9. Základní techniky sociologického a sociálně psychologického výzkumu
Základní rozdělení metod a technik
• Dotazování - nejběžnější a nejčastěji využívaná metoda je založená na výpovědích lidí - dotázaných nebo jinak také respondentů. (Pojmy dotázaný a respondent jsou v případě dotazováni zaměnitelné.)
• Pozorování - zachycuje především chováni lidi v nejrůznějších situacích, reakce lidi na měniči se podněty, interakce člověka s druhými lidmi i s předmětným prostředím.
• Experiment - v něm výzkumník mnoha různými způsoby vstupuje aktivně do zkoumaných skutečnosti. Nesnímá pouze obraz toho, co existuje nezávisle na něm, ale intervenuje, ovlivňuje situaci a zkoumá reakce, a to buďv přísně kontrolovaných hiboralornich podmínkách, nebo i v přinvenvch podmínkách (tzv. přirozený experiment).
• Analýza věcných skutečností - zahrnuje jak skutečnosti, které vznikly spon tánně, tak ty, které byly zadány jako úkol.
Dotazování
Nástroje, které se opírají o výpovědi respondentů, se označují jako techniky dotazovací. Jednotlivé dotazovací techniky lze od sebe odlišit podle řady kritérií.
Podle stupně standardizace. Například standardizovaný rozhovor má předem naprosto pevně stanovený průběh a také formulace a pořadí otázek jsou pevné dány a nesmi se na nich nic měnit. Zároveň jsou podle přesných pravidel sestaveny normy pro hodnoceni odpovědi, které udávají, jaké je rozložení tzv. standardních odpovědí. Standardní jsou instrukce a dotazy. Opačným příkladem z hlediska míry standardizace rozhovoru je pak naprosto volný rozhovor, kde je dáno jen téma, které se rozviji situačně podle reakcí respondenta.
Druhým rozlišujícím znakem je počet respondentů, kteří jsou bezprostředné dotazováni. Podle tohoto hlediska se rozlišuje individuální osobní dotazováni a dotazování skupiny, tzv. skupinový rozhovor.
Dotazování může mít formu osobní a neosobní, zprostředkovanou některým z médii. U písemného dotazování je nosičem informace tištěný papír. Dále se využívá telefonické nebo elektronické dotazováni.
Žádné komentáře:
Okomentovat