Edukační příležitost může být chápána jednak jako samostatný prvek, jednak jako součást systému. V prvním případě ji lze klasifikovat jako příležitostný krok ve sféře sociální komunikace, v druhém jako článek návazných iniciativ. V tomto druhém případě vzniká otázka, jaké vztahy má edukační příležitost kjiné. Lze soudit, že tu jde o různé roviny těchto vztahů. Edukační příležitost může být součástí edukační formy širšího významu (přednáška v přednáškovém cyklu), který sám o sobě může být chápán jako jediná edukační příležitost. Pak lze hovořit o rovině andragogicko-didaktické. V druhém případě jde o lineární řadu příležitostí různě utvářených. Zde můžeme hovořit pouze o rovině organi-zátorské. Soubor edukačních příležitostí v rámci jednoho regionu nemá podo¬bu propracovaného systému. Je to jeden z dalších argumentů pro tvrzení, že edukace dospělých nepodléhá kritériím podle nichž jsou budovány jednotlivé stupně školské a současně jeden z dalších argumentů pro tvrzení, že tato oblast je autonomní, specifickou oblastí svého druhu.
Bez důsledného zkoumáni tak důležitého fenoménu, jako je edukační příleži¬tost, je představa celoživotního vzdělávání nutně neúplná.
Žádné komentáře:
Okomentovat