III. DUŠEVNÍ NEMOCI
a/ NEURÓZY (neurastenie, psychastenie, hysterie, noogenní neuróza aj.) jsou dnes zahrnovány do širší kategorie "neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy" (např. somatoformní poruchy/tělesné příznaky ve vazbě na deprese atp./, obsedantně kompulzivní poruchy /obsedantní myšlenky a. nutkavé úkony/, dissociativní poruchy ( transformace vytěsněných zážitků do různých symptomů/ aj.).
b/ PSYCHOPATIE ("Podivíni a lidé nápadní." Mysliveček), označované dnes jako “specifické poruchy osobnosti a chování”, jsou vrozené odchylky od normálního vývoje osobnosti vykazující řadu typů (paranoidní - podezíravost zkreslující vnímání, schizoidní - uzavřanost a omezená afektivita, dissociální - bezohlednost a neodpovědnost, emočně nestabilní - impulzivní agrese, hysteriónská - teatrální strhávání pozornosti, anankastická - chladné puntíčkářství a paličatost, anxiózní - napětí a nejistota v kontaktu, závislá - nerozhodnost a podrobivost aj.). Do této kategorie jsou dále řazeny návykové a impulzívní poruchy (patologické hráčství, pyromanie, kleptomanie aj.), poruchy pohlavní identity (např. transsexualizmus, transvestitizmus atp.), poruchy sexuální preference (fetišizmus, exhibicionizmus, voyerství, pedofilie, sadomasochizmus aj. sexuální preference), psychické a behaviorální poruchy spojené se sexuálním vývojem a orientací (porucha sexuálního vyzrávání, orientace, vztahů aj.) atp.
Diagnóza "specifické poruchy osobnosti", by se však u dosud nezralých osobností měla užívat jen velmi vyjimečně a dávat přednost spíše označení "disharmonická osobnost", popř. "nerovnoměrný vývoj osobnosti" s vyznačením narušených složek i možností kompenzace poruchy. Zvláště u dospívajících se totiž zpravidla jedná spíše o funkční nezralost a ztížené sociální učení, než psychopatii.
c/ PSYCHÓZY ("Skuteční šílenci a blázni s bludy, halucinacemi a bez náhledu choroby". Mysliveček ) jsou nejzávažnější poruchy psychiky vedoucí k výrazným změnám v sociálním zařazení. Vykazují nestejný podíl dědičných dispozic a vlivů prostředí. Psychotické syndromy jsou:
- SCHIZOFRENIE /schizo - rozštěpaní, phrené - duše, postižena zvl. “self-direction” / - má řadu druhů: paranoidní schizofrenie /perzekuční bludy a vztahovačnost/, hebefrenní schizofrenie /v 15-25 letech změna afektivity - povrchnost, nepřiměřené, chichotání aj.), katatonní schizofrenie /výrazné psychomotorické poruchy - hyperkineze až stupor, živé halucinace/ a nediferencovaná schizofrenie aj.) je pro nevyhraněnost příznaků jako “prepsychotický stav” v mládí označována jako prodromální fáze nespecifických příznaků /ztráta zájmů, vyhýbání se společnosti druhých, zanedbávání práce, vzrušivost a přecitlivělost/.
- Další typy psychoz jsou SCHIZOAFEKTIVNÍ PORUCHY /střídavý několikatýdenní výskyt schizofrenních a afektivních příznaků/. Bývají typu manického /energie, činorodost, sebevědomí, velikášské myšlenky, ztráta zábran až agresivita atp./, depresivního /zvýšená únavnost, celkové ochabnutí, zpomalení, ztráta zájmů, pocity viny až suicidální myšlenky aj./ či smíšeného.
Schizoafektivní poruchy jsou v dětství dosti řídké, v pubescenci pak bývá v popředí syndrom depresivní fáze. Psychotické syndromy /stavy strachu, deprese ale i halucinace/ se mohou vyskytnout i v průběhu infekčních onemocnění. Vedle toho se lze od pozdního dětství setkat s afektivními poruchami /manické, depresivní, i bipolární/ bez bludů, halucinací či jiného narušení normálních aktivit
Žádné komentáře:
Okomentovat