Výchova ve starém Řecku
Antické Řecko bylo složeno z malých městských států. Nejvýznamnější z nich byly Sparta v kraji zvaném Lakónie a Athény v Attice. V těchto státech se vyvinuly odlišné způsoby výchovy.
Sparta
Sparta (též Lakedaimón) byla aristokratickým zemědělským státem v jihovýchodní oblasti Peloponésu.
Obyvatelstvo se skládalo z nepatrné menšiny vládnoucí pozemkové šlechty, dále z neplnoprávných obyvatel, tzv. perioiků a dále ze státních otroků, heilótů, kteří tvořili 90 % obyvatelstva. Byli přidělováni státem na pozemky šlechty a nebyli soukromým majetkem.Ve Spartě neustále hrozilo povstání otroků, proto zde byla neustále vojenská pohotovost.
Spartskou výchovnou soustavu vytvořil svými zákony v 8. stol. př.n.l. Lykúrgos.
Výchova byla věcí veřejnou, šlo o státní výchovu svobodných občanů. Zaměřena byla hlavně na tělesný a vojenský výcvik, otužování, přemáhání bolesti, únavy, hladu. Co se týká rozumové výchovy, šlo pouze o elementární znalosti čtení, psaní, počítání. Z řecké literatury se seznamovali hlavně s Homérovými básněmi a Ezopovými bajkami. Zpěv a tanec byl pěstován jako prostředek pro podnícení odvahy a bojovnosti.
Vliv rodiny na výchovu se potlačoval. Vychovával stát. Hned po narození byly děti prohlédnuty. Nemocní jedinci byli pohozeni dravé zvěři do propastí. Do 7 let byly děti vychovávány v rodině, pak šly do státního ústavu.
Hoši zde do 18 let byli rozvíjeni hlavně v tělesné a vojenské výchově. V období dospívání byli podrobováni tvrdým tělesným trestům, bolest museli snášet bez hlesu. Ústav navštěvovali starší vážení mužové, kteří s nimi besedovali a požadovali na své otázky stručné, jasné a výstižné odpovědi – lakonické odpovědi.
Aby se hoši naučili zabíjet, pořádaly se noční krvavé štvanice na otroky (kryptie). Tyto štvanice měla za cíl i udržování otroků ve stálém strachu.
Od 18 do 20 let probíhal systematický vojenský výcvik- efébie.
Od 20 do 30 let byla povinná vojenská služba. Teprve potom se stali hoši plnoprávnými občany a mohli si založit rodinu.
Systém výchovy převzala částečně Sparta od Peršanů.
Dívkám se též dostávalo vojenské a tělesné výchovy. To bylo nutné pro rození zdravých dětí a v případě války byla ženám svěřena obrana města.
I když byla výchova jednostranná, lze kladně hodnotit:
- názor Sparťanů na výchovu jako na důležitou státní a společenskou funkci
- státní výchovné ústavy, které zajistily výchovu veškeré mládeži vládnoucí třídy
- velkou pozornost, kterou Sparťané věnovali vlastenecké výchově
- péči Sparťanů o výchovu žen.
Sparťané preferovali sociální cíle nad vlastními individuálními. Veškeré mé jednání musí mít na zřeteli na prvním místě blaho státu, ve prospěch státu se musím zříci osobních přání.
Žádné komentáře:
Okomentovat