PORUCHY UČENÍ, ŘEČI A CHOVÁNÍ jsou organického původu podmíněné dědičností či poškozením CNS. Postihují pouze některé dílčí periferní projevy bez jakéokoliv přímého postižení intelektu, nebo jiných komplexnějších duševních útvarů osobnosti. K nápravě vyžadují spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Nejčastěji se vyskytují například dyslexie (postiženo čtení), dysgrafie (problémy s psaním), dysortografie (potíže v gramatice), dyskalkulie (nedostatky v počítání), dyspinxie (obtíže s kreslením), dyspraxie (nedostatky v úkonech), dysmůzie (snížené rozlišování tónů). U řeči se jedná o dysfázii (až neschopnost dorozumění), dyslálie (postižena výslovnost), dysartrie (artikulace). V oblasti chování se vyskytuje hyperaktivita (pohybová zbrklost), hypoaktivita (pomalost).
U dětí se mohou vyskytovat i jiné dílčí PSYCHOPATOLOGICKÉ PŘÍZNAKY, vyžadující však již odbornou diagnozu a terapii. Bývají to zpravidla příznaky vážnějších duševních onemocnění, ale mohou se vyskytnout i normálně např. v horečce či zaměnit s "planým mudrováním" a neologismy dospívajících. Z RACIONÁLNĚ-KOGNITIVNÍCH procesů postihuje vnímání např. agnozie (porucha poznávání), či iluze (šalebné vnímání), ulpívání a únava pozornosti mohou být spojeny s postencefalitidou či epilepsií, u paměti se vyskytuje např. amnézie (např. po omdlení), hypermnézie (nárazová či trvalá mechanická všípivost) a hypomnézie (únavou či emocionálně podmíněným útlumem). S obrazotvorností je spojen autismus (autos-sám, neproduktivní fantazie, obrácená dovnitř), popř. halucinace, "lhavost bájivá" (hysterické výmysly- mohou být i škodlivé), neurotické .snění (brání reálnému uplatnění). Myšlení může vykazovat překotnost, zmatenost, záraz, bludy (rozumově nekontrolované spekulace, u dětí nesystematické). U IMAGINATIVNĚ-EMOTIVNÍCH funkcí postihují city např. fobie (úzkostné stavy-panické strachy), depresivní stavy (sklíčenost i agitovanost). U volních procesů to bývají obsese (nutkavé jednání), abúlie (útlum, nerozhodnost, pasivita, nezájem) aj.
NEUROTICKÉ PŘÍZNAKY postrádají organickou příčinu, jedná se pouze o funkční znaky zatížení a oslabení nervové soustavy, obvykle vznikají jako reakce na aktuální neuspokojivé okolnosti a po jejich odstranění také zpravidla mizí. Vyskytují se samostatně, nebo jsou grupované. Při jejich stanovení u dětí je dobré se neukvapovat, v jejich by mohla být i neprocvičenost, či jiný nedostatek. (Nejedná se o neurózu - ta je funkční nemocí osobnosti).
Nejobvyklejšími neurotickými příznaky U DĚTÍ bývají např. úzkosti a fóbie (přemrštěné reakce - zpravidla z nedostatku jistoty a opory), hysterické reakce (záchvaty, lži aj.strhávání pozornosti k vyvolání obdivu, soucitu, závisti atp.), noční pomočování (různé patogické vlivy /6 %/ - životospráva, povzbuzování sebekontroly, pocilování svěračú), koktavost (sumace aktuální i vleklých frustrací /1 %/ - někdy nekoktá při šeptání, zpěvu, potmě atp., po 16. roce mizívá), mutismus (psychogenní přechodný stav, buď totální, či selektivní - terapie důvěrou a rozvojem zájmů), tiky (mimovolné pohyby ,ritualizace, intenzivní tenze - farmakoterapie, psychoterapie, v dospívání obvykle mizí), bolesti hlavy (tlakové bolesti v krajině čelní a spánkové - odpočinek, pobyt na vzduchu) aj.
V PREPUBERTĚ se jako neurotické příznaky vyskytují i nutkavé myšlenky a představy (farmakoterapie a psychoterapie), dlouhodobější deprese (v pozadí často nejistota a nízká sebedůvěra) a snadno vznikající patické reakce (senzitivní vztahovačnost, červenání, třesy atp. - cestou k nápravě je paradoxní intence). Charakteristickým komplexem neurotických příznaků je neurastenický syndrom. Obecně působí pozitivně respekt, přátelskost, dostatek možnstí pro tvořivé zájmy a autokultivaci
Žádné komentáře:
Okomentovat