Škola a její funkce
Funkce školy jsou jedním ze stěžejních témat školní socializace. Stejně jako všechny ostatní subsystémy (rodina, církev, veřejná doprava, armáda…), má i škola jako součást systému společnosti v tomto systému své specifické funkce. Tím, že ukážeme u subsystému jeho funkce potřebné pro systém, legitimujeme vlastně jeho existenci. Po přečtení předchozích kapitol jistě lze pochopit, že zde hovoříme spíše řečí funkcionalistů.
Proč jsou tady školní instituce, můžeme vyčíst i z definice výchovy, jak ji předkládá Jůva (1998). Z této definice lze vyvodit dvě funkce, které vyplývají z cílů výchovy: jednak funkce přípravy pro osobní a profesní život jedince, jednak funkce přípravy pro plnění společenských funkcí ve společnosti. Tyto funkce jsou však stejně jako dělení na funkce vzdělávací a funkce výchovné (stále nepřekonané, jednoduché a výstižné vymezení) primárně určeny pro potřeby pedagogiky.
Funkce výchovy a vzdělání
Před rozborem funkcí školy se ještě stručně zaměříme na možné členění funkcí a výchovy ve společnosti a pro společnost. Využijeme členění, které na základě několika pramenů českých i zahraničních sociologů, vytvořila Rabušicová (1991). Ve svém přehledu funkcí udává těchto pět: • socializace a předávání kultury,
• činitel společenských změn a inovací,
• činitel ekonomického rozvoje,
• sociální a osobnostní rozvoj jedince,
• profesní umístění jedince.
Socializace a předávání kultury
Výchova a vzdělání mají velkou roli v procesu včleňování a zapojení jedince do společnosti (funkce socializační), díky kterému si společnost zachovává určitou kontinuitu. Jde o velmi důležitou funkci a proces, který trvá celý život. Během procesu včleňování jedince do společnosti je z generace na generaci předávána kultura v tom nejširším slova smyslu (funkce předávání kultury). K tomuto předávání kultury dochází cíleně především ve školních institucích. Díky tomuto předávání si zároveň společnost zajišťuje kontinuální vývoj a rozvíjení.
Žádné komentáře:
Okomentovat