Škola je institucí a zařízením s mnoha funkcemi. Funkce školy, které mají být plněny především samotným vyučováním, jsou obecně kvalifikací, selekcí a integrací. Výchova doprovázející vyučování je přitom často redukována na dozírání na nejnutnější dodržování pořádku. Někdy je tato dimenze tak zdůrazňována, že se učitel musí ptát sám sebe, zda je v prvé řadě „otrokem, drábem nebo tvůrcem“.
Přesto je pro mnoho učitelek a učitelů samozřejmé, že cvičení, disciplína a diferenciace by nemělo být vše, co škola dětem a dorostu v současnosti a do budoucnosti nabídne (cíle adaptační a anticipační). Neboť v místě školy se navzájem potkávají – dorost, děti a mládež - právě ti zde stráví velkou část svého života. Musí společně naplnit funkce školy tak, aby se společně učili důstojně prožívat lidský život (a tím i školní život). Tento úkol stojí v popředí při definování pojmu školního života.
Proto mnozí zkouší změnit (často bez odpovídajícího uznání svých kolegů, rodičů a nadřízených) aspekty životního prostoru v běžném školním prostředí - ať již v prostoru či čase. Snaží se o dobrý vztah mezi učiteli a žáky, o dobré vzájemné vztahy mezi učiteli a také se pokouší zavést ve svých hodinách živé a názorné vyučování. Ve svém vyučování se opírají o samostatnost a o aspekty sociálního učení a chtějí, aby se učitelé a žáci potkávali ve škole jako lidé, kteří si navzájem věří. Ve smyslu otevření se školy a vyučování spojují a doplňují své vyučování množstvím vyučovacích i mimovyučovacích či mimoškolních akcí.
Vytvořený vyučovací a mimovyučovací školní život vyplývá sám ze sebe. Začíná v praxi malými a nejmenšími kroky a krůčky. V představách učitelů a školního managementu začíná často představou spravedlivé školy pro učitele a žáky. Školy, která se rozvíjí a mění společnou prací všech zúčastněných aktérů.
Žádné komentáře:
Okomentovat