Typizace, tj. připisování určitých vlastností žákovi ze strany učitele, je spojená s očekáváním učitele. Učitelovo očekávání chování žáka či celé skupiny žáků (školní třídy) má velký vliv na další jednání žáka či žáků. Očekávání a efekty s tím spojené většinou probíhají skrytě a zcela neplánovitě. Můžeme dokonce tvrdit, že žákovy výkony jsou takové, jaké od něho učitel očekává.
Nejde vlastně o nějaký převratný objev. Každý den si utváříme názory na ostatní. Tím, že typizujeme a kategorizujeme, jsme schopni si roztřídit a zapamatovat velké množství informací o lidech, s kterými přicházíme do styku. Bohužel naše hodnocení mohou být i chybná a nepřesná. Uvedeme proto některé studie, které zachycují situace, kdy učitelé byli schopni posoudit žáka, kterého neznali a třeba jej ani neviděli, např. podle vzhledu, pohlaví, popř. křestního jména. Jde o chybnou diagnózu, která je úzce spojena s teorií etiketování. Lidé jsou si schopni udělat si závěr o jednotlivci i podle takovýchto zdánlivých maličkostí. Uvádíme výběr studií otištěných v britské sociologii výchovy (Meighan, 1986, s.130):
Žádné komentáře:
Okomentovat