Seminář

Seminář. Temín původně označoval ústav pro výchovu katolických kněží, později na vysokých školách též zařízení pro vědeckou výchovu studentů formou zvláštních cvičení. V současnosti je platnost termínu nadměrně rozšířena na nejrůznější typy samostatných diskusních forem. Jakožto organizační forma je seminář nástrojem k aktivizaci účastníků. Poskytuje jim příležitost, aby ve skupině uváděli výsledky své tvůrčí činnosti, referovali na zadaná témata, obhajovali své názory, postupy řešení různých problémů aj. Organizační schéma se opírá o úvod řídící osoby, která však nepřednáší nové obsahy, spíše uvádí zvo¬lené téma to souvislosti s látkou již odpřednášenou. Seminářje uzavřenou orga¬nizací. Přicházejí účastníci již informovaní na základě předem dané organizace (výzvy). Seminář navazuje na obsahy, již účastníkům známé, případně na praxi samu. Bývá proto součástí forem složených a proto ověřuje z té či oné části získané vědomosti a dovednosti. Jádrem semináře je řešení dříve exponova¬ných problémů s bohatým využitím diskusních metod. Naproti tomu se neorga¬nizuje tradiční spojení monologického projevu s příležitostnými dotazy k řeč¬níkovi, resp. s diskusními připomínkami. Trvání semináře se v praxi ustálilo na dobu dvou až tří hodin. Seminář se organizuje jako platforma pro intelektuální činnosti účastníků, řízených osob, nikoliv pro obdobné činnosti lektorů. Není autonomní jednotkou, jako je tomu u některých přednášek, není předmětem or¬ganizace cyklů. Jeho přínos spočívá zvláště v rozvíjení racionálních myšlenko¬vých postupů.