Diagnostikování šikany

B)oběti
-somatické zvláštnosti
-psychické příčiny
-děti s nízkým sebevědomím (tiché, plaché, citlivé, ustupující...)
-děti neschopné zaujmout (osamělé, bez kamarádů, neduživé...)
-děti s útočným chováním (dráždící, popichující, protivné...)
-noví žáci, vynikající žáci, jemní žáci...
Diagnostikování šikany
Průvodní znaky šikany, kterých by si měli všimnout učitelé:
a) přímé znaky
- specifické verbální projevy a reakce na ně
- specifické fyzické projevy a reakce na ně
b) nepřímé znaky
- osamělost, izolovanost
- nejistota, ustrašenost, smutek
- výrazné zhoršení prospěchu
- vyhledávání blízkosti učitelů
- odmítavý vztah ke sportu
- poškozené, znečištěné věci nebo zranění, která nejsou uspokojivě vysvětlena
Vývojové stupně šikanování
1. stupeň – zrod ostrakismu
Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře – je neoblíbený a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet drobné „legrácky“ apod.
2. stupeň – fyzická agrese a přitvrzování manipulace
Agresor v této etapě vstřebává zážitek jak chutná moc, jaké uspokojení mu přináší to, když bije, týrá, ponižuje. Nereaguje-li v tomto stádiu pozitivní jádro skupiny, třídy, neexistují-li kamarádské vztahy, záporný vztah k násilí, pozitivní morální vlastnosti, pak dochází k prolomení posledních morálních zábran a šikana se rozjíždí ve větším rozsahu.
3. stupeň – vytvoření jádra
Existuje stále možnost vzniku silné pozitivní skupiny, která by oslabila vliv tvořícího se „úderného jádra". Pokud ale tato silná pozitivní skupina nezasáhne, pak tažení tyranů přechází do dalších fází. Šířitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky šikanovat nejvhodnější oběť. Cílem tohoto „úderného jádra" budou stále ti nejslabší, ti nejníže postavení.
4. stupeň – většina přijímá normy agresorů
Šikana se rozjíždí v plném rozsahu. Působení agresorů je tak silné, že jejich normy přejímá celá skupina. Klást odpor v této fázi se již nedá. I mírní a ukáznění žáci se začínají chovat krutě, aktivně se zúčastňují týrání spolužáka. I oni prožívají pocit uspokojení z ponížení, bolesti a útrap toho druhého, slabšího. Dělají to proto, aby oni sami se nestali tím týraným. Vliv pedagogů na chování takové skupiny – třídy je minimální, případně zprostředkovaný přes „vůdce", „kinga".
5. stupeň – dokonalá šikana
Normy agresorů jsou přijaty nebo respektovány všemi, popř. téměř všemi členy skupiny, a dojde k plnému nastolení totalitní ideologie šikanování, tj. stadia vykořisťování. Jeho charakteristickým znakem je to, že agresoři jsou chápáni a uznáváni jako „vůdci", „kingové", „nadlidi", „otrokáři", „velkoknížata", „ministři" apod. Oběti jsou vnímány jako „podlidi", „poddaní", „nevolníci", „otroci". Brutální násilí se začíná považovat za normální, dokonce za výbornou legraci. Oběť v tomto stadiu utíká do nemoci, má mnoho absencí, často i neomluvených, vyhýbá se škole a v nejhorším případě končí psychickým zhroucením nebo pokusem o sebevraždu.