Friedrich Fröbel (1782-1852) byl ovlivněn velmi dvěma návštěvami Pestalozziho v ústavu v Yverdonu. Výchovu chápal jako samočinný rozvoj sil a schopností existujících v dítěti. Východiskem výchovy jsou čtyři instinkty v dítěti. Instinkt činnosti, instinkt poznání, instinkt umělecký a instinkt náboženský.
Zaměřil se na předškolní výchovu. Za důležité prostředky výchovy považoval hru a práci. Roku 1837 v Blankenburgu založil Ústav pro pěstování snahy po činnosti u dětí a mládeže. Zde vytvářel učební pomůcky, hračky, tzv. dárky (geometrická tělesa jako dřevěné krychle, válce, koule dělené na menší části, barevné míče). Vypracoval didaktiku práce s těmito „dárky“ a dále i se stavebním materiálem (např. špejle, hrách). Aby ověřil vhodnost těchto „dárků“, zval do kroužků děti z okolí a také vychovával v kurzech vedoucí těchto kroužků.Výchovně využíval i práce dětí, jako je sebeobsluha, ošetřování rostlin apod.
. V roce 1840 otevřel v Blankenburgu tzv „Kindergarten“, dětskou zahrádku. Šlo o komplex zařízení, kde byly nejen herny pro děti, ale i ústav pro vzdělávání opatrovnic.
Kromě didaktických her s dárky vypracoval Fröbel soubor pohybových her s hudebním doprovodem.
Význam F. Fröbela je v tom, že vypracoval systém předškolní výchovy a po vzoru jeho Kindergarten se začaly od poloviny 19. století rozvíjet mateřské školy v mnoha dalších zemích.
Adolf Diesterweg (1790-1866) byl organizátorem německého učitelského hnutí. Po celý život se snažil o pozvednutí lidu a národa. Zastával názor, že pro veřejnou činnost učitelů je nutné jejich materiální zabezpečení. Stěžejním Diesterwegovým dílem je Rukověť vzdělání pro německé učitele. V této metodické příručce klade důraz na to, aby učitelé vedli žáky přirozenou výchovou ke svobodě a k pravdě. Je proti biflování vědomostí. Diesterweg též rozpracoval problematiku didaktických principů. Důraz kladl na názornost a aktivnost. Jako nový uvádí též princip kulturnosti, to znamená, že při výchovně vzdělávacím působení na žáky je nutno přihlížet k současným kulturním poměrům, hlavně ke kultuře vlastní země. Výchova má probíhat ve shodě s přírodou, s kulturním stavem a s „duchem času“.Vysoce cení úlohu učitele ve výchově. Učitel má rozvíjet přirozené vlohy a síly dítěte po stránce tělesné, duševní a mravní. Učitel by se měl stále vzdělávat.
Žádné komentáře:
Okomentovat