Předškolní výchovou se zabýval Jan Vlastimír Svoboda (1800-1844). V roce 1832 se stal učitelem v opatrovně v Praze na Hrádku a zpracoval metodiku předškolní výchovy. Proslul svým spisem Školka (1839).Vzdělávání v mateřském jazyce a ovládnutí trivia bylo v jeho pojetí spojeno s věcným vzděláním. Děti měly získat základní poučení o svém okolí, o věcech, zvířatech, rostlinách, lidském těle i o různých druzích lidské činnosti. Do popředí vystupuje výchovná stránka vyučování. Vlivem Svobodova spisu se rozšířil pro předškolní instituci lidový název školka. Svoboda dal školkám nový pracovní program i nové metody práce. Z instituce, která dříve pouze hlídala děti v době, kdy matky byly v zaměstnání, se stala instituce výchovně vzdělávací. Z dalších Svobodových spisu lze jmenovat např. Sebrání českých písní, Malý čtenář, Malý písař.
V čele reformátorů českého školství stál Karel Slavoj Amerling (1807-1884). V mládí cestoval, poznal školství v cizině. Zabýval se plánem osvětové činnosti mezi českým lidem. Zřídil v Praze r. 1839 vzdělávací ústav Budeč, který se měl stát jakousi lidovou univerzitou. Ve čtyřech ročnících se zde měli vzdělávat národní učitelé, vzorní průmyslníci, vychovatelky, matky i hospodyňky. Budova byla vzorově vybaveny pomůckami, byly zde posluchárny, kabinety, knihovny, dílny, laboratoře, pokusný pozemek..Vycházel časopis Posel z Budče. V roce 1848 byl Amerling jmenován ředitelem první české hlavní školy v Praze, na kterou byl přenesen název Budeč. Amerling vypracoval Návrh pro národní školy, ve kterém usiloval o zřízení jednotné školy, o rozšíření povinné školní docházky do 14 let a do výchovného systému zařadil i předškolní výchovu (škola mateřská pro děti dvouleté až tříleté a opatrovna pro děti čtyřleté až pětileté). Amerling se též zasloužil o zřízení prvního ústavu pro postižené děti v Praze na Hradčanech, který byl pojmenován Ernestinum.
Žádné komentáře:
Okomentovat