Obrazové prameny jsou pro studujícího zvláště ve školských a kulturních organizacích v podstatě reprodukce uměleckých děl. Patří sem však také grafy, schémata, výkresy, dílenská technická dokumentace aj., obvykle též doprová¬zená stručným popisem vybraných procesů nebo předmětů.
Pokud jsou tyto obrazové prameny předmětem individuálního studia, vyža¬dují vždy patřičnou odbornou průpravu. Ta spočívá v určité vědomostní složce, ale i ve složce dovednostní, tj. ve znalosti grafických výrazových prostředků a symboliky značek na ně navazujících včetně dovedností se v nich orientovat a usuzování na věcný význam.
Samostatné obrazové prameny nebývají výrazné svým množstvím, zato vý¬znamem. Vyobrazení jinak nepřístupných děl jsou studijní podklady, které bý¬vají po dlouhou dobu předmětem soustředěné studijní pozornosti pracovníků v různých profesích i ostatních zájemců.
Předmětem studia ovšem mohou být i drobná vyobrazení, jako např. soubory fotografií, soubory schematických vyobrazení fází činností zařízení či pracov¬ních postupů aj.
V souhrnném pohledu jsou ovšem grafická vyobrazení obvykle součástí ne¬periodické či periodické literatury jako organické součásti textového vyjádření zvolené problematiky.
Pokud jde o pohyblivý obraz filmový a televizní, nepředpokládá se jako stu¬dijní pramen v rámci sebevzdělávání. Filmový (diafilmový) obraz je však sou¬částí obvyklé skupinové výuky.
Žádné komentáře:
Okomentovat