7. DĚTSKÉ výchovné problémy, PORUCHY a NEUROTICKÉ PŘÍZNAKY (projevy adaptačních potíží v dětství a prepubertě, organicky podmíněné dysfunkce, neurotické příznaky v dětství a prepubertě)
Přiměřená zátěž a konstruktivní frustrace děti nejen neohrožují, ale naopak je spíše posilují a působí pozitivně na jejich vývoj. Stává se však, že rodiče vyhledávají pomoc od “neobvyklých”, avšak zcela běžných reakcí na bezprostřední situaci (agresivita, lež, masturbace, enuréza atp.) a zcela přehlížejí mnohé důsledky dlouhodobějšího působení nepříznivých faktorů (samotářství, podezřívavost, rozmrzelost, bojácnost, ostych, přecitlivělost, žárlivost, sklony ke smutku atp. ). Vždy je třeba především hledat a odstranit příčinu. V každém případě působí pozitivně klidné prostředí, citová opora, přiměřenost reakcí, pravidelný režim, méně vzrušující četby, videa, počítačových her aj.
ADAPTAČNÍ POTÍŽE, které jsou v kompetenci vychovatelů, vznikají obvykle na počátku každého stadia vyznačujícího se zvýšenými nároky na rozvoj racionálně-kognitivních procesů, to je nejčastěji spojeno i se změnou sociální situace a ohrožením stability imaginativně-emotivních funkcí (počátek školní docházky, přechod na druhý stupeň základní školy atd.). Zatímco u dětí dominuje “nesoustředěnost”, je v prepubertě nápadná “nesoustavnost”.
Na počátku DĚTSTVÍ se zvýšené racionálně-kognitivní nároky projevují zvláště v nesoustředěnosti a neprospěchu (je-li příčinou nezralost a zanedbanost pomůže odklad, v případě nižšího IQ je řešením zvláštní škola). Na imaginativně-emotivní zátěž vyvolávající napětí, pocity ohrožení trestem atp., reagují děti lítostivostí, dráždívostí, nechutenstvím, zvracením, popř. i vzdorovitostí, nepodrobivostí atp. 1) Některé adaptační potíže po šestém roce ustupují (dumlání prstů, hyperaktivita, lhaní, zlostné projevy, kousání nehtů), 2) jiné se ke konci dětství vrací (nadměrná závislost na rodičích, plačtivost, žárivostl, neposlušnost), 3) se vyskytují koncem dětství a v dospívání vymizí (neklidný spánek, děsivé sny atp.).
PREPUBERTA (u dívek v 11-12, u chlapců ae 12-13) je spojena vedle zvýšených nároků na racionálně-kognitivní procesy (větší rozsah látky, potřeba uplatnění vyšších myšlenkových operací) i imaginativně-emotivní funkce (požadavek vyšší vyspělsti a odpovědnosti), také s počínajícími fyziologickými změnami (hormonální změny, sekundární pohlavní znaky). To vša mívá za následek zhoršení pozornosti, motivace i prospěchu, dráždivost s odvahou nesouhlasit vede ke zvýšené kritičnosti, stálé opozici, nejistota bývá překonávána předstíranou “suverenitou”, nápadností , začleňováním se do “part”, agresí (vybíjením tenze), záškoláctvím, útěky atp.
Žádné komentáře:
Okomentovat