Možná diskuse a analýza výzkumu:
Kdo vytváří rozvrh? I tento zdánlivě nevinný a jednoduchý dotaz vyvolává řadu dalších otázek. Obvykle uvidíme a zjistíme určitý druh hierarchie. Žáci jsou přizvaní konzultovat jen v několika málo případech, nebo spíše vůbec. Většinou jsou to starší učitelé a matematici, kteří se podílejí na tvorbě rozvrhu. Vnější klienti nejsou pozvání ke společné tvorbě rozvrhů vůbec (např. rodiče).
Kdy byl rozvrh připraven? Obvykle před příchodem žáků do školy. Zdá se, že potřeby žáků a jejich přání jsou tedy předpovídány. Jsou však skutečně předpovídány? Mezi školami můžeme nalézt různé odlišnosti. Různé školy mají různé názory na potřeby a přání žáků. Jedna škola může předpokládat, že žáci nepotřebují studovat Základy sociálních věd a tak se tento nebo podobný předmět v rozvrhu neobjeví. Jiná škola předpokládá, že tento předmět je potřebný, ale pouze pro devátý ročník. Další zařadí tento předmět již od sedmé třídy. Málokdy se ovšem stává, že by vytvářela škola rozvrh po dohodě s žáky, jakousi společnou dohodou s nimi.
Co je v rozvrhu navrhováno? Návrh rozvrhu obsahuje lidské zdroje a strukturu znalostí:
a) Lidské zdroje
Žáci jsou podle různých kritérií (věk, pohlaví, výsledky, …) rozděleni do skupin a školních tříd:
• Podle věku: nejčastější rozdělení. V některých, tzv. malotřídních školách jsou ve školních třídách zařazeni žáci odlišného věku, jež pracují s jedním učitelem. Na primárním stupni je nejčastější dělení do tříd podle věku. To už však není nutné ve školách vyšších, např. na vysokých školách.
• Podle pohlaví: pro některé činnosti bývají ve škole žáci rozděleni podle pohlaví. Je otázka, zda je to vždy nutné. Například v tělesné výchově: fotbal je pro chlapce, vybíjená pro dívky. Práce v dílnách je pro chlapce, ale vaření a rodinná výchova je pro dívky. Není to častá diferenciace, ale v nějaké podobě se objevuje snad na každé škole. Přístup k diferenciaci podle pohlaví není ve všech zemích stejný – například ve Švédsku je zákonem zaručeno, že ve škole nemůže být vyučován žádný předmět, který by si nemohli volit žáci obojího pohlaví.
• Podle dosahovaných výsledků. Nemáme na mysli ty tzv. oslí lavice někde v koutu školní třídy, ale způsoby vytváření školních tříd či skupin. Objevuje se rozdělení (streaming), ve kterém je třída seskupena na základě stejných či podobných výsledků, ale také takové uspořádání (setting), kde výsledky v jednom předmětu jsou základem pro sdružování žáků.
Učitelé jsou v rozvrhu rozmístěni podle svých předmětových aprobací. Toto pravidlo však neplatí zcela striktně, protože někdy bývají předměty vyučovány neaprobovaně (buď učiteli jiné aprobace nebo učiteli zcela neaprobovanými), jindy se přihlíží k jiným okolnostem, např. aby třídní učitel učil co nejvíce ve třídě, ve které je třídním učitelem.
Žádné komentáře:
Okomentovat