Proti sofistům vystupoval velký antický filozof Sokrates

Proti sofistům vystupoval velký antický filozof Sokrates (asi 469-399 př.n.l.). Odmítal jejich subjektivismus a relativismus. Vyzvedá učení o absolutní pravdě a mravní dokonalosti. Učil, že největší ctností je vědění, moudrost. Hlavní cíl výchovy spatřuje v rozvoji mravní stránky osobnosti. Člověk se má snažit o stále sebepoznávání, sebezdokonalování a hledání pravdy. Poznávání okolního světa a přírody nepovažoval za tak důležité jako sebepoznání.
Opakoval Poznej sebe sama.
Důležitá je metoda, kterou používal při výuce, je to dialogická metoda, říkáme jí dnes metoda sokratovská. Touto metodou vedl své žáky, aby se pomocí jeho otázek a vlastním rozumem dobrali k řešení problému nebo k poznání něčeho. Odpověděl-li někdo špatně, neopravil ho, ale kladl další otázky vyplývající z nesprávné odpovědi a člověka tím nutil, aby uznal svoji nevědomost.
Nikdy nic nenapsal. O jeho myšlenkách se dovídáme prostřednictvím toho, co o něm napsali jeho žáci, hlavně Platón. Učil tak, že chodil po Athénách, soustředil kolem sebe skupinu mladíků a diskutoval s nimi.


Platón (427-348 př.n.l.)je považován za zakladatele objektivního idealismu.
Byl devět let žákem Sokratovým. V Athénách založil známé gymnasion, které pojmenoval Akademie, kde vedl filozofické besedy. Ve své filozofii chápe reálný svět jako pouhý odraz dokonalého světa idejí. Lidská duše před svým spojením s tělem žila ve světě idejí. Při spojení s tělem zažila otřes a zapomněla své vidění čistých idejí, ryzích podstat. Poznání spočívá v tom, že se člověk rozpomíná na svět idejí, snaží se tím přiblížit absolutní pravdě.

Podle Platóna má duše tři stránky:
1. stránka rozumová, její základ pochází ze světa idejí
2. stránka volní
3. stránka citová
Volní a citová stránka, které duše přijala svým spojením s tělem, zatemňují ideální vidění duše.

Třem stránkám duše odpovídají tři základní ctnosti : moudrost, statečnost a uměřenost.
Tomu zase odpovídají tři skupiny občanů,:
1. filozofové, vládci, u kterých bude rozvinuta moudrost
2. strážci, obránci - statečnost
3. řemeslníci, zemědělci, výrobci materiálních statků, kteří využívají k práci otroků, kteří
nemají žádná práva.

První dvě skupiny jsou privilegované, žijí z práce třetí skupiny. Z ctností jim náleží hlavně uměřenost a poslušnost.
Vrchol pyramidy idejí tvoří idea dobra (Bůh), podřízena je mu idea pravdy,krásy a spravedlnosti.
Platón vytvořil ucelený výchovný systém pro privilegované skupiny obyvatel, který vyložil hlavně ve dvou dílech : Ústava a Zákony.