograph, k němuž lze připojit samostatné zařízení pro grafický záznam Bennettova pohybu.
Lee sestrojil tzv. stereopantograf pod názvem Lee-Recorder, v němž kuličkový vrtáček v násadci turbinové vrtačky na obou stranách přístroje prostorově registruje pohyby mandibulárního konsulu do destičky z plexiskla. Obě destičky se pak zamontují do speciálního artikulátoru. Podle nich lze pak kdykoli přístrojově reprodukovat individuální pohyby kondylů, resp. mandibuly.
Mechanicko-elektronické přístroje
Připojením mechanického přístroje na elektronický počítač vznikl mechanicko-elektronický pantograf Pantronic (Denar), zaznamenávající pohyby kondylů elektronicky na obrazovku přímo nebo prostřednictvím feromagnetického pásku.
Principiálně zajímavější řešení mandibulárního kineziografu navrhli Körber a Luckenbach. Přístroj je založen na sedmi potenciometrech, vzájemně propojených táhly a připojených paraokluzními dlahami na horní a dolní čelist. Různě vysoké elektrické potenciály vznikající při různých pohybech mandibuly se přenášejí sedmi kanály do počítače, opatřeného obrazovkou a tiskacím zařízením.
Elektronické přístroje
Představitelem této skupiny přístrojů je např. pantograf podle Ohlroggeho, který je založen na principu přeměny světelné energie v elektrickou. Ze dvou fotodiod v oblasti čelistních kloubů se přenášejí elektrické impulsy do počítače a odtud na obrazovku, příp. do tiskacího zařízení. Přístroj zaregistruje během 8-45 sekund (což odpovídá frekvenci 60-10 Hz) až 450 měřících hodnot, což umožňuje postihnout i luxaci čelistního kloubu. Tímto přístrojem je možné zaregistrovat pohyb libovolného místa na mandibule i dolním dolním zubním oblouku, př. hrbolku moláru. Měřící zařízení bylo testováno na poloindividuálním artikulátoru a konstatována přesnost±0,05mm.Novinka na dnešním trhu je obličejový oblouk ARCUS (firma KaVo)-artikulátorPROTAR.
Žádné komentáře:
Okomentovat