V obou řádech – formálním i neformálním – se také projevuje odlišné pojetí určitých faktorů (vlastností), které se promítají do charakteristik některých kategorií – např. pořadí, vůdcovství, vytváření skupin.
Pořadí
Základem pro formální pořadí žáků je především talent, výsledky, výkon nebo to, zda je žák poslušný. Vzorný žák nebo "primus" je na prvním místě, neposlušný, hloupý a líný na posledním. Ale základem neformálního pořadí jsou zcela jiné kvality. Na místě nejvyšším jsou tělesně zdatní, dobří kamarádi do party, na nejnižším pak žalobníci, "šprti", podivíni a ti, kteří se straní.
Vůdcovství
Formálně je vůdcovství svěřeno tomu, kdo je pořádkumilovný, důvěryhodný, uvědomělý, inteligentní. Neformálními vůdci bývají zpravidla sociálně dominantní žáci.
Vytváření skupin
Formálně vytváří učitel skupiny podle nadání, práce, výkonů, třeba i trestů. Neformálně se tvoří skupiny podle sympatií a zájmů. A co třídní učitel, patří ke skupině školní třídy? Formálně patří třídní učitel ke třídě. Neformálně k ní může patřit, ale může být i protivníkem, popř. tím, kdo je "mimo hru", komu je odepřeno poznání neformálního řádu třídy.
Neformální řád zůstával dlouho jak v továrně, tak ve škole a školní třídě mimo pozornost. Vedoucí závodu viděl pouze výrobní efekt, učitel pouze „zprostředkování vědění“. Řešení napětí mezi formálním a neformálním řádem spočívá v jejich vzájemném přizpůsobování a propojení, ideálem by bylo jejich ztotožnění (?).
Každý organizační systém má svou specifickou funkci. Formální řád chce také zajistit tyto funkce. V podniku např. pracovní efekt, produktivitu, ve škole zprostředkování vědění, učební efekt, vzdělávací a výchovný efekt. Kdyby formální řád zcela zmizel (styl vedení laissez – faire), pak by byla zpochybněna produktivita práce, popř. učební efekt. Na druhé straně kdyby neexistoval neformální řád, pak by zůstali spolupracovníci, resp. třída, agregátem bez jakýchkoliv vztahů, pouze souhrnem jednotlivců. Jejich základní sociální potřeby by zůstaly neuspokojeny.
Žádné komentáře:
Okomentovat