Novým a závažným problémem je, že venkov stárne

Novým a závažným problémem je, že venkov stárne a také pozvolna pustne. Mladí lidé zde nenacházejí uplatnění ani možnost prožít tu plnohodnotný život a odcházejí. Tím trpní pole, louky, pastviny nebo lesy, kterým se nedostává té péče, kterou jim dokázali věnovat předchozí generace a postupně ztrácejí ráz obdělávané a udržované krajiny.
Příznivou změnou je rozvoj možností k podnikání na venkově. Jedná se zejména o podnikání v agroturistice. Bohužel tato forma cestovního ruchu u nás nemá dlouhou tradici a mnoho lidí má strach se do podnikání pustit. Hlavním důvodem, proč u nás není agroturistika tak rozvinutá jako v jiných evropských zemích, je skutečnost, že v 70. letech se u nás zemědělci nemohli zúčastnit rozvoje agroturistiky. V 50. letech zde totiž proběhla kolektivizace, zakládání družstev a státních statků, což vedlo k velkovýrobě a k likvidaci rodinných farem, vhodných pro agroturistiku. A v 70. letech se venkovská turistika a agroturistika začala dynamicky rozvíjet v jiných státech Evropy. Proto mezi našimi obyvateli není tato forma cestovního ruchu tak zaběhnutá. Lidé s ní nemají mnoho zkušeností a navíc má mnoho lidí na venkově příbuzné nebo chatu či chalupu.
Další odlišností může být snaha venkova přiblížit se městu. Pokud jde například o standard bydlení, rozvoj infrastruktury, stavbu vodovodů, plynovodů, kanalizací apod., tak proč ne, venkované na to mají nárok. Otázkou však je, zda je dobré dělat z venkova město se vším všudy. Zastávám názor, že vesnice by si měla zachovat svoji tvář, svou jedinečnou podobu, folklór. Jakmile se tohle změní, venkov už přestane být místem, které lidé vyhledávají k odpočinku od shonu města. Proto je důležité měnit jen kvalitu života na venkově, ale ne venkov jako takový. Dnes vznikají různé programy obnovy venkova, které se zaměřují právě na prohlubování místní tradice, na zvyšování sociální e ekonomické úrovně venkova. Rozvojovými programy se zajišťuje zlepšení kvality života, ale nemění se zachovaný charakter venkova.
V posledních letech se cestovní ruch našich občanů orientoval převážně na zahraničí. Je to pochopitelné a vyplývá to ze situace v minulých desetiletích, kdy pro cestování do zahraničí nebyly takové možnosti, jako jsou dnes. Poněkud v pozadí zůstává domácí cestovní ruch. Lze však očekávat, že je to jen dočasné a že mnozí turisté se brzy přestanou zajímat o dovolené u přeplněných mořských pláží a začnou vyhledávat spíše klidnou dovolenou na méně frekventovaných místech doma.