5. Sociologie práce, sociologie řízení a nástin jejího vývoje
Sociologie práce je jednou z aplikovaných (užitých) sociologických disciplín. Intenzivní rozvoj sociologie práce ve všech průmyslově vyspělých zemích má řadu příčin. Technický rozvoj, procesy automatizace výroby a informatizace společnosti mění postavení a úlohu člověka v pracovním procesu, stejně jako celkovou tvář společnosti.
Sociologie práce studuje práci jako sociální proces (sociální předpoklady, průběh a důsledky pracovního procesu), formy sociálních seskupení (instituce, sociální systémy, skupiny) vstupující do pracovního procesu, včetně postavení a úlohy člověka v tomto procesu.
Sociologie práce představuje syntetizující sociologickou disciplínu, která vedle poznatkového systému v sobě zahrnuje další:
• sociologii řízení – zkoumá postavení, úlohu a činnost řídícího a řízeného subjektu v organizaci, včetně dynamiky vzájemných vztahů
• sociologii podniku – je představována sociálními systémy podniků a hospodářských organizací
• odvětvové sociologické disciplíny – zkoumají sociální zvláštnosti práce jako sociálního procesu v jednotlivých odvětvích národního hospodářství
• sociologii povolání – zkoumá nejen povolání, ale i profesní a ve vazbě na ni i kvalifikační strukturu pracovníků v ekonomice a jejich vývojové tendence.
Ve snaze o komplexní poznání sociálních souvislostí práce jako sociálního procesu vstupuje sociologie do úzkých kooperačních vazeb s řadou společenskovědních oborů:
• ekonomické vědní obory
• vědní obory, které se zabývají studiem dalších stránek a předpokladů práce jako komplexní činnosti člověka – fyziologie práce, psychologie práce a řízení, demografie
• syntetizující vědní obory: management, marketing, personalistika
• aplikované sociologické disciplíny: sociologie mládeže, sociologie rodiny, sociologie volného času
Žádné komentáře:
Okomentovat