Modely inteligence

Modely inteligence

O vyjádření struktury inteligence se snažilo již mnoho badatelů. Náčrt některých modelů:

Nejjednodušší model navrhl Charles Spearman. Podle něho existuje obecná rozumová schopnost, kterou označil jako g. Prakticky to znamená, že dokáže-li někdo řešit určitý okruh problémů, dokáže také zároveň řešit i problémy jiného typu. Při testování inteligence se vychází z jednoho všeobecného testu a jeho výsledku v hodnotě inteligenčního kvocientu (IQ).K tomuto účelu se používají např. Ravenovy progresivní matice, Cattellovy Culture Fair Inteligence Testy, UNESCO tes apod. Experimentálně bylo potvrzeno, že úspěšní řešitelé těchto testů jsou rovněž úspěšní v testech zaměřených na speciální schopnosti např. verbální, numerické, paměťové apod.

Rozdělení inteligence podle Catella

R. B. Catell předpokládal, že Spearmanův faktor všeobecné inteligence g lze dále rozdělit na fluidní inteligenci a krystalickou inteligenci. Fluidní inteligenci označil za vrozenou schopnost učit se a řešit problémy a krystalickou inteligenci za získanou schopnost, která je odvozena od předcházejících zkušeností, je dána vzděláním a sociálním prostředím, ve kterém jedinec žije.
Rozdělení inteligence, stejně jako jiných lidských vlastností, v celkové populaci lze znázornit pomocí Gaussovy křivky normálního rozdělení. Z grafu vyplývá, že inteligence většiny obyvatelstva (68,2 %) se pohybuje kolem průměru v pásmu podprůměrné a nadprůměrné inteligence. Méně lidí v oblasti nízké a vysoké inteligence (33,2 %), ještě méně v oblasti velmi nízké a velmi vysoké inteligence (4,2 %) a pouze zlomek lidí se nachází v pásmech extrémně nízké a vysoké inteligence (0,4 %).

Žádný inteligenční test neučí inteligenci komplexně, ale poskytuje jen částečnou informaci, která se často nepřiměřeně zobecňuje a hodnotí se jako informace o celkové inteligenci.