Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Individuální orientace - skupinová orientace

Individuální orientace - skupinová orientace
- jedinec nezávislý na sociálních kontaktech, na mínění a názorech druhých lidí, jde o výrazně samostatného a nezávislého jedince, až individualistu a egocentristu
- až nekritické ztotožnění se jedince s určitou skupinou pro něj významných lidí, s jejich sociálními normami.
Osobní orientace - prosociální orientace
- lidé činící vše se zřetelem k sobě samému, s ohledem na svůj vlastní prospěch, nejenom ekonomický
- zaměření na druhé osoby, služba, apod.
Činorodost - pasivita
- vyhraněná aktivita - nečinnost
Orientace na ekonomický prospěch - morální uspokojení
- v této dimenzi se projevuje odlišná hodnotová orientace. Na jedné straně je pro jedince typická orientace na ekonomický prospěch, materiální či hmotné hodnoty, na druhé straně jde o hodnoty etické, estetické, morální, ideové.
Zaměření směrem k podniku - zaměření směrem od podniku
- vyhraněná identifikace jedince se svým pracovním zařazením - udržování značného odstupu pracovníka od podnikového dění, aktivní usilování o jakousi osobní nezávislost

Stimulace pracovního jednání

• stimulace se vždy „lomí“ přes zkušenosti, osobnost, motivační profil a tak zprostředkovaně ovlivňuje motivační procesy
• stimulace jsou vnější podněty (pobídky, incentivy), které mají ovlivnit pracovní jednání
• ne všechny stimuly skutečně ovlivní chování člověka žádoucím směrem
• stimul, který skutečně zapůsobí na motivaci člověka se nazývá aktivní motivátor
• stimul, který zapůsobí opačně, má tzv. bumerangový efekt
Úspěšná stimulace závisí na
• motivační struktuře člověka
• osobnostních vlastnostech
• kognitivních procesech
• sociálním prostředí
• sexistenci prostoru pro posun
• použitých stimulátorech

Žádné komentáře:

Okomentovat