Krokem zpět se jeví školská novela z roku 1883. Touto novelou bylo na venkovských školách zavedeno polodenní vyučování a byly umožněny tzv. úlevy ve školní docházce. Na požádání rodičů děti dvanáctileté a starší nemusely od dubna do listopadu navštěvovat školu, neboť je rodiče potřebovali pro pomoc v hospodářství.. Novela dostala název Taafova podle ministerského předsedy Eduarda Taafa.
Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byla snaha o demokratizaci školy a vzdělání.Bylo požadováno odstranění celibátu učitelek, zavedení občanské výchovy, zavedení vysokoškolského vzdělání učitelů.
První sjezd československého učitelstva a přátel školství se konal roku 1920 pod záštitou prezidenta T.G. Masaryka. Byla zde řešena otázka jednotné školy, předškolní výchovy , pedagogických pokusů, sociální péče a lidového vzdělání.
Legislativní úpravy přinesl až tzv. Malý školský zákon v roce 1922. Zavedl povinnou osmiletou školní docházku pro celou republiku (na Slovensku byla do té doby šestiletá), zrušil úlevy ve školní docházce, snížil počty žáků ve třídách na 65-70 (teprve od škol. roku 1932-33 byl počet dětí snížen na 50), zavedl koedukaci na všech stupních škol, uznal rovnost učitelů a učitelek před zákonem.
Od 20. let začal i rozvoj pokusných škol . Celkem fungovalo přes 50 škol, které se snažily o nový přístup ve výuce, kde se kladl důraz na svobodu dítěte, samostatnost a tvořivost. Reformní snahy můžeme rozdělit do dvou skupin. Jednak šlo o individuální pokusy nadšenců-pedagogů, kteří chtěli vyzkoušet nové přístupy ve výuce, jednak o státem řízené reformní hnutí (podrobněji viz kapitola Pedagogický reformismus ve světě i u nás. Hlavní myšlenky a představitelé. Alternativní školy)
Žádné komentáře:
Okomentovat