3.2 Působnost
Z hlediska dosahu edukačního působení se nabízí opět jiné členění celé oblasti — na působení adresné a neadresné. Adresné působení je tradičně takové, které zasahuje přítomné osoby. Neadresné pak to, které využívá prostředků hromadné¬ho šíření informací. V prvním případě je toto působení založeno na interakci, v druhém nikoliv. Praxe však přináší kombinace obou způsobů, takže lze opět hovořit o širokém spektru jevů. Dále se nabízí hledisko stability edukačního pů¬sobení, dimenzovaného normovanou cílovou strukturou. Za stabilní systém edu¬kace dospělých lze považovat systém profesní průpravy s výsledkem unifikované profesní způsobilosti, za jeho protipól systémy mobilní, jimiž jsou v podstatě člen¬ské systémy občanských organizací, případně i systémy televizní s interakcí a další, operativně reagující na rozvoj zájmové hladiny různých vrstev populace.
Jiné kritérium ovšem může být nastoleno také z hlediska účastníka vzdělává¬ní. Jejím dostupnost obsahu. Edukace je dostupná pro každého, kdo není limi¬tován předchozím stupněm vzdělání nebo legislativním (regulovaným, norma¬tivním) opatřením. Nedostupnáje naopak ta, jež je pro veřejnost uzavřena limi¬tem znalostí, profesních způsobilostí apod. Četné varianty mezi těmito dvěma hranicemi vytvářejí opět široké spektrum kombinací. Vezměme jen členskou edukaci chovatelských a pěstitelských organizací, která má zčásti charakter po¬pularizace přírodních věd, veřejně dostupné, zčásti má pak charakter interních aktivit pracovních a informačních. V těchto souvislostech lze také hovořit o otevřeném či uzavřeném edukačním okruhu.
A konečně můžeme uplatnit i hledisko kvantitativní, hledisko rozsahu působ-ntistijednotlivých edukačních forem. Podle toho je můžeme členit na celoná-
iliií i regionální, na všeobecné či specializované. Na jedné straně pomyslné stupnice můžeme umístit školské formy, na druhé straně pak formy aktuální i ekologická kampaň).
Žádné komentáře:
Okomentovat