Eduard Štorch (1878-1956), učitel a známý spisovatel (Lovci mamutů atd.) založil v Praze-Libni na ostrově vzorovou školu v přírodě, kterou nazval Dětská farma. Hlavním cílem bylo upevnění zdraví žáků. Vyučovalo se v přírodě, na zdravém vzduchu. Štorch spojoval teorii s praxí, žáci si učivo mohli prožít v praxi. Matematiky využívali při vyměřování pozemku, stavění ohrady pro zvířata .Historii prožívali např. jako lovci mamutů, pravěcí zemědělci a pastevci apod. Štorch tak přispěl nejen k výchově ke zdraví, ale rozpracoval i nové metody práce.
František Bakule (1877-1957), dříve ředitel Jedličkova ústavu v Praze, založil roku 1919 vlastní hudebně zaměřenou školu. Zastával názory Tolstého a Rousseaua. Ve své škole pracoval s postiženými dětmi, které zde vychovával společně se zdravými. Vytvořil dětský sbor (Bakulovi zpěváčci).
Anna Sűssová (1858-1941) založila v Brně pokusnou mateřskou školu, kde se kladl důraz na tělesný pohyb. Znalosti žáci získávali přímo z bezprostřední zkušenosti.
Marie Kűhnelová (1886-1943) pracovala na dívčí škole a zaměřovala se hlavně na rozvoj tvořivosti, samostatnosti a duševní krásy.Ve své škole chtěla žákyním vytvořit prostředí, které by jim připomínalo domov.
Jaroslav Sedlák (1879-1958) a Karel Žitný (1869-1967) uskutečnili pokus v Praze-Holešovicích. Výuku seskupili do několika okruhů (tělesná výchova, tělesná práce, technická kultura, vývoj civilizace, počty, měření a jazyky). Zrušili klasické třídy a hlavní formou jejich výuky byla tzv. dětská pracovní obec.
Frank Mužík (1881-1966) v letech 1921-1924 pracoval v pokusné třídě v Praze. Byly zde rysy Tolstého volné školy Nebyl zde pevný rozvrh hodin, místo jednotlivých vyučovacích předmětů byly tematické celky. Byla zde volná kázeň, čítanky si děti psaly samy.
Žádné komentáře:
Okomentovat