Hlavní názory a význam Komenského
Cíle výchovy formuluje následovně: poznat sebe a svět, ovládnout sebe a povznést se
k Bohu.
Těmto cílům odpovídají tři oblasti výchovy a vzdělání: vzdělání ve vědách , uměních a
řemeslech, mravní výchova a výchova náboženská.
Při stanovení výchovných cílů převažuje u Komenského hledisko náboženské, ale opomenuty nejsou ani další složky. Velký důraz klade na výchovu mravní.
„Co by to pak bylo člověkem býti, více než jednou již ukázáno: jmenovitě býti osvíceným, mravným, pobožným člověkem.“ (Komenský,1973, s. 71).
V mravní výchově vychází ze čtyř Platonových ctností, což jsou moudrost, statečnost (neboli sebeovládání), uměřenost a spravedlnost. Klade důraz na význam kázně a připomíná přísloví Škola bez kázně ,mlýn bez vody. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale při porušení kázně (vzpurnost) je v určitých případech připouští.
Komenský vysoce cení význam výchovy. Člověk se podle něho stává člověkem pouze výchovou. Škola má být „dílna lidskosti“ a ne „mučírna ducha“. Je pedagogický optimista, věří v moc výchovy. Říká, že žádné dítě, žádný člověk by neměl být z výchovy vyloučen. I toho, kdo je úplně bez nadání, lze alespoň poněkud vychovat.
V názorech Komenského na výchovu je vidět jeho demokratismus a encyklopedismus. Chce vzdělávat „všechny ve všem všestranně“. Jelikož si jsou všichni lidé před Bohem rovni, mají mít stejné právo na vzdělání. Lidé musí být „…myslí moudrými, jazykem výmluvnými, v pracích obratnými, v mravech uhlazenými, srdcem pobožnými“ (Komenský, 1876, s. 54)
Žádné komentáře:
Okomentovat