B: Skupina a její význam
Začlenění do skupiny je jednou ze základních lidských potřeb. Člen skupiny získává pocit užitečnosti a důležitosti, uvědomuje si vlastní identitu a hodnotu. Skupina je prostorem k realizaci, ale i k získávání nových zkušeností, člověk se těší z pocitu síly celku, ale vzniká mu i zodpovědnost za chování v rámci komunity. Dění ve skupině pomáhá k budování osobnosti, tříbení názorů, tvorbě ideálů a standardů chování a morálních hodnot. Podíl jednotlivých vlivů na osobnost je samozřejmě odlišný podle typu skupiny a míry a úrovně zapojení jedince do jejího fungování, které je odlišeno nejen postavením v rámci skupiny, ale i osobním zaujetím pro ni. Významnější interakce vznikají mezi členy malých skupin, tedy takových společenstev, v nichž se lidé navzájem znají, komunikují spolu a spojuje je nějaký cíl, za nímž směřují v rámci sdílených norem, s vědomím vzájemné příslušnosti.
1.Třídění malých skupin
V třídění malých skupin hraje velkou roli způsob jejich utváření a integrace jejich příslušníků. Proto vymezujeme pojmy neformální a formální, případně primární a sekundární, skupiny. Do formálních seskupení, v práci, ve škole apod., bývá osoba zařazena na základě stanovených úkolů nebo jejich ustanovení spočívá ve sdílení společných znaků – lokalita, věk, pohlaví apod. Na druhé straně členem neformální skupiny se člověk stává psychologicky, např. emocionálně. Status formální skupiny může být časem, okolnostmi a událostmi pozměněn na neformální, případně se vykrystalizuje neformální “podmnožina” lidí s vyšší mírou souznění. Jiné představy o třídění do formálních a neformálních skupin rozlišují podle toho jestli tyto subjekty vznikají uměle nebo přirozeně, spontánně. Podle Ch. Cooleyho (1902, 1909) primární spojení je tvořeno intimními vazbami a přikládá mu fundamentální význam ve vývoji sociálního cítění a chování a vytváření ideálů.
Žádné komentáře:
Okomentovat