Pojmové učení má velký význam, neboť rozvíjí myšlení pomocí logických operací. Při sebevzdělávání jsou důležité dva procesy, proces tvoření pojmů a proces osvojování pojmů. Při utváření pojmů pracuje studující s analýzou a syntézou. Má umět zobecňovat i rozlišovat věci, jevy i procesy, aby si mohl vytvořený pojem také správně osvojit. Pokud to neučiní, musí setrvat při ver¬bálním, popisném učení. V řadě případů je tento druh učení nutný, avšak poro¬zumění pojmům násobí jeho výsledky.
Pojmy, které si studující vyrván sám, bývají živelné. Korekce spočívá v uží¬vání takových pojmů, které již společnost vytvořila a uplatňuje. Jsou to pojmy
naukové.
Učeniřešením problémů je náročným druhem učení. Studující sám hledá ces¬tu řešení. K tomu vytváří hypotézy, sbírá informace, zkoumá vztahy a závislosti, formuluje pravidla a dokazuje řešeni. Učení řešením problémů má být v normovaném sebevzdělávání vždy řízeno konzultantem. Bohužel však praxe, ať již výrobní či provozní nebo koncepční neumožňuje vždy vyhledávat radu u různých odborníků, zejména pro nedostatek času. Sebevzdělávající se jedinec tedy nejlépe učiní, rozloží-li problém na jednotlivé funkční složky a řeší je po¬stupně. Analýza problému bývá nejzávažnější operací, neboť jeho praktickou součástí je aktuální stav, který nutno klasifikovat. Zde nastupují tradiční studijní
postupy.
Podmínky sebevzdělávání. Sebevzdělávací činnosti se nerozvíjejí ve vzdu¬choprázdnu, ale v konkrétním prostředí a podmínkách. Každý, kdo se sebevzdě¬lává, se má snažit upravit si co nejpříznivější podmínky k sebevzdělávání doma i na pracovišti. V souvislostech dříve uvedených je sebevzdělávání nejen sou¬kromou záležitostí jednotlivce, která má své místo v rodinném prostředí, ale zejména záležitostí organizace.
Žádné komentáře:
Okomentovat