Na rozdíl od pedagogické didaktiky, která se informačními metodami obvykle nezabývá (nezakládají výchovně vzdělávací proces), je andragogická didaktika postavena do situace, kdy se v jejích kompetencích paralelně uplatňují obě meto¬du ke roviny. Znamená to, že edukační proces, spočívající na uplatňování ade-K. 11 n ích metod, obsahuje nejen záměrné, ale i funkcionální - adresné i neadresné informace. Záplava informací z médií objektivně postačuje svým obsahem
I1 < i/sahem k doplnění některých, paralelně probíhajících andragogických forem.
Využití této paralely má již v celoživotní edukaci své místo v podobě informální-
ilčlávání. Jakjiž bylo uvedeno, je to sice příležitostný, spontánní, nikoli však
nulne náhodný vstup účastníka edukace do akčního pole hromadných sdělovacích
prostředků, motivovaný souběžnou či předchozí edukaci. Přijme-li andragogická
I n I. i k t i ka tuto alternativu do svých aplikací, může to znamenat další krok k rozšíření její metodické báze. Lze tu již nyní vážit možné metody tohoto typu informačního působení. Aktualizace již osvojených poznatků pomocí akustických či vizuálních nosičů informací je možná bez přímé účasti lektora.
Nabízí se tvorba podmínek pro metody přímé i nepřímé v návaznosti na před¬chozí etapu využívání televize, filmu (videa) či magnetofonu (Hapala, 1983), ať již s účastí lektora nebo bez ní. Internet a jeho využití v metodách edukace do¬spělých může očekávat další úkoly andragogické didaktiky. Ukazuje se však, že rozvoj metodické báze edukace dospělých nepřinese očekávaný užitek, pokud se tato báze sama nestane předmětem didaktiky. Celoživotní edukace po tom volá. Je nutno pozorně rozlišovat metody uspořádání obsahu od metod podle fázi edukačního procesu. Dále je nutno neméně pozorně rozlišovat metody říze¬ní edukačního procesu jeho subjektem (lektorem) od metod myšlenkové čin¬nosti řízených osob v edukaci (tj. od myšlenkových operací). Metodická báze edukace dospělých se jeví se zřetelem k předchozímu jako sestava vzájemně odlišných postupů (cest, vedoucích k poznání):
1. Vědecké (teoretické) metody vymezují funkce edukace, její cíle a obsahové
struktury, jakož i další komponenty. Užívaje tým i jednotlivci.
2. Edukačnímetody jsou zaměřeny k realizaci učení a učení se, k vyvolání ini¬
ciativ a aktivit účastníků. Směřují ke kultivaci osobnosti, kterou mění. Jsou
to postupy inovace řízením změn.
3. Pracovní metody se užívají ke změnám (přetváření) objektivního okolí, reál¬
ného životního prostředí i samého člověka. Jsou vázány dosavadním stup¬
něm poznání a kreativního myšlení subjektů pracovních aktivit. Jsou to po¬
stupy restrukturace světa, jeho inovace.
4. Studijní metody (učení se) jsou nástrojem seberozvoje osob, řízených
v edukaci. Jsou založeny řízením edukačního procesu a psychickými dispo¬
zicemi individua.
Žádné komentáře:
Okomentovat