Řízení pracovní kariéry.
První čtyři potřeby Maslow označuje za deficientní neboli nedostatkové. Tyto motivy fungují na principu udržování vnitřní tělesné nebo psychické rovnováhy. Maslow je dále dělí na vyšší a nižší. K nižším patří fyziologické potřeby a potřeby bezpečí. K vyšším potřeby lásky, sounáležitosti a uznání.
Uspokojování vyšších nedostatkových potřeb zajišťuje duševní pohodu i rozvoj osobnosti jedince. Také ony však fungují na principu redukce napětí, které jedinec pociťuje, nejsou-li uspokojeny. Jsou to „černé díry“, které si žádají uspokojení.
Naopak potřeby seberealizace jsou růstové potřeby, s jejichž uspokojováním se jejich intenzita nesnižuje, ale spíše roste. Maslow je také označuje jako metapotřeby, metamotivaci nebo potřeby bytí. Vyšší potřeby se objevují ve fylogenetickém i ontologické vývoji později. Například u novorozenců dominují fyziologické potřeby hladu a žízně a potřeby bezpečí. U mladších dětí jsou to potřeby lásky a bezpečí.
Maslowova teorie má i odpůrce, nejspornější je Maslowův předpoklad, že úsilí o seberealizaci vzniká teprve tehdy, má-li jedinec uspokojeny nedostatkové potřeby. Mnoho vynikajících umělců a vědců se věnovalo tvůrčí práci, ačkoliv neměli zajištěny základní existenční podmínky, nemluvě o uspokojování potřeb lásky, sounáležitosti a uznání.
Lze k nim přiřadit Michelangela, Dostojevského, van Gogha či Beethovena.
Žádné komentáře:
Okomentovat