Skrytá poselství rozvrhu

Skrytá poselství rozvrhu
Rozvrh obsahuje skryté informace pro žáky o tom, co je pokládáno za znalost, která informace je považována někým za důležitou a naopak která znalost není důležitá.
Rozvrh může také obsahovat skryté vzkazy týkající se fatalistického nebo humanistického pohledu na čas:
 Podle humanistického pohledu jsou aktivity řízeny osobním rozhodnutím;
 Podle fatalistického pohledu jsou činnosti záležitostí zvyku, mimo možné lidské ovlivňování, vedoucí ke konformitě a k donucení.
Tyto pohledy je nutné vnímat v souvislosti s problémy dělení společnosti na sociální vrstvy (podle Lymana a Scotta,1970):
 časová perspektiva „modrých límečků“ (blue-collar workers) má tendenci být orientována na současnost, je více osobní, spontánní, obsahuje touhu po okamžitém uspokojení.
 časová perspektiva spojená s „bílými límečky“ (white-collar workers) je orientovaná do budoucnosti, je více neosobní, plánovaná a založená na teorii tzv. odloženého uspokojení;
Školy a učitelé mají tendenci přijímat spíše druhý pohled. Žáci zvyklí ze svého okolí a rodinného prostředí na pohled první proto mohou být učitelem vnímáni jako líní, lhostejní či impulsivní. Škola naznačuje žákům, že stojí zato na dané škole studovat: slibuje žákům a studentům, že brzy ocení a poznají hodnotu předmětů, kterým se učí, přestože v dané chvíli žáci a studenti o relevanci předmětů nic netuší. Takové rady a povzbuzení působí více na děti ze středních vrstev než na děti z rodin „modrých límečků“. Jejich časová perspektiva je vede k tomu, aby uspokojení neodkládali, aby „si koupili tu motorku hned“.
Na vyšším stupni škol vnímají učitelé dosti neblaze, že velký počet tříd a předmětů je rozdělen do velkého počtu poměrně krátkých časových úseků, tj. vyučovacích hodin. Vztah k žákům je zde proto často spíše neosobní; krátká období kontaktu předpokládají vztah skupinový, ne individuální.
Ještě jedna poznámka. Rozvrhy většinou obsahují dogmatickou teorii posloupnosti znalostí. Je možné dogmatickou posloupnost porušovat? Existuje více možností, jak řadit vzdělávací materiál a obsahy předmětů, a to dokonce i v takových předmětech jako je matematika. Rozdíl mezi tradičním pohledem na předmět a moderním pohledem je dán z části rozdílným řazením obsahu.