Ke konspektování je nutno volit pouze vybrané materiály: jsou to takové stu¬dijní materiály, které doporučí lektor (základní učebnice), dále unikátní materi¬ály, které nemůžeme vlastnit a konečně takové materiály, které nás zajímají.
Ať už se rozhodujeme pro jakýkoliv stupeň redukce předlohy, její struktura musí zůstat vždy zachována.
Každý studující po určité době zjistí, které studijní materiály se ke konspek¬tování nehodí. Jsou to např. materiály z denního tisku, které lze v případě potře¬by excerpovat.
Cvičné zpracování textu. Studující plní v průběhu procesu sebevzdělávání nejrůznější studijní i pracovní úkoly. O jejich výsledku má podat informaci ve studijní skupině. Dostává specializované zadání, směřující k procvičování refe-rentských dovedností.
Smyslem této průpravy je zvláště vytvořit, případně prohloubit vědomosti i dovednosti nutné ke kvalifikovanému podávání ústních informaciv pracovním či studijním kolektivu. Je všeobecně známo, že podávání ústních informací o problémech bývá nejslabším místem kterékoliv kvalifikace, ať již dělnické nebo vysokoškolské. Příčiny nejsou dány jen stavem vědomostí referujících, nýbrž stavem jejich psychiky a dovedností.
Nicméně sebevzdělávající se jedinec si má osvojit určitou formální průpravu k tomu, aby své ústní informace, diskusní příspěvky, referáty aj. sdělení formu¬loval stručně, výstižně, věcně. Šetří tím čas nejen svůj, ale i všech přítomných. Za předpokladu, zeje předem známa nutnost či možnost vystoupit, i obsah pří¬padného ústního sdělení, je dána též možnost písemné přípravy.
Žádné komentáře:
Okomentovat