Pracovněprávní skutečnosti jsou skutečnosti, na jejichž základě dochází ke vzniku, změně nebo zániku pracovněprávních vztahů:
1) subjektivní skutečnosti = právní úkony (vychází z vůle lidí), např. pracovní smlouva, výpověď z pracovního poměru, převedení na jinou práci
2) objektivní skutečnosti = právní události (nastávají nezávisle na lidské vůli), např. smrt zaměstnance, uplynutí výpovědní doby, pracovní úraz)
3. 3. 2008
Pracovní poměr
= nejtypičtější a nejčastější pracovněprávní vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavatele; je to závazkový vztah
Ze strany zamce:
• Vykonávat práci osobně
• Vykonávat práci na sjednaném místě, v stanovené pracovní době
• A zároveň povinnost dodržovat pracovní kázeň
Ze strany zamtele:
• Je práci přidělit
• Řídit ji
• Platit za odvedenou práci
• Vytvářet bezpečné pracovní podmínky
Žádné komentáře:
Okomentovat