Rozvrhy

5.4. Rozvrhy
Oficiální kurikulum, které je obsaženo v učebních osnovách, je ve škole nějakým způsobem organizováno. Jednotlivé předměty nebo disciplíny jsou organizovány v rozvrhu. To, jak je rozvrh koncipován a hlavně jaké přináší poselství, je ale již více součástí skrytého kurikula než oficiálního.
Škola, ostatně jako všechny instituce, musí řešit problém rozvržení času. Čas je důležitá hodnota a měl by být nějakým způsobem optimálně rozvržen. Způsob, kterým byl rozvržen čas mezi jednotlivé předměty, může být také skrytým poselstvím (skrytým kurikulem), typickým pro určitou školu.
Pro žáka se stane rozvrh záhy po vstupu do školy samozřejmostí. Velmi brzo si uvědomí, že to je jeden z hlavních pilířů školního života, že školní den je rozdělen do časových úseků. To, že rozdělení má určitý teoretický základ, mu nemusí být vysvětlováno. Bere to jako samozřejmost. Ale co se skrývá za tou samozřejmostí? Že je určen čas oběda, čas her a čas jít domů. Kdo ten rozvrh utváří a co je v něm navrhováno? Jaké je pojetí daného rozvrhu, jaká filozofie spoluutvářela tento rozvrh a jaké následky, třeba i skryté, přináší?
Zkoumání rozvrhu
Rozdělení času ve škole je zakódováno v rozvrhu. Vypracovaný rozvrh určuje předměty, které se v daném období budou ve škole vyučovat. Spolu s pedagogickými aspekty obsahují i sociologický a psychologický podtext, který není obtížné nalézt, i když je obtížné se v celém problému orientovat. Z mála známých výzkumů rozvrhu stojí jistě za pozornost ten, který je rozebrán v publikaci Rolanda Meighana A Sociology of Educating.
Cílem tohoto výzkumu bylo analyzovat domněnky či hypotézy, které se týkají rozvrhu. Pojem rozvrh je v této práci chápán poněkud šířeji než je u nás obvyklé. Ale přesto je možné některé aspekty výzkumu uplatnit i u nás.